pokrok Západu
13 1311 IJoWiirdtH-Tsiftll
Sabaerlpliuii by ranil - $l00pryur
VVCIiXzí KAŽDOU SIŠKUU
fjwrtí VjdaTatelslcá Epol Potrom
ViO II ť 1tí
Í09 lili HowarS ti - Tlffoe Svit
Předplatné líOO as rl
Il fWh flno n rok
II IX
tíiíťiu pru SjuJihi4 lUiy Kiidu II V
do 0'ťb II W
1'OlCIiOIC 7iÁfAlV
Ometli N1
Omaha Neb 21 února 1900
Zsjímavou správu dostali jimo
od Jedná ze svých Čtenářek JeŽ
má vzácný literární přehled 1'ÍŠe
nám abychom dříve než budeme
po příkladě líných pochvaloval
práce 1'avly Cechové přesvědčili
la o jejich hodnotě Vélšínou že
byly překládány ze současných
čísel ' Lsdy's Home Joiirnalu" a
to jcřtl Často velmi (palot Cel
kem nás to nepřekvapuje Jsme
zvyklí na takovou "literární čin
nost" v zdejších poměrech kde
Čteníbtvo si mnohdy asi nedove
de vážit původní práce — sta
myalímt} že uvedením tohoto
lakti prospějeme jen pravdě A
tak mizí 1 ta poslední útěcha z
"literárních dějin Čecha ame
rických zbude Ipilni če
ština #
"Česká Žena jcit otrokyní otro
ka' napsal ilavný básník český
J S Machar "Toliko Žena svo
bodná Zena moderní může býti
matkou generace jiné volnější
lídiké Oievhe okna a dvéře a
vyveďte ji ze žaláře hlouposti co
pařství peněžnictví filíatrovstvía
prázdného vlastenčení'' — Ale
ale pane Machare — taková
hrozná alovat Dobře že lamu
váa nemají viclijiké Jurky Jandy
a taková tvčtlu — to byete se na
to podíval A je-li to tak smutné
třmi českými ženami přijďte se
podívat na českoamerickél Mají
prý rády "krváčky" obíai nčkte
rá z nich ti pochválí že Hity vy
trhanými z bible podpálila ohefi
pod prasečími nožičkami — o
máj ty světe ty cale ženy jsou
Již dávno vyvedeny ze žaláře
hloupoittil Ovšem oněch několik
vyjímaje které dovolily ai proto
atovat proti "krvákům" a spro
stotě
#
Jest zajírnavo čisti posudky o
potřebě či nepotřebě krvavého
Čtení jichž denoě dočítáme ae po
razných našich čosopisccb Jest
to nejen zajímavým ale radost
působícím dokumentem že Dál
lid přemýšlet dovede a je li v
myšlence pravda jíž lid jednou
pochopí vezme jí za svou třeba
Že nebyl jejím povodcem a uva
žuje o ní tak dlouho až dojde
koocčně k vlaitnímu úsudku
Máme z toho radost upřímnou s
snad sdílí ji všichni námi jit
ruku pomocnou nám podali A že
otázka krvavého Ctění se luští a
jeho nepoiřeba uznává se i v kru
tich čtenářstva "Svornoiti'' jest
zajímavou skuttčnoitf a níž lze
jasně souditže smysl pro nápravu
je v celé oalí veřejnosti ať hlásí
se k tomu ti onomu táboru l'an
Igaác Faltus i Thomas Ore pile
ve "Sroroostl" se dne 13 ňnorai
"Nepochybuji že časem chuť čte
nářstva so slepli a la itane se
irntsfoí román v rodinách iby
tačtioití— —"Taliová ooen lit
jel jt vytiskl by neměl opomíjet
a ncbft nttecoým k hlasům oif
Vijícím 10 i kruh A které povitu
je si své
Onehdy kterýsi tlen redakce
"Svorností" vzal ti práci a vypaa
několik vět z páně Havlátových
povídek jimž p llavlaia jako
spisovatel nazírající na život tak
jak jest v skutečnosti vyhnout!
se naprosto nemohl Oilatné
mnohá z těch vél — jichž výbě
píaotcl opstřil poznámkou jež
svou hloupostí a nemutností zrov
na zaráží— moohýnl z uás klel
na prácí v pravdě literární a umě
leckou nazíráme jinýma očima
než lidé jichž kaŽJá žilka je kou
pcoa a jichž každá řádka Je otrá
vena ninávintí otřásla s vzbudila
soucit trpícími Vždyť v každé
nich je mnoho toho co nedá
mysli zahálet a co přímo nutí k
myfilenkám o příčinách lidského
utrpení Alo psn pisatel bohu
žel oněch vět našel přilil málo
Měl by opravdu úlohu daleko
vděčnějlí kdyby zametl před
vlastním prahem a vybral celé hí
storie ze soudních efní iimž
"Svornost místa nikdy neodepfrá
jichž každá řádka je sprostota
nebo hnus
Pan Jung vyjel aí na p Havla
au Že není moderním spisovalo
em a že vůbec píše 1 řemealné
savosti Ovlem cítíme záviat
Člověka jenž pouhé opravení pře
kiauu smolil patníct let a ent v
rose zmohl se na tři povídky
závibt Že někdo jíný není také ta
kovým "umělcem" Jedna z oněch
tří povídek p Jungových je dílo
osobní msty a nesmiřitelného zá-
tí mita u-řte nenadchla nikoho
k umělecké práci a to znát je na
oné povídce Druhá románová
kresba je dosti aluloá ač sečte-
ému čtenáři stále připadá že je
přilil nad povrchem rozhodně
vlak je psána nejen "starými íor
rnsmi'' nýbrž i nedokonalou for
mou a proto také nejen "neměla
vlivu" alo aol es "dosti nečte"
řelí "Na břehu modré řek"
uveřejněna byla druhdy v kalendá-
i tulíme "Jísvlíčku" kde byla
otifitěna i povídka p Havlátova
okud 10 pamatujeme práce p
Javlaiova byla na prvním místě
Juogova někde vzadu Um
im tím v těch Cechách ai nějak
nedovedou doit vážit moderního
talentu p Juogova! A pak ae mu
divte že má spadeno na p Havla
sul 1'okud víme p llavlaia ai
toho ani nevšiml a má pravdu
Doporučujeme k uvážení článek
milého naleho přítele p Dorccké
10 který na jiném miste přináší
me btareno stesku se doutamo
že v Čctich amerických účast k
ojom a důležitým událostem ve
staré vlasti není takovou jako byle
kdysi Po přečtení onoho a pří
pultění pravdy nedovedeme se
ubránitl bolesti nad tím že jest
tomu skutečně tak Uyl to pra
malý zájem který bylo lze pozo
rovat! zde za mořem k zápaau
bratří nalich kdy ani dovedli pro
vílkou a spravedlivou myfilenku
cedili krev Ovlem byli to hlavně
dělníci od rána do nocí zápasící
o existenci v úmorné práci lidé
kteří přinálejí největlí oběti pro
záležitosti Rakouska obětujíce tři
nejkrásněji! avá léta vojančině a
kteří v případě války nejvíce krve
musí procedit! za vlast jíž vláda
je jim macechou A pro ty ani
český mělťácký tisk nedovedl se
nadchnout! Ký div tedy že i
zde onen ohlas lze li totiž o ja
kém mluvit byl tak nepatrný Ti
lidé uvědomili si avou poiobu a
otrocké postavení a vylli na ulici
volali po svých právech A vláda
rakouská dle starého receptu vy
lla jim vatllc-lavlcmi a bodáky
Tekla krev drahoceoá česká krev
lekla která bohužel tak nepatrnou
cenu má v nalí domovině "Jest
to jediný tmel který ul o4 llllé
Hory poutá osle bratry k monsr
chli nspiai tehdy kdosi tulím
Machar A bylo by hříchem
abychom my zde hleděli lhostejně
k násilnictví páchaném na nal
krvi ifeba Že tam za mořem Hř
chern který bychom li nemoh
odpustili máme-li aspoR trochu
avědorní Neměli bychom stáli
na tom stanovisku že nás zde
A f é m ' m fa
Americe se to netyče je na&i po
vinností nemůžeme-li už společně
s nimi státi v bojí aipoí hmotně
přispěli k jich povzbuzení
#
Častokráte se stává že z dobře
a upřímně míněné věci lidé ne
porozuměním anebo nedoststeč
ným přemýšlením o tom dodaj
viemu zcela jiného rázu Anebo
lépe řečeno poukazujemc-lí na
Ipalnoit a nízkost jistých lidí
druzí překroucením onoho sňal
I É É # _ I
ae uosazau ze odsuzujeme to co
při upřímném mínění nebylo by
ipatnoití Nadarmo vyivěllujcme
"Osvětě Americké" Že nemáme
ničeho proti tomu změni li kdo
čaaem avé záiady Msrnost
nad marnost odbývá nás Ekodo
ibou poznámkou Oststně ni
iterak se "Osvětě" nedivíme
slcdujeme-li slav běžných udá
ostí že v hájení onoho Člověka
zabíhá tak daleko A celkem je
nám lhostejno už souhlasí-li "O
svila" i se způsobem jeho "obro
zovacích" předoálek Tím při
lpěla k doplnění úsudku našeho
ní Co so týče nás my planými
nedoststečnými slovy iiencchá
me se tvyklat ve svém úsudku
o JhoŽ správnosti jsme plně pře
svědčeni 1 to je sám lhostejno
do kterého tábora nás "Osvěta"
adí Jdeme vždy přímou cestou
každý kdo o nás nesoudí ze
stanovisia čistě jiných věcí a
předsudkem ví kdo stáli jsme a
stojíme A nechť Je "Osvěta"
ujištěna že nepřestaneme— bud 3-
i toho třeba — uoukazovat že
svobodomyslní Čechové američtí
Čerta vyhánějí lielsebubem že
místo aby vzbuzovali cit pro ušle
chtilost myšlení a kráiu právě
oněmi "svobodomyslnými'' před
náškami utápějí se v kalu a Špíně
místo aby rozšiřovali obzor du-
evních vědomostí nesprávnými
snahani působí právě naopak
právě proto že nechceme uží
vat! těchže zbraní jež jsmeCodsou-
dili a jež bezpochyby by "Osvěta"
nás ráda viděla vyhýbali jsme
se tomu sbychom odpovídali tak
ak by se mnohým našim přítcllč-
kům hodilo Nechceme znovu
zatahovat! Ipínu a hnus — neboť
mak nazvati to nelze—do našeho
iatu Nám poctivá věc jde nade
všecko A chce li "Osvěta mer
momocí věděti ještě jednou o mi
nulosti onoho Člověka a ncebce li
(o věděti cestou soukromou nechť
yhledá si některá z dřívějších
čísel "Spravedlnosti" nebo ne-
ávné Číslo Cedar Hapidských
"Lidových Listů' kde možno
toho dočisti ae do podrobná
Anebo jde-li jí opravdu o to aby
mohla se holodMci na "věky vě
kův" nechť objedná si některá
Čísla pražských listů ku pf "Prá
va Lidu a jiných kde dočte se
velmi moohd "zajímavostí" ze
ivota čloíHs který svým půso
bením a berzásadností byl učiněn
Cechách naprosto nemožným
v nedávných číslech téhož ča
sopisu může se konečně dočisti
i íeulletonů z péra intclligentní-
io pozorovatele amerického kte-
ý jednání jeho přibil dle zásluhy
na pranýř nepoctivosti My ne
mluvili jako jednotlivec nýbrž
my řekli to co leželo na srdci
nohým Nešlo tu o hlas jed
ootlUce který onen článek psal
ale tialce sdílely 1 námi ouen úiu-
ek A konečně — kdysi slyšeli
trne podobný 1 úst pisateli oné
poznámky nad jiné bllrkých a
mnohá 1 těch slov slylel on isji
slé dříve ncl my A proto krá
čejíce ta pravdou a očistou naleho
ivota lil jsme přímo Ostatně
my nemáme ruce evaiaay kami'
ráditvím i
JAN lUVUftAl
Listy ze Zfípadu
Americko pomí niky
II
Hnu Kralicím o ťnl leden 1906
Sao Francisco je střeStěné mě
sto obydlené lidem z větší čáiti
n'aprolo bláznivým jehož Ženy
jsou pozoruhodné kráiy — —
Toto napnal před acdmoácli
lety Kndyard Kipling a já divím
e jíl několik dní co ho vlaitně
přimělo k télovělě jejíž zakoníe
ní jest ovlem pravdivé avšak jejíž
první dva úsudky zůstanou vám
nevysvětlitelnými dokud přea
ona slova druhé kipítolv lelio
"Amerických Poznámek" nedo
stanete aok záyeru poslední tu
Ším šestnácté
Člověku jenž "prodělsl'' ame
rické zkušenosti od Mexického
Zálivu po aeverní břehy Michigan
akého Jezera od Atlantického
Oceánu aŽ po břehy Tichého
Moře — jenž několik měsíců
chodil po chicagských ulicích
1 tom horečném chvatu a ruchu
iž ani nepozoruje ničeho zvláštní
io co by stálo za zmínku
tomu člověku je ban ťranclsco
městem- velmi klidným a rozum
ným a lidé ua jeho ulicích zcela
příjemnými tvory nevrážejícíini
do sebe bez omluvy nechvátající
mi od rána do večera jakoby pro
metkani minuty znamenalo pro
ně ztrátu tisíců galantními k dá
mám a nepronásledujícími hez
kých tvářiček s chicagakou dolír
ností jíž ae nevyrovná ani drzost
evropských rálclníků Chudinka
Kipling měl však v ban Kranciscu
své první "americké dojmy'' vo
ám k svědectví všechny ty kteří
kdy bylí v této zemi Že ani jeden
nich se v prvních dojmech neu
ráníl rozmanitým skeptickým
nápsdům jež teprve po týdnech
po měsících zsčal si opravovali
dyž stinné stránky přestaly mu
vadit v ocenění světlých A Ki
pling byl kromě toho příliš An
gličanem než aby dovedl na chvíli
na své letmé cestě zspomenout
oněch stínů Ameriky nevděčné
dcery své země na Jejíž slávu
ódy a
Sje čas od čssu nadšené
lymny Nešťastné ban rran-
cisco mělo ten neblshý úděl že
přišlo Kiplingovi první do rány
přes to však že tak zle jim slavný
anglický spisovatel pomluvil je-
ich město SaofrancíŠtí chodí po
eho ulicích úsměvnými tvářemi
jejich novinách denoě můžete
číst o něm a o jeho vzrůstu chva-
ozpěvy a pokud vím ti kteří v
něm se narodili vzroutlí anebo
vykli nezaměnili by je ani za
město vystavené hned na kraji
nebe A věru nedivím se lásce
Sanfranciských k jejich "městu
sta pahorků": není jednotvárné a
unavující má hory na dohledu a
moře i záliv u svých nohou věč
nou zeleň" všude a nad sebou příliš
askavé nebe než aby třeba bylo
toužit po jiné obloze
Vzhled hlavních ulic přes všech
nu svou příjemnost přece jen u
kazuje na první pohled jakousi
nehotovost Cítila všude že stále
eltě San Frantisco je ve vzrůstu
poněvadž až posud byl ten
vzrůst přilil rychlý zstslo městu
cosi co nutí vás k shovívavému
úsměvu když pozorujete čtrnácti
etá přerostlá děvčátka v krátkých
sukničkách t pod nichž čouhají
ubené vysoké nožky Není tu
eEtě konečného souladu vedle
domu scela nového provedeného
ve slohu moderním a při tom
vkusném apatllie ošumělou sta
rou boudu pokrytou křiklavým!
osnámkami nebo pr lidný lot Uč
jak slylel jtem architektura ob
chodnl čisti sdokonalila se v po
sledních letech úlaiul a a 41 ic
le sa nedlouho San 1-riticisco tu
de míli řady a Čtverce úhledných
"oííicových'' stavěli Jako ostatní
veliká města americká
Jíž nyní najdete mnohé ulice
takřka vzorné jako nejŽívějgí
čáat Market Street na níž do očí
vám nejdříve padnou z daleka vi
ditrlný a jediný skyicraper San
1'raoclica Csll Huilding a veli
ké mohutné i úhledné tuiiovy
denníků Chronicit) s Kxaminer
Call Uuildiog jest jedním z uej
užších skyocraptrů jež uvidíto po
Spojených Státech a snad z něj
hezčích Jest ani čtyřikráte vvŠ&í
než co má zšíří má jen asi sedm
náct nebo osmoáct poschodí po
čítaje v to i kopuli a jeho půdo
rys je myrlím pravidelný čtve
rce po jehož stranách má ke?dé
patro pouze po pěti oknech trčí
vysoko nad své okolí neboť brzo
po jeho dokončení město zakáza
lo stavěli tak vysoké budovy bczv
pochyby z ohavy před rcmčiřtsc
oím a ucpevíiotití písečného pod
kladu 1'odnikstel chtěl původně
vybudovstí první skysersptr Htn
írancisskýv Šiti dvojnásobné ah
člověk jenž míl od něho prona
jato staré stavení na druhé části
pozemku Jc Stí na pět let nechtH
ani slyšet o dohodnutí bůh ví z
jaké příčiny a podoikatel než
aby Čekal na vypršení smlouvy
vyhnal k nebi budovu útkou a při
vší avé úhlednouti grotekní A
náhoda tomu chtěla že Csll (Juild
ing byl nejco prvním nýbrž I po-
~ ( _ 1 _ 1
icunim ixyicriptrorn Din rran
cisca To ovšem neznamená že
by San 1'Vaoclíco stavělo nové
své budovy tak úzkostlivě nízké
jako my v Evropě nevím určitě
ale zdá se mi Že mez je — —de
set poschodí iiotci San Francii
na Union Square aspofl nižší není
až dostaveno bude třetí křídlo
bude jedním z nejnádhernějších
hotelů světa spojuje % ohromnoití
vých rozměrů i soulad linií a
vkus Nemám právě po ruce
přesných dat jak velikého nákla
du vyžádalo si uŽ jeho stavba a
zařízení a kolik statisíců si ještě
vyžádá než dílo bude skončeno
ale pochybuji že ta závratná řada
Číslic bude menší oné 1 kterou se
San Francisco chlubilo no léta o
poaavadním svém největším ho
telu Ani tohe nevím bude-li
novým hotelem zastíněna sláva
relace Hotelu o němž paáti bylo
nutno každému kdo kdy zavadit o
San Francisco V každém sebe-
stručnějším popisu města u zlaté 4
Drány najdete že 1'alace Hotel
e-uejvětŠI ua sviti Že má dost
místa a pohodlí pro dvanáct act
hostů a že jeho zbudování a zaří
zení stálo jen kolem sedmi milio
nů dollsrů Kipling i nál Kořen-
ský psali o něm i jiní a budou
psát i ns&o děti podle všeho
bude-li do té doby vůbec ještě do
voleno psát cokoliv co má jen
maličkou podobnost a cestopisem
JJohům však budiž žalováno že
prozatím útrapy dnešních spiso
vatelů — turistů jsou rozmnoženy
nejen Ssn Francii Hotelem ný
brž i na přiklad Fairmoot Holc
em novosti jefitě páchnoucím
ehož architektura jest reprodukci
křídla královského paláce msdrid
ského Zanese-ll mne kdv do
etech oiud do Ssn Francisca
douílm le tam bude k popisu
eltě o dva takové velkosklady
idi peulío utrácejících více: tiště
ni průvodci vás ujišťují le jc to
tam docela laciu chcett-li Žít co
nejskromněji v takovém hntrlu
pětka dmné to spraví neboli
dvacet pít korunek v osli méně
col jskkaldý pochopi j takřka
ntam Ceikímu literátu jmuil ti
síce se jen htoou
šťíSV' '?e-