Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (May 30, 1906)
10 JAN KUCANDAl SMÍŘENÍ Eplaoda i vlaXkch bojů ta avobodu S hlubokým povzdechem resig nace markýz po chvilce opětně ta bral le do avé práce tak usilovně že míjela hodma po hodinř aoi toho pozoroval Náhle byl výru len ze ivého zadumáni vrzoutíni dveří Zvědavě pozvedl hlavu chtěje viditi kdo v tak pozdní chvil jcsti k němu vchází Nebylo tu niuobo Teprve pak obrátil te aměrem k verandě Překvapen vyskočil ae židle a itrhl ae atěny kord Skleněnými dveřmi veran dy vitoupil právě muž drtíc! ruce obnaženou iavli Markýz pokročit mu odhodlaně vstříc leč muž skloniv zbrafl za ujal postaveni jež svědčilo le nepřítel úmysly nepřátelskými Oba muži pohlédli na sebe akoro zvědavě než a obavami leč v témž okamžiku kdy rozeznali výraz svých tváři vzkřikli překvapeně a odskočili jako když člověk na hnusný plaz šlápne "Marinil" zvolal markýz "Aj Casagrandel Dobrý večer pane markýzí odvětil příchozí hlasem plným pohrdáni "U ďábla co tu chcete pane? Proč přišel jste ke mně?" "Co chci? Abyste mne zachrá nil před mými stihateli" řekl dů- stojofk klidně "Jakže? Proto jste přisel?" "Aoo jen proto" "K svému úhlavnímu nepřlte li?" "Nevěděl jiem že jdu k vám ale i tak byl by:h přifiel Vlmť Že moe neoslylíte" "Vy žertujete můj milý" "Nemluvil jsem nikdy vážněji a větifm přesvědčením než nyní " "Kde máte svou dýku?" řekl markýz jizlivě Důstojník hněvivě eebou trhl bezděky napřáhl iavli jako útoku "Pardon můj drahýl Pozoruji že jsem vál uraiil" řekl markýz galantně a odraziv zlehka ránu sklonil kord ivúj k zemi — "Vy tedy jste opravdu nevěděl kam jdete?" "Byl bych lei třeba k samému ďáblu!" "Zanecbme zdvořilosti Pozo ruji že mne posud milujete" "Neméně než vy mnel" "A kdybychom se tedy jinde setkali — " "Mluvil bych méně — " odvětil důstojník zařinčev iavli o zem šáh m a i w více jeanan neni-u prav da?" dodal markýz "Ostatně — co není může přijití" "A přijdel Buďte ujištěn mar kýzi" "Děkuji vám za toto přátelské ujiStěnl" uklonil se domácí pán dvorně "Mám vás tedy zachrá nit abyste mi mohl někdy později vrazit avou dýku do týlu? "Slyite Casagrandel Urážíte mne zcela bezdůvodně neboť sam víte že jinak než od předu vás ne zabiji Nejsem zákeřný vrah Ale v okamžiku kdy já k vám přichá zím o pomoc ne pro aebe — " "Ach věru! Mám vál draho cenný život patrně zachovat ne pro vás ale pro někoho jiného SOid — " "Pane myslil jsem vždy že jste Šlechtici' "Eh promifite můj milý" řekl raarkýi poněkud zahanbeni a z míry připraven důstojným chová nln hraběte "Leč příliioá látka uvolfiuje pouta etikety Nule ví tám vás jaku hostě" "Dosti toho Slyite markýii Vy jíte Ital poctivý Ital — my Ifmř "Přilel jste moaurllstl' "Nikolitl V 14 příčině věřím ve vaii poctivost a proto mluvím otevřeně Sejděme dolů do za hrady máme stejné zbraně maže me tedy konečně rozhodnout! nái dávný spor Vlak alibte mi le padnu li vykonáte vy co měl jsem vykonali já" "A to jest?" "Nesu důležitou zprávu do tá bora Karla Alberta od Vicenzy Pronásledován rakouskými huse ry unikl jsem jim ač zabili pode mnou koně a i mne poranili" "U ďábla pane! Patrně umíte dobře běhat' posměině řekl markýz "Ještě lépe za nepřítelem než před nim" odvětil Marini klidně akoby necítil osten v oněch ilo vecb skrytý "Nuže půjdeme?" "Ne hraběl" řekl markýz roz hodně "Ah? liojíti se ocele ČÍ inad vás trápí rýma?'' "Ani to ani ono Lee nebiji se člověkem jenž jest poraněn zejména Je-li mým hostem i lilo dal-li a mne ochrany" "Pak vás k tomu donutíml So stoupím dolů do zahrady a poženu na vás útokem -—" "A já pošlu avého vrátného aby vám natloukl ale bít te i vámi nebudu imál se markýz "Ujilťujl vál že budete" "Ticho! Nekřičte tak Vzbudíte dámy Slyite můj drahýl Že vál nenávidím právě tak jako vy mne o tom myslím netřeba vái ujiíťovati A le vás dříve nebo snad později zabiji lám tobě jsem přísahal a já rád i tobě Kojím v slibu Ale teď máme válku i iá nesmím vlast zbaviti ruky tak sta tečné! Nu — a dáti se zabít vámi k tomu nemám chuti" "Myslíte?" zssmál se hrabě "Což mi vlak nebude překážet) pilulku jsem abych jakmile jen bude válka skončena poslal vás k ďáblu k němuž patříte" "Ab vy jste se již od něho vrá til že znáte jeho rejstříky?1' Markýz kynul odmítavě rukou "Dejte lem dopit Obstarám ho" "Vy sám byste chtěl?" "Nikoliv Jsem vázán čestným slovem že po tři měsíce nebudu sloužit proti Rakousku Jsou to podmínky kapitulace milý hrabě jinak byste mne ocnaiel v tomto zátiší nýbrž tam kam v této po hnuté době patři každý Čestný muž" -verim vam markyzi i vv věčně!'' řekl důstojník i vý čitkou "Zahanbujete mne neustále' zabručet markýz a upřel hluboký vůj pohled tentokrát nikoliv ne vraživě na hraběte Oba muži mlčíce stáli prot obě a dlouho na tebe pohlíželi "Hle" myslil si markýz "My dva jsme mohli věru býti dobrým přáteli" A nahlas dodali "Milý hrabě budiž tedy mezi námi mír al do skončení války Promiňte nepoviiml jsem aí la jste raněn Krvácíte" "Maličkost Dovollteli pomohu ai lám" "Jak vám libo Zde máte vodu tu v aktlnce obvazky i vit Čeho vám třeba Nebudu vám překá žeti Dobrou noc' "Dobrou noc'' Markýz odcřcl Důstojník oiložil zťuft a usedl aby ohledal raou na noze V tom velel starý sluha neia láhev vína m mát i M it a a stuueoe zakuiuy na stříbrném podnosu "Jsem vál iluba pane kap láne" Důstojník zadíval to do jeho tváře "Neklame-Ii tvá tvář a ty ledí ny jii poctivý chlap" "To jiem signore Jsem jak Bůh nade mnoul" "A jmenuje! ie?" "Suíano paoo U2 od maličko iti Steřano" "Dobrá tedy Steaoo A mohu ti ve vlem důvěřovali ?" "Jsem Ital pane Jsem stařec ale kdyby vál tu nalli mám dosti íly abych vál bránil Zeptejts to jeho excelence "Dobrá Věřím ti i bez ptaní jim ? j aa i j MawMit iv usnul "Ostatně není as čeho báti Spustíme záslooy aby sem žádné všetečné oko neproniklo a je po vlem A nyof dovolftc-li pro hlédneme trochu vali ránu Koz umím tomu můj pane Býval jsem vojákem I já eloužil jsem pod dvojblavým orlem a mnohou z rány vyfial i t "Byl jsi vojákem rakouským?" zeptal le důstojník opatrně "Byl byl — ale — — už jsme dosloužilil" zvolal stařec hrozivě zvedaje ruku — "Aj! Kulka není v ráně Tím lépe Zde vyletěla jen tak že vás trochu Ikrábla" Hrabě bezděky se usmál tomu Ikrábnutl "Mizerná rána" liboval ai sta řlk "Pramizerná Za několik dnů ani vědět nebudete kde jste byl raněn A do pole zase po táhneme Viaktě teď potřebujeme každé zdravé ruky" Za hovoru Stefano dokončil tedy bojoval jste již pod prapory vou Prácl jiťujf Že ani hore Karla Alberta?'' "Pod praporem spojené a svo bodné Itálie" opravil markýz "Vál Karel Albert mi není ničím Obstarávaje dopis nechci pošlou žiti jemu nýbrž nalí svaté věci Chci zabránit! by netekla zbyteč ně krev Karel Albert neví ničeho tom že Hádecký pokořiv Vi- ceozu spěch k Veron Král chystá ae k útoku na Veronu jež e dnes jeitě {patně a slabě báje na Ale do rana ph)de Hádecký se svým! pluky a král byl by pora- en Tomu se má předejiti?" "Výborně! Uhodl jste vlečko" "Nuže za čtvrt hodioy vydá le můj nejspolehlivěji! sluha na cestu přel slunce východem má král vali zprávu v ruce" "Přísahejte markýiil" řekl dů- stojofk vytahuje jakýsi papír se záfisdll "Pfl-jaháml Při černi Při lásce k leně?" zasmál se warkýz "Ne Ta časem pomíjí" "Nule tedy pří ivé nenávisti k imV "I ta pomine snad ai jeden a Ě é-M k t I nu pajne napomenul lite ea áfkst k vlaní markýii Ta trvá čka ae nedostaví "Ale teď pane kapitáne dluž no pomýlleti na viecky možné případy Můj pán poručil mi abych vás zasvětil do viech ta jematvl této komnaty Ďas nikdy nespi a tak by ae mohlo ititi Že by vás zde hledali Zde vizte pane Stisknutím tohoto knoflí ku otevrou se dvířka ve stěně Ani nejbyitřejlf oko netulí le tu jsou a tak jste za nimi úplně bez pečen Tam dáme vale věci aby snad ve spěchu ae něco neza pomnělo co by Tedeikům prozra dilo la jste tu byl A jak byste tulil le vám hrozí zde nebezpečí můžete i vy se tam uchýlili — A jeltě něco Vidíte le můj pán vám důvěřuje jako bratru Zde jelti jedno tajemství Kdybyste chtěl nepozorován vyjiti domu stiskněte toto druhé péro jel otví rá dvířka do tsioá chodby Ale sel vstoupíte do své komůrky nikdy nesapomeRie 1 toto péro stisknout! Je to starý mechanis mus časem selhává — A teď kapitáne dobrou ocd" Starý Stalaoo aby ukánl le v nim i jeltě kus itarého vojáka satutovat po vojiniku i odclcl III Po noci klidně ztrávené Marin povstal značně posilněn Zraněná noha bolela ale přes to moli dobře chodili Hanhojičské uměn starého sluhy skvěle ae osvědčilo Podepíraje se o židle i stoly Ma rini přistoupil k oknu aby potili ao pohledem na ivěžl želet) zabra dy Nyní když v klidném sátii patřil na bujnou květenu svítíc vlemi barvami mládí s radost pod paprsky ranního alunce červ nového vybavovaly se mu teprve na mysli hrůzy Jeho dnelnf nočn fsdy a nebezpečí jemuž sotva unikl A pak vzpomínal na po divné ivé setkání úhlavním ne přítelem ivým i markýzem Po divil se sám sobě jak přea tu noc iž ztrávil pod jeho itřechou velí ká změna alala ie v jeho cítěni: včera jeltě byl by i divokou rado stl vnořil tvou smrtící ocel do prsou markýzovýcb včera jeltě planul nenávistí kterou myslil že ani smrt neseclabí a dnes pojed nou cítil že na markýze mysli zcela klidně i vděčností baakoro úzkostí zda přijeti uprchlíka pod itřecbu nemohlo by mu způ dobiti nepříjemnosti Oviem ihned sám sebo zakřikl jaLoby ae itydll za ono hnutí srdce jel bylo by mohlo býti považováno za slabost markýz neučinil pro něho nic vl če než co musil učinili jako Vlach pro Vlacha v době tak vážoé Bylo to jeho povinnosti ničím více a hrabě tedy není mu zavá zán nižádnou vděčností Až bude po válce až budu oičioa moci po hřeloťatí ode je lioho nebo dru- )ébo pak riídkjde chvíle kdy i on vyrovná maikýícm starý spor — — Tak rozhodl hrabě v duchu eč ani nyní nezachvčlo se jeho nitro onou divokou nenávistí jež včera jeltě celou bytosti jeho há rala Velel starý Steíano přbášeje iraběti snidsoi "Ejpan kapitán jižná nohou" zvolal radostné spatřiv zraněného okna "Jak vidli příteli nebylo to opravdu nic než pouhé Škrábnu ti" zasmál se hrabě "Nevěřte tomu pane Co jsem tem lekl včera řekl jsem jen abych vál nemepokojil ale bylo to dost ieredné aby ae dostavila horečka z poranění "Ale jak vidli nedostavila se" "Viděl jsem to již v noci když sem k vam domedi" tekl starec úsměvem "Přilel jsem něko- ikráte za noc sáhnout vám na tepnu—" "Abl Tys tedy byl ten dobrý anděl jenž v noci přistoupil k mému loži? Skoda těiil jsem se iž nfi nějaké malé dobrodružství" zvolal Marini Starý Steíano nepoviiml si těchto slov Jeho jedinou starostí bylo zraněni důstojníkovo Přisu nuv brabců k oknu židli kynul mu aby se posadil "Pročí" podivil se Marini "Musím přece dohlédnout! jak pokračuje hojení" řekl stařec 'Spaní měl jste klidné jako dvou- eté děcko ale vyhráno dosud není" "Jen když jsi mne svým raoho- ičakým uměním již dostal tak da eko že mohu ae udrželi v sedle" odvětil Marini "Musím ihned zase daie "Oho kapitáne Takové my lenky si bohužel musíte jeltě vy puditl z hlavy O sedlo by oviem nebylo zle nalli jsme vale vlastni tam v lese kde vale věrné zvíře vám dosloulilo ale koně vám půjčiti nemůžeme protože ho prostě nemátne ' 'Jakle? V celém zámku le by nebylo koně? Toť nemožno l" "Vlicholoali lidé jsou na boji ti kromě mne jiní jsem jil pouhou zříceninou a krom! rusí- ýii jol má natři měilco spou tané ruce A kJyl lidé (tou pryč nenechali jíme il ide plece koně aby v případě nepřátelské návitě vy padli Rakušanům do rukou Poslední iluba z těch kteří byli ichopni držeti zbrafl v ruce vy praven dnes v noci do Verony a pán aám odjel za čaaoébo rána" "Ahl Markýz tedy odejel?" "Na několik dnů Přikázal ml abych ho u vás omluvil Prosí vás kapitáne abyste užil jeho pohostinství pokud nebudete moci zcela bezpečně vydati te na ce ltu" "Dobře děkuji tobě i tvému páou Vyřiď mu to ažie vrátí" "To mu budete moci vyřídili lám neboť v několika dnech zase bude zpět — Vlak málem bych byl zapomenul jeitě něco co ml pán a obivláitnlm důrazem na ardce kladl -" "Nuže?" zeptal ae dychtivě hrabě ™ mi JV a š ar a "rorucni uekni panu ze no jménem veliké jednotné Itálie prosím by byl pamětltv jen toho že vlasť potřebuje dnea každého statečného mužs a této povinnosti le musí ustoupili viecky jiné ohledy" "To řekl tvůj pán?'' "Aoo a dvakráte jiem mu mu sil ilova ta opakovali abych je nespletl" "Dobře Děkuji markýí i za to Ale nyní ie již cítím došli silným abych mohl lam kam mne ona povinnost volá Ntuí-li koně půjdu pilky" "Chuti vás búbkapitíícl Snad nemyslíte že vás odtud v tomtu stavu pustím? Hučím rtiaruyil ivým Životem za vali bezpečnost Nepustím vál prortě" 'Ručil jsi vdomuěof žu budit ležet bez vědomí Ale já jak vi dli jiem dost pří smyslech abych mohl ručili sám za aebe a cesty ie oebojlm" "Oh pokud le týče vás vím již le jste z těch kteří co li umínili provedou Ale považte le se v okoli potloukají vlude silné rakouské hlídky Nemůžete bě hat neuniknete jim kdyl vás ně kde postřehnou A jak uvidí člo věka kulhajícího hned řeknou: Ukaž ránu a pověz kdes ji utržil? A pak vás již mají" "Myslil opravdu?" "Při ipasenl své dule se vám zaklínám I Nechci přece abyste byl odsouzen v císařském zajeti vyčkávat konec války když vím že muže jako jste vy mohou nafii dobře potřebovat" "Můj milý Steíano- Jáťbychie věru konce války nedočkal Pakli padnu Rakušanům do rukou budu zastřelen" "Jakže? Vy jste tedy býval též rakouským vojákem?" "Oviem Byl jsem t prvních kteří přeili ku praporům spojené talie A se mnou celá ictnina vyjma setníka Němce Dobři ti hoši dnes již odpočívají na bře zích Gardského jezera Svěřit sem se ti poněvadž ti cele důvě- uji Bude! aspoQ tím ostražitěj ím" "Ob můj pane Děkuji vám za důvěru ale nebylo toho již ani třeba Zde u nás jste si jist životem Nás několik starců a mrzátfl kteří se do pole nevypra vili jsou sami spolehliví lidé I kdyby vás nikdo z ostatních spa třil nezradí vás A kdyby snad kromě nadáni nepřítel sem přece přitrhl a zámek prohledával ve vé tkrýli jste dobře schován Ta i! hostila mnohé tajemství" Steíano odelel a Marini posní dav jal ae prohlížet! knihovou vého hostitele ťokrřování Na prodej! Dobře silíieoý obchod zbožím smileciým prodá se ve velké české osadě ve středu Nebrasky Příčina prodeje chatrné zdraví Adreiujtet utf Lock Bos j Ha? tona Neb