v
W I ~
IINORICIf JJltlNK! IttlOIDOmU bVlO tO až &m 16
Tkc podivil kde tolik žalu le po
lil-- _K t r K i u
Mm rí„r 1 „„i jeuoou v ncm nairaio vzayr
1 tvA „h if iwunl My nkdV nepodléhal dojmům
hmil kii u„:i ba aoi když před Ifernl dny přišel
IJoiton Storu z práce a Žena
"Německo rubil lkám (i
v něj trojnif ob vetkáme prokletí —
my tkáme my lkáme!
II uď klela mdloba
v niž dřív hrne úpěli
když hladem a mrazem linie trpěli tolik Henku a bolu
Je maroo nám doufal a čekali dél A z tou podivnou
Oa imál te nái podváJěl
ta blázoy míl —
my lkáme my lkáme!
adělila mu v pláčí že Aooie ze
mřela ani ae nezachvěl aoi neza
truchlil Uylo mu lo lhostejno
jako celý jeho život A doea
náladou
du&e roztřásla be v vzpomínkách
A Karu ac io vzpíral tem my
ilenkám na minuloat podlehla
zatoulal ae do čaiú jež minuly a
které ae už nevrátí
Pamatuje ae Že kdyti tehdy
krátce po příjezdu avém do Ame
I V i bil ttim ÉaL át il Aeán#Am lwA
ln „„U-í 11 '"7 tlHKUVUM U
U i mP( val účast na českých podnicích a
i jako pay ni patřlleti dá - u dokODCfl jedQ 0 jed(jat
my ikimc my iklmel Uiřtíhotí mntl
íiud klela vlait kde filelnoiti Pí čeiké zábavě ae aeznámil ae
Uuď kletba králi
jenž boháčů králem
jenž nebyl obměkčen
chudáků žalem
jen daří to a hanebnou!
kde před rozpukem hyne květ
kde v bahni a troucími
je červů ivét —
my lkáme my tkáme!
člunek ae zmítá atav ae chví
my tkáme pilné v noci i dny
Německo my rubál táámo ti
ivoji nynější ženou Uyla z dě
díoy od jeho rodiště vzdálené aai
hodinu ceaty Mluvili apolu o
ataré vlaali a v hovoru pfiíli na
to že jaou vlastně dobrými kraja
ny Oženil ae i ní Měla nČco
peněz nastřádaných a když i on
přiložil k nim avou čistku shle
dali že mají vlastní iluŠoý kipi-
V néJtřOjoálOb Vetkáme prokletí- tiV z ním mohli ht ním r
I l A i 1 — III I ' - - " -I
my isme my mamei
Otakar Ciiakvati
čití
O Jatého valí ae z měita na kle
rouši menší oiadu v Nebraice a
Karli maje už jikési obchodní
zkušeností které během protlou-
kání te Amerikou získal zařídil
li malý grocerní obchod Těšil
e přízni nejen avých krajano ale
fr i h i 1 ii i i h i_ i i in a i i ar i - _ _ a w _ i
JVC- z )xoDy nenyiei ani i wemco jicnz jazytc uoore znai a
a vv neviuei v duli mu n&le obchod rozkvétal den ode dne
""" i - I - i _ i I _jmf I i H I l l i
vinu ii noví Htera preu n puzucji wuyz i angucwy znai
chvíli zulechl a která jakoby ho dokonaleji i Amerikáni ai jej
i umo ii
OtnaZftká (wvMka
strofy a Časem te i zdilo že by j
příjmu! a radostí
A ta konečně přiSla
Firmy u nichž měl úvěr ode
přely dodávat! zboží a zákazníků
denně ubývalo
A když ae mu kdosi nabídl Že
obchod koupí nabídku přijal
obchod prodal za babku
Karasová přijala zprávu tu lho
atejně li i byla tomu skoro ráda
poněvadž byla zbavena onoho
stálého horečného napjetí
strachu
rosiejoi naděje doutnala na
dně její duBe Damnívala se že
nyní anad mul ae obrátí a zbaven
toho co přineslo mu tak trpké
zklamání začne nový Život liude
míli více Času aby věnovala ie
výchově dítek a všechno te obrát
k lepSímu
Oditěhovali ae do Omaby Ka
rasovi když neměl peněz na utrá
cení nezbylo ničeho jiného než
chomti ae oráče Nalezl li brzo
Český grocerista oa Třinácté ulici
potřeboval náhodou klerka a při
jal rád Karasa
Ale naděje Karátové brzy te
rozplynuly a vyzněly v trpké
zklamání Muž nezměnil se mno
ho rodiny pfílií ai neváímal i
itával se ke všemu otupělým
Hodině věnoval málo času peněz
dal jí jen na to nejnutníjSI a
oitatní probíjel po salonech jak
už ai dříve uvykl
Ua aoi nevyruBila ho zpráva že
Stanislav idčastniv se s jinými
hochy jakési krádeže byl trestán
vězením a poslán do káznice
Ačkoliv povídalo se o tom
vínde mnoho a -český omažský
týdenník i na to poukázal Karas
oblíbili
Karas byl Eťasten a když naro
dil le mu po čase hoch Stanislav
zdálo se mu Že tlěstí jeho je
úplné
Ale nenadále přišla zkáza Ně
kolik nahodilých neúspěchů v
primo uaerua v ivar imi ae
pozvednout! zraky aby snad ne
setkat se planoucíma očima mla
dého redaktora místního Českého
týdenníku který právě dokončil
pohřební řeč nad hrobem jeho
dcery — jeho Annie
a byla jednou z tich na I obchodě učinilo jej mrzoutem
nichž nebyl páchán hřích neod - I Ural li je přílifi k irdci a den ze
puititlný byl dcerou poctivých I dne itával ae i k obchodu lboitej
rodičů Už od 'maličká lnula nějiím K Ženě nebyl tak něžným
k tomu národu t něhož vzešli jako kdy jindy ba nyní i častěji
její rodiče a vždy nadfienl se k zacházel do salonu ač toho jindy
němu hlásila Uyla jednou z těch nečiníval
na které ie nezapomíná a na něž A někdy se i stávalo že i domů
vzpomínka zůstane nám vždy opilý přiSel Ačkoliv trpce nesla
milou a avatou " náhlou jeho změnu Zena Karaso
Karaiovi se po těch ilovech va nevfiímala ti ho nedomlouvala
udělalo jikii nevolno a v ústech mu doufajíc Že Čaiem až muž na
mu zhořklo neúspěchy své zapomene přijde
A ani téměř nepoitřehl Že žena vie do starých kolejí
ieho tono v oláči a naříká akoro Ale ta doba nepřicházela
hlaaitě Tak jako v mátohách často nyní ae stávalo že Karas
viděl chomáč Sokolek které Ženu byl i v krámě opilý ku kupujícím
jeho tíSíly samy majíce v očích choval se vyzývavě jakoby o ně
plno slz nestál
A nvní hudebníci zahráli A tehdy přibyla do rodiny
Zalkalv housle ziolakala flé Annie Stanislavovi bylo již osm
ta Kvartetto hudebníků hrálo: "kQ- Chodil do místní anglické
CPnUdnt nor Ira" ftniimtvA fckoly B dOStí dobře 86 UČil Ale
tony nesly se ovzduším potácely rozhárané poměry v rodině půso
ae od rovu k rovu odlehlého bily i na hocha zhoubně Pozo
Česko Národního Hřbitova a zi 'ovsl že doma se mnoho o něho
nikalv kdesi daleko — daleko "dbá což přišlo mu právě vhod
Ale Karas už neslyšel ničeho Mk vdouc Že obchod šel by
V srdci mu cosi bušilo v£domf rychleji ku zkáze kdyby i ona
jakéhosi hříchu dralo se mu do byla ke všemu lhostejnou většinu
ií- dne triviu v kráme snažíc se
Neiuěl daleko k pláči "PoB Částečně aby vyhověno
Stál tak dlouho Ani se oeu- bylo zákazníkům A Karas jemuž
vídomil Že hřbitov se prázdní že P" Ifoošení stalo se milejší
žena Ieho vš ehn účasto c odu často cciy uen se ani neuicazai
stili zasmušilé místo a vsedli do potloukaje se po salonech a cha
Připravených kočárů do ode dne
Nikdo si to ani nepovšiml a Zkáia úplná stávala ae neod
Karas zůstal tu sám a sám vratnou lillžila se tajemně ale
Teorvo iiplakuutt kteréhosi tím jistěji Karasová marně sna
rtiks povzbudilo lei 10 lamvšlenl lila se ji odvrátit Marně vzta
Hřbitov byl jU prátdoý Jen bovtla proti n( ruce marni zápa
lim v sadu kohosi postřehl ichý lila Několikráte muloví Činila
Wného nad hrobem alo Karasa výčitky prosila ho pro Uoha pro
ani netajlmaio valně kdo to ni vše co o mu milého ale marně
tam le Kiriiotl byly výčitky Ženy pro
Tile odpllsil ie ven Schylo tivnýral Nerad je ilyŠel A kdyŠ
vato te k večeru města do- někdy v juníjších chvílích plec
Uhly lem pronikavé ivuky pl rotpomtoal viděl le i kdyby
iři mvarn un a aaeii Bracnoiiia i ívwimi vh hhiuuihh
puuličul kála ncleČnoiti aanechali ikiie by ul
A Kalii Ifl neiabráml Upadl opit do dli
tliau uu i'řlmotttl!ÍI tetkoo' vijliho iivota nelekaje kata
ae nezměnil Tím spíše zanevře
ku všemu českému a když kdyai
při kterési příležitosti napadl re
daktora téhož listu nadávkami
stal se v Českém světě nemožným
Krajané se ho stranili a obchod
nik jemuž to nemálo Škodilo vy
pověděl jej z práce
Karas po čase našel si místo v
Iioston Storu a a'Cechy přetrh
přátelský poměr na dobro A dal
to nejednou na jevo že jsou mu
lhostejnými
Karasova zatím věnovala se
dceři Annii Aspofl t té chtěla
vychovali řádné děvče S mu
žem jednala jen málo Byl k ní
hrubějším den ode dne smál se
jejímu čelstvf pro její působení v
českém ženském spolku měl jen
úšklebek A nejednou nepěkně
se vyjaarn o tom re Annie se
stala Sokolkou Nelibě nesl Že
ani dcera o něho mnoho nedbá
ba Že se ho Blraní
Když před Časem onemocněla i
pro její bolesti měl jen výsměch
Zatím co Žena plakala nad Ža
lostným Stavem dcery Karas po
tuloval se po salonech a se sobě
rovnými druhy propíjel vše do
posledního centu
A před třemi dny Annie zemře
la Nestaral se mnoho o pohřeb
a byl na vahách má-li vůbec se
ho súčastnit
Ale když žena a pláčem pro
všechno na světě ho prosila aby
aspofi na chvíli se zapřel a šel
lekl se těch zakrvavělých jejích
zraků jimiž na něho pohlížela a
podlehl
Z počátku bylo mu to protivno
Usedl do kočáru jako bezduchý
ničeho si nevšímal ničeho si neuvědomil
A nyní se tu potácí po tom
všem a zdá se mu že to bylo
pouhým snem
Sst akostln Do několika lidí
po cestě vrazil kdosi ae na něho
i obořil ale Karas si toho ani ne
uvědomil
Ví pomněl a! na slova řečníko
va A ku podivu tsk jasoě je
dosud slylel do hlavy ho přímo
bili v duli se mu toovu sileiá-
vala
"Hřích" lasikl
'Uyla dcerou poctivých če
kých rodičů" lanumlal oď(
plivl ai Připadala mu ta ilo
va jako výsměch nebo úšklebek
Ani nepozoroval že te ocitl na
Šestnácté ulici Na mostě se za
stavil
Dole hučely vlaky ozývaly se
nárazy kol a rozléhalo se zvo
něnf
Karas se zadíval do dálky Z
plynárny pojednou vyšlehl ohefl
a zabarvil vše do krvavá Zazá
řily domky v okolí zkrvavěla
obloha
Karasovi ačkoliv denně vídal
to náhlé chvilkové vzplanutí ply
nirenského ohně přece zdilo se
to zajímavým Upřel zraky na
zkrvavělý obzor a byl rát Že na
chvíli mysl zaujmulo něco ji
ného
Olitfl zhasl Kraj zahalil se
opět v temnoty Jen lu a tam
blikala nesměle světla elektrických
lamp nebo zasršely jiskry aupa
jícího vlaku ťo mostě harašily
káry liyly přeplněny a dle toho
Karas aoudil že je již čas valně
pokročilý Lidé jezdili již z di
vadel Skoro čtyry hodiny už
bloudil
"Ježiši' zaúpěl Karas A po
jednou zase se zašklebil své náhlé
slabosti
"Vzdychám jako baba" okřikl
se Ale ač snažil se všemožně se
sebe setřásli tíseň tu hroznou
tlscfl jež ho dusila a rvala duši
přece toho nedokázal
Myšlenky zavířily mu hlavou
Na všecko se znovu rozvzpomínal
vše znovu prožíval
Co byl ten jeho Život?
Nic Chvilka Štěstí Irochu
spokojenosti — a potom prázdno
ta Stanislav je v káznici
Annie už není mezi živými
Zemřela Ta zemřela na které
nebyl páchán hřích
Karas se zachechtal jako šíle
nec Hozhlédouv se kolem spo
zoroval že ho sledují zraky ně
kolika kolemjdoucích lidí
Zlostně zaklel
Zdvihl se a kráčel po mostě do
vnitřního města V ulicích bylo
dosud Živo Reklamy z elektri
ckých světel osIBovaly jeho zrak
Odkudsi ze salonu doléhaly k ně
mu rozvášněné a rozvaděné hlasy
Karas zahnul na Iloward Street
A teprve nyní si uvědomil že
už má jen několik kroků k do
movu Co doma? Ženu už patnáct
let od sebe odpuzoval neznal ji
Co asi dělá? Zajisté že pláče
Karasovi napadlo že by mohl
íti do aalonu a tak nějak se zba
vit toho stesku Na rohu Čtr
nácté už sahal po saloních dve
řích Ale náhle se obrátil Ta
kový podivný odpor pocítil k ně
mu že až sám se podivil kde 6e
v něm vzal
Šel dále klopýtaje
ťřed domem v němž bydlil se
zastavil Zena dosud svítila
"Je ještě vzhůru' zašeptal si a
vkročil do domu
Nalezl ženu plačící Když vkro
čil vstala a beze slova podívala se
na něho očima od probdělých
nocí i pláčem zakrvavělýma
Karasovi jakoby do hlavy kdosi
udeřil Otevřel Široko oči na
matku trpitelku je vyboulil i
takovým podivným hlasem zsho
ekoval a zavrávoral
A dřív než Žena probrala se z
ekoutí Karas platil se jí
nohou
"JJiV vykřikl zouUle "Kopni
mne jako psal Nu kopni)
Pro JeŽiše Krista bij! Vždyť
jsem jako ten pes horší ntž
pes llijl Mál-! i ke muě
jenom Irochu citu kopej bij
mne Nic jiného ai neušlou
tím 1'ovlJíli tam doei o
hříchu K čertu! Kdo pá
chal větší hřích oel já? U
ďábla — povídali] nebyl páchán
břich A ji dnes cílím ho na
tobi luh!o v pnou v hlavě vi
de Nu proč nekopáš?
ježiši Krisle což už ani za to kop
nutí nestojím? "
A onen Karas který kdysi pro
ženu měl jen úšklebek i opovrže
ní objímaje nohy téže ženy v níž
náhle objevil světici v nezměr
ném utrpení jako děcko se roz
Jakým má týtl redaktor
Dr Julius JJachem vydal v Ko
líně řadu aforismů o žurnalistice
t nichž některé zaznamenáváme:
"Kdo thee jft k žurnalistice musí
mít pohyblivého ducha curren
tem cílaoum a nervy jako lodnf
provazy Má-li kromě toho také
Čitelný rukopis nebudou jej v
tiskárně tolik proklínat" — "Ta
ké žurnalista nesmí nikdy říci ne
pravdu Ale nepotřebuje také v
každé době říci vše co je ne
pravdou Není zapotřebí vše co
ví pověsit! na nos panu Komu
ko i" — "Kdo hledá v žurna
listické činnosti to iko zábavnou
kratochvíli ať se uchopf raději
něčeho jiného aneho ničeho V
novinářstvf ae nechodí na pro
cházku" — "Chceš li působit!
vým vlivem neříkej že to chceš
Ani to neprozrazuj ale co možná
to skryj Zvláště vysoké úřed
nictvo a parlmentárníci nemohou
snébtí v novinách pluralis maje
statis1' — "Temperament smí
míti žurnalista také jestliže však
má temperament žurnalistu pak
tento natropí jistě spoustu hlou
postí" — "Co se v důvěrnosti
dozvíš musíš dobře uchovali
Kdo něco u tebe uloží musí být
jist že s tím nešel ni trh Žur
nalista který neumí mlčet při
praví le rychle o všechen úvěr"
"Provedl-li jsi hloupost budiž ti
útěchou ne každý čtenář to pozná
Mnohý zvláště patří-li k tvým ne
přátelům větří dokonce za tvou
hloupostí zcela zvláštní chytroat a
prohnanost — "Redaktor a ko
rektura jsou zpravidla ve válečném
poměru Redaktor většinou tvrdí
Že korektor špatně čte a korektor
že redaktor špatně píše Stává
ee že oba mají pravdu"— "Ná
vštěvníci za redakčních hodin jsou
úhlavními nepřáteli každého re
daktora Proto a nimi podle toho
také zacházejí — rozumí se vždy
přívětivě Nejlépe je když je '
odkážeš na styk písemní"
Venkovský učitel
Každá Školnf rada venkovská
která sestává hlavně ne-li vý
hradně z rolníků měla by vždy
pečovati aby dosadila za učitele
člověka který rozumí zeměděl
ství který po případě studoval
zvláštní běh na Škole zemědělské
neboť jedině takový je s to naučiti
žáky znáti jejich okolí A okolí
své měl by znáti každý venkovan
zvláště pak rolník Ten měl by
nejen znáti všechno rostlinstvo
živočišstvo a nerosty v jeho okolí
se nalézající nýbrž měl by po
znávati i všechny jeho vlastnosti
vzhledem k rolničení měl by
znáti všechny rostliny které jsou
rolníku prospěšnými a které mu
jako plevele škodí měl by se na
učit! dělat rozdíl mezi ŽivoČiŠstvem
užitečným a škedlivým měl by
znáti vlastnosti různých mineralil
v okolí se nalézajících Z mládeže
způsobem podobuým vychovávané
stávají se dobří rolníci kteří pak
Qťývijí ve Mém povolání stálo
vítsiho zájmu v ním vyniknou
távaj'ce ae chloubou svého okolí
Komu jedná se o skutečný pokrok
roluictva a venkova ten musí pe
čovati o povineieot našich ven
kovských škol Ty musí řízeny
býti tik aby se nám mládci v
nich neodcitovala nýbrl aby ie
okol! tvému přizpůsobovala aby
se učila hledat! čest a slávu v
ul echiiléii potoiánl rolnickém
n
£U HUiufc h l'Jr!l tt: f!ttrU
liitl kt4ý br v ťiMtVk lil) ta