Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, April 04, 1906, Image 10
JAN KLECANDAl POD TÍHOU PRÁCE ltom&n "Tu jsmcl Ne o den dříve oe o hodinu později než bylo stanova no" řekl Vávra když ae byli obi srdečně i otcem objtli políbili "Právě přivil'' trochu káravě řekl Šlechta "Mohli jste li Um ještě zůstati Vlak bych to byt zde za tebo zastal I Včera právA jíme o vál a matkou mluvili a bá dali kde aii teď jste — " 'A my zatím Již spěchali aby chom tebe zaoo sprostili vtech sta roití a abys nyní mohl ty do víta" Továrník odmítaví mávl rukou "Kb k vůlí mně lite oemuiili Víte ie pro mne takové novotiny nejsou Do lázoi — chvála Uobu — nemusím a zotavení nacházím v práci" "A nepůjde! tedy nikam?" dur dila se Liduika "Klkala jiem to Vavroulkovi a chtěla jiem aby chom ai jeitě nijaký den při dali-" "Nu — a on?" uimíval eo to várník "A li on je ui zrovna takový jako ty I mne ie ul nabažil jen po avé práci touží jakoby ie zde melo vlečko zaataviti kdyby chom ie byli trochu déle ve světě pozdrželi I'' Továrník irnál se srdečně dceři nu horlení leltl více viak Ulil ie z horlivostí zeťovy "Nu mlí dítě" řekl konejšivě "1 zde mú žete užiti doit radosti Cai vám na to zbude neboť právě teď jste přiili do doby kdy jsou nejvitl objedoávky dohotoveny a nových mnoho není liudeme užívali ivě ta A potělíte se jak jsme vám i matkou upravili vál koutek pokud vám otcovský dům nebude těsným a budete chtít zůstali u nás ' "Ab rrlaminkal Musíme rychle k ní' fekla mladá paní "Zajisté nás již viděla oknem nebo alylela žc jíme přišli" "Pojďme Dudo se trochu zlo biti že jste pří Sli z nádraží pílky ale potělí se z vás A ty Vávrou li ať ie pěkně poděkuje! 2e vám a takovou láskou upravila vale hnízdečko aby se vám u nás lí bilo" Liduika ae až podivila alytíc otce mluviti takto o matce bez obvyklého u něho přídechu ironie Vlak také matčino uvítání bylo ardečnějil a upfímnějlí než byla od matky uvykla I sám Vávra vycítil že a jeho tchýní atala ae jakási hluboká změna a uvědomil ai to teprvé nyní i Šlechta Oněch několik neděl osamělosti nezůstalo skutečně bez vlivu na paní Lauru Porovnání manžeto baronových a Vávrovými aamo přes přilil se jí vnucovalo a ač atále jeltě lpěla a opičí láskou mateřskou na Hermíně a obdivo vala vznelenost stsvu jenž opráv floval jí jezdili v kočáře se zlatou korunkou a třemi páry koní kte rýžto zjev tehdy jeltě v pražských ulicích budívat veliký rozruch po číoala již cítili Že nemá příčiny litovali druhé své dcery jíl do stalo se údělem mtollno tiěití Nejvltlí směnu vlak v dulev ním íivolě paní Laury vyvolala vina výčitka kterou byla svému muži učinila v den Liduščiny svatby Jestliže ou briy se sebe setřásl do jeni jejích slov a la dva tři dny nadobro je zapomenul psal Laura jich oeiapomoíla a ve své osami loni často se Jlul v myllcokách obírala A popité v Uvotě pučí osla uvalovali i o tom jak byla nna splnila své mateřské povinno ili jaké vychováni dala dttem A tu počínaly se jt vtírali jil po chybaoMi bylall to cesta pravá kterou Ita či vlastni kterou! dala v lamu jiti Pomalu velice parna i loučku otvíraly ae jí oči a pozná vala k avému údivu žo ten její muž nad nimž ae cítila vždy tak vysoko povzoeleoa je dokonaleji! člověk než ona Jiniy imponovalo jí jen bohatství jež byl dovedl na hrnout! pod ivé ruce nyní nalé zala na něm pojednou hromadu krásných vlastností Ovlem byly to pořád Jeltě více věci zevněji! do očí bijící jel ' pozornost její poutaly vyznamenání jichž to várníku Šlechtovi ae doatalo pro jevy úcty a vážnosti spoluobčanů oa nichž i ona podíl brala Porna 'lu viak obracela ae i k vnitřní ceně věcí uvažovala o povaze svého muže jejž srovnávala ze jména i těmi již dosud stáli srdci jejímu nejblíže se synem Oskarem a zetěm baronem A toto porov nání ovlem nemohlo dopadnout! jinak než ku prospěchu Šlechtovi jehož nikdy neslylela promluvit! jinak než myslil a jemuž bylo Jané a'ovo ivatým Osksr byl ovlem dosud jejím miláčkem ale přes to poznávala že není akým by měl býlí Z počátku upoutaly i zde její pozor oost atráoky zevnější Osksr ač jeltě nedospěl ani mužných iet byl již notně vyžilý a vedle inže nýra Vávry jenž byl o dctiet let stsrií vyhlížel jako stařec jenž ie již nabažil vlech radostí svtta 1jnf r ttnr aaMa íui wuii Ilja nu WVUiyila lak V tom mohli do nadívna na cházeti záliby jen proto že ae tím ho důstojníka Oskar stával podoboějlím mladým pánům z veaelé dnžiny přátel baronových Pak následovaly blublí nárazy Paní Laura druhdy nepřístupna mocoě!fm vnitřním hnutím nyní počala vyciťovati z poměru dcery Lidulky k otci že tu je více pravé upřímné (laky než kolik Her mina a Oskar jí projevovali Pro sté nelíčené dopisy jel dcera paala ze tvé svatební cesty oplý valy nejen líčením vlastního ttěstí ale i projevy něžné pozornosti k otci a péče o jeho zdraví Ha i na ni na matku Liduika vzpomínala zcela jinak než caoí baronka jejíž velkeré starosti obracely ae vždy jen k penězům jichž bylo nezbytně třeba k tomu co ji Čin i lo Iťastoou k zevnějšímu lesku Tak pomalu paní Laura aniž ai toho byla vědoma počínala míti ráda i avého druhého zetě jemuž dosud zazlívala že i zbavil vv hlídky na druhý Šlechtický dům v němž byla by ai mohla hráli na "Jen je oech pohromadě ať si zvyknou Že muž žena mají ai býti vlím a Liduika ať se naučí hospodařit!" řekl paní Liuře "Jednou za Čas můžeme jo pozvat k nám podruhé zase pozveme ae my k nim a bude nám to pokaždé svátkem Kdyby vlak měli býli atále kolem náa neměli by nikdy avou vlastní domácnost A při tom i zůstalo jako vůbec ode dne Lidulčiny avatby vůle Šlechtova platívala i v domácnosti skoro ve vlem ač časem musila paní Laura dost vymáhat! mužovo rozhodnutí nochtěla-li ae již spo kojovat! jeho obvyklými ''Dělej jak sama myslili" Vávrovic již obývali jedno křídlo prvního patra jednou v týdnu bývali hosléoi u "stsrých pánů v neděli pak hostila Li dulka avé rodiče a nimiž přichází val 1 pan Oakar jenž oblíbil ai Vávru též poněvadž z dobromysl nčho ivagra vždy jeltě dovedl vypáčiti při konci měsíce nějakou půjčku když již na otce a matku nesměl se odvážili lakto plynul klidně měsíc za měsícem a Šlechta oámaobě říkal že nikdy nebyl Iťastnéjlím a apo kojeocjsím nez nyní Vávra v závodě jenž vůčihledě rozkvétal znamenitě ae oavědČoval Liduika Itéstím atále jen zářící pokud jen mohla a aměla otáčela ae v otcově píiárně kamž nyní časem ráda i paní Laura si zalla maoželé ba ronovic již naili zatím jinde pra meny úvěru obmezovali so jen občas na stručný dopis a malým peněžitým nesnázím ayna Oskara m 7 r otrc Šlechta konečně zvykl ja kožto nezbytnému zla u budoucí tak proniknuta oním kouzlem bývá pln života počala proti lásky a oddanosti lež pojilo mia němu pociťovali odpor — A ne dé manžele Vávrovicale rozmyalil ae Přiznal sám aobé v duchu Ie hlavní vina byla přece jen na něm jenž se o dulevnf život avé ženy nijak nestaral a vždy ai my au f a sin ze uciou pro ni a pro avou domácnost dost když položil na smiřovalo ji a ním ani to Že on jí navzájem dopřával plnou avobo du dávaje jí soáti řo nechce a nedovede na ni žárlili Hermína nepřinesla si t vycho vání jehož ae jl dostalo matkou mnoho mravních zásad ale tolik atúl tolik peněz ie bylo možno za přece ai řekla Že manŽelatvím má ně opatřili vle čtho se mladé končit! vlečko co za avobodna ženi tehdy zachtělo pokládala za dovolené a íe pří- "Nu snad mál trochu pravdy" pustno je nejvýie trochu nevinné řekl konečně mírně "ale k čemu kokelerie která by ji Činila vlast blccbta sám nikdy nikomu to neřekl ale za to tím Čaitiji ai my slíval jaká to divná věc Že teprve po čtvrtstoletém manželství ae avou Ženou ae naili a počali ai rozuměli — — výčitky? Chybovali jsme konečně a i ali i s oua neboř nestaraní sem se ja o domov tak jako ěinl nál Vávra nehledělaa ty bya mne k domovu připoutala Škoda přcikoda Že jsme těhle krásných radostí oeuži li pokud jsmo byli mladí ale na rikanim a vyciikami jiz nic nena pravíme JJuďme rádi že jsme ae toho aspoň na svých dětech dočkali" "Na svém dítěti" opravila ho paní Laura rrpco "Na Liduice ano ale a Herminou jak se zdi kyne nám právě tak málo rsdoatf jako jich ona aama málo užije' "Myslil? ' zastavil se Šlechta na ave obchůzce a ponívadž dítě právě utnulo uložil je zlehka do Kolébky i přisedl k Ženě "Sám jsem ai již častěji povliml Že Hermína jaksi rychle stárne JJyla to nespokojenost či anad jeltě něco více?' "Ob že není ve avém msnžel- tví valně spokojena nenftěžko uhoďoouti Ale zuál ji a víi že ona ae snadno nes víří zejména cítí li ae a baronem nešťastnou" "Nu k tomu anad přece není příčiny? Edgar je k ní vždy pln šetrnosti" nímu muži tím více Žádoucí Chtěla ae baviti hodně bavili a mladými pány kteří ae jí dvořili a nepokládala za hřích rozněco vat! v nich city a touhy jež nikdy nepomýllela ukojili poněvadž ai myslila Že tělem náležet! má a smí jen svému muži třeba že její duie mu byia ničím — Když pak poznali Že ani min- lelská věrnost nemá pro jejího muže ceny a dozvěděla ie o pu stých orgiích v jakých si liboval a druhy sobě rov ými v kruhu žen pro něž neměla než pohrdání počínala Edgara nenáviděli A nenáviděla ho tím více když se znala chrámek rodinného štěstí sestřina když poprvé viděla Li důlku kvetoucí zářící Itěitím a láskou a dítětem v náručí a po boku Vávry jenž neměl oči pro nic než pro avou ženu a dítě "Pamatuje! co jsem ti tehdy fekla?' zeptala se jednoho dne své sestry když spolu byly na chvilku osaměly "Ach ani mi toho nevzpomí nej ' odvětila mladá paní akoro podělena "Mpc jsem ae tehdy naplakala a pohněvala na tebe až jsem ae sama potěiila že jai to ne "Je zajisté že je — aspofi před myslila tak opravdu" námi již proto že to dobrý tón vyžaduje A Hermína aama až do nedávná jak ae mi zdálo byla spokojena a tím že vodí ji do zá bav a do divadla kde viude vzbu f - _ ff _ t # A I 4) Xj zuje pozorooai i odcjiv ňt oa těch dob co noznala domáenoat uplynul jiz rok od L Juičioy Liduščinu a co tu to dítě přišlo na avatby V domácnosti Škeblo vých llo všecko jako dosud klid ným chodem bez jskébokoliv vzruiení až na to Že mladý pán stav ae důstojníkem přeložen byl do Vídně a Že paní baronka ča stěji docházela do otcovského do mu aby ai tu postěžovala matce na avého muže Za to u Vávrů kde jakoby ae bylo aamo itěstí ubytovalo atala ae veliká změna neboť dostavila ae svým časem "vrána" a přinesla do domu dědice jenž dle tvrzení každého kdo ho spatřil byl jako by otci — i matce z oka vypadl Mladí manželé ai mnoho hlavy nelámali komu z nich je dítě matku A výsledkem této změnv vloe poaoDno Dyn rfldi ze Je - mi ciiii i::u i j_ dvio že oddala ae a nevšední hor aCBl' C"'M uyu °yai uo ivostí upravování několika poko Q jež byly určeny za obydlí mla dých manželů Továrník šlechta t počátku když od něho žádala značněji! _i _ uuuoiy na zařizovaní nýtu pro mladé ani věřili nechtěl domní vaje ae te jeat lo pouhá záminka že paní Laura potřebuje peněz pro marnotratného ayoáčka nebo pro baronovic Lei brzy potnl val že s jeho Ženou děje se sku teeoé veliká směna a to ho a ní sbližovalo rak lastali mladí manželé po mfry v otcovském domě valně změněné a a tím větll radostí vpravovali se do nových poměrů 'ani Laura chttla sice aby maiv elé Vávrovic ani nevedli svou vlastni domácnost toultc míli dceru ji! teprve uynj počíasla míli lida více kolem eebe Lě tomu opřeli se všichni nejvíce sám ouc Šlachta ju! se trochu ál 1 toho aby enaj to rušivě ne působilo aa tulsdé rodinné liiitt Vávrových a aby vliv jeho lany neoJciaovel Lidulku jejímu tuuli vršeno a sdílel je a nimi plnou měrou I otec Šlechta jenž byl Vávrovi nemálo za to povděčeo že mu dopomohl k hodnosti děde Čka Častěji než druhdy kdy sám měl malé děti odbíhal od avé práce aby ae pobavil a rottomi lým robátkem avé dcery u něhož setkával se často i a Laurou jež také a velikou horlivostí oddávala ae svému úřadu babičky Mladá matka byla tím účastenstvím vell ce potělena a Vávra jen! byl a! akoro žárliv že mu dědeček zasa huje do jeho otcovských práv smával se že konečně nslesen prostředek jak otce šlechtu vy trboouli trochu a té jehosimoičoé činnosti v továrně "Ha věru" vadycbla kdysi pani Laura "snad bylo by u nás nyní Udacoa jiné kdyby byt Václav avět myslím že teprve poznala co i scnazi k úplnému itestl v manželství" "Nu co není přijití'' potěšil ae otec Šlechta — "jsou přece teprve dva roky svoji a můteme ae dočkali i tam — Paní Laura zavrtěla nedůvěřivě hlavou "Ach myslím že tam odtud se mnohých radostí ne dočkáme a že ubohá Hermína to sama nejlépe ví a to bude asi pravou příčinou proč poslední dobou byla atále tak zasmušilá' A skutečně paní Laura tento krátě dobře viděla Požehnáním rodinného Štěstí sestřina otevřel ae mladé Ženě nový svět o jehož jsoucnosti po sud neměla ani tušení Nezakusila tobo milého tepla Šťastného rodin ného života ani jako dítě pod otcovskou střechou a nenašla ho v manželství Iiylť baron Edgar z oněch zvrhlých povah jež ani ne dovedou zatoŽiti trvalé štěstí spo čívající v tom že dvě bytosti "Kozuměla jsem tehdy životu právě tsk málo jako ty a mluvila jsem tak protože jsem ae chtěla atavěti zkušeněji! a moudřeji!" vzdychla Hermína "Uobužel dostavila ae moudrost teprve po zkulenostech a zklamáních" "Oh obl" zvolala Liduika ve- aele chtějíc povyrazili aeatru i nálady patrně stísněné "Ty jak vidím dosud a ve všem přeháníš může vždy ještě Nějaká domácí mrzutost připravi la tě o tvůj zvyklý dobrý rozmar a zítra bude zase dobře Chtěla bych ae vsadili Že zase jsou to jen peněžní záležitosti jež tě skii- Cujl?" "Penise peníze" opakovala Hermína po sestře v myšlenkách a pak vytrhnuvši ae z nich dodala trpce: "Za peníze může člověk ledacos opatřili ale všecko přece ne U náa skutečně teď scházejí peníze poněvadž EJgar je již tak zadlužen že ani nejodvážněji spekulanti t jeho známých lichvá- řů nechtějí mu půjčili "A což tatínek?" připomenula LiduŠka "Tatínek? Ob to by byl maroý pokus "Nebudenebudel zvolala Živě LiduŠka nemyslíc v tom okamži ku na nic jiného než jak by aestře pomohla "Podnikneme na něho apolu splynou takřka v jedou jedí- společný útok a neodolá Til M - l i l m nou leiesné požitky mu byly vším po duševním spolužití ne toužil snad proto že ho u Her míny jež byla právě lak porrchnl jako on nikdy nenacházel A jak mnozí mulové bývají nabaživ se toužil po změně Kromě toho byla mu Hermíaa jil nazýval často jeptilkon málo pikantní a nerr ěla ovlem té rafino vanosti kterou! nacházel u žen jel a lásky činili ne li řemeslo to! aspofi kiatochvlli Tak stávalo ae atále více te Edgar Herminu sanedbával dáva býval lak hoillvým oleem jako je je jl scala nepokrytě clíiti la ae v dědečkem!" UeJcU MechU jos právA dítětem v náruči pobíhal po svll- ftici lailavtl st před ni a pohlédl aa ol vyčítaví Jl! i! mil aa ja jj( spoltčaosli nudí la sa jl jil nabalil A kdy! doavldala se od alultbalclva vidy ochotného ku sradl svého pána ie jtjt mul jen! doma mni te nudou usl "Ah ovlem tobě nedovede on nic ourici' trocnu norce tekla Hermina Liduika chtěla ae brániti leč rozpoznala ae že by její slova dotkla se bolestně sestry a tak se odmlčela Za to vlak Hermina aama uvědomila si že poznámkou svou ukřivdila aestře i otci "Od pusť1' fekla cbopivli Lidulku sa ruku "Vím co jii teď asiebtěla či mohla říci Tobě — vám obě- ma otec ovlem nemusí nic odříká ti poněvadž jita jtha dobroty nikdy oeiaeuiili Jako my" "Nemluvme o tomt Hanil ji ae poraďme jak aa tailoka půjdeme Jeho dobrota je věru nevyčerpá leloa - uřídili' vk('vvia{ lyau trpkou ojpoviď aby jl Ital Ivan ve spoiecaou uit i tiiku a le jich domácnost nikdv utbla iciti liakh společenských vrate ttui Um la doftaltk Sr4ay tfťraa f bafli kt tiaa Iřtl aaU Italka i nim i ii a a aíai +m mu 4 a j