JAN ItAVLAKAf
Listy ze Západu
lVikrafovátif
Ainorlckó poznámky
Mnohý neJO vřlivfi kroitil by
hlavou nad líčením scén ze san
írancisských pelechů heren té
doby z heren ni lodích plo
vouclch ze San Fraocisca do
Sacramerita Ale 'neamf o za
pomlnat Že jediným cpojením
Východem po pevnin byla tehdy
pošta poslové mínili si koně po
cestě i kdy£ dórszili ki konci
coty lohfi vyoěfené měnili se i
jinými posly iami zi vritclí se
i východní poštou Ala sotva
jednou dráha plcpjala kontinent
od more k moři víc rychle bralo
novou tvářnost i přelvořováoí
dosud není u konce aě už tolik
o přetvořilo že i atopy někdejší
lio života ae utrácejí
Španělská jméoa čtete na stáni
cích jedouce zpět k San Fran
cíacu známou jíž krajinou i ta
jména jsou takřka jediné co v
oněch končinách zůstává dě-
dictvlm zašlých časi Nebýt
Uret Hartea málo by ic vědělo
jak ae tu druhdy Žilo A nebýt
Jack Londona nevědělo by aeani
o tom že San Francisco Uay byl
druhdy také trochu romantický}
k avému podivení seznal jiem Že
o té někdejší romantičnostl Zálivu
ani sanfrancisštf mnoho nevědí a
nad Londonovou knihou "Poví
dek rybářské hlídky" krti ra
meny Bažiny rděly odleskem slu
nečního západu a melancholické
vrcholy podobaly ae Doréovým
krajinám z lofc rna když jíme do
jížděli k Zálivu a když jsme ve
íerrv zase klížili ebo hlaJmu
tma už spájela obzory Statisíce
v£te) třepetalo ac na všech atra
nich i zanikalo v dálce Záře
reflektoru z lodí stříbrně ae kmi
taly ve tmách jakoby vyříznuty v
pravidelných obrysech z černé
hmoty tam kde vyvěraly ze sve
tclného zřídla byly intensivně zá
řivé a kde neširší tak matné Že
ae rozšiřovaly v temnotách A
šplouchání vln bylo jediné co
cite vypravovalo o staryen ca
geth zatím co záplava avčtfl v
dálce -a hlaiy lodí připomínaly
píílií zřetelně moderní dnešek
V
Nikde na světě není pojem "hi
Btoričnosti'' tak smutně aníicu a
tak sesměšněn jako v Americe
totiž ve Spojených Státech Ně
kteří lidé vůbec nezdají se chápat
Dravého smyslu toho slova Rek-
oe-li vám nČkdo že vám ukáže
historickou Bkřífl attolck nebo co
koli jiného buďte ujištěni že
spatříte včci jaké u nás prodávají
gníci druhého řádu — věci
□cdÍÍIíS etaršf padeiáii let v uej
lepším případě obyčejně však
mt7 dvaceti a čtvřicetí Dc-QOÍ
listv bez rozdílu — žluté méně
žluté i zcela pořádné — jsou v
tom ohledu ještě horši Stráví li
někde požár zcela bezvýznamné
stavení píše ae o "historické
stavbě jež padla v oběť zuřivému
živlu J etaneli ae taková nehoda
nějakému třicet let Harému koste
lu Škole obrazárné nebo čemu
koliv jinému kromě salónů red
light districtu a jailu pfšo sa o
"ztrátí ftů9obené zničením alav
né namáiký historické" A dle
toho měřítka má tedy San Fran
citcii nesmírně důležitou a prasta
rou památku historickou - tvoji
mimi! — Miuiou Dolorei --
jejíž věk přesahuje jíl alultiou
hromádku roka l celé století
Mlíijul stoh je tna-t to otjori
gloloČU co má Caliíornic a ona
je ai toho vědoma anilfc ae ho
utlvatl kde jen ta udá pllítřitou
Na uctliill vlak ikoru vlud#na
léiiie poUtiloit anahu tru loh
iJokonaMi p'mřui nrboamVt
jiným čehož výsledkem Jmou
oetvornd fctavby dokazující jak ne
dostatek umčlecké kultury tak
jtmnocitu vkuia a obraznoati
OitatoC nejen mistijní aloh — i
ostatní slohy jež minulé doby
předaly dntfiku najdete v San
rranciaku tak uboze zmrzačené
že nad tím andčlé mohou lkát
Henaiiaanci vrazit gothická okna
do průčelí dát mauraké oblouky
nad dvéře do pontranní zaiantro
čit románská okénka — to je£tč
není nic tak hrozného Seimotit
dohromady holandskou atfí§ku
ac česaní linie na veraodfi a mitsij
ní frontu zohyzdit nesmyslně na
hromaděnými sloupky jež někde
chtějí mít podobu korintských
nebo iónských ale vypadají jako
sloupy k nimž tnělybýt přivázány
koně — je zjev nepřílii překvapu
jící
A tak jcSte dlužno obdivovat
skutečně obrovskou a přiměřeně
čistou atavbu City-llallu o němž
se veude dočtete žo stál oemý
lím-li ae šest millíonů dollaru
neboť jen při stavbě akyserspero
lze dáti Američanům plný "kro
dít" že nezohyzdf převzatých my
Henek a nepoženou ad absurdum
svého nedostatku fantasie a kde
vedle akyscraperfli provedou něco
vkusného nezbývá než obdivovat
se dvojnásobně
Ostatně Američané ae civilísu
jí myslím a právě tak úžasnou
rychlostí a jakou ve vficm se hnali
do výfie Prvním krokem k tomu
je v poslední době vždy častěji se
opakující přiznání že americká
literatura a americké uměni teprve
jde k vlastni své notě a že uměle
cký vkua se začíná vyvíjet toto
prosím čtu co chvíli v magazínech
i týdennících od Američanů samot
ných A tomuto civiliaování pří
pisti ju i dva z nových pomníků
aanfrancisikých
První platí Uret Harteoví té
muž o němž aanfrancisský žurna
lišta řekl Kiplingoví: "liret Uarte
osvojuje si Californu ale Califor
nic neosvojuje eí Uret Iltrtea
Uyl přilil dlouho v Anglii' je
splSe Angličanem Témuž Bret
liarteoci platí o němž do nedáv
na mohli jste čisti že charaktery
jeho californských povídek nesho
dují se Be skutečností Pomník
vzbudován byl pověstným "íiohe
mian Clubem" — Uohémakým
Klubem budiž to přeloženo aby
ae některý můj čtenář nelekl
pomník je dokonce vkusný! Sku
DÍna představuje zlatokopa nesou
čího dítě v náručí — "Štěst
Koaring Campu' čet!i-li jste onu
něžnou črtu Uret Uarteovu neza
pomněli jste dojista jeStě jejího
dojmu Na piedestalu je vyryto
několik vět zpovídky
Také Hobert Louis Stevenson
jenž Žil v San Franciscu po něja
ký čas a jehož vdova i nevlastn
syn spisovatel Lloyd Usbourne
dosud tam žijí — i autor "Dra
jekylla a pana Hyda" má svů
pomtjlk v "pacifické metropoli''
A také budiž doznáno velmi
vkusný pří vlí jednoduchosti
anebo právě pro ni Loď a plach
tami větrem vzdutými na vzbouře
ovch v nách hnaná e anad
dobrou symbolisacf Života geni
ova jehož schránka jest uložena
na jednom ze samojských ostro
vů Na piedestalu jest úryvek i
pověstné vánoční řeči Stevcnsono
vy jehož začátek sni: "llýti po
čtivým býtl plívítivým vydílati
málo a utratit o něco méně — —
AI potud dočetl jsem pak smekl
klobouk a děkoval bohům te
jem črkým liteiátemj neboť tak
mám sarufrno aipoft tu třstl I
judiilnk jíl SitveniQtt dával
muži zárukou pevnosti charakteru
a jemnosti a jediné čeho jsem
li přál bylo aby jednou přiiel
den kdy dělaje ťičty shledal
bych že jsem utratil o něco mé
oě než vydělal Ostatně nckor
muťme s svým osudem přátelé a
spolutrpitelél četl jsem toto o
Mra Stevenscu: "Trpěla chudo
bou iež tak caito j)t údělem ro
dinám geniů pokud JtjI marŽíl
žil leč po jeho smrti stala so ne
odvislou a bohatou z důchodů z
Icho knih iež dosahují výle mezi
deseti až patnácti titfci dollarů
ročně Doufejme tedy že i u
náa noznaií až vo natí smrti icl
jsme byli vlastně geniové — aby
nalo rodiny netrpěly chudobou
nežcflme se leda bohatě což by
vůbec mělo přijít do zvyku u
Dražskvch umělců a literátů po
kud ne sou Drofcijorv úředníky
nebo jinak zaměstnanými zcela
pořádnými občany při svém ume
íeckém tvoření
Isou ic&tě liué pomníky v městě
a o jednom z nich slyšel %cm tt
má grammatickou chybu v nápise
čemuž i sem Be vůbec nedivil
Myslím že každá průměrná osoba
anglicky vychovaná umírá dříve
než naučila ae dokonale "flotilo-
vat'' totiž slabikovat avou jinak
osanou a mak vyslovovanou ran
teřitinu a že tisíce lidí jistotou
dovedou vyslabikovat jen své
iméno
—
Američané za to ncdovedou-li
konečně ani přilil dobře slabiko
vat sou vždy znamenitými řeční
tv Uři řfřnií tiž ve řkole
maií řečnické zápasy ííečnl pak
vlude u baru na ulici kde se
dá A chcete li oceniti tuto vlast
nost dle zásluhy jděte oa Grand
Avenue a do amrli budete míti
vfieho řečnění až po krk nemáte-li
jeítě až posud A tam uznáte že
Kipling nebyl tak dalece v neprá
vu nazývaje San Praocinco ztře
ltěo(m městem
Chvíli budete jako u vyjevení
Budete zevlovat na všechny stra
ny natahovat ulí polekaně zírat
po okolí Jeide-li už police ní pa
trola budete ee obezřele dívat
po lidech co dělají a jak vypadá
if — — g pak zeptáte se sami
sebe v duchu jstc-li vy blázni
nebo ti lidé
Nejblíže vás je jedna skupina
lidí vicho druhu od nejasuměle
lího vzhledu po oblek elegána od
fysiogaomie námořníka až po
svatý obličej pod čapkou "Arná
dv Spásy'' Prostřed skupioy
stoií kdosi a řeční Protlačíte se
a seznáte žo volá k bohu vypra
vuje jak byl sám hříSníkem jak
bůh vstoupil do jeho Brdce a jak
se dal na lepší ceBty Opodá
líní hřímá proti Kuefovi Schmit
zovi a celé jejich klice Do
toho tříská hlas socialisty jenž
vvlezl bi na prázdný sud a řečni
řeční bez ohledu naslouchá-li mu
kdo Čili nic Na vřech stranách
to hřímá hlasy proroků třebai
několik kroků od sebe netproti
leblijSí rozumy jsou hlásány
ale nikdo se nepere nikdo se ne
hidá Darlamentárni iednáo
ie nepřístupno- Řečni se o všem
co se komu namane Přijde li
Saníranciscanu mySlenka má li
na něco dopal Mači jít na Graud
Avenue a tam se mftže vyřečnit
Může tam hlásat svoje nadšení
pro rozvod je-li právě na Štíru se
Ženou může tam řečnit proti
"boomu" v pozemkovém obcho
dě prodčlal li v něm peníze
může tam brojit proti "Žlutému
tisku" dostal li se nějakou náho
dou do novin k své malé potíte
Všechno se sněte Může i anar
chii hlásat krvi a ohněm sálat
jeho víty a policemau náhodou
se nahodivši na blízkost bude
mu naslouchat iroviu tak lho
stejně nebo právě takovou
legrací jako kdo jiný
"~!t uUth I5 'MfWi! tHc
tlul krAuy olr l'irA U ) n
Uut liJkt Atn tulru
Josef Kajetán Tyl
Dne li- července tohoto roku
buds tornu už padesát let co v
Plzni v-Cechách vypustil šle
chetnou duši svou jeden z nej
přednějších vlastenců tpisovatel
nesčetných povídek a divadelních
her tvůrce naší nárolaí hymny
"Kde demov mů ř a obětavý
buditel Českého národa — Josef
Kajetán Tyl
Zemřel — uštván ta neutěše
nými poměry unaven neustálým
zápasem a nesmírným namáhá
ním jako žebrák — v bídě a
nouzi
Ducá je nám to k podiveni že
duch tak mohutný a obětavý
jenž tolik pro povzbuzení i po
vznešení českého národa vykonal
a jenž zanechal mu tak znamenitý
odkaz ve svých spisech nedočkal
se za b včli o Života náležitého po
rozumění
je to už údČlem všech velkých
duchů a za tehdejších dob kdy
duševní Život nebyl v takovém
rozsahu jako nyní bylo to čímsi
obyčejným
Český spisovatel před lety ne
očekával žádné odměny Psal
protože mu srdce tak velelo psal
protože věděl žo jen tím prospěje
svému národu
česká literatura za časů Job
Kaj Tyla sotva Živořila Měli
j'ime sice už tehdy několik vyni
kajících českých vlastenců kteří
snažili se vypěstsvati literaturu
českou ale ta snaha nešla příliš
vysoko Iiyly to pouhé napodo
beniny literatury německé
A česká řeč v době té byla
pouze popelkou Jen v těch nej
chudších chatách se za ni nesty
děli — tam byla domovem
A tehdy přišel Tyl První jeho
snahou bylo vštípili vlastenectví
do srdce všech vrstev českého
lidu Tyl hlavně lam snažil se
vniknout! kde myšlenka čtšstvl
byla zašlapána kde národní uvě
domini stlačeno bylo na minimum
— - a tam snažil se slovem psaným
i slyšeným vzbudili nové touhy a
snahy Šel přímo s otevřeným
srdcem Nečekal za snahu svou
odměny Žádné — činil tak proto
Že vlastenectví považoval za nej
přednější svou povinnost a lásku
k národu a vlasti za nutnou kaž
dému českému Člověkn
Uvědomění lidu českého bylo
mu itdiným Životním cílem Vě
děl žc národu nepomohou ku
vzkříšení žádné gramatiky Tu
musilo cc sáhnouti k jiným pro
středkům A Josef Kajetán Tyl udeřil na
strunu pravou Začal uČiti lid
česky číst Česky zpívat milovat
české divadlo a těmito prostředky
hleděl vznítili v lid j lásku k rodné
řeči a vlasti
Sám doznává že nebyl spiso
vatelem vynikajícím a že jeho
spisy nejsou výtvory uměleckými
Ale taktéž poznamenává že jed
nalo se mu pouze o to aby v lidu
vznítila so touha po čtení psal
slovy nehledanými ale upřímnými
— psal a zpíval jak mu zobák
narostl
Josef Kajetán Tyl narodil te
jno 4 února 1808 a záhy v mládí
věnoval n o divadlu V roce 1820
stal se členem německé společnosti
Uilmerovy a to pouze z té příčiny
Že tuto chtěl později přeměnili na
Českou Cestoval a ní po různých
čebkých krajích zažil s ní mnoho
trpkých i atrastných chvil ale sua
la jeho aby společnost počeštil
te nezdařila l'o té byl členem
růmych českých společností
později tauášeí se úmysLm iřldiii
ti svou vlastní divadelní společ
nost
Ale snaha jeho lůtnými plití
chámi odpůrců Be nezdařila Ko
atčně umluviv se 1 řiditelem ně
tnecké divadelní společnosti Jo
KuUsud převzal od téhož koa
cciii a svstavil si svou víaituf di
vadelní tpokíuoii a rttl v lišta
padur 1851 začat hráti Tyl byl
řiditelem znamenitým a tu nenf
divu Že kamkoli zavítal všude Be
octkal s úspěchem znamenitým
Vybíral ty nejlepšl hry jež úspěš
ně doplňoval vlastními kusy Z
nichž některé hraji se do dnešního
dne ve staré vlasti i u nás a
mnohé z uich zajisté budou ue tak
dlouho hráti pokud České divadlo
bude cxiftovat
Na cestách svých přišel Tyl do
styku a růoými lidmi a již tehdy
všeho bí všímal znamenal a svých
zkušenosti později úspěšně užil
ví Bvých povídkách a divadelních
hrách
Ale i této icho záslužné práci
byl brzy učiněn konec udáním Že
koncesse nepoužívá právem Tyl
musil své Bpolcčnosti zanechati a
nějaký čas po té byl režisérem
německé společnoati Zoellnerovy
Prožil b ní nějaký čas a později
jsa nemocen byl nucen uchýlili
ae do Plzně kdež dne 11 Červen
ce 1856 zemřel
Tyl znamená pro naše znovu
zrozeni mnoho Ve staré vlasti
ocťn všc ieho snahy oslaví pa
mátku 5oletého výročí jeho smrti
jak náleží K oslavě té určili tento
méiíc ježto v Červenci připadá
památka 5oletého výročí smrti
Havlíčkovy
Upozorflujcmc naše česko-amc-rické
spolky aby ve svých schů
zích vzpomenuly památky Tylovy
spisovatele vlastence i buditele
jednoho z nejpředoějŠích
Josef Kajetán Tyl získal si o
probuzení našeho národa zásluh
neocenitelných a právem nazývají
jej otcem českého divadla Jeho
jméno zapsalo se do srdcí če
ských písmem nesmazatelným a
bude nařl vždy b úctou vzpomí
náno Otakar Charvát
Naít novA povídka Dnešním
číslem začínáme otiskovat! delší
povídku spisovatele Jana Klecan
dy "Smířeni" a doufáme Že
čtenářstvo naše které s nevšed
ním zájmem četlo Klecandův
román "Pod tíhou práce" a tímže
zájmem pročte i tuto novou práci
oblíbeného Českého spisovatele
Je to jedna ze starších jeho prací
vyšlá ve sbírce: "Na bojišti"
která před lety vzbudila v českém
literárním světě přímou senaaci
a která Klecandovi pojistila
čestné místo mezi literáty Děj
odehrává se na půdě rakousko
italské války a je velice zajíma
vým Je zbytečností znovu roze
pisovali se o znamenitých předno
stech Klecandova péra ježto jame
tak již dříve učinili v podrobnější
úvaze o literární práci jednoho
z nejlepŠích spisovatelů Českých
Doufáme že čtenářstvo naše
novou tuto povídku uvítá s po-rozuměofm
Frant Sokol-Tůma — Dne 2
t m slavil spisovatel a redaktor
"Ostravana" pan Frant Sokol
Tůma 5oleté narozeniny Narodil
se v Benešově u Prahy a května
1856 kdež také studoval gymna
sium Pro zálibu k divadlu opu
stil studia a stal se hercem Zejmé
na znám byl jako recitátor děl
předních našich básníků Později
věnoval se Žurnalistice a vydával
v Moravské Ostravě časopis 'Rad
hošť' a nyní "Ostravana" Pod
nikl také cestu po zemích balkán
ských a po Americe kdež zejména
si všímal Života a poměrů našich
krajanů o nichž napsal četné
stati Jako spisovatel všímal bí
Sokol-Tůma zejména li Ju valaš
ského 1 jehož Života napsat také
účinné divadelní hry "Pasekáti''
Kromě toho napsal též několik
románů te Života dělnického "Na
šachtě" aj v Frant Sokol-Tůma
jest též předsedou "Sdruženi mo
ranko-sleiských lurnaliHtů' a
horlivě účastni se nirodnl práce
na Ostravsku a Valašsku irjtiéna
také jelt vrlmi oblfbeu jakožto li
dový Iťiuík a přednaiefi
% - V-