r '--
10
ťoKROK Západu
rUBLIAQED WEÍKLY
Fobllsbed bj rok rubllsblei Co
1I0M811 HowardBt-Tslfvll
dobicrlptlon by m!l - flOOptrysM
VYCHÁZÍ KAŽDOU ITÍIDU
fítrd: TrlaTatelrtí Sjol Prtrclii
90 S 911 wsrS ni - Tiltfoi I9IS
Mets-latné 1100 rok
!)♦ čeeb $110 rek
roxciioic 2irAu
Omaha Neb 16 kvfitna 1908
častokráte už oán připadá
marným naše psaní proti zataho
vání osobních Štvanic do míst
kde jiou ku Škodě t hanbě nás
vSech V poslední dořě 1 v nsficm
městě pouze z těchto mslicber
ných příčin hrozí zkáza podniku
který až dosud je naíl chloubou
Kuku oi srdce přátelé a zastav
te dokud není ještě pozdě
#
Naše spolky neměly by opome
nout! důstojným způsobem oslavit
joleté výročí řmrtí našeho národ
ního mučedníka Karla Havlíčka
Borovského připadající na dco
29 července t r Stará vlast
jak na jiném místě t I lze ae do
čistit vzpomene na truchlivý onen
den kdy shasla jedna z nejíte
dietnějších dufií oslavou velice
důstojnou My zde za mořem
neměli bychom zůstat! pozadu
#
Nezapomínejme nikdy na nali
Matici Vyššího Vzdělání Účel
její je tak vznešený a pro nás
Čechy tak důležitý že zasluhuje si
té největší podpory Povinnosti
Dali jest abychom pořádali pro ni
ibírky pří ktždé příležitosti ča
stokráte je k tomu příležitost nad
jiné příhodná kterou každý pocti
vý oaiinec měl by využitkovati ku
prospěchu dobré věci V Matici
Vyššího Vzdělání můžeme klásti
oprávněné naděje že pro nás
Čechy americké vykoná co bude
v jejích silách Tím spíše bude
dařiti se její poslání nebudeme li
my na ní zapomínat! Tím také
valně přispějeme ku cti a slávě
jména českého k čemuž pracovat!
jest nsši povinností nad jiné sva
tou Nám Čechám americkým
měla by býti Matice Vyššího
Vzdělání tím čím Čechům ve
staré vlasti je Ústřední Matice
Školská jež majíc v národě zna
menitou oporu zdárně prospívá k
chloubě jména českého
Ye staré vlasti o nás
V poslední době bylo zde v
Americe často stěžováno do ne
tečnoati staré vlasti k našemu
česko-americkému životu Právem
i neprávem A po těchto stížno
stech vyrojily se četné návrhy
které všecky vyznívaly asi v ten
smysl že měly by se přece jen
udržovat! stálé styky mezi námi a
vlastí starou Tyto styky by valně
přispěly k poznání nás a zároveQ
získaly by zájem pro nás i v
Čechách
My vždy nadšeně souhlasili s
těmito návrhy Milerádi vítali
jsme onu snahu a radost jsme
měli aspofi nad tím že v české
Americe dosud jsou lidé kteří
doufají ie mezi námi a vlastí
starou dojde k bližším a častějším
stykům než dosud se dálo
A zároveň" s touto snahou u
nás bylo lze tulili tutél snahu v
posledním Čase i ve staré vlasti
V těchto dnech dollo nás
číslo" Pokrokové revue"vydávaoé
v Trase a sde shledali jme se s
článkem psaným se znatelnou
pálivostí a ledaajfdm o eis Je
nadepsán "češi v Americe" a psáa
jest drem Janem Auerhaarm
V první řad) podává spisovate
růzuá data o velikosti českého
Živlu v jednotlivých místech
která Čtenářům nalim jsou větřím
dílem již známa
Nedívají se na nás ve staré
vlasti nyní tak jako před lety
kdy v Čechy americké tolik kladl
nadějí a které vlečky během času
rozplynuly se v dým 1 oni nyní
prooátejí na nás oprávněné stesky
které nám jako lidem pocti
vým — mohou býti milejlí než
ona pláni chvála a mazání medu
kolem úst jako sc dělo jindy
"Přihlédneme-li k vnitřním po
měrům nalích zámořských kra
janů" pito dr Auerhan "nepo
tišíme se valně Clete ns př jen
Články Havlasovy v "Pokroku
Kansaském 'I Dovíte se Ic
Čechové američtí bojovali proti
větrným mlýnům plýtvali vlaste
neckými frázemi a rodina pfi tom
se odoarounovaia veiika cast
urnalistiky není na té výši jak
by bylo potřebí Albicri v citová
oém adresáři dí "Po stránce
obsahové bylo by to ovšem trochu
více "porným bohužel I" V mno-
lých časopisech hlavním obsa
enr jsou krvavé romány osobní
ahaoice a vlcdní zprávy Česka
kniha také jak se zdá není roz
ířena v Americe tsk jak bychom
í přáli"
Mnoho jest pravdy v těchto
citovaných slovech Uylo o tom
tem už kolikráte psáno a miu
veno že se nam zda uz zbytec-
ým znovu o tom se rozepisovat!
Jenom jedno ještě podotýká
rafi 1
me: v časopisečtí nasicn poaua
se týče krvavých románů až na
několik nepatrných výjimek stala
se náprava A ku cti naleho České
o lidu amerického budiž podo
tknuto že v mnoha případech
yli to čtenáři kteří si četbu
Šlccbtilejší vynutili
Dále v onom Článku jedná se o
otázce našeho býtí zde v Americe
Spisovatel cituje několik výroků
oněch lidí kteří zde byli a nás
aeznali Ale bohužel ve všech
těch citovaných výrocích jako
tervíná nit táhne se jedinná my-
lenka totiž že Čechové američtí
přese vlečko přece jenom zane
dbávají mateřskou řeč a ta že zde
Americe bude udržována jen tak
dlouho pokud český Živel bude
posilován čerstvými proudy vy
těhovalců
Poznamenává že Hcrites už
dys! vyvolal otázku o které
svého času bylo živě jednáno
ak totiž mají hledět! Čechové ve
lasti na hromadné stěhování t
redné země "CeŠstvf v Americe
e ořltomnostf ne budoucností'
psal tehdy Uerites "Čechové ame-
ičtí jsou větev useknutá z ná
rodního stromu Národ není vrba
by větev stala se novým stromem
Amerika pro Čecha každého v
koncích svých neúprosně znamená
odnárodnění česká národnost
dá se tam prý udržet jen nový
mi proudy vystěhovalců posílení
Českého živlu v Americe je tedy
oslabením jeho u nás a to nám
nemůže být lhostejno"
Ano mnoho se o tom mluvilo
psalo ale bez jakéhokoliv účinku
Český lid neraď loučí se s vlastí
často s žalem v srdci opouští
zem rodnou a vrhá se do ciziny
ledaje lepši existenci Lid není
m vinnen Tím vinny jsou ne
těšené hospodářské a politické
poměry v Kakousku které valnou
část vystěhovalců donutily k
puštění vlasti svých rodičů
český člověk neopouští svou
vlast s lehkým srdcem Vždyť
častokráte dlouho nemůže se ros-
odnouti k vystěhováni sápasl
otud dokud má aspoň" to nej-
nutnljll — čeho třeba k uhájeni
ivota A teprve kdy! ani té
nejnutněji! skývy chleba ncnl
d jde do ciziny — aby uhájil
aspol svoji eaiitenci
A český člověk na svou vlast
těl ko v každém pflpadř sapoml
ná Z vlastní zkušenosti vfme žr
vzpomínka na vlast vždy dotkne
se citlivě srdce českého Člověk
Vzpomeňte ve společnosti stsrýcb
nsŠich zákopníků kteří ve vlas
nezakusili mnoho dobra jenom
slovem staré vlasti pozorujte
Dovedete li jen trochu čisti v lid
sklch tvářích uznamenáte v nich
stesk — nsd vzpomínkou na rod
nou zem A často potom o nl se
rozhovoří Vzpomínka stih
viDomínku a vy uznsmenáte že
¥ _
mluvíce o ní vybírají jakási lepš
slova než obyčejně užívají a že
měknou jim jaksi srdce
Aoo český člověk nejde rád ze
své vlasti Tehdy ide kdy už
onen stálý zápss za to nejnutněji
dosshuje vrchole a kdy podlehne
touze p3 životě poněkud lepším
Je to jeho jcdinoánadějcře tamzs
mořem bude snsd lépe Za mnozí
často bývají zklamáni netřeba
podotýkatl
"Až dosud nemusíme so starali
v Americe o rakev pro nás" řekl
tušíme Albicri Dosud Žijeme Do
aké doby to těžko Izo soudit I
dr Auerhan připouští že doba
úplného vyhlazení Českého Živlu
Americe múze býtí dlouhá
Záleží ovlem na nás abychom
snsžili 10 všemi silami prodlou-
íti onu dobu co možná nejvíce
llavnl naši mládeži dlužno
vštěpovat! v duši lísku k rodné
eči a nepoznsné zemi - rodičů
Že udržování styků 1 vlastí starou
je jedno z nejblavnějších podmí
nek udržení našeho to doznává i
Disstcl Článku "češi v Americe"
"Další podmínkou udržení se
Českého' živlu v Americe" píle
"jostálýživýstyk se starou vlastí
V té věci píše americký dopiso
vatcl "Naší Doby" "Nebude li
americký Čech v pevnějším styku
se starou vlastí splyne v poměr
ně krátké době s beznárodním
chaosem americkým — Nepo
může-1! mu jeho evropský krajan
neodvratně utone v Šírém moři
aroerikanismu'' A utone-libude v
tom též hodně naší viny Čechové
zahraniční právem si itěžují Ie
ve vlast! věnuje se jim málo po
zornosti Od smrti Náprstkovy
jenž byl Jim tsk vroucím a upřim
ným přítelem učiněno naší
strsny pro zahraniční Čechy
velmi málo Uylo v Americe ně
kolík českých apisovstelúf několik
cestovstelů několik umělců byl
tam prof Masaryk Čechové ame
ričtí navštívil! nás několikráte
bromsdně přijela sem paní Hum
palová-Zernaoová ale to všechno
nestačí Styky naše musí být
častější a soustavnější ' Že by
styky takové prospěly nejen kra
janům našim za mořem po stránce
národnostní nýbrž i nám jest
jisté Mohli bychom získat i ná
rodohospodářsky a snad dalo by
se docílit i toho aby splnil se
ideál Náprstkův jenž toužil po
tom aby Čechové američtí naby
vše tam zámožnosti a obohaceni
jsouce praktickými zkušenostmi a
vědomostní! do vlasti ae vrátili a
život svůj všechny své síly a
schopností věnovali jejímu po
vznesení a rozvoji!''
O potřebě podobných styků
zmínili jsme se hned při počátku
OvScm znovu podotýkáme že ni
kdy neměly by do těchto styků
zatahoviny osobní záležitosti nebo
osobni msta jak se to stalo v ne
dávné době
Z celého Čláoku dá se tušili
touha nás pozoati blíže A tento
článek není v poslední dob oje
dinělým Nuže i oucn poslední
náš stesk že ve stsré vlasti neol
o nás zájmu mohl by býti pova
žován za neoprávněný
Touha po sblllenl je na obou
stranách — nyní záleží na nás
abychom l my přiložili ruce k dílu
Otihr CAanat
Jan Havmíai
l)(''cl Národního kolku
OhmnActá (iiOmtA-
Kráiftý nitru "MUtr J llui UiM m
s Uloly Mml M upílruím v KmUil
t i" Uv 4ute M i) rtntft ku remU k
1'vkMI" I
Avalou Cal 7 V„ 1906
Několik dní potom když už
jsem odeslal rukopis minulé
"triody" napadlo mne že Je tu
jtllě jedna korporsce právě tak
"soukromá jako Mstíce Vyššího
Vzdělání právě tsk na Ideál
nich myšlenkách zsložcná 1
prátě tak netknutá vydčračikým
zájmy t zv vlastenectví některých
osob a čssopisů Je to chicažská
"Ctská Stráž" tak okázale Igno
rovaná snebo chabě podporovaná
"žlutým tiskem ' jež by se mohla
myšlenky "pokusného kolku ná
rodní daně" ujmoutl zároveň" 1
"Matici Vylllho Vzdělání" Jisto
est že rozšířil by se tím význam
pokusu a pro začátek i okruh
oltressovaných ubralo by to na
síle i "národnímu hyenismu"jenl
myšlenku podrýval hned pfi prv
ním pronesení a dále bude podrý
vat ač marně a přivedlo by to k
rychlejším koncům sbírky na ar
lliliňv tomntk jehož myšlenka i
první tisíc dollarů Jsou jediné čím
se mohou američtí češi pochlubit
za minuly rok
Mám za to 2o k uskulecnent a
vedení "národního kolku' není
prozatím leplích sil než Jakých
může poskytnout! "Mstíce Vyšlí-
10 Vzdělání") "České Stráži"
připsdls by řekněme čtvrtletní
revise finančních výsledků a
ovšem vedlo části výtěžku i po
vinnost olsrsti ie ylemi možnými
prostředky o rozšíření myšlenky
výnos "pokusného kolku' byl
by nejlépe rozdělen myslím dala
i by se desetina Ústřední Matici
Školské v P raze třetina thlku
České Stráži" pro Havlíčkův
pomník a ostatní dvě třetiny účs
ům vzdělávacím totiž "Matic!
Vyššího Vzděláni" Tím dostálo
by se třem povlnnottm řádných
uvědomělých Cecho američanů
ichž zájmy jdou výše než nsjíst
se třikrát denně masa poslst si
pejlkem pro pivo anebo stát u ba
ru a v kouři i pivě pouštět pěťák
za pěťákem v nicotu Ukázalo by
se tím že jsou si vědomi své spo-
tosti se stsrou vlasti že neodha
zují dobrovolně co stsletím! na ně
přešlo a že za kus chleba pro
terý sem přišli a který tu nsšli
neprodali své srdce Ukázalo by
se tím že Jde jim o čestnou dů
tojnou representaci před oststnf-
mi složksmi onoho budoucího
'amerického národa" i před dneš
(mi Američsny A konečně
osvědčila by ae tím krásná snaha
pro zvýšení celkové úrovně o-
vědčilo by se že tisíce vystěho
lých Čechů dospěli aspofi tak
ysoko aby cítili kletbu oné ne
možnosti výše a lépe se vzdělat
íž byli svázáni v té bídě 1 které
se vystěhovali
Zbývá nyní — — jen uskuteč
ční plánů Cím rychleji se bude
eJnati tím lépe pro myšlenku A
Im Že se jednat bude A až se
skuteční fokui nechť jeho výsle
dek se příliš netříšti Ty tli úče
jež jsem vyznačil plně postačí
pro začátek Osvědč! li so pokui
sk teprve bude čas na rozšířeni
myšlenky v onu "národní daři o
níž mluvit jeítě pted několika mě
síci mnohým připadalo směšným
Uskutečnili so po roce po
dvou nebo po třech i ona "národ
ní daQ" jež zdála se býti oemoŽ
nosil jest otázka jaké budou jtjl
účele
Účelů bude myslím více než
dost
Je tu přeinl povinnost svým
dělem dáli aspol lákhJj p reJim
1 nichl mohly by si
la tem samy vypracovat slušnou
snalost Češtiny llo-li by jim o to
a aby jím o to kdy mohlo jit je lu
povinnost vliti do duše děti hrdost
nad českým původem seznámit
je a minulostí národa objasnit jim
nynější jeho zápas Pevným zaří
zením svobodomyslného Školství
českého dostálo by se těmto po
vinnostem ovšem svířila-H by 10
péče o děti dost! schopným oso
bám
Šlo by dále i o umolnfnt vyíilko
vndlldnl anglickho mlsdým Če
chům americkým jichž poměry
nedovolují rozvinout! se Jejich na
dání dálo by ae tsk na základech
zbudovaných Matici Vyššího Vadě
láni pokud pak by některým o to
Šlo poskytla by se jim opět jen
půjčkou příležitost dokončit své
vzděláni v Pia ze což by utvrdilo
jejich národní hrdost a přineslo
užitek ob tma tlrandm zvláště utvr
zeni v hudebním vzdělání ve
výtvarných uměních Praha může
poskytnout! lépe než čeho jiné'
ho a dokázalo by se lim i udr
žení českých talentů pro úspěch
Českého jména v Americe a pro
čest národní
Přikročilo by se čaiem k saď
zeni společenských klubů jež od
stranily by poměrně neiostatek
slušného pobavení mezi smerický
mi Čechy a anad ! přinesly do
vobodomyslnosti ono čeho a jí
nyní nedostává totiž Ideového
podklsdu přístupného Širokým
vrstvám a na ně působícího očist
ně Tyto kluby nebyly by jen k
udrženi národního vídoml — ne
mluvím o udržení národnosti —
nýbrž i k sblíženi se vzdělanými
Američany setnsmoyaly by čc-
choameričany I Američany 1 le
skou hudbou a Českým uměním
českou literaturou — - dobrá po
věst Cechů by se tím šířila a za
kotvila — vyšel by t nich časem
i politický vliv Čechů Jenž byl by
lepšího druhu než vliv Irčanů
páchnouc! pivem a whiskou A
odlišili by se tak řádní potomci
českého národa od "českých Ajry
lů" jichž zvláště ve velkých ml-
tech je veliké procento k naši
hanbě
Se zařizováním klubů ruku v
ruce šla by i snaha po knihovnách
tttkfth i anglUkýeh a snad časem
překlsdy z české literatury do
angličiny objevovaly by se Články
v msgazinech o Čechách o Praze
politickém našem boji o na'
lem umění o našich starožitno
stech ti t turistů kteří v klubech
dověděli se o tom že Češi atojí
také za pozornost — přesvědčiv
ie se o tom na svých cestách po
I£vropěpfispěli by k Šíření l pšího
poznání a američtí češi přímo i
nepřímo působili by tak k svému
svého národa dohru —
"Národní dař)" umožnila by
národní reflrt ten tací Důstojný
pomník Havlíčkův snad i jiné
pomníky by byly postsveny t její
ho důchodu daleko rychleji nád-'
berněji než jak možno bylo by za
jiných okolnosti
část výnosu "národní daně"
plynula by do "Fondu Čechů
Amerických' jak jej navrhla pf
Náprstková — část ty se dávala
pravidlem Ústřední Matici škol
ské — - a tím odbyta byla by ta
t zv "národní Žebrota" Svou
povinnost by si takto američtí
češi odbyl! — a kdyby i zazvonil
"český Klingelbeutel" nikdo by
se po něm neohlédl A nenaskytla
by se tsk národním hyenám příle
Žitost Šlapat po národním citu a
házet do jednoho pytle a "národní
žebrotou" i povinnosti kterých
rád věřím mnozí velmi ochotně
se zříkají
t
Dalo by se toho vyjmenovat
jtšiě více Ale nač vyčerpat
všechnu lálku dříve nel vidíme
první práci aspoň pokusnou?
Doufelme však Ie co nejdříve
ohlásíme ikut(fft f4k$u pik
oddechneme si a lekneme si po
kojení!
Pft:e jen ie tu dl jeltl nlco
dokáist — —
