Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (May 2, 1906)
Jan llavlasa: Episody in OČI Jel te usmívají Téch očí tii nezapomenu nikdy těch Čistých usměvavých očí dět ských do nichž snad tisíckráte jsem se podíval tam před Sevillou na Tiku na světové výstavě v St Louis Takové nebeské oři plné něhy plné nevinnosti již nebylo lze na zvat jinak než andělskou Takové očí do nichž nemohli jste po hlédnout poprvé je spatřivše aby úsměv nesedl vám na rty aby jakási radost vám ncosvěžila srdce Někdy stohlavý zástup tísnil před Sevillo j a sta očí se zálibou spočívala na něžné tanečnici jež pod maurským obloukem poska kovala roztomile natřásajíc bia vičku počechrávajíc sukénky kmitajíc noŽkama a — usmívající se onou přítulností jež z vás Činí přátele dětí A když tehdy prvně jsem ji spatřil tu dvanáctiletou kněžku Thcrpsycbořinu nechtělo se mi ani hnout se místa — -stále čekal jsrmaž její oči padnou na mne až její úsměv bude platil mně Marně: její hluboké oči vždy zíraly kamsi mimo mne jejl úsměv nevěděl o mně 1 odešel jsem o číslo dál zlákán hlukem Piku To bylo poprvé slunce tehdy zaplavovalo Pike Sevillu i usmf- I vající se dobrou tanečnici f Dylo pod mrakem jakoby na j déšť když spatřil jsem sevilskou A tanečnici po druhé: opět se tísnilo 'tolik Hdí pod vstupem k Seville že jsem se ani nemohl protlačit i zůstal jsem docela vzadu a jako tenkráte dvanáctileté dítě tanči lo čechralo sukénky kmitalo útlými íoremnými nožkami po třásalo hlavičkou a — Ne neusmívalo se tak jako tehdy poprvé Předešle slunce obráželo se jí v očích a úiměv se tedy usmívaly neboť i hřbitov usmívá se pod sluneční září Ten tokráte však pochmurnost dne Šedala se jí v očích a její úsměv podobal se onomu jaký malovali italští mistři na tvářích mučeným světicím ba ten úsměv byt bolest oějSl a hroznější neboť oay svaté usmívaly se v naději božské od platy — oh ubohých pošetilých jimž pošetilost byla štěstím — -kdežto sevillská víla usmívat se musila a nejlepŠÍ co mohla čekat bylo jídlo i chvíle klidu kdy ne bylo by třeba se usmívat-—— — A užaslý více nad svou tupostí při prvním spatření než nad tím čeho nyní nevidět nebylo možno teprv teď spozoroval jsem že oči dívají se na mne Ale v příštím okamžení uvědomil jsem si že dívajíce se na mne ty oči mne nevidí že obrácen ke mně ten úsměv mi neplatil A nadarmo snažil jsem se vidět růžový obličej rozkvétající dvanlctijeté krasavici v šedosti dne tváře její plakaly bledostí nad chabou růlovostí líčidla jemuž chybělo slunce zdály se být odkvetlé a sestárlé zatím co oči krásné oči zíraly do neurčitá strnulým děsným úsmě vem — — Dítě pouhé dítě to bylo jež před Sevillou tančilo ať přišli jste tam v kttroukoliv dobu denní nebo večerní — dítě to bylo jež usmívalo se od pondělka do to ' botv prvním květnem počínajíc a a posledním listopadem koočícod í osmé hodiny ranní do jedenácté 5 noínl Kolem ní přešly miíliouy i ull a ntcht tisíce bvly by se s ' krajně rotčílily vidouce vosku ' šlehajícího do koně jenl nechce nebo nemalé táhnout — A střeh milliona ubohá tanečuices usra f vavýma oíima tisíci jich přilákala [ do Sevilly f l)oca dávno ul je po ifstavš ( Kde asi je tantČolceř A sda v dětství učtna prostituovst něhu ivťtn m'l H a 6j Airl u pic - i ů 4 f $ Í stituuje už I mládí svého těla? Nevím nezáleží na tom Co po jedné z milliona? Jen tolik chtěl jsem ještě říci ře do Sevilly nikdy jsem nevkročil Matice Vyš Vzdělání a Sokolstvo Štvanice proti Mntici Vyššího Vzdělání vzaly v poslední době na sebe takový ráz že poctivému Člověku nebylo možno už mlčet! Mlčení bylo by důkazem souhlasu se snahou rozbiti spolek jenž je v našem životě českoamerickém oasou a jediným na nějž můžeme se spoléhatl že pro naše češttvl něco vykoná V něj toliko může me naděje klásti Že jeho přičině ním zbude tu po nás památka Nynější Ětvanícekteré již předešle jsme dle zásluhy odsoudili jsou ku Škodě celému našemu národní mu Životu A není vyloučena možnost že kdyby oo opakovaly — dle nedávné zprávy v "Sokole Americkém" dá se to očekávat — měly by v následek ne-li rozbití aspofl zavládnutí lhostejnosti k této důležité instituci Již dnes ize pozorovat! že ono Štvaní ve dené drem J Kudišem Jičínským nese ku potěše jemu i jeho dru hům očekávané oirocc Nejen zjevná lhostejnost ale téměř od por proti Matici zavládl To chtěli bezpochyby "přátele" kuť turnícb snah Čechů amerických dosáhnout! My se už té oplzlé snaze dra J Kudišo Jičfdského nedivíme Nám valně přispí! k celistvému úsudku o jeho charak teru leták kteréhosi hamburského českého živnostníka který právě v těchto dnech dostal se nám do rukou a v kterém už před lety onen Živnostník správně vyjádřil se o dnešním "sloupu'' americké ho Sokolstva A takový člověk pro něhož je minuloat hrobem a přítomnost jen k hanbě snaží se zniciti snany uouro nimiž sou hlasití musí každý kdo jen trochu poctivě smýšlí o našem budoucnu — Byly apolky které každoročně přispěly svou hřivnou na oltá našeho bytí ale letošního roku zvyklány právě těmi štvanicemi podporu odřekly Smutný úkaz tím smutnější že hrozné ty štva nice vyskytly se v publikaci které pro ně není místa Snaha zničiti anebo aspoň podrýti ná jediný podpůrný a kulturní spo lek zasluhuje plného odsouzení Není možno myslet že by s tím souhlasilo všechno Sokolstvo Vo láme k Sokolstvu a všem lidem poctivým aby rázně ozvali se proti tomuto hnusnému Štvaní je na nich rada nyní aby i oni pronesli svůj úsudek Nedáme přece svůj časopis používrti osobním nájezdům lidem bezcha rakternim noem kterým to co nám je svatým je lhostejno! Upí ráme právo psán jim do listu So kolstva protože učí nás lhostejno sli ku kulturním věcem dělají : nás stádo nemyslící které by dalo se snadno strhnouti tam kam oni chtějí Odsuzujeme je jakozba bělce s nimiž myšlenka sokolská nemá nic společného Upíráme jim právo mluvit! o vznešeném čistém poslání Sokolstva protože svými snahami chtějí pokálet! svatou naši myšlenku snaží se i ní učinit! veřejnou nevěstku ho Jící se pro všecko Upíráme jim právo psáti i o kulturním poutání Callfornské črty 1'IXa Oh KtttKr rrlem protože dle kkutků nemají o tom anj pouětí Dnešní výiva neul první V budoucnost! se ukáže možno li dosud věřit! ie Sokolstvo své posláni béře upíim ně Jest ul nejvyšší čas aby fáděnt tomu učiniu byl konec tluď v době oejblillí nebo nikdy čím dříve se omme tím lépe bude nejen pro nla ale ( pro naše čehtví pro nli dobrou věc sokwltkou i pro náš duševní Život Heslem otlim budil: odstranit! ly skvrny jl livol ull hyidl U po- I j5 ji ni t k necti Věčně prachuplné Los Aogeles se mi již znechutilo a proto nejra ději si vyrazím ven Nejzamilovs nějším tilem je mi vždy moře liobužel stále trvajícími dešti byl jsem na požitku svém poněkud zkrácen Celé pobřeží mořské táhnoucí ie to-ia mil od Los Angeles na západ je poseto re sortnlmi městečky a místečky kamŽ místní pouliční káry pra chem umořené turisty milosrdně na Čerstvý vzduch dováží za vydě račský poplatek as — o centů Četný počet těchto resortů měl by poskytovat! nevyčerpatelný zdroj zábavy ale každý turista bývá obyčejně trpce zklamán Ať na vštívíme Veníci Santa Mooiku El Del Hey San I'cdro L)ng Heacb Huntington Dcach nebo Hedoodo shledáme že všechno je na jedno kopyto podniky pouze na výdělek bez ohledu na turisty O zábavu nebo pohodlí turistů není zde naprosto postaráno Oby čejně se stává že návštěvníci z nedostatku lepší zábavy baví se roznazovanim peněz rravy po žitek však poskytují některá mí tečka kde pobřeží zachováno bylo v přirozeném stavu ksmi ještě hltavá spekulace nezasáhla pod jménem "moderní úpravy Kdykoliv najdu nějaký takový zapomenutý kout strávím tam vždy několik Šťastných chvil ko chije ie tím vzácným obrazem jež velebná příroda tvoří tu v tisíce rých proměnách obrazem jejž umělci všech věků snažili se ná podobit a přece co vytvořili zů stalo proti skutečnému zjevu moř skému jako krásně upravená mrtvola proti živé bytosti 'A noříce zraky své v zelenavé moře v dálí i modrem oblohy splývající slyšíme zároveň mluvu těch vlnek a vin které jako bujné dítky ne přetržitě skotačí a se hašteří met! sebou časem přižene se větší a mohutnější vlna jakoby jejích matka která bouřlivým úderem svým šepot a Škádlení malých ne posedů rázem utišuje Ovšem jen na chvilku na nepatrnou chvilku neboť sotvaže hlas její umlkne ozve se opět některý ten smělec po něm druhý třetí a v brzku na stává zase všeobecný šum i rej a bujnost se opět ctupfluje a trvá zase tak dlouho dokud malí zbůj níci nejsou opět usazeni podob ným způsobem jako prve Však doceU jinak to dopadá když sám starý oceán si usmyslí zjednat! ve své ří&i pořádek Tu pak jako rozhněvaný samovládce jenž jsa zvyklým ncobmezeně vládnout! počne hromovým hlasem děsně zuřili při čemž moc svou dává znáti nesčetnými rameny závrat ných vln jimiž v sběsilé vzteklo sti v nezměrných rozpjetích mává a vše co jimi zasáhne nemilo srdne rve a ničí Vše co v jeho říši se nalézá v kratičké době opět v otrockou porobu přivede A přece tomu tak není Pohlédně te do dálky kde v pološeru stíní clm divadlo toto rozeznáte brzy na tmavých těch vlnách mataě kmitající se skvrny podobající se nebohým zbloudilým duším lile dajícím východu z temnosti té za kleté Ašak když déle pozorujete ty skvrny shledáte že občas se zvedají a volně vzduchem poletu jí 1'íelud bájen přUernýcb oby vatelích pochmurné říše Charona briy niiil a vy poznáváte že jsou to reální mořští rackové kteří nedbajíce hrůiy kolem se jevící směle do dálek zalétají a jakoby na posměch malomocné nu vsjrku moře usedají Ichkovlluě na vyso ké vlny jeho které marně pokouši se o to aby smělce v údobích svých pohřbily a tak výsměch ejich poněkud ztrestaly Vlak úsilí vln iftstlvá bei výsledku a Sdá se le plni rackuvé pekelná udbou bouře jako lamibmuou serenádou se kochají při čemž zuřivě mrskající vlny jakoby jim byly rozkošnou taneční zábavou Občas opět do výše se vzuášeí skíehotijí jakoby se chechtali opojeni jsouce zamilovanou touto kratochvílí Tři tom starý však vzdor tomu mohutný oceán díle boulí bije vypíná ie i zběsile řve pokryt jia pěnou Teprve po chvíli sa zase zdá že ponenáblu umdlévá a ztrácí sílu Ta děsná ramena jeho již nedopadají tako vou hroznou silou a prudkostí čím dále tím více se mírní až ko nečně na dobro se ztiší Zdá se že zemdlen námahou i vysílením vyhledává klid k odpočinku a po třebnému scsílení A takto so nám zdá moře opět krásné Děsný do jem jaký v rozpoutané zuřivosti v nás vzbudilo ustupuje pocitům radostného vzrušení a nám kteř nafl za ranního úsvitu hledíme zdá so že jé to nějaká krajina říše pohádek Za dne a jasu slunečního jest to pak zase Živá pohádka o srna ragdovém moři na němž plu zlaté mosty a nádherné lodičky nichž plaví se překrásní ptáci konečně přibýváním soumraku počnou s objevovsti mořské pany a vodní víly neobyčejné krásy oblečeny jsouce v mlhavé lízy ozdobené květy pěstovanými na dně mořském Zdi se žo řízy oněch víi září Ijskcn nevídaným jako cos! nadpozemského A skutečně tyto krásy moře vzbuzují vzpomínky na pohádky dávno zašlých dob šťastného mládí již vystupují v barvách úplně svěžích liezděky dornní váme so být! ovládáni jakýmsi kouzlem jemuž bránit! so nelze jemuž se rádi poddáváme dětin skou blažeností A v tomto opo jení strávíme hodinu dvě ba celý den a přece nejsme přesycer ni tím věčně poutavým pohledem naopak opouštíme podobná místa s touhou abychom mohli co nej dříve opět zabloudit! v ta posvát ná místa kde možno zapomenout! na všední svět kde lze zadumsti se aspofl na několik chvil Nejen zapomenout! ale též uvolniti duši spjstou otrockým poutem těles nycii potřeb aby svobodné napo jití se mohla ze zřídla rozkoše jel mocí zázračnou chorobu její hojni dovede Když pak konečně nuceni jsme opustit! ta místa odcházíme myslí jasnější a s duší silnější a blaženými dojmy jež jako obrazy v albu na vždy v paměti chováme a čas od Času se v nich proti ráme Humpaťemanová mrtva dubna zemřela ve Svém Pštrosově ulici v Praze ženských i zde líumpal Pant Dne 23 bytě ve známá pracovnice v spolcích ve staré vlasti Americe paní Josfa Zemanová Zesnulá těšila se přízni veliké i zde za mořem a proto nebude na škodu když krátce seznámíme Čtenáře ne životem jedné z žen které si o naše ženské hnutí získaly zásluhy neocrnitelné Zesnulá narodila se roku 1870 busici v wectuch a zany ua to v roce 1H73 jako malé děcko ode brala se s rodiči svými do Ame riky Zde navštěvovala růné Školy a když v ruce 1889 rozhodli se rodiče k návratu odebrala se nimi zpet 00 staré vlasti V roc) 1KM4 zemMa jí matka 1 ještě téhož rohu odstěhovat se otec ctlou rodinou do Amtriky Joseíi poiději vyhledavši si místo v kttrémii střílném sávodě v Chi cagu natiscno vrtná se ve smolko vý livot a všemožně stulila si uplatnit! v něm Pro Čoské lenské Imutl v Americe vykonala mnoho V roce iHgj túčaiMiU se jako Cciká látlupkyuě kontrfit který odbýval se břheiu kolumbij ské výstavy v Chicaga V téutiu roce poumkU cestu po cciho amerických otadlch col ji ptt mělet později k založení "Žen kých Listů" jichž vydavatelkou a redaktorkou zůstala až do roku 19)1 Po té odebrala se do íívropy mají? v úmyslu podniknout! cestu zeměmi slovanskými V zemích českých pořádala četné přednášky a za krátkou dobu získala si přízefi všech českých žen V roce 1903 přijela znovu do Ameriky ale již násl rokem opustila ji a více do ní se nevrátila Uyla delší čas redaktorkou "Šťastného domova" v Praze kterému do vínku dala vůdčí myšlénku a který 1 nevšední pečlivostí vedla Asi před třem! roky zvolena byla sekretářkou "Ženského klubu" na jehož schůzi asi před půldruhým rokem raněna byla mrtvicí Tří dny před smrtí záchvat so opakoval a na to ubohá paní dotrpěla Pohřeb od býval so dne 2$ dubna t r v Praze na hřbitov olšanský Ze snulá měla sestru a dva bratry již žijí v Chicagu Oslava památky Komtntkího v Amittrodam! Slavnost položení věnce na mohylu J A Komen ského v Naardenu pořádaná če sko slovanským spolkem téhož Jména v Amsterodamě dne 8 dub na těšila se navzdor Špatnému počasí účasti dosti četné U hrobu slavného učitele J A Komenské ho promluvili předseda A Šimek 1 předseda spolku holanského "Comenius" Níenkerek Po té položil pan Kulhánek na mohylu věnec darovaný p Ktbltni če ským zahradníkem v Amsteroda mě a zapěny hymny "Kde domov můj" a "Hej Slor-aoél" Na to odebrala se deputace do m isea J A Komenského v městské radni ci ab) tam znovu vzdala hold památce slavného Českého budite le Velmi dojímavou byla řeč náměstka staroity města Naarde' nu p Maase jenž vítal českou deputaci jménem městské rady a obyvatelstva naardenskébo těmito slovy: "Nepovažujeme vás jen svými přáteli nýbrž svými bratry a sestrami neboť naše srdce stej ně tlukou pro památku vašeho velkého krajana Jana 4mose Ko menského který hnán s místa na místo až konečně nalezl útulku u národa našeho Ostatně i dějiny naše jsou totožný vašimi Jako bratři vaši v Čechách vedou boj o národní spravedlnost tak i my vedli jsme jej po dlouhá léta se Špančly a tlumočte tedy svým bratřím že sympatie naše jsou pro vás Stopuji každý krok váš na poli politickém a jsem nucen do znali že postupujete pomalu ale jistě a zdárně Neustávejte do kud se nestane vaší spravedlivé většině slovanské po právu a ne bude dlouho trvati Že zvoláte: "Naše spravedlnost zvítězila!" Jménem městské rady a zdejšího obyvatelstva přeji vám k tomu z plna srdce mnoho zdaru a Žádám aby přítomní Holanďané provolali všem Slovanům hlučné "hurá"" [Nadšené ovace] Po řeči ujal se slova p Šimek by jménem depu tace poděkoval p Maasovi za vře lý jeho projsv a vybídl veškeré krajany aby na utužení vzájemné ho přátelství provoláno bylo hří má vé "Na zdar"! Deputace se pak vrátila do Amsterdamu kde večer ve spolkových místnostech konal se večírek na oslavu 314tých narozenin J A Komenského avrtttý tantiMt stfovraZJy Vzrušující scéna udála se v pátek Jne 6 dubia odpoledne nedaleko Zábrdovic u Urna Jistý íSletý sklepník 1 Hrm vrhl se v sebe vražedném úmyslu na koleje právě kdyl ptiílděl nákladní vlak 1 Tišnova Z vagonu vyskočil jeden třUeuec a strhl mladíka spět Avšak mladík 1 napjetím veškeré tvé sily se bránil záchranu Ukle vUk musil aasttvit Teprve čtyřem tiběhuuvšiui strllolkům se po- Ulilo souško plstmi 1 dopra va! n stillnici na Ctjlu kde byl předán svini ptlbuinýui 1 MV f li i r-' i' V: 1 1 "A i v ! ''i 1 r v