Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 4, 1906)
10 JAN KLECANDA I Konec Románu Ze aku&enoatí atarého redaktora V novinách třcb byl jsem vylí čen jako nijaký ničema a proje veno přání aby policie jež prý mí jest již na itopě brzy mne do stala — Kdybych byl zanechal v Če chách rodiče nebo sourozence byl bych se tehdy jistě vrátil abych se postavil soudu Mohli mne odsouditi pro zabití člověka ale každý byl by musil uznali po lehčující okolností jež jsem měl pro sebe zejména setníkův útok Šavlí a urážky mého národa jež přivedly mne v rozčilení jež zba vilo mne vlí rozvahy Když jsem však uvážil že zneuctěním mého jména nikdo nevinný neutrpí že musil bych za ničemu setníka ztrá viti snad několik let ve vězení a — hlavní věc že Anička patrně se mne již zřekla odhodlal jsem se necbati věci tak jak byly — Když po krátkém čase stal jsem se ředitelem strojnické to várnv ledne z neivétSJch zde na dálném východě pomýšlel jsem na to aby Anička za mnou s?m přijela a mou ženou se stala Leč několik nových listu jež poslal jsem na razné adresy stihl týž osud jako všecky dřívější Za nikly bez jakékoli stopy — — Jen jeden známý jehož jsem žádat aby vyhledal mou Aničku odpo věděl mi krátce že z onoho domu zmizela a že se již nepochybně provdala — Nyní konečně odhodlal jsem se přetrhati všecky pásky jež pou taly mne k staré vlasti či spíše jimiž cítil jsem se poután a podal jsem ruku Štěstí jež se mi nabí zelo Vzal jsem za ženu jedinou dceru svého pána stal jsem se spolumajitelem a v kratičké době úmrtím mého tchána jediným ma iitelem velkého závodu Bohužel však netrvalo mé štěstí dlouho: při druhém dítěti umřela má milá dobrá ženuška a zanechala mi dvě děti z nichž jedno dva roky dru hé sotva několik neděl staré — ve své nyneisi opuštěnosti a potřebuje pro útlé děti své matku rozpomenul jsem se zase na svou Aničku Nemám jiného přání než aby žije li a je-li posud svo bodna stala se mou ženou Do a a m w mů nevím sraim-n se odvaziti a tu nemaje jiného přítele ve staré vlasti obracím se na Vás jako dlouholetý odběratel a věrný pří tel Vašeho listu s prosbou abyste mi poradil smím-li se dle platných rakouských zákonů jsa nyní již ruským občanen odváŽiti do Čech aniž bych mohl býci stihán jako vojenský sběb a vrah a aby ste vypátral ism li skutečně tím vrahem Dříve však mám k Vám ještě jednu prosbu — Je před vánocemi! Ubohá Anička snad bude trávili již osmý štědrý večer v opuštěnosti a snad i v nedostatku Snažně Vás pro sím zbavte mne té muky již při pravuje mi vědomí la přece jen nejsem naprosto bez viny a že byl bych snad mohl podoikoouti ener gičtějšl kroky kdyby nebývalo toho že jsem na konec si skoro již přál abych mohl sám sobi líci le jsew starého závazku sproštěo — Najdi! Aničku stoj co stoj pomoc! policií nebo soukromých agenta jimi saplaťlt co budou chtlti a řtkotle jf le pro ni při jedu 1 jsm oa ni nezapomenul O mé icaitbi latím nemluvte to ji řeknu al přijedu já sám PH loženi storublotia j na první vydání připojsný lik na živoo baoku uJtjtt iřcba celý buJs li outoo Aničku dlouho hledat nebo bude li ona jMřsbovatl pomoci— zkrátka naložte s ním jak Vám libo ti Další horování a upřímný nářek mého neznámého přítele mne biu boce dojaly protože jsem z míry cinivy cioveiť umínil jsem si tedy že vyhovím Václavovi Váda voviči a že jeho Aničku vypátrám co nejdříve bude možno a i ostatní jeho přání splním Do Štědrého večera scházelo ovšem již jen ně kolik dna ale Anička— byla-li po sud oa Živu a nevdala-li se — měla tento večer prožiti ve blaženém _ š k vědomi ze za nediouno stane se ženou výborného Člověka jímž můj znamenitý Václav Václavovič jisti byl Poněvadž pak u mne od dobré ho úmyslu k dobrému skutku ne bývá nikdy dále než od pozdrav pámbu k dejžtopámbu sebrat jsem se ihned abych šel především roz měnit storublovku a ohlásit "Ziv no-bance''že mám takový a tako vý sek a že snad v těchto dnech bude nutno mi ho na pouhé před ložení ihned vyplatiti — Dříve však zašel jsem do ulice jž mi byl přítel Horálek označil jako někdejší bydlišti své Aničky Vycházeje z domu ani jsem ne tušil jak těžký úkol podnikám hledaje ve městě skoro již svito vém někoho na místě kde bydlel před několika lety Ulice stála posud na svém místi a neDyio tedy těžko pro mne sta rébo Pražana ji najiti Hůře bylo již s označeným domem poněvadž na oné straně stála řada moder nich třípatrových činžáků jejichž znamenitá architektura svědčila že zrodily se z cihel malty a ge ni álních hlav architektů diuhé polo viny pravé miouieno desítiletí z Čehož jsem mohl souditi že Žádný i nich nebyl svědkem milostného románu Václava Václavoviče s jeho tragickým zakončením Když jtem dospíl k poznání že od do movoic v těchto nových domech dozvím se spíše všemožné klepy o všech nynějších partajích než no vou adresu Aničky Novákové odhodlal jsem se pátrat! v řadě domů na protější straně Byla to tak zvaná "severní strana" kam jak známo nikdy slunce nepřijde a snad právě tento nedostatek slunečního tepla byl příčinou Že zde posud nevyrostly nové vysoké domy nýbrž Že se tu krčila posud fada starých jednopatrových do mečků Tyto staré baráčky se svými útulnými byty mají tu pěk nou vlastnost že se v nich kromě švábů a jiné neřesti držívají staré pořádné partaje jež setrvají na jednom místi deset dvacet i třicet let Takovéto staré ctihodné par taje v celé ulici znají se ovšem mezi sebou pamatují kdy se co které rodioi přihodilo a držívají v evidenci pokud možno i ty kteří se s jakékoliv příčiny z ulice od stehuji někam do jiné čtvrti Mohl jsem se tedy nadití že mrzí nimi dozvím se něco i o emigrantech starých baráků protější strany ulice kde asi uprostřed prý byl dům nesoucí Číslo jel si Václav Václavovič nepamatoval Poněvadž vlak víra le starý Pražan při vlí své sdílnosti má nerad cisí lidi jíl vpadoou do do mu a z Čísla jasna vytasí se s ladou otázek jako nijaký pan Čtvrtní nebo "chudej otec "umínil jsem si le budu si počínat! nejvýš opatrně Iq ispředu hovor i dale ka al se dostanu do potřebného důvlrntjliho lůnu První upoutat mou pozornost starý oiťahký krá ruk Snl jtem sajltté vitou ptá vesu souditi ! Anička jel přivý dttivali si ruiol prací nakupo vala jako sousedské dlte své po třeby v tomto krámečku Seicl jsem tam tedy po několiku schůd cích a když jsem se po tmavém sklepení tom rozhlédl spatřil jsem starou bsbku jež nepochybně rot mrzelá že jsm ji vyrušil z dři moty dosti nevlídni se mna ptala co bych ráčil poroučet a M k a rri sve neobyčejná bystro zna losti lidských povah poznal jsem ihned že s pouhými otázkami nic bych nepořídil Musil jsem babce již tituloval jsem důvěrně "paní sousedko' dříve dát nějaký krej car utržit Nakoupit jsem tedy několik tuctů moderních knoflíčků do manžet totiž moderními byly asi před patnácti letycož mi vlak nevadilo poněvadž na takové ma lieberoosti nehledím zejména za pomenu-li vůbec manžety obléci Fři tom zapřádal jsem hovor jaké tu bývaly druhdy v protějších do mech krásné a spořádané partaje a pozoroval jsem radostí že paní sousedka atává se sdílnější Abych ji přivedl ještě do lepší nálady kupoval jsem dále Poně vadž jsem dobrý chlap jenž komu může rád něco dobrého způsobí zejména když mne to nic nestojí koupil jsem ženi Čtvrt tuctu pik š t v Š t m - i nyen reznyen ručníků (udělala z nich pak nešetrná utěráky na prach) a když jsem byl už v ku pováni (však on to Václav Václa vovič zaplatí) rozpomenul jsem se že jsem nedávno potrhal povijan když jsem houpal našeho nejmlad šíbo a že konečni pořádný povijan v domácnosti kde jsou muž a žena v nejkrásnijšícb letech vždy cky by měl býti Vybral jsem tedy i pěkný povijan a těšil se v duchu už napřed jak mne žena za tu prozřetelnost pochválí Vyndav z kapsy zlatník zatím ještě svůj (tak vysoko jsem ten celý "jarmark" asi odhadoval) vytasil jsem se současně s otáz kou pamatuje-li ne paní sousedka ještě na jakousi slečnu Nováko vou která tu asi před desíti lety naproti kdesi bydlela "Ale kdepak" odtušila matro- "A jó ui so pamalujil Víi stařeji Tebdy ten flamendr jak uhodil pana hejtmana von 1 lot rnnlotf aunvvmn Afi lilautf}'' "Ale to přece nebyl žádný ila mcndrl uznal jsem za slušné ujati se přítele Václava Václavo viče jenž na takovou vzdálenost (viz napřed) nemohl hájili evou napadenou čest "A nemil ani revolver — — " "Jak pak nebyl ílamendr když ubodi jednoho c k hejtmana do hlavy tak že mohl o rozum při jít?" oaopil st oa mne dost ostře starý pán "Tak ho nezabil?" radostni jsem vyjel 'Ale kdyby ho dnes jeiti do- stall zle by s ním bylo II vl vy psán jako deierlér ale utekl ni kam do ltuska 12 do té biberie oa KsmČatku a tam oa něho nemá náš císař pán právo protože je to víc než Q9 mil od našich hranic'' vysvětloval mi starý páa učeni a t é m m ě a m "lim to on tedy asi bude se držet opatrně na sto iiíl od černo Žlutých kolo poznamenal jsem trochu posměšně "A což paní Nováková s dcerou? Ty se odtud z ulice odstěhovaly?' "I rnůj Uože hned tehdy když ten dům byl bourán' "A ntmohla byste mi snad říci kam se stěhovaly? já tu rodinu odpověděl oa "Tehdy já ještě bydlela oa Pohořelci a tenhle krámek jsem převzala včera po teti která před týdnem zemřela" "A pro Krista Pána!" lekl jsem se "lo ]á žádný Dovnan nekou píml Co pak by mi Václav Váda vovič řekl? Vždyť my ho snad už ani potřebovat nebudeme'' Chtěl jsem vrátit t ručníky ale ty jsem si již musil nechali po něvadž na ni a na ty knoflíky zrovna tak ta zlatka stačila Vy klopýtav z krámku pátral jsem pátravým zrakem kde bych nyní mohl pokračovat! ve svém pá tránf i ran mi jam jisté stará panna nebo starý voják vysloužilý "ou fední sluha' nebo něco podobné ho zkrátka kjs staré Prahy A byla skutečně— byla to obstarožní osoba ženského rodu na níž ne bylo dobře poznali je-li paní trochu znal Najímá mne to vyzvídal jsem chytře Zdálo se mi že starý páa se starou paní Švihli po sobi nijak významně očima "ja kdybych já vidilal To by jim mohl ještě nejspíše říci starý Kuldásek" "Starý Kuldásek? Toho jsem tehdy neznal Kdo pak to je?" "Uože starý Kuldásekl Co psk nepamatujou (otio express co tady stával na rohu?" 1 Ahá ten s tím červeným no sem?" stavěl jsem be aby so zdá Jo že jsem oprsvdu stsrý soused Staří ''expresové ' mívají červené nosy nemohl Jiem tedy mnoho chybit "Ne červený nos neměli" opravovala mne paní "To se budou mýlit s Čepicí Ta byla červená A ten Kuldásek je tehdy stěhoval' "Au tojedobrél Mohla by mi snad milostpaní povědět kdo bych toho Ku'dáska našel?" "Oh holenku to půjde ztěžkal Ten už je pět let na Volšanech Zrovna tady naproti když stavili padla mu cihla a hlavu "Nu to se ovšem od něho už mnoho nedovím zejména přišel-li při tom nejen o paměť ale i o život poznamenal jsem ducha plně "To přišel Zůstal jak my H káme maustod Ani "švec" ne řekl a bylo po něm Ale zůstala tu jeho žena a ta by to rrohla vědět " "Myslíš že to dal Kuldásek do testamentu kam koho stěhoval? vmísil se ko hovoru starý pán nebo pannou a byl tu i starý člo- Íak odměřeni jakoby chtěl evou věk na němž prvním pohledem jsem poznal bývalého soudního sluhu V těchto se já totiž jako každý pořádný redaktor známo niti vyznám Zapřístl v trafice hovor není nic těžkého a skutečně byl jsem po chvilce s "milostpaní'' i s panem sousedem pohřížen v zsiímavé polovici upozornit že už bylo dost řeči a člověkem jenl utratil de setník za dvě viržinka na nichž se vydělá asi sedmnáct desetin krejcaru "To nemyslím" odbyla ho ostře hovornější matrona "ale to vím le stará Kuldaska tebdy stě- hovsla a Kjld&tkem a ta se na to rozjímání o starých krásných zla bude J'ltfi psmatovat A sůstává lýcb časech o tom jak "naše'1 ulice kdys jsem tu před lety by dlíval bývala útulná a podobni Ji jsem tou! sirašni chytrý Člo věk a kJyi chci s někoho něco vytáhnout vytáhnu — třeba on pranic nevěděl to lak obratní ze tobo sátu ani nepotorujc jak jtem h9 vyzpovídal KoačoÍ vytasil jtem se jen tak jakoby mimochodem a otáikou po Aničce Novákové Nevidět nic on mc oaa "Co pak io neračle pamatoval ttbJy na tu síru lim snolketuí" ady hned vedle čtvrtý dům vt dvoře v levo pod ichodama co tam bývá rozvěšeno to prádlo—" Vidli jsem dost a chlil jsim se poroučet Napadlo mne Ještě U bud potřeba té Kuldáskové aby silit paměť i měnil jsem tedy de sítku při černi mi náhodou vypa dla storublovka na stůl Pool vadl v ool dob! byla jil taková politická iilU4ce lu nebylo raduo chlubili is sul panitavittickýml sympatiemi sol tuikými lubly lytble jstnt bankovku vsal a uho vil AU tlili pln ji přece po střehl pravd "To oení rakou- ská?" "Ne ne — neníl" jsem rozpačití "'Hušká snad?" vyzvídal "Ah kdež pak ruskál Jak bych k té přiletí' odpovidil jsem s duchapřítomností již jiem se sám podivil "To jé z tentoc — z ostrova Madagaskar — mám tam strýčka u soudu" "Ahá okresní soudce?' vyzví dal starý pán "Ne ne" vytáčel jsetu se abych se snsd do něčeho neza pletl "Je tam— tenloc— eh je tam transistorem pro četký ja zyk— — '' oddechl jsem si "A pana IIorálLa pán neznal? zeptal se mne náhle trafikant a jeho zrak spočinul na mni tak nijak pronikavé žc jsem se až otřásl "Nef toho jsem neznal Aspofl nepamatuji" ' "IJyl to takto ilulný Člověk Zrovna postavu pánovu -I trochu podoba — — JJude teď asi tak v tich letech- — " "Co ti nspsdá starý? Ten byl mládli a hezčí" vpadla mu do leči paní "Mládli hezčí!" broukl po ní mrzuté "Tys byla tehdy také mladší třeba ne hezčí' Teuto hovor začínal mi býti trochu nepohodlným pooivadž nemám rá-1 když so dámám vyčítají Uta a odměřuje krása sebral jsem tedy drobné za de sítku poděkoval spichal jsem za starou Kuldaskou Skutečně jsem ji v naznačeném domě nalel ale ač jsem se vlsraoŽai příčí řloval abych její paměť povzbu dil nedozvěděl jsem se nic více nel že nebožtík Kuldásek byl lump který jisti strčil hlavu schválné pod tu padající cihlu aby so ona musila živit Špinavým prádlem cizích lidí Za druhý šesták který jsem ji uštědřil z do tace Václava Václavoviče dostalo se mi nádavkem zprávy o tom že nebožtík Kuldásek byl tak lehko vážný že celý rok před smrti ne platil do veteráosko kasy násled kem čehož mu ani muzika neruko vsla ačkoliv Kuldaska vynadala panu předsedovi od veteráni co' se do něho vešlo Nemohouce mi poviditi nic určitého o nynějším bydlilti Novákových odkázala mne konečni na policii tam Že vidi vlečko i co se nestalo A o Novákovic Že mi potědí hned Jak pak by ne takovénámé jmé no I To si každý pamatu e Po chvilce doprovázely mne z domu vlečky sousedky i se všemi dosud "školu nepovinnými" dět mi jež se kolem nás běbem naše ho diplomatického jednáni shro máždily a mohu říci že mi mezi těmi dobrými lidmi bylo útulno jako mezí starými známými Proto mne nic nepřekvapilo že mne před domem i traíikant jenž zde stál s jakýmsi pánem pozdravil jako atarého známého V někte rých pražských ulicích do nichž moderní duch dosud nevtrhl jsou lidé tak domáčtí a v této ulici byli patrol posud takoví aspoR po pravé stráni (Pokračování) m W + 9 _ a nebo kuchařky ráda ofiinla bv lotslligenlni sluiná vdova 40 roků stará bezdltoá vyšší plné postavy Jesl výbornou kuchař kou a posud v Čechách Kdo bv Spolehlivé jt-jl slulby potřeboval nechť píle pod liírou "Hospody ua" c ol ťokrok Západu Omaha Neb 483 Johánek Bratři lMII„„ první třídy nuIooii 1101 milUM lUwka Srk Dwbii vU likéry a loMtulvCktý