Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, April 04, 1906, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    JAN KLECANDAl
POD TÍHOU PRÁCE
ltom&n
"Tu jsmcl Ne o den dříve oe o
hodinu později než bylo stanova
no" řekl Vávra když ae byli obi
srdečně i otcem objtli políbili
"Právě přivil'' trochu káravě
řekl Šlechta "Mohli jste li Um
ještě zůstati Vlak bych to byt
zde za tebo zastal I Včera právA
jíme o vál a matkou mluvili a bá
dali kde aii teď jste — "
'A my zatím Již spěchali aby
chom tebe zaoo sprostili vtech sta
roití a abys nyní mohl ty do
víta"
Továrník odmítaví mávl rukou
"Kb k vůlí mně lite oemuiili
Víte ie pro mne takové novotiny
nejsou Do lázoi — chvála Uobu
— nemusím a zotavení nacházím
v práci"
"A nepůjde! tedy nikam?" dur
dila se Liduika "Klkala jiem to
Vavroulkovi a chtěla jiem aby
chom ai jeitě nijaký den při
dali-"
"Nu — a on?" uimíval eo to
várník
"A li on je ui zrovna takový
jako ty I mne ie ul nabažil
jen po avé práci touží jakoby ie
zde melo vlečko zaataviti kdyby
chom ie byli trochu déle ve světě
pozdrželi I''
Továrník irnál se srdečně dceři
nu horlení leltl více viak Ulil ie
z horlivostí zeťovy "Nu mlí
dítě" řekl konejšivě "1 zde mú
žete užiti doit radosti Cai vám
na to zbude neboť právě teď jste
přiili do doby kdy jsou nejvitl
objedoávky dohotoveny a nových
mnoho není liudeme užívali ivě
ta A potělíte se jak jsme vám i
matkou upravili vál koutek pokud
vám otcovský dům nebude těsným
a budete chtít zůstali u nás '
"Ab rrlaminkal Musíme rychle
k ní' fekla mladá paní "Zajisté
nás již viděla oknem nebo alylela
žc jíme přišli"
"Pojďme Dudo se trochu zlo
biti že jste pří Sli z nádraží pílky
ale potělí se z vás A ty Vávrou
li ať ie pěkně poděkuje! 2e vám
a takovou láskou upravila vale
hnízdečko aby se vám u nás lí
bilo"
Liduika ae až podivila alytíc
otce mluviti takto o matce bez
obvyklého u něho přídechu ironie
Vlak také matčino uvítání bylo
ardečnějil a upfímnějlí než byla
od matky uvykla I sám Vávra
vycítil že a jeho tchýní atala ae
jakási hluboká změna a uvědomil
ai to teprvé nyní i Šlechta
Oněch několik neděl osamělosti
nezůstalo skutečně bez vlivu na
paní Lauru Porovnání manžeto
baronových a Vávrovými aamo
přes přilil se jí vnucovalo a ač
atále jeltě lpěla a opičí láskou
mateřskou na Hermíně a obdivo
vala vznelenost stsvu jenž opráv
floval jí jezdili v kočáře se zlatou
korunkou a třemi páry koní kte
rýžto zjev tehdy jeltě v pražských
ulicích budívat veliký rozruch po
číoala již cítili Že nemá příčiny
litovali druhé své dcery jíl do
stalo se údělem mtollno tiěití
Nejvltlí směnu vlak v dulev
ním íivolě paní Laury vyvolala vina
výčitka kterou byla svému muži
učinila v den Liduščiny svatby
Jestliže ou briy se sebe setřásl do
jeni jejích slov a la dva tři dny
nadobro je zapomenul psal Laura
jich oeiapomoíla a ve své osami
loni často se Jlul v myllcokách
obírala A popité v Uvotě pučí
osla uvalovali i o tom jak byla
nna splnila své mateřské povinno
ili jaké vychováni dala dttem
A tu počínaly se jt vtírali jil po
chybaoMi bylall to cesta pravá
kterou Ita či vlastni kterou! dala
v lamu jiti Pomalu velice parna i
loučku otvíraly ae jí oči a pozná
vala k avému údivu žo ten její
muž nad nimž ae cítila vždy tak
vysoko povzoeleoa je dokonaleji!
člověk než ona Jiniy imponovalo
jí jen bohatství jež byl dovedl na
hrnout! pod ivé ruce nyní nalé
zala na něm pojednou hromadu
krásných vlastností Ovlem byly
to pořád Jeltě více věci zevněji!
do očí bijící jel ' pozornost její
poutaly vyznamenání jichž to
várníku Šlechtovi ae doatalo pro
jevy úcty a vážnosti spoluobčanů
oa nichž i ona podíl brala Porna
'lu viak obracela ae i k vnitřní
ceně věcí uvažovala o povaze
svého muže jejž srovnávala ze
jména i těmi již dosud stáli srdci
jejímu nejblíže se synem Oskarem
a zetěm baronem A toto porov
nání ovlem nemohlo dopadnout!
jinak než ku prospěchu Šlechtovi
jehož nikdy neslylela promluvit!
jinak než myslil a jemuž bylo
Jané a'ovo ivatým
Osksr byl ovlem dosud jejím
miláčkem ale přes to poznávala
že není akým by měl býlí Z
počátku upoutaly i zde její pozor
oost atráoky zevnější Osksr ač
jeltě nedospěl ani mužných iet
byl již notně vyžilý a vedle inže
nýra Vávry jenž byl o dctiet let
stsrií vyhlížel jako stařec jenž ie
již nabažil vlech radostí svtta
1jnf r ttnr aaMa
íui wuii Ilja nu WVUiyila
lak V tom mohli do nadívna na
cházeti záliby jen proto že ae tím ho důstojníka
Oskar stával podoboějlím mladým
pánům z veaelé dnžiny přátel
baronových
Pak následovaly blublí nárazy
Paní Laura druhdy nepřístupna
mocoě!fm vnitřním hnutím nyní
počala vyciťovati z poměru dcery
Lidulky k otci že tu je více pravé
upřímné (laky než kolik Her
mina a Oskar jí projevovali Pro
sté nelíčené dopisy jel dcera
paala ze tvé svatební cesty oplý
valy nejen líčením vlastního ttěstí
ale i projevy něžné pozornosti k
otci a péče o jeho zdraví Ha i na
ni na matku Liduika vzpomínala
zcela jinak než caoí baronka
jejíž velkeré starosti obracely ae
vždy jen k penězům jichž bylo
nezbytně třeba k tomu co ji Čin i
lo Iťastoou k zevnějšímu lesku
Tak pomalu paní Laura aniž ai
toho byla vědoma počínala míti
ráda i avého druhého zetě jemuž
dosud zazlívala že i zbavil vv
hlídky na druhý Šlechtický dům v
němž byla by ai mohla hráli na
"Jen je oech pohromadě ať si
zvyknou Že muž žena mají ai
býti vlím a Liduika ať se naučí
hospodařit!" řekl paní Liuře
"Jednou za Čas můžeme jo pozvat
k nám podruhé zase pozveme ae
my k nim a bude nám to pokaždé
svátkem Kdyby vlak měli býli
atále kolem náa neměli by nikdy
avou vlastní domácnost
A při tom i zůstalo jako vůbec
ode dne Lidulčiny avatby vůle
Šlechtova platívala i v domácnosti
skoro ve vlem ač časem musila
paní Laura dost vymáhat! mužovo
rozhodnutí nochtěla-li ae již spo
kojovat! jeho obvyklými ''Dělej
jak sama myslili"
Vávrovic již obývali jedno
křídlo prvního patra jednou v
týdnu bývali hosléoi u "stsrých
pánů v neděli pak hostila Li
dulka avé rodiče a nimiž přichází
val 1 pan Oakar jenž oblíbil ai
Vávru též poněvadž z dobromysl
nčho ivagra vždy jeltě dovedl
vypáčiti při konci měsíce nějakou
půjčku když již na otce a matku
nesměl se odvážili
lakto plynul klidně měsíc za
měsícem a Šlechta oámaobě říkal
že nikdy nebyl Iťastnéjlím a apo
kojeocjsím nez nyní Vávra v
závodě jenž vůčihledě rozkvétal
znamenitě ae oavědČoval Liduika
Itéstím atále jen zářící pokud jen
mohla a aměla otáčela ae v otcově
píiárně kamž nyní časem ráda i
paní Laura si zalla maoželé ba
ronovic již naili zatím jinde pra
meny úvěru obmezovali so jen
občas na stručný dopis a malým
peněžitým nesnázím ayna Oskara
m 7 r
otrc Šlechta konečně zvykl ja
kožto nezbytnému zla u budoucí
tak proniknuta oním kouzlem bývá pln života počala proti
lásky a oddanosti lež pojilo mia němu pociťovali odpor — A ne
dé manžele Vávrovicale rozmyalil
ae Přiznal sám aobé v duchu
Ie hlavní vina byla přece jen na
něm jenž se o dulevnf život avé
ženy nijak nestaral a vždy ai my
au f a
sin ze uciou pro ni a pro avou
domácnost dost když položil na
smiřovalo ji a ním ani to Že on jí
navzájem dopřával plnou avobo
du dávaje jí soáti řo nechce a
nedovede na ni žárlili
Hermína nepřinesla si t vycho
vání jehož ae jl dostalo matkou
mnoho mravních zásad ale tolik
atúl tolik peněz ie bylo možno za přece ai řekla Že manŽelatvím má
ně opatřili vle čtho se mladé končit! vlečko co za avobodna
ženi tehdy zachtělo pokládala za dovolené a íe pří-
"Nu snad mál trochu pravdy" pustno je nejvýie trochu nevinné
řekl konečně mírně "ale k čemu kokelerie která by ji Činila vlast
blccbta sám nikdy nikomu to
neřekl ale za to tím Čaitiji ai my
slíval jaká to divná věc Že teprve
po čtvrtstoletém manželství ae
avou Ženou ae naili a počali ai
rozuměli — —
výčitky? Chybovali jsme konečně
a i ali i s
oua neboř nestaraní sem se ja o
domov tak jako ěinl nál Vávra
nehledělaa ty bya mne k domovu
připoutala Škoda přcikoda Že
jsme těhle krásných radostí oeuži
li pokud jsmo byli mladí ale na
rikanim a vyciikami jiz nic nena
pravíme JJuďme rádi že jsme
ae toho aspoň na svých dětech
dočkali"
"Na svém dítěti" opravila ho
paní Laura rrpco "Na Liduice
ano ale a Herminou jak se zdi
kyne nám právě tak málo rsdoatf
jako jich ona aama málo užije'
"Myslil? ' zastavil se Šlechta
na ave obchůzce a ponívadž dítě
právě utnulo uložil je zlehka do
Kolébky i přisedl k Ženě "Sám
jsem ai již častěji povliml Že
Hermína jaksi rychle stárne
JJyla to nespokojenost či anad
jeltě něco více?'
"Ob že není ve avém msnžel-
tví valně spokojena nenftěžko
uhoďoouti Ale zuál ji a víi že
ona ae snadno nes víří zejména
cítí li ae a baronem nešťastnou"
"Nu k tomu anad přece není
příčiny? Edgar je k ní vždy pln
šetrnosti"
nímu muži tím více Žádoucí
Chtěla ae baviti hodně bavili a
mladými pány kteří ae jí dvořili
a nepokládala za hřích rozněco
vat! v nich city a touhy jež nikdy
nepomýllela ukojili poněvadž ai
myslila Že tělem náležet! má a
smí jen svému muži třeba že její
duie mu byia ničím —
Když pak poznali Že ani min-
lelská věrnost nemá pro jejího
muže ceny a dozvěděla ie o pu
stých orgiích v jakých si liboval
a druhy sobě rov ými v kruhu
žen pro něž neměla než pohrdání
počínala Edgara nenáviděli A
nenáviděla ho tím více když se
znala chrámek rodinného štěstí
sestřina když poprvé viděla Li
důlku kvetoucí zářící Itěitím a
láskou a dítětem v náručí a po
boku Vávry jenž neměl oči pro
nic než pro avou ženu a dítě
"Pamatuje! co jsem ti tehdy
fekla?' zeptala se jednoho dne
své sestry když spolu byly na
chvilku osaměly
"Ach ani mi toho nevzpomí
nej ' odvětila mladá paní akoro
podělena "Mpc jsem ae tehdy
naplakala a pohněvala na tebe až
jsem ae sama potěiila že jai to ne
"Je zajisté že je — aspofi před myslila tak opravdu"
námi již proto že to dobrý tón
vyžaduje A Hermína aama až
do nedávná jak ae mi zdálo byla
spokojena a tím že vodí ji do zá
bav a do divadla kde viude vzbu
f - _ ff _ t # A I 4)
Xj zuje pozorooai i odcjiv ňt oa
těch dob co noznala domáenoat
uplynul jiz rok od L Juičioy Liduščinu a co tu to dítě přišlo na
avatby V domácnosti Škeblo
vých llo všecko jako dosud klid
ným chodem bez jskébokoliv
vzruiení až na to Že mladý pán
stav ae důstojníkem přeložen byl
do Vídně a Že paní baronka ča
stěji docházela do otcovského do
mu aby ai tu postěžovala matce
na avého muže
Za to u Vávrů kde jakoby ae
bylo aamo itěstí ubytovalo atala
ae veliká změna neboť dostavila
ae svým časem "vrána" a přinesla
do domu dědice jenž dle tvrzení
každého kdo ho spatřil byl jako
by otci — i matce z oka vypadl
Mladí manželé ai mnoho hlavy
nelámali komu z nich je dítě
matku A výsledkem této změnv vloe poaoDno Dyn rfldi ze Je
- mi ciiii i::u i j_
dvio že oddala ae a nevšední hor aCBl' C"'M uyu °yai uo
ivostí upravování několika poko
Q jež byly určeny za obydlí mla
dých manželů
Továrník šlechta t počátku
když od něho žádala značněji!
_i _
uuuoiy na zařizovaní nýtu pro
mladé ani věřili nechtěl domní
vaje ae te jeat lo pouhá záminka
že paní Laura potřebuje peněz
pro marnotratného ayoáčka nebo
pro baronovic Lei brzy potnl
val že s jeho Ženou děje se sku
teeoé veliká směna a to ho a ní
sbližovalo
rak lastali mladí manželé po
mfry v otcovském domě valně
změněné a a tím větll radostí
vpravovali se do nových poměrů
'ani Laura chttla sice aby maiv
elé Vávrovic ani nevedli svou
vlastni domácnost toultc míli
dceru ji! teprve uynj počíasla
míli lida více kolem eebe Lě
tomu opřeli se všichni nejvíce
sám ouc Šlachta ju! se trochu
ál 1 toho aby enaj to rušivě ne
působilo aa tulsdé rodinné liiitt
Vávrových a aby vliv jeho lany
neoJciaovel Lidulku jejímu tuuli
vršeno a sdílel je a nimi plnou
měrou I otec Šlechta jenž byl
Vávrovi nemálo za to povděčeo
že mu dopomohl k hodnosti děde
Čka
Častěji než druhdy kdy sám
měl malé děti odbíhal od avé
práce aby ae pobavil a rottomi
lým robátkem avé dcery u něhož
setkával se často i a Laurou jež
také a velikou horlivostí oddávala
ae svému úřadu babičky Mladá
matka byla tím účastenstvím vell
ce potělena a Vávra jen! byl a!
akoro žárliv že mu dědeček zasa
huje do jeho otcovských práv
smával se že konečně nslesen
prostředek jak otce šlechtu vy
trboouli trochu a té jehosimoičoé
činnosti v továrně
"Ha věru" vadycbla kdysi pani
Laura "snad bylo by u nás nyní
Udacoa jiné kdyby byt Václav
avět myslím že teprve poznala
co i scnazi k úplnému itestl v
manželství"
"Nu co není
přijití'' potěšil ae otec Šlechta —
"jsou přece teprve dva roky svoji
a můteme ae dočkali i tam —
Paní Laura zavrtěla nedůvěřivě
hlavou "Ach myslím že tam
odtud se mnohých radostí ne
dočkáme a že ubohá Hermína to
sama nejlépe ví a to bude asi
pravou příčinou proč poslední
dobou byla atále tak zasmušilá'
A skutečně paní Laura tento
krátě dobře viděla
Požehnáním rodinného Štěstí
sestřina otevřel ae mladé Ženě
nový svět o jehož jsoucnosti po
sud neměla ani tušení Nezakusila
tobo milého tepla Šťastného rodin
ného života ani jako dítě pod
otcovskou střechou a nenašla ho v
manželství Iiylť baron Edgar z
oněch zvrhlých povah jež ani ne
dovedou zatoŽiti trvalé štěstí spo
čívající v tom že dvě bytosti
"Kozuměla jsem tehdy životu
právě tsk málo jako ty a mluvila
jsem tak protože jsem ae chtěla
atavěti zkušeněji! a moudřeji!"
vzdychla Hermína "Uobužel
dostavila ae moudrost teprve po
zkulenostech a zklamáních"
"Oh obl" zvolala Liduika ve-
aele chtějíc povyrazili aeatru i
nálady patrně stísněné "Ty jak
vidím dosud a ve všem přeháníš
může vždy ještě Nějaká domácí mrzutost připravi
la tě o tvůj zvyklý dobrý rozmar
a zítra bude zase dobře Chtěla
bych ae vsadili Že zase jsou to jen
peněžní záležitosti jež tě skii-
Cujl?"
"Penise peníze" opakovala
Hermína po sestře v myšlenkách a
pak vytrhnuvši ae z nich dodala
trpce: "Za peníze může člověk
ledacos opatřili ale všecko přece
ne U náa skutečně teď scházejí
peníze poněvadž EJgar je již tak
zadlužen že ani nejodvážněji
spekulanti t jeho známých lichvá-
řů nechtějí mu půjčili
"A což tatínek?" připomenula
LiduŠka
"Tatínek? Ob to by byl maroý
pokus
"Nebudenebudel zvolala Živě
LiduŠka nemyslíc v tom okamži
ku na nic jiného než jak by aestře
pomohla "Podnikneme na něho
apolu splynou takřka v jedou jedí- společný útok a neodolá
Til M - l i l m
nou leiesné požitky mu byly
vším po duševním spolužití ne
toužil snad proto že ho u Her
míny jež byla právě lak porrchnl
jako on nikdy nenacházel A
jak mnozí mulové bývají nabaživ
se toužil po změně
Kromě toho byla mu Hermíaa
jil nazýval často jeptilkon málo
pikantní a nerr ěla ovlem té rafino
vanosti kterou! nacházel u žen
jel a lásky činili ne li řemeslo
to! aspofi kiatochvlli
Tak stávalo ae atále více te
Edgar Herminu sanedbával dáva
býval lak hoillvým oleem jako je je jl scala nepokrytě clíiti la ae v
dědečkem!"
UeJcU MechU jos právA
dítětem v náruči pobíhal po svll-
ftici lailavtl st před ni a pohlédl
aa ol vyčítaví Jl! i! mil aa ja
jj( spoltčaosli nudí la sa jl jil
nabalil A kdy! doavldala se od
alultbalclva vidy ochotného ku
sradl svého pána ie jtjt mul
jen! doma mni te nudou usl
"Ah ovlem tobě nedovede on
nic ourici' trocnu norce tekla
Hermina
Liduika chtěla ae brániti leč
rozpoznala ae že by její slova
dotkla se bolestně sestry a tak se
odmlčela Za to vlak Hermina
aama uvědomila si že poznámkou
svou ukřivdila aestře i otci "Od
pusť1' fekla cbopivli Lidulku sa
ruku "Vím co jii teď asiebtěla
či mohla říci Tobě — vám obě-
ma otec ovlem nemusí nic odříká
ti poněvadž jita jtha dobroty
nikdy oeiaeuiili Jako my"
"Nemluvme o tomt Hanil ji ae
poraďme jak aa tailoka půjdeme
Jeho dobrota je věru nevyčerpá
leloa - uřídili'
vk('vvia{
lyau trpkou ojpoviď aby jl Ital Ivan ve spoiecaou uit i tiiku a
le jich domácnost nikdv utbla iciti liakh společenských vrate
ttui
Um
la doftaltk
Sr4ay tfťraa f bafli kt tiaa
Iřtl aaU Italka
i nim i ii a a
aíai +m mu 4 a j