Qllřornskéjrty
l'llt VU HMgp-r
Let Aogelea jest tiejpopulár
nějll výletní místo v Americe
a _ a m
jsouc ponořím chráněno pred se
verními větry a polohou ležíc da
I _ 11 M té a úi m
jcko oa jih ma podneui trnut v
zimě příjemné proto není divu
že stále tisíce cizinců navitěvujf
loto město Obyvatelům z toho
plyne značný tlik ba výttfek z
těchto výletníků je takřka Jedí
ným zdrojem Jejich přijmu Vý
tivooitl vynikají zde zvlášti ho-
teloí budovy jichž jest nejen vcli
ké množství ale některé jiou roi
táhlých rozměrů z olchl zvláště
ty nejnovějlí tvým moderním ta
Krenlm přímo oslfiují Jak jitm
di podkladu vvděračakém beze
vlí snahy zpříjemnit! návfitěvní-
kom pobyt tak dlouho zůstanou
resorty evropské lákavou touhou
zdejších boháčů neboť tam do
_ A _ S ml j i f
usnou iKutecne "tneir moneys
worth ' proti tomu zsč zdt dale
ko větif sumy vyhazovali musí
A přece mnozí Amcrikáoi do dnel-
ního dne mají pro "starou" JJvro-
pu jto výsměch a úšklebek
Wi ii l ii i i i ii „
literární zlodéjt
Píle It h JadrníM Wllion Kans
Nikdo řekne! to není molnél
A přece tomu tak a zvlšítě v Ame
rice je možné vie Vždyť to vi
díme přece nechceme to vldětii
zavíráme zrakv Dfed neuoroaoťm
1 1 - L I _n_ __jt w i I ~ r
uunctH y uemeryen lecnto notě- právem literního vlastnictví
icch je taxa až #33 ca oaobu denní Právo loto pro mnohé ovlcdně
wimonoteio jest zde veliký počet No tik jako u dokonalého zloděje
Vyšetřoval jsem vře onu a pře
svědčil jsem se vskutku o velko-
lepém literárním zlodějství Mimo
tento případ spáchaný oním
Drem nslel jsem ve velkém slo
hu jeho práce vědecké kde celé
Články ba celá kniha jsou proje
vem ducha jiných a tu a lam
trochu poopravené zsmodrchané
zvláBtním slohem pozměněnéaniž
udány jsou prameny Čerpané
Tato práce může aloužiti za vzor
každému literárnímu plíživníku
také vědátoru
liohužel naSe Časopisy mnohé
co by mely umirfiovat na
me-lí se chopili tohoto díla nápra
vy Nechť ono podnikne prvé
tažení váleCné proti a k odkrytí
tecb literárních kleptomanisto
kteří i ničí jen hnisavý vřed
hnízdící na nalem národním do
aud jelté jarém Českém tělese
Afrika naším bavlnářským
konkurentem?
1'tfe Jai Janák
krásných velikých obchodních
domfi hojně zásobených tím nej
drahocenně Sím zbožím viech
možných druhů a nimiž o exl
tleoci zápasí oeaCctný poCet ob
ovseani ae po acisi aotjo stud a
lomu podobné ohledy pfed ipro
slotou vlastních jeho zločinů
Pro toto právo vlastnictví da
cha necítí mnozí resoektu a béřou
chodníků menších t j po jednom kde co dá se vzíti jeo když účelu
aramu zeujimajicich z nichž do svého dojdou a žeblíCkem tímto
brá polovina obchoduje japanským Wlnlhalí ao na nreitol (ttUá
Čí Čínským zbožím Zdá se že oarniini aniiavitelA m navodili-
r -r ~r~
oucrioao poaoDneno druhu est lil do rúznu tam zas ce é dílo Aa
a - K a _ 1 1 j u I f 1 a t
zub vicv nes aosu a ac jest zae iciia jméno tikovnft lo pak sestaví lcn aucna zničeni taicntom vy
Stále ho oost návštěvníků Dfece a tich iméno va avfitft aniiovitftlA t( en fis cké duievníí?) A tito
Isk se podobá vyvstává nám v
pranýř africké pevnině mocný konkurent
atavěti podobná lantroCení z mi-1 v pěstování bavlny Dle náhledu
jetkem ducha na mnoze přímo těch kdož podnikli důkladné vy-
podporují toto rcneiaině aloliové I idřováoí ohledně půdy a klíma
zlodějstvl a jarmareCně jej provo tických poměrů v různých Částech
zují sami Jen pohleďte do mno Afriky stanou se jednou temné
hých Caaopisů a uzříte mnohé co konCiny africké hlavním zdrojem
jste už Celil dávno ve staré vlasti bavlnové produkce Výroba zboží
nyní ovéem trochu přibarvené a bavlněného jeat jedním z hlav
pod jiným jménem zoámějíím pich oborů anglického průmyslu
To jméno má býti udicí To
tíhne odběratele poněvadž to
vypadá nejen jako původní ale
i jako americké naie A mnozí
redaktofi uvykli sl v pohodlném
tnm "1 nttrnuint Mtu na nnun1'
vbtwwwvvm f m m j těm uvfv
iik aoKonaic ze vyrušeni iicn z
Činnosti této znamenalo by ubytí
asi mnohé neprospívají tak jak
by měly Hojnou opuštěných
krámů tomu oaevédCuje Že alabfií
obchody v soutěži Časem podleh
nou Veřejnými budovami město
loto nevyniká ba některé ty nej
outoějlí ani nemá Veřejnou
knihovnu a poštovní budovu dosud
postrádá Obecoé Školy v Žádném
ohledu nesvědCÍ o štědrosti oby
vatelatva k nim a pokud se výstav
oosti týdc nemohou sloužit! oby
vatelstvu za předmět hrdosti
uaie cim vynikl toto město 200
000 obyvstelstva Čítající nad jiné
jest skuteCnost že dosud nemá
Žádnou ksoslisaci neboť tuto
leprve zavádí Nebyl bych něCemu
tak snadno uvěřil ala když po
klerési dva dny zde silně prielo
viděl jsem vodu proudili ulicemi
plným proudem a marně hledali
vědátorů jest na vždy usmo
leoo
Ale ptám se za jakou cenu?
ttt É a h t
rrvemu ruame ziOdejstvi v
malém a druhému zlodějství do
konalé a tito páni také literáti
omluví to jednoduchým slovem
lenoli ducha plodí dobrou úrodu
nejen pokud se týCe odběratelů
ale co horšího i oni se množí
kteří způsob jich literární snadně
odkoukají a jej nápodobí A na 4
by samostatné tvořili? Vždyť ze
vaiK ogiie az úosua zaviti ns
nás pokud týká se surového ms
terialu Východní Indie a Egypt
ovlem dodávaly jí jisté množství
surového materiálu avlak množ
atví to Jest vzhleJem k celkové
spotřebě přilil malým než aby
mělo vlivu na kontrolu trhu Ná
sledkem této velké spotřeby s
snahy aby aogliCtí továrníci
textilní nebyli odkázáni do té
míry na materiál americký vy
nasnažuje se tam utvořivší se
orgsnissce všemožně o povzbu
zení pěstování bavlny v Africe
Dle konsulárních zpráv ufi
Že "zákon to dovoluje" Xle po m'° kdo £t)t ve staré vlasti něja
m - ItaMmňM I A m
ae vfidecice po ednáni ba ani ne
kloudaou beletristickou práci
Kamarilista literát utvoří to
snsdnéji Vezme pár knih ob
1 1
uouKoe je nanoai-u se mu tu a
tam něco vhodného přizpůsobilo
pak trochu poměrům a myšlence
nahozené kdesi jiným přismolí k
tomu všechno možné cenné i
necenné a konečně iiluslruie to
zdejších přistěhovalců Českých Uhášejících do Anglie vidí se býti
znovu se ptám za lakou cenu?
Krví a alzemi jioéhol
Tímto nektarerc napájí podob
oá individua svého vlastního je
litného po blýsknutí bažícího
ducha a při tom ani mu nenapad
ne že mnohdy přivlastněný tento
mork ducha jiného vysílil genia
a hmotni jej ožebračil nečítaje v
lo trýzně vytrpěné než-ii vydán
byl na světlo A takový příživník vypů Cenými tituly a dílo vědecké
hoví si v bohabojnou! na vyšila W belestristické jest hotovo Tsk
ných vavřínech a ani mu nenapad M° vyslovil se ke mni jistý pán
vůj koneCný cíl 1'ři tom jsem
též viděl jik zdejší kluci dovedou I mnohdy Četné rodiny
použiti příležitosti té k vydírání spisovatele — vědátora
ne le na vavřínech oněch lpí
Ještě čerstvá krev mork slzy
Českého
peněz Na jednou rohu položili
totiž plafiku pře Ikarpu na chod
nik a za přejití po tomto originál
ním mostě vybírali 5c CbtěMi
někdo přeběhnout! bez zaplacení
tomu jedoodule kluci plafiku no
nou odkopli Čímž tato I a paaaže
rem octnula se v největším prou
du Ale také po oba ty deitivé
dny kdykoliv sešli se dva turisté
vždy spustili ostrou palbu na to
zdejlí městské zařízení Ci lépe
řečeno nezařízení
Jediným parkem vestředu města
jeat Jediný Čtverec atromovím vy
ázený a několika lavičkami op)
třený což jest ovšem epropadené
těané mlkto vzhledem k těm lití
cům návštěvníků Ovlem v jiném
případě jest to zase výhodou pro
resoitol místa jichž jest v okol
ne méně než tucet a která též se
vyznamenávají úplně oedostateč
ným zatížením zvláště přihlíiíue
li k tomu jakou krvavou dafi la
kový nešťastný turista položili
musí chce li si toho potěšení do
přáli Dráhy sem navezou lid
doat a doil a li všichni chtějí přece
někam jiti A když už li chtěj
nikam vyjeti od tono jiou zase
káry aby je sa to— 33c savesly
do některého toho reaortu kde
najde všechno jen ne zábavu A
tak 1 dlouhá chvíle utrácí jen pe
níse Podruhé jede do druhého
jindy do třetího aldoomrieot
nebo al vyletí poslední "Wash
iogtoa Zkuleooit ide nabytá
poučí a ujasni sihidu proč Ame
ričané Uk rádi ieidl do Uvropy
pro vyrašeni Zdejší místo oe
ruole ae ani 1 dálky rovnali Tt
On jako literární paša nepoci
ťuje stud ba on před ním zavírá
zraky On nevidí a nechce aly
loti křik svého svědomí nad
jenž mně samému mínil tím velmi
dobře poraditi
Jaké to divné poměryl Mne
samého dotýkají se nemile a roz
hořčují mne poněvadž jsem sim
stal se obětí literárního zlodějství
jistého redaktora který neuvc
řejoiv dopis můj dovedl snadno v
bídnosti svou nechce slyleti toho j'00 roucho jej obalili a jako své
úpěnlivého stenu ubohých sirot myllenky použiti
pllclnt v Čechách ač ty nepatří k
lim nelepším Tak dlouhé do
aud idfjlt rciotty budau llieay
spisovatele umrlého vysílením
nechce vidčtí jak spíná se k ně
mu dvé kostnatých vyschlých
paží vychrtlé postavy vdovy a
1 M É ' a
ave zoavenycn oa zaiu zraků v
prosbě "Nebeřte nám chlebal 1
On toho neslylí a jen cítí to
zvláltní proudění tepla ve avém
těle které zimomřivou tu duli
jeho obechvívá a aladce povzbu
zuje v slaatném uspokojení co
zloděje literáta pod ochranou
zákona
Illel Literární příživník a mo
derní otrokář krve a duší
Nedávno tomu co dlel v Ame
rice návltěvou Tůma spisovatel
vynikajících děl sociálních a znaje
ě laa a I
ae a nim ze staro viasti pyio m
potěšením se a nim sejiti a lu
rozhovoru mnohé otázky týkajíc
ae poměrů Cechů zdejších Jsme
protřásli Tu mezi jiným stělo
vsi si jak nekalým způsobem
sneutívá se plodů jeho ducha
jistém New Yorském časopise
Zmíněný list přivlastnil si svého
času jeho jednu a čeloěš(ch prací
bes jakýchkoliv ohledů k němu
Vyelovil se o lom velmi roshořče
ně ale nemohl lomu zabránit
Zákon chránil zloděje
Jiný přiklad Nedávno mi psal
jiitý přítel a Čech látaje se mne
ladu co by měl podniknout!
rot! jinému Dru který poulil
ve svini vědeckém pnrodaicalru
(tlaku v jlttéiu časopise ide uve
Itinlolm jeho mvlleaky
whjevy
A jak dalo by se tomuto zlu
odpomoci zeptá se mnohý
Toť nesnadné v redakci listů
malých kterým není možno
hmotně více liat svůj obtížili zs
to vlak u těch redakcí jichž listy
dobře ai hmotně atojí mohlo by
se nápravou pocítí a sice: Předně
poskytnout! příležitost nadaným
literátům českým zde 1 ve staré
zcela zjevným že pěstování ba
vlny v Africe bylo přilil dlouho
zanedbáváao Tamní domorodci
pěstují bavlnu ale v přilil malém
množatví jeo na malých políč
kách lak aby eotva kryli vlattoi
apotřebu V západním britickém
území africkém roste v mnohých
krajinách bavlna divoce a odbor
níci kteří země ty navštívili sho
dují ae v tom že plodina ta mi
zde všechny vlastnosti aby za
ujmulamívo v trhu
Hlavně jedná se tu o Sudan
střední Afriku a severní Nigérii
odkud bude snad během řady let
vyváželi se obrovské zásoby suro
vé bavlny jejíž pěstování hodlá
ta vláda podněcovali rozdáváním
aemen zakládáním plantáží a vy-
auanim odborníků do krajin těch
aby tu lid o pěstování bavlny
pečoval jakož i podněcováním
vyatěhovalectví do končin těch
To ovlem též musí provázeno
být! stavbami drah aby sé surovi
ny mohly přiváželi k pobřeží a
to bude zajisté tvrdli ořílek k
rozlousknutf nežli zbudovat! tu
bavlnářské zemědělství
tento světec vždycky sooorním
hlasem — "Jsemť duše novinář
ská a žádám vstupu do jasné té
Í1ÍH" tile promluvila dule —
"Ó zde není nrísta pro Tebe''
jadrně vece Petr "To tak jeitě
novináře sem do vlcho Iťou
rat'' bručel dále vraceje 1 se
do své portýrské lože — Dule
skromná zaražena nastoupila
cestu zpátky Odbočila v levo
— k peklul "Milý pane sata
nálil" prosí naléhavě ' Do pekla
jdu novinář jsemť' — "Co tě
vede milá dutel Do pekla! To
není možné! Nejde to vil k vůli
celkul'' — Dule opět zaražena
vyletěla do prostoru — Nápad— I
Dobrál Usadila ae na aousedoí
kterés planetě založila nový ča
sopis a za týden — měla volné
lístky do nebe i říše aatanovy —
finak jinde jinak u nit v Ame
rice Dánaký venkovan netvoří
ve společenském Životě třídu čtvr
tou ale první Není tím Čím jeat
viude jinde zde jest stavem amě
rodatoým tvoří kmen a kořen
národa který dovede ae plné sám
o sebe starat! a užívat! prospěině
každého pokroku a povzoáíení ae
k tomu stavu kdo nahlíží že nic
lidského nemá mu býti cizím V
Dánsku pozemková šlechta a vel
kostatkáři nemají v národním
Životě pražádného podílu Lite
ratura umění a věda nedocházejí
od nich povzbuzení Venkov jde
v čele celého pokroku Velko
statkáři pěstují honbu a snad koB
ské dostihy venkované scházejí
se v shromažďovacích aíních a
Školách ke acbůzím kdež se atíí
dají přednálky ae zpěvem a pro
vozuje se rationelní Švédská
gymnaatika a to v tělocvičnách
kterou se honosí i ta nejchudlf
vesnička jinde kde mají velko
statkáři moc dřou kůŽiz prostého
lidu chtíce zachránit! sebe od
úpadku zde venkov mající nad
vládu jest pro rozumný svobodný
obchod neprosící se o žádnou
milost Jak mnohé můžeme aobě
vzíti vzor a učit! ae od venkovana
dánského
Xttoxitiiiil I Lom U
Naíi
vlasti a otevřití ifm nlnim™ řan
pUů svých jich pracím původním ío mÍD'tre d°e5oí český svět
Vždyť dollar zoamená pro nás
zde tsk málo za cenný sloupec
beletrie v poměru rakouských
peněz 4 K a 40 h a tu mimo
účelu jejž dosáhneme cennou
prací literární pro výchovu naleho
lidu dostaví ae později i dokonalé
mravní uspokojení a lo nejen že
odpomůžem mnohému nadějnému
talentu ku jeho rozvinutí ale
tak mnohé žebráky literáty hmotně
zachráníme pozvedneme srovná
me mnohou vrátku starostí o lo
livobytíiko jinak nadaného lite
ráta jenž vdčketn sa to milerád
odiloull ae nám dávtje nim svou
duli své velké mravné idee tvou
vlastni krev svflj mork ducha
A jak rádi
Dovolte vy čtenáři a čtenářky
vystihnout! dalekosáhlý len vý
inam nejen pro časopisy které
odebíráte ale i pro avé duševní
povinetenlve tu Ira výchovném
alt všech Nule chuti k dílu a
mravnému obroseni naleho lite
ráiulho lihu A na náletu leplhtt
čaiopiiectvu lilelt nyní ddvide {
a příkladem rmutu svčtoběžnvch
4 —
hochů
Tu vedle hodrosti i chlubný ret
klep mstivost i truc najdeš —
všeho trochu
Pokroku zákmit k lepším cílům
vznět
lhostejně rdousí pohodlnost
kmochů
jimi nejlépe je jenom u karet
A bída zdvihá nakloněnou plochu
I měkkou páteř a cvikem akrobatů
ae ahýbat ifíš tu div zrak nestrne
nad křivkou evoluce mistrné
Svou prací kaidý Živ je poctivě
Rozvinout silu půdu k lomu
má tu —
však energickým je jeo při pivě
Pufe tut íh JřtiJ Zemřel no
vinši Dáše jeho opustivši uta
hanou svoji schránku pozemskou
vilétla svěší do prostory světové
HoshlédouvŠi se v liroširém
prátdnu ismltila k nebi St
nula a saklepala v nebes jasnou
bránu "Kdo l@ burácll" lile se
l'tr ntbeiký vrátný svým hla
sem aonorním Jak snlmo mluví
Jak te !esko'brodik$ Herman
kluků ibavil Jest tomu hezká řada
let co pochovali Dermana za
městnáním sklenáře a povoláním
koleráka vyznání ovlem Moji!
iova Současníci o něm znají vy
pravovali mnohé pěkné historky
Rád kupoval zadržované výměnky
a tak pomohl spravedlnosti na
nobyapravedlnosti dětí vůči rodi
čům Dtrraan byl chytrý důuipný
Nepovedl-li se mu košér říkal: N
Co chcete na sklenáři I a dopadlo
li Ipatně zasklení: Co chcete
na řezníkovil — Křehký obsah
krosny s níž on i tovary! poutová
val po krajině ode vsi ke vsi
vyžadoval opatrné chůze Za
kluzkého poča í napomínal vždy
tovaryše: "Frnc dávají pozor a
kdyby měli upadnout postavějí
dřív krosnu'' — Jednou se to
stalo že Franc klouzl a padl a
starý uslyšel ránu zvolal "Co
se stalo?' — "Padl jsem" —
"A posavili dřív krosnu!" —
"Nepostavili" — Trosky tomu
také nasvědčovaly — Při prů
chodu vetnicí křičívaii nafi kluci
posměšně ' Žide čibro Číbrol" —
Dermaon se zastavil a vlídnou
řečí kluky přivábil: "To křičíte
Spatoěl Vic mu-(te křičet já to
rád slyším Tu máte po Čtyráku a
al tudy po druhé půjdu dostanete
víc budete li hodni křičet' —
Kluci ae těšili na Hermanna a
když se tase ve vsi objevilkřičeli
s plných hrdel Avlak Hermann
jako hluchý odcháttl a oejmenlí
ttědrosti neprojev I Kdyi se lo
stalo po třrll povídal! kluci "My
byrme li skvakliabysme sadarmo
křičeli" — A Uermann míl tvalý
pokoj
Wodplnťto no mi Pokrok
puuiv $1 ro£né
