pokrok Západu
vvmmim wriuu
Pabllebed by Pokrok rubllshlng Co
180VI311 Huwini Bt-TelWI8
éubscrlptlon by tnall $100 pcrya&r
VYCHÁZÍ KAŽDOU stAspu
Wart: Yrdaratulská SooL Fckrcta
vXo uunitA Mim
109 DII Howird ul - Tlri 1911
Předplatné 1100 Ul rek
Dtf feih 1160 na rok
id fit uju Jtdauduto
POKItOIC ZiPADU
Omnlia
Omaha Neb 4 dubna 1906
i i' ii i i'
Značný vzrůst a 41 obce Čtenář
ké který zvlállě v poelednl době
roste den odo dne umožnil ním
dávné přání abychom Hit náš
adokonalili V době nejbl펊I
chystáme ie £tenářo naše překva
piti novou i) pravou i zrninou v
administraci tak Že ocdockavoit
čtenářů natích bude brzy ukojena
dokonale Kádi plStme po dlouhé
době pííprav tyto řádky a doufá
me Že radoit tuto budou idlleti
námi i všichni dali čtenáři
Páně Havlátovy "Líity to 7A
padu" těší se velké oblibě a pozor
ností Četných naších čtenářů
Kádi profítáme dopity od kraja
nů v nichž tento na jiné vysoko
Hojící a opravdu literárně cenný
ceatopía i! pochvalují Dopisy ty
evědč! o vyspělosti dobrého vkusu
naleho Čtenářstva a tím jaou nám
milejlí Hle opravdu zajímavý
zjev v dobé kdy pokládal le vkua
Čeikoamcrického čtenáře za poka
žený a na něj! některé Časopisy
přitiskly ptčet nenapravitelnou!-
A došlo nái též několik dopisů
z Čech v nichl te dočítáme že
páoě Havlátovy "Líity ze Zápa
du" vzbudily tam přímo tensaci
Bylo projeteno přání z mnohých
mítt aby cettopía ten vyšel v
knižním vydání Jak nám známo
pan Havláta vydá jej knižně hned
jakmile bude dokončeno otiaUová
ní v našem listě Ovšem bude to
zase v Praze Čtenáři naši maji
vzácnou příležitost čisti listy ty
dříve než přikročí sc k vydání
knižnímu ve staré vlasti Ostftně
zájem o práci tu potvrzuje že
čtenáři naši listy čtou opravdo
vým porozuměním
Zatím co na jedné straně dostá
vá ae spolupracovníku našeho
listu p Havlasovi plného uznání
ode všech poctivých lidí na druhé
straně různí "žurnalisté'' a la J
Ort a A Janda mohou ci prsty
upsat v hanobení Člověka význa
mem tak vysoko nad nimi stojící
ho a jemuž právě v poslední době
dostalo ae plného uznání ve staré
vlasti Nám jsou smilný vývody
těch lidiček pro něž mimochodem
řečeno máme politování a sou
strast nad ukrutným nezdarem
jejich snah "Pozdrav staré gr
děl" — "Pravda o spisovsteli
Havlátovi atd" Jak si račte
plát — na sakáiku zhotovuji
vlečko Každému možno objeď
nati Ve cc vílích ptaní upřím
nost a aáiady spí sladkým spán
kem Řádek jen dva ceoty
Jen račte prosím objednat
l)ue aS břeioa celý vzdělaný
svět vipomínal památky narosení
jednoho r otjilavoějltch Ccthft a
možno líci jeda oho a ntjprospél
nliltťh i Id I — lana Amose Ka
-1 -— — — # — - - -rceotkébo
Činí stal at Koata-
ský lidstvu jtdaitatťčuě itiámo
Komaoský pracoval otunavce n
to pro tvoj lid kttiý miloval
nade všecko ale i pro veškeré
Člověčenstvo On to byl který
první řekl ono důležité slovo že
české dítě patří do české Školy
Že dlužno nejprve vzdělávat! sa v
jazyku mateřském a kdyžotbroje
no je vídomostmi těmi nejdůleži
téjŠIml teprve v jazyku jiném
Komenský napsal mnoho knih z
nichž některé jsou dnes majetkem
celého vzdělaného lidstva NarO'
dil ae dne 2 března tyji v
Uherském Jirodě zemřel 13 li
stopadu 1670 v AmMirodamě V
nalich česko amerických spolcích
mělo by býli vzpomenuto aspoň
pokud možno přednáškou o muži
jenž už od mnoha let jo nalí
chloubou
V nedávném Číale 'Osvěty Ame
rické' píše p Vojan že mezi sta
rou vlastí a mezi americkou Českou
větví zeje propast neporozumění
kterou ponenáblu odstranili mělo
by býli úkolem všech dobrých
lidí na obou stranách Na týž
článek navazuje pan ilavlasa
dneiní svou gloesu I on díváte
na onu propitt tak že překlenout!
ji bylo by těžko Pokud víme
kdysi ona propast nebyla takovou
jako je nyní Dalo by se mnoho
zajímavého povídat! o tom t ja
kýrh příčin vznikla ona propast
Ala k čemu otvírali slsré lá
ny? Ale je jisto že velkou vinu
na torn neseme i my liylo
mnoho lěch příčin z kterých
vzniklo oro neporozumění ulav
ně za časů kdy působil v Americe
spisovatel Albícrí I my sou
hlasíme 1 p Vojanem že v této
věci mělo by se něco vykonat
a hlavně hleděli abychom ve sta
ré vlasti o nái zájem zítkalí Ne-jdt-li
hora k Mahomedovi mutí
jít! Mahomed k hoře A že mu
síme my začítl je? jisto
A tak jsem si vzpomněl pří
čtení kterési zprávy ze staré vlasti
o nastávajícím odvodě k vojsku
oa episodu celkem nepatrnou ale
přece jen charakteristickou UŽ
proto že možno z ní usoudili jak
dalece pokročili ku předu tam u
náa za mořem Z jedné dědiny
kde bylo chlapců kteří Cli k od
vodu kolem čtyřiceti Šly průvody
dva Tii kteří byli u odvodu
jednou nebo dvakrát tli společně
a slavně Před průvode w
stařík už bělovlasý a harmonikou
a hrál Starý voják to byl a
těch vojenských písní uměl mnoho
A tla jedna za druhou O
íaleŠném milování o opuštěné
Andulce o bílém vojenském ka
bátě o koníčkách a zkrvavělých
košilkách Smutné byly ty pís
ně ale ti kteří je zpívali all vese
le a čas od času i dokonce si za-
výskli A jedné hospody na cestě
nebylo aby se nezastavili a nepo
ailnili se na datlí cestu A už
skoro nachmcleni byli když dolili
cíle Ale zpívali Ale čím dile
opravdu již tesklivěji a tesklivěji
Smutek t nich Sel ale ne z
těch písní — - ne z toho smutku
který stsvěli na odiv v těch svých
písních ale z těch kteří je zpívali
AI druhý průvod vysel To
byli tli ktell lli poprvé v první
tlfdě Neměli za klobouky kitek
ani íáborů byli téměř vlichnl
černě oděni a v předu nesl jeden 1
nich černý prapor A na tom
bylo bílými písmeny napsáno
"Jdeme poněvadž musíme — kdo
schopen bude otrok A ti
oeiplvati lli tile zadumaně
A pokud se pamatuji poloviuu
jich pomirall a soudili dokonce
A letos jdou šate jiní ale vřtliae
ui neiplvá Jdou tile a itse t
černými prapory a na nitech
kletbou militarismu A jsou 10
lidé vlitinou f dědin a často a
tich oejiepadlejllch Ale a lim
smutkem klí rý čili a toho mlčeni
pojí s radust — nd uvUomě
nim nad pokrokem
JAN HAVLAftAl
Propast vždy hlubší
Vátuícté gloaaa
V lm AnKle Cal 26 lit VM
Leží přede mnou první část
Článku p Vojanova uveřejněného
v "Osvětě Americké" Má nsdpis
"Propast navázána jeti na po
známku omýchgloaaách Neznám
oiobtiě dra Vojana nikdy jsme
spolu neměli co dělat jsme zde
oba bezmála stejnou dobu a pro
níknul-li on hlouběji do česko
amerických poměrů pobytem o
činností na jednom místě já snad
zaae nabyl tiriího oiobnlho rozhle
du v nich: již jednou ohlásil ae
dr Vojan sympathickou poznám
kou v rtvoduícb slovech k svému
pojednání o nejbolealnějtí otázce
Čcskoamcrické o niž i já chystám
so vydat podrobnější práci ač
nikoli zde kdo by to bylo zbyteč
ností a jsko tebdej&í i nynějlí
známky zásadní shody v nalich
oáhledech vážím ai tím více že ta
shoda projevena byla bez oklik a
obvyklé zde obavy aby vlastní
"zásluhy" ae o trochu nezmcnlily
bez ohledů na cokoliv bez před-
pojetí a jakékoli pósy
O "propasti ' píše dr Vo lan
tentokráte ve svých "časových
otázkách" o propasti zející mezi
českým životem a životem česko
americkým — mezi "starou vla
stí' a "českou Amerikou' Stě
žuje si do nalí nevlímavosti (my
tlím! tam ve staré vlasti k česko
americkému životu a má pravdu
Nikdo ostatně nepocítil lépe jaká
je tu neviímavost než já jenž
jsem marní nabízel mnohde u
nás Že budu psát o Životě zdej
ších Čechů o jejich začátcích o
o jejích 'vymoženostech'--zatím
co po pouhých povídkách byla by
takřka aháflka Není tam u nás
zájmu o "odlomenou větev" hlav
ně proto Že nikdo nemá ani tule
ní co vlastně ta větev znsmenl a
mohla by znamenat kdyby měla
za tebou morální pomoc "staré
vlasti byl by ten zá cm kdyby
jej někdo vyvolal živil a roznítil
zatím vlak to co o Americe i o
amerických Češích bylo napsáno
mělo buď malou cenu nebo bylo
pomíjejícího významu anebo bylo
zcela bezcenné Ani Amerika ani
záhady otázek čeakoamerických
nejsou přístupny turistovi jenž
může si odnésti jen zběžné po
vrchní a obyčejně neúplné nebo
nesprávné dojmy Je-li vlak toto
vadou chybou nedopatřením
onoho co vytýká dr Vojan druhé
šíraný totiž Čcskoamerické a co i
já jsem ostře odsoudil tulím ve
"Výchově lidu" nelze to nazvati
jínak než hříchem Snižování
staré vlasti často téměř neuvědo
mělé je chsrskteristické jak pro
větfiinu Čcskoamerického tisku
tsk do výtce pro českosmerický
společenský Život Vím to mám o
tom několik ba přilil mnoho trp
kých zkušeností A bojím se Ze
následkem těchto chyb pácha
ných na obou stranách bude sku
tečně "propast Může čas onu
oropsst tmenlit! Kdybychom mlu
vili o propasti v bórách ncpotřáal
bych hlavou tak skepticky jsko ji
potřásám nyní Jsou hrozné pro
pasti leckde v horách nad nimiž
távrať se pokoulí o toho jenž do
nich spustí ohromený zrak je
stále alylet rachot padajícího ka
rneol jel dno Jejl přibližuje
vrcholkům stěn a plece toho
imeolenl zrsk nepostřehne la
oate "propast1 e píílerotilljl rov
slvllme lak dopadá kamení elo
to kameni lítá tatím
co proláklina )e vidy hlubtl
A téměř nikdo naobou stranách
nspovlimne sl toho nikdo te nad
tlm neutřete octni chladem jeul
vystupuje 1 piopasti
I
Jsou (hyby na obou ttranáchi
a zde i tam věllioou hříchy činí
ntvliimúilf byť i se o ní říkalo
"že břichu nečiní"
"Na čeaké straně dnes neděje
te nic co by přispívalo k utužení
alykú mezi starou vlastí a ameri
ckou odnoží" — pile dr Vojan
Nemůže být nic pravdivéjftího nad
tuto vélu Vždyť I prařaký dopi
sovatel "Svornosti" v nedávném
Článku jímž napadl mne pozna
menal 1 reakrývaným airkaimcm
že lidem v Praze je naprosto lho
stejno co děláme zde v "české
Americe" Uylo Jest a bude —
dodávám — pokud čelí američtí
smi důrazně so nepřihlásí o tvé
právt pokud neukážou Žo jim jde
O ty vzájemné tlyky a že jsou
hodni lé pozornosti
Má pravdu p Vojan i v tom la
e velikou chvbou české Žurnalisti
ky soustavné věnování pozornosti
oa přiklad Srbsku nebo Kusku
zatím co k vlastní své odnoži jsme
"naprosto lhostejni ' Není po
chyby že pravidelná rubrika den
ních listů věnovaní aspoň v ji
stch lhůtách zájmům českoame
ríckým vykonala by do jiaté míry
dobré dílo vysvětlím pozdě i
proč dnei jen "do jisté míry"
Nelze neuznalí Žo "omluva o pří
lišném vyčerpáváoí zájmu národa
věčným bojem o národní bytl
úsilím o hospodářské aeaílení a
tcsamostatoění potíráním reakč-
ních živlů a vypravováním ae z
přežilého okruhu myllenkového"
- že ta omluva české žurnalisti
ky ač vážná a skutečná je přece
jen íáitiínou
Zde viak nepomohou mluvy
ani výmluvy faktum zůatává ne
změněno a jediné co lze učí lít je
pokusit se o vyivflltnl
Každá věc každý úkaz mi své
příčiny avé nutnosti Kdyby
nám ve staré vlasti se ukázalo
prospělným a užitečným čas od
Času soustavně te dovídat o životě
avých vystěhovalých krajanů —
doiista by ae tak již dělo Ze
někdy někdo odtud polie nějaké
peníze na nějaký národní účel do
staré vlasti není dostatečnou pří
Čínou k onomu zájmu o němž sni
dr Vojan já a snad řada jiných
všude oa světě pokládá ae za po
vinnost nějakým způsobem dle
možnosti přispět občas vlastnímu
svému národu — - nikdo trochou
intellígence obdařený se tím ne
chlubí jako to lze pozorovat velmi
Často mezi pokročilými Čechy
americkými— -a u nás ty přispěv
ky ač vděčně ba často nadšeně
přijaté dokážou leda že stručné
přehnanou chválou o "obětavosti
zámořských bratří' kypící zprávy
proletí Českými listy a zapadnou
zase v moři intensivnějších zájmů
jiných Onomu ideovému zájmu
třeba jest ideového podkladu
Otažme se tedy sami sebes vy
plynul by prospěch vědomostem
Českého lidu ze toustavoých zpráv
o životě českoamerickémř Mohli
by se přiučit! něčemu? Anebo ty
"soustavné zprávy" nemohly by
set než za kratičko zvrhnout v aeo
aačnl zprávy o případech a la
ChuraB o "českých vraždách a
sebevraždách" a po případě v la
tahovánl lpinavých polemik ts
hranice Života českoamerickéhoř
Odpovídám za sebei
llvl bv 1 toho prospěch obec
oým vědomostem českého lidu —
mohli by te přiučit jeo kdyby —
— se nallo dosti schopných ipra-
vodalft Nestač! dle mého k té
schopnosti len správně psát
akv aí mimochodem tečeno ie to
doatl vtácné uměni metl lidni ide
plitdmi tuo I iv veřejnost A
nestačilo by v oulch správách se
omesovsti na referáty O echailch
spolků o plesech o stavěni slal
1 IXXw
ČSPS nebo kostelů — ty zprávy
musily by jít do hloubky k příčinám
věci a musily by' být I obrazem
ideí a duchovního Života Jsou
vlak zde ideje je tu takový du
chovní Život abychom se my u
nás mohli přiučit z něho v deva
defátí ptfpsdech ze sta něčemu
více než výstraze? Ty zprávy
musily by být 1 kritické' ukazovat
jak dobré vlastnosti Čechů se vy
vinuly ve svobodných poměrech
— jaká energie 11 tu uplatnila k
dobrému otvřdlenl leikí povahy —
- alo zárovtfl jak oíklivé nalo
vlastnosti ve svobodě serozbujely
jeliě povážlivěji než u nás liylo
by těžkým úkolem čss od času
slehnout na obé atrany bez přeď
pojetí bez atranníctvl — a bylo
by to snad nemolnostl a bez toho
zprávy o českoamerickém Životě
stsly by te časem jen přítěží če
ských listů již větíioa čtenářů by
přeskakovala letmo bleJsjíc oči
ma leda jméno některého svého
známého nebo osady kde Žijí
jejich příbuzní ' liylo by třeba i
statí o minulosti ceskoamtrlckí — o
tom Životě o němž když vypravují
Českoameričti veteráni oči se jim
zsmŽÍ a vzdech vydere oa rty o
časech jež pominuly a nikdy ae
již nevrátí Ale jak možno touži
li aby ty ttati ae dostaly do če
ských listů když mnoho kloudné
ho není ani zde? Když ti starší a
staří místo aby Šli do vzpomínek
a z nich lovili ony charakteristické
epitody a výjevy namnozo buď
ještě dnes raději štvou druh na
druha ze závisti a ješítootti anebo
vypravujíce vzpomínky apíše vy
pravují o aobě než aby zachyco
vali co právě bylo nejcenněji! v
onom ovzduší počátků českoame
rických A když někdo napíše
něco z čeho akutečoě lze se po
učit o té minulosti nepotlač! ti
ostatní % ješitnoati a závisti zájem
o to kde ie naskytne jen trochu
možnosti? To poučen! našeho
lidu ze zdejších poměrů bylo by
docela jiné než si myslí ti kteří
zde někdy o tom píší jak bychom
se my tam ve itaré vlasti mohli
učit oi nichl Ubozí idioteEkové
kteří podle těch mezi nimiž ae
pohybovali třeba před padesáti
nebo dvaceti lety někde v Zspadlé
Lhotě soudí dnetni duíevni livoi
Cech a zápau o jebo politické ná
rodní hospodářské sociální i my
Šlrnkové usamostatněoíl V ho
spodářských věcech mohli by ae
naši učiti od svých "zámořských
bratří" bez odporu i soad v péči
o rodinu v případě úmrtí Živitelo
va ve společenském životě ve
zDŮsobě hlásání volné mvšlenkvv
duchovních otázkách vůbec Češi
američtí jsou nám epíše bolestným
mementem kam bychom mohli
dospět kdybychom nebyli na
stráži neříkám že jsou i tu potě
litelné úkazy jako u nás jsou
úkazy smutné ale tvrdím že jako
u náa úkazů potěšiteloých po
měrně přibývá den za dnem zde
Že roste seznam smutných
Vědl však u nás že by se mohli
něčemu přiučit z českoamerického
Života a z fakt jež oa jevo vyply
nula různými úkazy těchto poměrů?
Vczmoii-11 do ruky zdejll novi
ny a apatřl krvák jenž jest u náa
znamením největlí duševní zatmě
lostl — spatlí-li nadávky a různé
jiné věci zda mohou a toho vepsat
si do duši touhu po zprávách o ži
votě kde lidé dají se živit veřejní
nikoli podloudně a a nachem ra
hanbeni kdyby byli přistiženi —
kde dají se svitl ještě krváky i
kde přtma ti je vyladujl od nakU
ditet it vydavatele jak ukázalo ae
nedávno v plípadě tieriogerovl?
Přijde-li čas od Času do avé
rodné vsi takový Amtričao'l
jen! Ameriky vlastně nemá ba
pořádní anglický ani neumí ač
pro odiv míchá poloangtická tni
tvořená slova do tvé beztoho mi
lerné čtliloy — a tam povídá
přehnané věci tt Americe Jich!
I