irf"i:'_i„Cii i ' V
8
10
JAN KLECANDA I
POD TÍHOU prače
] tomán
V Icvo v iJíl ikuptnu lidi zve
dajících Dvořáka jehož obliíe
zalit krví na stole u okna Itžcla
postava v oíi poznal svého lyoa
"ťro Uobil Oskaři" výkřik
starý Šlechta a vrhl la k synovi
Jediný pohled lekl mu It ma
DřcJ aebnu již jea bezduchou
mrtvolu
Vytřeštěným zrakem rozhléd
e Šlechta po avýcb lidech Stáli
tu němí zasmušili a na tvářích
ie jich namnoze míito soustrasti
posupnost a hněv To inad pro
to Žo ti lidé jakoby byli chtěli
odpovídat k výčitce: To my ne
on lám zavioil
"Co ae tu stalo? Kdo mi poví?'1
ozval se koneční Šlechta chrapti
vým hiátem-
Hrobové ticho bylo mu jedinou
odpovědí Nikdo netroufal li
obelhat! nešťastného otce nebo
obvinit! nešťastného syni jehož
zohavená mrtvola tu ležela
Koneční dodal ai odvahy jedeo
za starších ve službách Šlechto
vých sešedivělých dělníků a před
stoupil "Pane" počal dělník
vážně "vy jíte nám byl otcem
my k vám pohlíželi s látkou jako
k svému otci A k vůli vám sná
řcli ime mlčky vlečko trápení od
mladého pána protože to byl vál
eyn a myslili jame že jednou i on
se k nám obrátí svým srdcem
jako ieho otec Ale nedočkali
jsme se toho k valí i nall Ža
losti"
"Mluvte Jak se to stalo! Jsem
na vSo pfipraven" bezezvukým
hlasem řekl Šlechta když se byl
dělník odmlčel
"Mladý pán spílal Dvořákovi
jako nám často spílal I čcskýcl
piů panel Až se krev časem
bouřila Dvořák ovšem nemlčel
ale bránil se len siovy ituky na
něho nevztáhl Ale mladý pán —
Bůh mu to odpusť — rozlícen
ranou železným prutem Dvořáka
srazil k zemi Zabil ho pane'
Šlechta vzkřikl a chopil se obé
ma rukama za hlavu
'"A díle? Co dále se dílo?'1
"My Ume se sem vrhli ne
abychom mladého ztrestali ale
abychom mu vyrvali to železo —
Pan Oskar ve strachu před námi
couval stroj ho zachytil a — dříve
než jsme mohli pomocí — byl
usmrceni''
"A lo tedy vy jste mi učinili?1'
zaúpěl Šlechta
"Ne my pane On se sám od
soudil" řekl dělník vážně "Ještě
v tom okamžiku když ho řemen
chytil tloukl kolem sebe tyčí že
by byl nikdo nemohl k němu při'
stoupili"
"Můj syn můj jediný snl"za
hořekoval Šlechta
"Vám je lépe pane Vy máte
ještě zdárné děti ale Dvořákova
Žena ztratila muže a děti otce je
hoí jim nikdo nenahradí''
Slovy těmi připomenul dělník
svému pánovi druhou nešťastno)
oběť
"Což je opravdu tak zle 8 Dvo
řákem?" vyděsil se Šlechta jenž
pro zirmutek nad synem dříve
byl snad nepostřehl celý význam
slov dělníka
"Uz nedýchá! J mrtev" zněla
odpověď a v sáitupu dělníko
oivalo se temné mručení
šlechta plemoltn citem její
tak dlouho dovedl opanovat! při
krotil k druhé mrtvola a pokles
nuv na kolena sklonil hlavu ni
pria Dvořákova a hlasitě laltkal
Hluboké pohnuti imocnlio se
všech přítomných kdy! viděli sta
rého dobrého mule tak loičeoa
Stáli tu nehybné jako sochy ten
oucn rukama beiJIky sepjatýma
l mnoMaitt vyraitly a o'l sliy j
a stékaly po osmáhlých ustsra
ných tvářích
"Otče nál jenž jsi na nebe
4 a la m ň m m a a
sicn ' pocai kdosi masité se
modlili i vlichni opětovali zbožní
jeho slova
"Odpočinutí věčné dejž jim
Psne světlo věčné ať jim svítí"
končili dělníci svou modlitbu za
zemřelé a teď teprve povstal otec
Šlechta a hrobovým hlasem dolo
žili "Amen"
Oči jeho suché svítily horečně
"Děku i vám přátelél Podali
jste mi útěchu Odejděte Pro
dnešek je konre práce Vlečky
stroje sť se zastavil Pro čest
svého jména a pro památku toho
nelťastníka zde jenž byl přece
jen mým tyncm prosím váa
mlčte o tom vleml O rodinu Dvo
fákovu postarám se Sám ji zpra
vím o neltéstí jež ji připravilo o
živitele ale nikdy ne o výživu'
"INC ne pane ' ozvalo se t
několika dst "Vy tam nechoďtel
[děte jen ku své rodině a povězte
co se stalo"
Nový žal dolehl na Slechu
_ a a
Koyz se rozpomenul na zenu a
dceru "Máte pravdu Musím
je na to připravit! Syna zde za
tím nechte až sám zavolám'
„ata a a
ro tecn siovecn se vzdaní a
matným krokem bral se přes dvor M™00 Přecc nedovedl r' n
obytnému stavení kde posud ty zuby JecpoficptaHi něko
nikdo netulil co se v továrně mu taiDÍ nřc0 0 tom hrozném
stalo rodinném ta emitvi šlo to zase
Paní Laura a! ji Šlechta dost M! jko P"saé tajemství a ov&cm
letmě připravil na hroznou zorá pone více en v kruzích dělnictva
"Oh nenajdu hochu už nena
jdu" bolestně vždychi továrník
"Ta rána lla přilil hluboko a ni
kdy se již nezacelí Leč co plátno
nařikáníl Mám teď jen vás ale 1
tak bude dobře Trudoé to ovlem
pomyšlení Že se mnou znrizí jmé
no jemuž jsem svou podivou
prací zjednal tolik cti a uznání
lefi bylo tak souzeno"
"Netruďto se tím Valo jméno
bude žiti s nalí firmou a bude jí
ku cti pokud potrvá Vždyť jste
mi druhým otcem a to jméno byť
bych ho sám nenosil zastane mi
vždy drahým''
Slova ta byla Slecttovi silnou
potěchou neboť i v ncjhlublím
zármutku pomýšlel nejvíce na
svou prát! a její výsledky jež
byly jeho chloubou Však při
pohřbech syna Oskara a jeho
oběti probudil se ťřtec len ve
Šlechtovi otec a dolehla na nřbo
teprve celá tíha zármutku —
Pohřeb Oskara konal se s nád
herou a okázalostí šlechta vzpl
ral se sice paní Lauře jež oddula
se starostem o hodně slavný po
hřeb i horlivostí v níž nalezla
hojně polevy ve svém zármutku
leč tentokráte postavili se ni stra
nu tenyne wauska i vavra po
ukazujíce k tomu že vyvolalo by
podiv a zbytečné řeči kdyby syn
z takč íodiny jednoduše byl po
hřben Nedostalať se do vtřejno
stí zpráva o tom jakou smrtí
mladý šlechta zemřel a všeobecně
myšleno že stal se obětí své hor
lívosti v práci Snad trn c a
vu byla v prvním oksmžiku zdr
cens Leč brzy so vzpamatovala
s děsným výkřikem jako smyslň
zbavena běžela do továrny
utec biecnta a LiJuSka nemo
bouce ji zadrželi spěchali za ní
U mrtvoly synovy kde ještě stáli
někteří dělnic' rokujíce o té
smutné události a o Dvořákově
pohřbu opustily ubohou matku
síly a jako bez ducha klesla na
zem- —
XVI
AŽ do chvíle pohřbu svého syna
dovedl otec Šlechta překonali
VI š a a a
vsecnen zármutek a byl spolu s
LijuŠkou těšitelem ubohé matce
jež byla zničena předčasnou smrtí
iž druhého svého dítěte
Inženýr Vávra narychlo z ciii
ny zavoiao vratu se pravé ve
chvíli když rodina se strojila k
pohřbu
Mlčky objal a políbil se s tchá
nem i tchýni vsak věděl že
slova útěchy byla by raaroa Za
to tím více naříkala a plakala paní
Laura jež byla z Žen které stejně
radoat jako Žal staví na odiv celé
mu světu Starý Šlechta jenž
nemohl plakali však za to snad
tím více cítil zármutek vzal zetě
za ruku a k sobě ho přivinul
"Snášel bych tu ztrátu klidně"
vzdychl z hluboká "kdyby byl
aspoB Čestně zemřel a kdyby
blctba nešťastné rodiny neprová
zela ho až za hrobl"
"Byl to jediný okamžik po
blouroění'' snažil se Vávra potě
šiti zarmouceného otce "Aubo
hý smířil svou vinu hroznou
smrtí Ani rodina Dvořákov
nesmí ho proklínat! zejména
když my přičiníme se abychom
— pokud to v lidské mocí — od
činili následky"
Učinil jsem v té věci již opalře
ní O Dvořákovu ženu a děti je
postaráno Otce jim nahradit!
nemohu ale slíbil jsem pokud
budu liti já budu jich pamítliv
A al mne tu nebude ty netápeme
Del—"
"Ale tatlakul Kdol by takto
mluvili Al se lotavíl po této ti
ně najdu! saso útěchy a lapome
nel ve své práci' lili) šlechtu
eť
uredne nikdy pravda o smrti
Oskarově nepřišla na veřejnost
neboť bylo to ještě v době kdv
úřady byly všemohoucí a kdy pro
milionáře ochotně bylo zamhouře
no oko neb} zavřena obě — Tak
M I M A É J
vyaonan poiiteD nešťastníka se
vlí nádherou a za přítomnosti
všeho dělnictva jež přišlo aby
starému pánu osvědčilo že svou
nechuť za syna na něho nepře-
náší -
Téhož dne odpoledne konán
pohřeb Dvořáka a otec Šlechta
ač mu to všemi členy rodiny bylo
vymlouváno nedal se přemluvit!
by na pohřeb nešel Poklldalť to
dvojnásobně za svou povinnost
doprovodit! svého soudruha v
práci na poslední cestě jako činil
vždy kdykoliv Šlo o některého a
jeho dělníků
Leč otec S'echta přece jea pře
cefioval svou statečnost Když
viděl zármutek: oné rodiny jehož
původcem byl jeho syn dojalo ho
to mocně 9 zdálo se mu že zraky
všech jeho dělníka spočívají na
něm s výčitkou že i on je vinní
kem Vrátiv se "od druhého po
hřbu musil ulehnouh a trvalo to
celý týden než se tak dalece
vzpamatoval aby mohl zase ku
své práci
Za ten týden co vzdálen byl
všeho ruchu v němž možno bylo
najiti zapomenutí a co ležel ve
svém pokoji oddávaje se svým
výčitkám svědomí otec Šlechta
sestarai jakoby se bylo celé desí
tiletí přes jeho hlavu přeneslo
Muž v plné ještě síle přeď týdnem
opustil svou pracovnu a jako sta
řec se do ní tase vrátil
Ta tam byla jeho energie a ra
dostná Živost a kterou vrhat se do
každé práce Vlak ač Vávra na
léhal aby a paní Laurou odjel
někam do láml nei popustí nej
hlubší smutek nemohl se k tomu
odhodlali
"Nechte mne nechte mne jen
při mé práci jel je mi největši
potěchou' adpovldal na všecko
naléhání "Nebudu jtl ovim
jako jiem býval neboť léta se od
myslili bedajf ale nějaký čas lul
jcllě vydrřím abych dodělat své
livotní dílo"
A po krátkém ceno zdálo se
skutečně Že se otec Šlechta zase
vzpamatoval z těžkých m ran jež
mu byl osud zasadil Nenabyl již
někdejší své bodrosti sle zase se
dal po celé dny ve své pracovně
Š m i a
zapomínaje i na to ze by svou
přítomností mohl být těšitelem
druhé bytosti jež utrpěla stejně
jako on Ječ neměla kromě rodiny
Liduščiny žádné potěchy
Továrník Šlechta litovat sice
svou ženu nečinil jí žádných vý
čitek nsopak zo soucitu časem
když ona sebe soužila bral vinu
na svá bedra leč přes to říkal si
Že přece len ona svým vychová'
ním zavinila smutný osud vlast
nich dětí
Tak po krátké době sblížení
oba manželé opět se sobě odcizo
val! a Šli každý svou cestou
Paní Laura někdy na to naříká
la před dcerou a zetěm leč li ji
potěšili jak mohli a domlouvali
aby ubohému zklamanému otři
dopraia arpon tóno stcsti jez ns
lézal ve své práci
Ale ani Šlechtovi nebylo té útě
chy na dlouho dopřáno neboť
stalo se něco co rozjitřilo jeho
sotva trochu zacelené rány a hlu
boko otřáslo celým jeho nitrem
jednoho doe když továrník se
děl samoten ve své písárně zs
hloubán do práce ozvalo se zskle
páni byl to baron Edgar jenž
přišel do továrny a nikým nezadr
žen velel k svému tchánovi
Spustlý světák o jehož hlubo
wetr pv líinuii jiz na první po
hler i liMi řrtiiilbný zevnějšek
věJčil vili i z i ipánl do pra
civov ŠííílIuov iíko iioílv vchá
t — 1 -—
íval
šlechta poznav ho vyskočil
oro zučsene ze svého křesla a
pokročil proti němu
"Barone! Vy zde? A co vás
přivádí?" bylo jediné co mohl
říci
"Ah drahý papínek mne přece
ífště poznává" odvětil baron ae
smíchem a když Šlechta stavěl se
akoby neviděl podávané mu ru
ky pohodil hlavou a vrhl se po
hodině do křesla "Nuža anol
Tu jsem Zatoužil jsem zase
jednou promluvit! sis vámi Srdco
lidské je divná věc a poručili
si nedá"
"Trvalo příliš dlouho než so
vale srdce ozvalo" řekl továrník
trpce prohlížeje si bedlivě svého
zetě Po prvním překvapení a
odporu proti muži jenž zničil
Štěstí i Žívot jeho dítěte rozpome
nul se Šlechta na poslední přání
liermfnino a že cítil se vázána
slibem trochu se skoro zaradoval
Splní slib daný ubohé dceři řekl
si v duchu CoŽ koneční zá
leží ns několika tisících zlatých
Leč Čím bedlivěji prohlížel si
schátralého šlechtice tím více po
chyboval Žo by měl před sebou
kajícnika Člověka jenž dal by so
na pravou cestu
liaroíi jemuž j)yl dlouhý pátrá
vý pohled tchána nepohodlným
hnut sebou konečně uevrlo a ob'
vyklým svým posměšným způso
bem řekl: "Scházíme starý pa
ne není liž pravda? Však i vy jste
scstárl za ten čas co jsme so ne
viděli" "Ano mnoho so za ten Čas
změnilo' řekl Šlechta chladné
pozorujo již že slib ivflj nebude
moci splnit! "A co vás vlastni
přivádí do mého domu zas po tak
dlouhé době?"
"Byl jsem na cestách — V cizi
ně — - Hledat jsem své Itěstí když
v rodině Jsem ho nenašel — "
"Hledal jste ho v hernách?"
"Nu konečně i v hernách
Každý jak umí a jak se naučil ' A
nyní zatoužil jsem zase -—člověk
časem zapomíná a rád odpouští —
zatoužil jsem spatřit! svou ženu"
Šlechta so zachvěl při vzpo
mínce na své dítě i způsobu ja
kým byla potrestána Kázem
zmocnila se ho taková lítost a
vztek že by se byl vrhl na Edgar-
da LeČ přemohl se
"Ab vy jste zatoužil po své
ženě?"řrkl hořne "Zde Ji marně
hledáte "
ílokonton! pfUW
i I
Sensaóní!
samočinný piano -automat
ČI olo 2
(Patent Jcbavý)
o lAvhiUn 60 kilogramů iMkpn nahradí 8 buriebnf
kft 'lét vo vÉtíích rozmĚroch 1 na pohon elektrický
k doMitní ObfHihtilo 87 IónG vířící bubínek flnchi
trlanKl a 2 vrtleo Každý válec hraje 0 kunft Při
jednom natHŽcní hrajo Okráte am&žo býtl na libo
volbou minci zařízen
Mé slrcje byly na více výstavách zlatou
medalií poctěny hodí se velmi dobře pro ka
várny hostince a taneční místnosti nahradí
úplnou kapelu — Mnoho pochvalných dpiíft
po ruce—Cennlky na požádání zdarma
Cena za hptotf z toiárny 800 K Wi&Q)
VELMI VyNOKNK-CW vMka 'v'22 c lířka m
cm hloubka 74 cm— Výhradní proile) u firmy
Hynek Klcpctaíř v Pnizc
Žclezmí ul řía 11 unlv budova H hemia Kuropo
tíTHÍnl tnfřuoll mohou ni trnl prohMdrmut J u
1 JruiilHva inoiy tímjllolo rjiutnfbo Jíuíor id Ihií 111
KlUndcrwood AV
aut m ii a
vj i i n i ~-x
3 R 1 Mí—iL--s-
Dbs arávfiitfl
r~ ii 1 -1 h-v~ I _ _
m Korresoon-
u Ví 1-1 HAHAI
II M I lllllllll
17 UOIIUI
Vl -i 1 lillll #111111
mMW Muuuiiiii
myzw íl
iJsaGiiio
1 1 ii i m i — - _ as
strojo
i vrt'
ťu i Ti n% m m tu mrt-
"UNDBRWOOD"
Uspoří vám aj procent vašeho Času
UNDERWOOD TYPEWRITER CO
1017 Farnnm Street Oinalm Neb m