II )
JAN HAVLASAl
Pokračování
SKORO NIC
ťollforuektf pojldke
Ut idálo ae ie i mlhy přei
ttíty temena vlekoucí Ite tu
poatřehoouti rudý aáleh veíerní
ni horách i obrážející anivost
íerpých lesa A tváře mu Jen
hořely
Náhle tebou trhl iklooil hlavu
aCal Cíitl Éistým ivufným melo
dJckým hlasem jakého Jaem u
u£ho do U chvíle ul ul poadÉjl
neutoameoell
len % yotoi!ku v dltlku ba!!
Mikdy ul woja t nebudeli
k1j] yrie vodička odolyne
a nafta láaka in ítthyne
Nviet 19 satnil a MlunleCko
a MuráZj mi ardloCkot
nikdy ut neiujritni ookoja
a raty hiJ ae nelioJla
f Nínvlct U skryj Itn niealařjk
v iont aveta riapota&í nu nlkf
A„ nikoho tak rád rniťnthudcm
tu Joduu nikdy nesabudnem"
Kdyi dočetl spatNi jaem v Jeho
f ořích lUyj i lim cítil jaem takové
' pohnutí U jsem ae tomu divil
ZmElo to ikulcíofi jako národní
i píseflj oápÉv oné příbuzné pianě
ae takfka vnucoval pod tato alova
proatá i přece kriini
"Příteli" řekl jaem teplým Ma
lém "ty dvfi poilední báeně jel
jito mi Četl mi dejte "
Co četl ony poslední verle ros
[' rulením pobledl} po mých atovech
nu radosti laítrvenal Vytrhl oba
liity z noteiu a mlíky mi je podá
val rukou jejll třesení bylo dosti
třeteioé
"DÉkujl vám" taitrkoval jiem
i ai papíry do kapty i vytahuje
i připravené fotografie podával
' jaem mu jet "Já vím ta to dám
rai obrátky"
Tehdy kdyi fotografie bral mi
i ruky jíi celé rámft třáilo ae mu
lak jak jsem toho nikdy a u niko
ho i pouhého roiiílenl jeltě nevi-
dél Okimřík váhal očima ae
zabodávaje kamai do zdi Pak
náhle ae rozhodnuv řekl trhaným
chraplavým hlaaemi
'Dovdlte Ji podívám ae na aě
al doma "
"Jak vám lího" odtutil jicm
celkem nepřekvapen neboť jiem
ťhápal Ie chce být o samotí ai
poprvé rai uvidí avé hory avou
' rodnou Kokavu avoj Kriváň
' vzdálen jia vitho toho tiaíce a ti
l alce miii Chápal jiem ie nerad
by ae rozpukal přede mnou a ie
aai télko mu bude neplakat) nad
těmi obrázky
pN Sebral avoj klobouk a mil ae k
odchodu
f "Abych nezapomntU 'najednou
jiem ae udeřit do Čela "Máte
: rítračas Mr Sokol?"
"Zítra jo nedřte a o o neděle
jakoby pro sebo hovořil Oaoo So
kol i v tvářích trhalo mu to již
nepokojem a nedočkavostí aby
byl venku "no mám čaaj co
r
chcete?"
"Tedy zítra o půl jedné a pole
i dne čekejte mne na Main Street
l ve eucici elektrické dráhy do
r n i ni:i4 i: i
wvu( ucavil lun ucpnjucte-i
obědu do iiaAtho restaurantu''
"All right" vydechl vycházeje
jako človčk jtoi je rád Ie a ve
rruí doital se ne volný vaduch
Jeho kroky urychlené zaklepaly
chodbou rsdupaly po dfevtných
schodech do zahrady zatleskaly
po kamením achbditti i dozněly v
ulici Okamiik po té mne aa
padlo vyběhnout a podívat se ta
ním Chvátni aebth! jsem do
ashrady a nahnul em se přes
lábradlli na svahu ulice vlak
marni pátral jiem očima p jr ho
postav!) vlude bylo pusto a ticho
koruny palem sniví se rýsovaly
pod hviidnou oblohou
Duto Sokol ne4tplle uťkal
V neděli ni ttdy jeli do Look
Hmti
Přemi o půl jedné aetkali jsme
ae ve ataolci iťaatoě ae jclté do
atali do káry právě vyjíždějící a
teprve kdyl ocitli jame é v ae
dadlc mohli jame promluvit!
takřka první alovo Tehdy téi
vlimi jsem ai Ie má nové laty
jel aai dlouho byly kdeai aloienyj
mil nalpiotoý límec od včerejiká
řídké kníry mil pečliví navoako
vány přea to vlak nedostal jich
do pořádku ač předešlého večera
byl oholen ul zaee brada a líce
začínaly ie mu černat
"Ul jíte byl v Long Ueach?"
tázal jsem ae nevida čím jiným
začíti hovor
"Dyl"
"Vlude při moři?"
"Vlude'
"1'lkoé odpoledne budeme
mlť'
Tikné"
A tak to llo atále jeho odpoví
di byly co nejkuseji! obyčejní
jednoslovné- t
"Jak jste apal na dnešek?" pře
let jaem konečně k přímému
útoku
"Dlkuju — dobře" odpovidÉJ
taae jen tak na půl úst ae aklope
nou hlavou a očima hledajícíma
coai při zemi
"Dlouho jato aedélř"' dotazoval
jiem ae dále a tenkráte nafl po
zorniji pohlédnuv uznamenal
jaem ie má oči alabi začervenili
JJezpochyby cbtil coii zalhat
ale nedovedl Zakoktal jakási ne
erozumiteloá flova i rozkallal ae
"Co jste říkal?" ptal jaem ae
dále zcela nelítostni umifloval
jsem ai ie ho vyléčím z jeho
teakooty z jeho stálého bolu
Trochu ie zamračit
"Dlouho jaem aedli — tolii
doat dlouho' řekl jaksi a nechutí
"Jak ae vám líbily fotografie?"
modpovédel a já ae dále nedo
tazoval Asi čtvrt hodiny sedili
jame tak mlčky já dívaje ae oknem
do kra e a pooíkud nafl rozbni
ván ač v duchu analil jaem jej
omluvit on bezpochyby vrtaje
očima do protejiího aedadla nebo
do podlahy vozu
Pak nesmilým hlasem chlapce
jen! obává ae potrestání začal
hovor celkem bezvýznamný Zprvu
odpovídal sem mu také en ied
noalovoi a celkem lhostejni ale
potom jaem ae dal do reci i já za
pomfoaje na nepatrnou onu epi
aodku jei teztoho byla zavinina
mnou
V Loog Deach "zamířili jame
rovnou k moři a na břehu isme
usedli do písku i pokračovali v
hovoru zatím co kolem nás pře
jlždéli automobily a bycikliató
přecházeli lidé a poletovali ra
ckové ťozdlji jakoby nám řeč byla
náhle dolla oba ísmezam!kli dí
vaje ae na příboj moře na racky
při moři pobíhající a a vlnami ai
pohrávající i do dálky kde z
modravého splývání hladiny a
oblohou vystupovaly leré obrysy
hor na ostroyl baata Catalina
Jak moře mi bučelo do mySlenek
mnohé vzpomínky mne napadaly
příjemné i ménl příjemné raJost
oé i méoi radostné i tak jsem za
padl do nich ie jsem na hodnou
chvíli docela pozapomnil na avého
eoudruha
Jeho hlas mne vytrhl ze zamy
lleoí
"Vám se nestýská podomovil"
ptat ae
1'okrčit jsem ramenyi
"Nemám času ani povahy na
abytečné pocity Vzpomínám na
domov a al budu hotov a tím co
jsem li umínil t vykonám vrá
tím ne Ihtťeall"
"Zhytičaé pocity' tu míl se
"Jste Iťasleo ie lakové pocity
nám mohou být zbytečnými Já
zaae té povahy nemám a epfíe by
mni jí bylo třeba ponivadi ae
nevrátím a vrátit nemohu"
"Proč?" obrátil jsem se na
nlho zpříma
Nale zraky re potkaly jeho ja
koby ae polekaly ataly ae neurči
tými vyhnuly ae mým a zabodly
kamai do písku
"ťroč? ' opakovat jaem avou
otázku očí a nlho neapoultlje
"To je právi čemu byste so vy
smál" řekl velmi zticha a zajíkl
ae
"Nemyslete lu jsem tak bez
citný a aurový abych ae smál cizí
bolesti ' řekl jsem trochu prudče
ji "A dovedu pochopit U každý
máme jinou povahu '
"Ulekl ae ai ae celý roztřásl
"Ne" koktal s"nechtčl ne
skuteční nemyalíl jsem váa
urazit nemyslil jnem to tak
promifitel
Neodpovldil jsem poaud jelti
nakvašen jsem vznětlivý a Časem
ae lehko rozčilím pro maličkost
zatím co jindy válné vlci mne
vůbec nevyruM z klidu
"Vy ae hulváte" pokračoval
tím tónem "a máte příčinu Jsem
hloupý chlap toho nezapírám
Ale tak jsim toho nemyslil '
"Máte koneční pravdu" odřekl
jsem "Do valich vicí mi nic
není Iiyl jsem přilil zvídavý"
"Ne ne" bránil ae "Naopak
tak rád bych ae vám avlřil Tak
rád bych ae jednou nikomu vypo
vídal liál jacmie dříve Teďaeui
nebojím avou zkoulku jaem ai
odbyl včera dnea v no
ci"
"Jak to?" '
"Nad vašimi totiž nad avý
mi fotografiemi Nad evými
Tatrami nad Kokavou nad sala
ií nad ovcemi nad tím vlím
co tak juem mčl rád a po čem tak
toužím a čeho anad ul nikdy
neuvidím" Zarazil ae jakoby
nabíral dechu "Plakal jsem nad
třmi obrázky skoro celou noc
Odbyl jaem si ivou zkoulku nad
nimi "
"A proč byste ae nemohl vrá
tit?" "Nemohu Možná Ie bych
oico vyvedl co by jefitl zhorlilo
můj atav A i kdybych ničeho ta
kovébo neudilal tam bych ne
mohl být šťaatným" Hlas klesl
mu a atal ie drsným "Nemohu
být ani zde Iťastným ovlem
ale trpím přece jen ménl'
Odmlčel ae na chvíli ani já ni
čeho neřekl co by ho mohlo od
vrátit od vypravování jtho histo
rie A on ae dal do vyprávění
beze vlech přechodů a úvodů:
"Znal jsem již od dltství od
vždy Tak ae mi zdá že byla v
mém životě od prvního dne kdy
jsem viděl slyStl a cítil Bydlili
od nás přes cestu Můj otec byl
gazdou její bačou Hrávali
jsme si spolu 1'amatuju že
jsem ji jako čtyřletý dvouletou vy
táhl ze strouhy rozvodněné právi
ie přehnavším lijákem Do ško
ly jsme apolu chodili do polí
k našim lidem do lesa na maliny
do hor na salaš k jejímu otci
Chlapci ae mi amávali Ie jen a ul
chodím a řikaU mi "Dano Divu
cha" i ona později ai mne tím
dobírala A kdyi nám oběma
bylo okoio čtrnácti začali jsme ce
druh druha stranit Totiž ona
začala děvčata i chlapci se jí
smáli vedle toho já stával jsem re
poslední dobou nemluvným za
mračeným a nepříjemným
Nul kdyl ae atranila i já
jsem se jí vyhýbal At kdyi l
bylo sedmnáct a mne devatenáct
tase jsme ae sblížili — při tanci
"No jsi takový divný?" ptá ae
ona "Nejsi ul len Dano co
bývat" ~ ♦VUyť ani ty nejsi ta
co jsi bývala1' odřekl j trpce
"Col ty ai kdy vinomensl jak
jtme ai tatávaatál JX
PřiHlnlaCte ho iia Pokrok
iruxo l rotné
wm%'SWi' mm
'lllIlFrí Í03ÍUÍ° váa —vzpružuje vařiV' IffrW'! I
fW'&W chuť k jídlu — dobává ruminit ityWM
Ďlív'Jr"VÍ vai'rn tvlílfín1' ObjcdnejteI mpj} 1
I ?1 TTká 1 VH' l'('dou pro avou domácnoNt 4i rítil
lmwnr--f i- -r-J-iM"~ - araic-rnie-rTlj
íkk Iwwiug Co
INiíjNliirAÍ plvoviir v OmivsAi
TJZUIZTOIT HO
Vaří mih pifo mim i úwi
cídí ůů
-sr
NcJoMílx-iiřJsl nlfcdÍNko 6'dift t Omnliy I ronkom JkI
ElogiuitnS zařízoiiý HOSTINEC
k trít Wiiftiril
Joa ISTová-lr LiU Iž 15 a Howitnl ul
Vflfsf ný KniKfiv "Ciilliiot" sUíla nu (utni Jiikož I noJlopM hilivo
sklmlfi líirí nou-" ta íiojiopsi vina jtimno imery h vyorno ouuiui-
by Chutný 'Muni-k vh]y po runo
2Í- O liojuoii ihisíi krajurifi UU JOH NOVAIC
vá
Ncjataršf a uejlcpM místo pro schůzku jest
VT MATTT317TJ A k-otaurant a
JUiJJ MxLUJuJJttii hostinko — l
v lm umo Kurnum ul
rravdhnportoVhfiA piva fnři!t'i llftUd MWnskího pivo- U
varu i'1nl v VwMcU Jlohruu Mutilch línvurlu pivo I'lvo AnJieuser- '
JJiiKi li a svÉtozníiní Fnuitt Ukulo mAI)Jou roputucl Z
Kavárnu pro tldmy nnUtíA o nu druhá {ioJlue 40tř Jí
i lil a i l I i 1 11 1 1 i 1 a I a 1 11a 1)1)1111 1K1¥
í'rná IMÁ Kiimoill ní 10 rok A stará
i plné kvarty $íJ5()
li írallony v soudku neb v láhvích 050
il " " " " 1550
Wmr- Velkcré dopravní výlohy al k Vám
lIÍMIte) Platíme sami
zalíleme a objednávkou 5 gal
lono kořalky vína neb likérů
'M JEDEN CALLON dobrého vína(vyjma piva a lihu)
I wajt rM" j
mmm
31
ZDARMA
Mwúk k Xlciii
i
Jediní řťíltí obchodníci lihovinami ve H St
1238 So 13lk St Omaha Kok
PaBEaWBWHDWfcUa
Jaro sc lilíží-iiaáiie wa
S koupí ťartuy nelze otdlctl
UKÁZKA A NASIÍIIC) SIÍZNAMUi
1'arnm o 10 krct h v okrcNii 1'olk v MImnoui I nu iMi(KI
Fnrnm lH ilotird krujhtA 'J mflu mi nkroNiifho kMU velmi krt
nťlio to inft MMÍ 40 tkrf ilolniMio v4iliMan4ho poicimkil s (criimi Ittti
lioknit ornlt l Z mft vpitu ktdiiiu ni t Di-aU Kmjiii Jot mťiiA vlnht
IvuMoilnitiil lijUtnit poiiovut iloiimvi l'i ko tkolí Kiuum otitihuftim Jo
t dvnu strun ilvítit ploti-m Htr! ntnvhy Obydli ofl svtlnlťlťh sttU u i!
K in ptlitititA n 4 ktiiií kurník HuidiiN pumpou niUoii vihIdii u ilotmi
KmUmu toty ltt iultt e HtVo inUd!i l ovitonVi h rmnft a ilrulnitUt ovtim
Kikiiua !' prlt s Jodnu th'tlnu tírtMly (Vna lWK polovic
hotové lfcl'Vi'k l"t ititý #h 'J rokvn iirlgitB ktwrjř Jtl molím otuio
Vitlanvloi kdykoli ipUtltl Vyitodu t koipA
raruiT t lintcb státecoi 15 úo 240 strll t ccnří SI 000 ti $12000
Čoská TJstrodní Posomková Kancolář
Jati lumík řliltcl IMIscn Station Chicago 111
£3&a