10
JAN KLCCÁNDA 1
POD TÍHOU PRÁCE
IlomAn
"Jak že? Ona není u vál?
kJe tedy — "
"Chcctell li poprosit! za odpu
Šttní pak j Jito oa její hrobl Tam
oa Olšanech :"
"Jakř Hermina mrtva? zvo
Ial baron lec v hlase jeho nevy
znívalo ani trochu pohnutí ucb 1
tosti "Má Zena mrtva?" opakova
pak rozpomenuv ae a kým mluv
a proč vlastně aem byl přišel za
kryl li rukama obličej a několikrát
hlasitft zavzlykal
Otec Šlechta poznávaje la tu
hraje před ním komedii i hluboce
uralcn ve avém zármutku pobil
Zel na barona Čekaje co bude
dále
"Ubohá má žena' vzdychl ko
ncčnft baron a přejel ai jcltó rukou
suché oči "Titíl jsem se U
bude mezi námi vie zase dobře
leč nedočkala le toho"
i ~
"Cekala věru doiti dlouho na
nijaký obrat'' řekl Šlechta doit
chladní "Vlak nyní když ta
ubohá již dotrpela je mezi nám
vře skončeno'
JJaron Edgar sedři chvíli jako v
zadumání uvažuje o tom jak by
míl dála jedoati Dle tvrdého
chladného tónu jímž Šlechta pro
nesl poilednl slova poznával jižže
nedocílí ničeho bude-li le tvářit
ebe zarmoucenějším Odhodlá
le tedy rychle k taktice jiné
"Pravil jíte le jeit mezi námi
vše skončeno ?" řekl náhle amine
ným hlaiem "Mýlíte se pane
tcháne"
"Nejmenujte mne tak panel
ohradil ae továrník uraženi —
"Ubohá Hermína avou smrtí pře
trhla ten avazek a já pro sebe na
té cti býti vaším tchánem nctr
vám"
"Zapomínáte le vzájemnou
smlouvu možno zmčniti jen po
vzájemném dohodnutí" jízliví se
zasmál baron "A já mám imlou
vu v ruce a nehodlám se zříci
práv jel mi zaručuje —
"Jakle? Vaše práva?"
"Jsem přece mulem a tudíž dl
a a
dicem Darooky Herminy ze
Schlachtenlohnot A v svatební
smlouvě naší zaručen mé Žení
stejný podíl a druhými dčtmi — "
Továrník Šlechta až pobledl
leknutím při pomyšlení na tuto
smlouvu leč záhy se vzpamatoval
"Ab znamenitě" řekl se smíchem
"ale zapomínáte kdyby nebylo
ničeho jiného co proti vám jestje
ta maličkost že jsem posud neze
mřel — "
"Eh doufám Že Časem i to po
teseni mi zpoiobite" zasmál se
baron
"Panel" rozlítil ie Šlechti
ukazuje na dvéře "Jdete a pa
matujte si že dovedu učiniti opa
tření aby ani krejcaru z mých
poctiví vyd&laných peněz oedo
stalo ae do vašich nehodných ru
koul"
"Nerozčilujme se starý pane'
i jízlivou dobromyslností pokračo
val baron "Mohlo by to urychlit!
mé nastoupení dědictví a to bych
nerad '
"Jděte panel Nemám i vámi
o Čem jedottil"
"Ó přecepfecť' nedal so odbýti
baron "Maličký obchůdek Sám
uinite jeho výhodnost a ne-li vy
pak vál výtečný zeť a ještě výieč
nijlf ayo — "
"IJIJníčer rozlítil to Šlechta
při vipomínce na Otkira "1 na
toni mál svoj podii le rooj syn
tik předčasní zhynuli"
Jak le? Oskar mrtev? 1 on?"
volal baron překvapen i hned
dodali "Eh tedy pan Vávra
bude tlua ochotnější k jednání'1
"Verti ven padouchu!" křiíel
stirý šlechta ntjia sebe wo
Cq "Pryč sic levotám nalij!"
"Ob ty tyl" hrozil mu Šlech
ta "Hleďte jak se staví aby
mi udělal radost jakoby beze mne
se obejít nemohl Ale pojedeme
tedy"
"A mne byste tu chtěli nechá
ti?' ozvala ae nesměle paní Leu-
"Nu dobrá! Poldu tedv ntíml" Ji zabolelo le muž i dcera
ale vrátím se zas al so trochu o polcčnoit nesto r
uklidníte" zasmál se Kdesr a no- "y mminko budeme tu ho-
na sta rodin děkovalo za avou spo
kojenost a blahobyt A ti všichni
ho nazývali "otcem''
Otccml To bylo slovo při
němž ho srdce zabolelo Hyl
opravdu dobrým otcem svým dél
nikom ale svým vlastním dětem
nedovedl jím býti
lovarnik znovu dnes Zive se
rozpomenul na poslední slova jež
klonlv se ae strojenou zdvořilostí ipodilii polo potěšil J Vávra oteJ cho řed w mrU k
a obřadností odelel "AipoB ae m! zde nezasteskne" b romfuvil Nl tefl eho od
Když po chvilce Inženýr Vávra
vrazil ku svému tchánoyi našel
ho bez ducha ležícího na zemi —
Záchvat mrtvice připravil starého
raute o sebevědomí
XVII
Ě t 4 f M a a é
zacnvat jenz stařeno pana z
rozčilení byl stihl na Itéstl nebyl
a á m m m a Pt a
smrteiny uc acnouv biectita za
nekoiik dna zase povstat z íozo
prohlásil že jest úplní zdráv tu
bylo na ním al přilil patrno Že
neblahá ona chvíle zanechala hlu
boké následky Otec Šlechta ne
'Ne no Mé místo je u mého
mule A já beztoho posud ani
neznám dům pod jehož střechou
se nsrodii vezmes mne prcce s
sebou starouši viď?'
biccnta ocnotne svolil a tak v
několika dnech vypravili se vřích
ni do jeho rodiště
a t mt mt a
broce stařeno muže sevřelo se
podivným pocitem smíšeniny ra-
kaz její mu tak prosebné na
srdce byl kladli A co dříve ča
stěji jako nejasný stín kmitlo se
mu před duševním zrzkem a teprve
v poslední dobí nabývalo určitější
tvářnosti to nyní přímo jako ob
Žaloba a zárovefl soud stavělo se
mu před oči
Zanedbal vychování svých dětí
a tak sam stal se příčinou tóno co
jeho rodinu stihlo a co tolik zá
dosti I tesknoty když pc "Uoliki rmutku LDby Da dom jtho uva
iiciiniiii aii ij [ ii i sir mi kh bii n m n r i
ru na chatrných silnicích spatřil
z dálky kapličku na výšíněodkudž
byl již mulem tím mužem plným byU vyhlídka do údolí kde skrý
starcem Ano byl docela rozto
tiš to a 1 mt
mnym ucatckctn jenz so smál a
na potkání žertoval se všemi do
té i mí a é i m Š a mt
macimi jiz poMiizeu úžasem na
tuto změnu a ani netušili že sodo
té nálady jen vnucuje A divili se
ještí více když on jcnl posud ni
kdy nepotřeboval lékařské pomoci
a lékaře nenávidělpojednou shánll
nejslavníjší té doby učence a
jak bylo patrno ze všech snažil se
Iiyl o to ono místo kde před
lety odcházeje do světa loučil se
se svým otcem Šlechta povstal
ve voze ukazuje rukou vpřed
řekl oběma damami "lile tamto
je místo kde položen byl základ
k mému dnešnímu bohatství"
A očima radostí zářícíma po
čil vypravovat! co paní Laura i
Liduška přečatto byly již ilyšeiy
Zitlm íloielí nt vantr ku La
taktka vynutitl alib 2e bude JNe pličce a Šlechta kázal kočímu za
hodní dlouho živ Imiii "m riiufu íno
Teprve po několika dnechkdyž činu" řekl ostatním "Vy jeďte
již sám cítil že nemusí se báti no- pomalu do vsi a počkejte na mne i
veno rozeném do ochoz pfi vzpo- dobrou večeří Těším se zase
mince na barona byl by mohl jednou le pod rodnou atřechou
upadnouti přiznal ae svfm lidem pochutnám ai na tom na čem
jaká nová starost ho tiží Iiyl to jsme odrostli"
strsch aby nezemřel a aby jeho Paní Laura i Lidulka uposlech- hlédl než ii bral za manželku ani
a 4 a a a m m m a I_ M m I '
dédicam baron Udgar neuvalil na ly tušíce že Šlechta chce býti na potom když ttavší se jeho Ženou
mim jiiwvm w uvuiwivi iomio pamaiocm pro neno misie aaia zívor jeno ueiem
"I3a já já sám zabil jsem avé
vlastní děti" vzdychl li Šlechta a
zarmouceně sklonil hlavu
Ale vždyť on to myslil dobřel
hledal si hned potěchu Chtěl dě
tem zabezpečit! lepší a lehčí Život
chtěl jim zsnechati bodní bohat
ství Vždyť pracoval a sháněl
sám lije nemnohém lépe a pracuje
více než kterýkoliv jeho dčlníkl
"Mamonu a ctižádosti obětoval
jsi avé děti" vyčítal si dále "Pe
čoval jsi jen abya dětem bohatství
zanechal poněvadž v němž jen
spatřoval jsi všecku slávu života!
O duševní blaho a povahy svých
dětí jii le ni tarall"
Ale vžJ ť přenechával tu sta
rost matce a ta přece v první řadě
byla povolána o to pečovat! ?
Ano matcel Ženě již ani po
řádní neznal jejíž povahu nepro
umírá-
"Tu tedy vidíte žo nesmím
an! umříti" dokončil starý pán
e smíchem své vypravováni —
"Nesmím třeba že již jak vidím
nejsem na světí k ničemu jinému
když ani do práce mne pustit! ne
chcete!"
"Ó pustíme pustíme vás tam
tatínku' spěchal Vávra potí
chou "Nic plátno přece jen
přes tu chvíli mi tam schází vale
rada Ale teď po nějaký čas na
továrnu nemyslete Musíte si od
počinouti musíte le trochu zota
vit! A pokud se týče Edgara
nestracbuite se roradime ae a
advokátem — "
"To je právě točeho se nejvíce
bojíml Víš že ty odřihosty mám
zrovna tak rád jako lékaře Uvalí
varn na krk proces a drive nez ae
to skoncuje mažete přijít! všichni
za mnou A proto ani nesmím
umříti abych tomu ničemovi ne
poskytl příležitost prohýřit! co já
pracní pro své děti nastřádal
Ale za to" obrátil ae usměvaví na
Lidušku "musil mi dítě milé
ploiti jednu prosbul"
"Vše cokoliv si přejete len
mluvte tatínku" radostní ozvala
se mladá paní
"Nuže při nejlepšf voli přežiti
vás všecky nevím dokáži-li to"
žertoval starý pán "a rád bych
přece ještí jednou nel zavru oči
podíval ae tam ven k nám Ma
minka as! by o venkov nestála a
sám se tam přece nechci odvá-
itl"
"A tu byite mne cbtil vsít! i
sebou?"
"Kád bych dovclf-li tvůj mul
abys tam jela i Vašíkem Nu a já
bych se při tom svezl vámi"
"Ob radosti!" sa ásala LI-
chvíli sám ae svým! myšlenkami
usamotnev smekl biectita v
návalu zbolnosti klobouk a poa
div se na podezdívku kapličkyza-
díval se dolů do údolí Tichá
ode všeho světského ruchu vzdá'
lena viska lezeia tu před nim ve
vílí zeleni luk a polí vroubena v
pozadí temným věncem hor a
les& Dole mez! stromy jichž
hojní zelenalo se mezi staveními
vyzíraly vesele červené střechy
domko a stodol Z komínů vzná
šely se nad ven slabé kotouče
kouře to hospodyní chystaly ve
čeři pro chasu jel dosud roztrou
Sena byla po polích při jarní prá
ci Tu a tam v poli ozval se vese
lý popěvek nebo výkřik doletěl
větrem zanesen až nahoru ku ka
pličce Jinak bylo vše ticho jen
vysoko na modré obloze poleto
vali skřivani jásaví zpívajíce avou
píseS
"Šťastní lidél Šťastný zde kou
tek světa!'' vzdychl Šlechta vzpo
mínaje na své mládí na utěšený
rodinný život pod otcovskou stře
chou i na všechen ten ostatní
prostý dobrý lid jemuž k Štěstí
tak málo stačilo
Odtud před lety vyšel jako pro
stý hoch a vrací se sem jako bo
háč milionář muž všeobecní vá
žený A zdaž i Šťastný? Zdaž
skuteční dosáhl toho štěstí po
němí byl toužili
"Zahálka karty a lenské" roz
pomenul se Šlechta a bezděky
opětoval si slova i nimiž se tehdy
otec loučil A vzpomněl si I jak
tehdy potlačuje slzy řekl otci je
diné slovo: "Práce!"
Ano po celý livot zastal věren
tomu co tehdy byl otci svému tk
prostě slíbil Varoval se lehko
vážného livota se všemi jeho
i hledal celé
Šlechta prudce povstal a ka
menného sedátka Náhle pojala
ho taková tísefl že ač valně cestou
unaven spěchal z tohoto místa
oa něž so byl tak dlouhá léta ti
šil Zdálo se mu jakoby místo
požehnání otcova slyšel v šelestění
stroma slabý šepot kletby
jícího
Chvatným krokem zaměřil dolft
ke vai leč cestou odbočil ku sta
rému hřbitovu kde odpočívaly
kosti jeho otce i matky
Na hřbitově zašel ku hrobu
otcovu a pokleknuv vedle něho
zabořil tváře do uschlého listí
evadiých věnco A tichým
hřbitovem ozval se hlasitý vily
kot To boháč milionář jemuž
tisícové lidí záviděli jeho štěstí
plakal nad osudem svých dětí
Dlouho dlouho tak klečel až
koneční ruka jakás něžní dotkla
ae jeho ramene
Dyla to Liduška
Vděční a okem plným lásky
pohlédl na ni Šlechta kdyl sklo
nila se k jeho ruce a jskoby tuši
la co dělo se v jeho duši vroucní
ji zlíbala Dylo mu když odchá
zet a ní ze hřbitova jakoby sám
anděl odváděl ho z místa kam byl
přišel aby vymodlil si odpuštění
Továrník Šlechta lil ještí dlou
há léta v kruhu avé rodiny a co
byl na avých dětech zanedbal
snížil se nahraditi na vnoučatech
Iiyl dobrým dědouškem a zfistal
i dobrým oné velké rodiní avébo
dělnictva o něž al do avé amrti
nepřestal ae starati Vrátilť ae
po čase zase do továrny ač ovšem
práci jil dříve konával zastat!
nemohl
Liduška a mulem byla nejSťast
nější lenou pod sluncem a tak tě
šil ae šlechta le aspoB na jednom
ze svých dětí a to právě na tom
jchol vychování ae byl on trochu
vínoval dočkal se radostí
Paní Laura jež pro avou po
vrchnost nebyla přilil přístupna
ani výčitkám svídomí Žila a mu
lem i rodinou dceřinou spokojení
a jen časem si vzpomněla na obí
děti své miláčky již byli očeká
vání její tak trpce zklamali
S baronem Edgarem na něhol
bychom byli málem i my za
pomněli rodina Šlechtova již ni
kdy se nesetkala Zmizel kdes ve
světí a teprve po několika letech
vynořila se zpráva o jeho dost
bídné smrti Konec
MÉ
(JUICK ťUE UU1TURE CO
VYIÉCÍMB-bcz ncbeapcCného vstřiko
ván f bez noZc bez bolcatl beze vKcho
zdrZc-vlnf od vaSÍ denní práce NaSe no
vé 1SM5KT KO-MAONKTJCKÉ léčení vý
boji prĎtrí TRVAU5 ve 30 ai 60 dnech}
úplné zaručené v každém případfi Na
vštivte nařl úřadovnu nebo ui&te o knížku
a odporučení jež je pro via zdarma 31tf
Sil Woodinen of World líld Omaha Neb
teoitostoitoatoatoitoitoitostoatoatoito stoatostoatoatoitostoitostostoiioiiosto
Dr A Svobody Hořké VítlO
lékařských autorit v nemocích žaludku a vnltřaoau
odporuCeno ode tRoch
Toto výtečné léčivé
vino uziv&no u v pravyen aavaoc-a maze dvu uzivano co I6k při Blaboitl ža
ludku nechuti k jídlu nezéživnoHti a vfiech podobných nemocích
Prodáváno jttit v plných kvartových lahvích Žádejte o toto vlno Jež Jest
k dostán! vo vfiech lepších českých hostincích
S JUNO & CO MILWAUKEE W18 Jediní jnajltnlové
Cestujícím Jednatelem jest pan
47-
mi FAUNÍM ST OMAHA Mil
Tclefen 4027
OlaOalOllOIIOllOalOalOIaOlSOla&asOiaOltKOalOkOalOllOalOllOlSOatOtSOkOhOMOM
LeG-Glass-Androoson llarfao Como
— —yrodlvaji vIkm—
Tlačené vyrážené a lakované plechoví náčiní — Cínovaný plech
železný plech a aovové ahožl — Oitnntt drát hřebíky Dolítali
iboil bicykly střelné zbrani náboje iiportovsió iboil
ftllaraeý Oaafca
dulka "velice te n tenm na
ten milý krij A moj mužiček jisti plytkém! roikolem!
proti tomu nebude nic namítali"
'Nebude Jistě le nebude"
ochotni svoioval Vávra ''Na
pik rád budu kdyl nebudu pra
ikjm zdilován protale odjede
titluak bude vlečka itiroit
1'QÍ(yii1 na mé ubohé hlavě"
SEVERO-NEMECKÝ LLOYD
Pravidelná poltovnl a paroplavební doprava
2 jziaiumore ao Břemen
(itluiu a kavvt 4nulrouWivv b4kalch btratolcfe o4 TAM dollOM auatoiUi
( lreUei:hřl K+lailanmr rroakrurMlraadeaba-f tkrnalta Jlwaai
II kajuta z llaUIruoro uo liremca od $5000 nahoru
I oa' jM )tk kajvla
He
'a I Tyvu if!by mJI pout J4ia Uíltt kajwlel
své llislt v ptáci A zdil ho oa-
hl — Srdce jeho se bolestni
A I " ' r
vrtio ucmi si se stu se timcím vu iHaTaé f nw ihudufauéa taiwat
'"I T ' I""' ' I Ikaiiiiutáfl 1íh1411 Éaaálat MlUlii
Cinenitn bím loUáCem ttal 11 A SC UMAC KKUJCO No ? t (iiv M ltalilmnr uj
ulileíoém ílfoím ipoleinoiUlid il CLAUSUNIUS & CO 91 Deaboia Etr Cklcaao 111
las uQcioviincciui ícnoi uQmyaiui iia smp seisi