JAN II AVU8A
Jak bolest se smála
(Dokouřen íj
Americké povídka
Některým lidem bylo už od
smíchu skoro špatně
"A oat mlčela jen kolem rtů
jí hrálo opovrženi t mou trýzni
A tak Jtdoobo dne jsem ji uho
dit Představení Kgypťanek se ikon
Čilo i Jely velbloud ta vclblou
dem mimo "Palaít du Coitume''
dolů po Piku Matjorie prvol —
Jim 0'Connor h e doval ji tra
kun krvi to podlévajícím Hlas
mu pokleil I inl jako ospraaklý
hrnec:
"A ona brvou ani nepohnuvši
vlepila mi do tváře takovou Že
mi vlečko před oílma zfialovělo
Tentokráte le Jim tám raimál
ale ten chechtot bylo to poslední
co může lidská bolest udělat pf cd
raoou z revolveru oprátkou nebo
lahvičkou jedu
"A potom to Šlo jako když
kompreiau linuji bally bavlny —
ráoa ta ránou"
Oh což ona te nsřl podívala?
Očima v oči li utkvěli na okamžik
a ona uimála 10 pitvoroému
tajtrllkovi ona královna i ve
tvém poníženi — — Ale už zaa
divá te jinam uimlváse na vleeh
ny itrany a vilnými pohyby
dráždi tmyelnost dav A Vel
bloudi jdou jdou kývají ic
Kgypfanky te vtdilují
mezi nimi i ta jejíž matka byla
rudého plemene a otec kreol z krve
prvních osadníků francouzských
Mirjoríc Reoard jež druhdy no
aila i Jeho jméno — —
- "Nikdy neplakala nikdy te ne
imála nikdy nevyslovila ilova
nadávky Její odvetou byla rána
a já po ráně vždy odplížil jiem e
jako pes atudrm zdrcený boleit
zmučený"
"Povídej trochu rychle i gor
rillol" vykřikl kdoii nemohouc
ae už dočkat konce
A gorrílla povídala tedy rych
lejii
"Byl jsem lidem na potměch
klesal jiem den za dnem hloubřj
blobčjl Pře§ rok už nesmí
jsem te přiblížit k vlastní Ženě
Spala sama a zamykala se přede
mnou — úzkostlivě dbala a by cli
ji neviděl jinak než pečlivě u
ttroienou upjatou A já marně
culil catfm co ona kráaněla —
0'Coonor nabral dechu a pak
pokračoval bláznivě zmítaje ru
kam a a hlavou:
"AŽ potom přífilo najednou to
nejhorlí: v MuddyBuggy v in
dianakém crecku za Atokou zahy
nul te eplašenýiu mustangem mla
dý Kreol Jagoea Jean Bartel
už v Americe rozený ale dosud
vedle angličiny a jazyku Indiánů
kmene Chocktaw výborně mlu
vící frančiaou ijn majitele veli
kého raoche te sty koal a dobytka
1 bohatých plantáží A tehdy
přímo mi kdosi řekl: feď se budel
mít lépe milenec tvé ženy
zemřel Rozlícen vrátil jsem se
domů odhodlán ženu tsbít Ale
našel jsem doma jen lístek od ní:
Že odjíždí do svita a člověkem
jenž přijel před třemi dny do
Atoky hledat Indiánku pro ja
kouši divadelní hru Mne nikdy
nemilovala milovat nemůže —
brala ai mne prý jen aby zachrá
nila matku — ale ta přece umře'
la Kdybych byl jl ve svatební
noci nepřipomněl jejího utlttatl a
poníženi snad bývalo by vle do
padlo jinak Ale takto te jen ae
m čila nenávidět mne který byl
Jiem jl na obtiž ul tehdy kdy
jiem ta of lítat na koni A aby
]j( neltětlt bylo úplné lo sami
lovila se do llaiula a a ním mne
podváilíjle le musil hoět ivl
úcké totii tiilfhu t rnoíha
taD§ kttiý ulhoU u pfilel ru
stopu jejl nevěře hrozil jí vyzra
zením nebude li mu po voli Oh
ta hrůzal Zatím co já se v tou
Islých nocích svíjel marnou tou
hou po její lásce a za jednu noc
skutečné lásky byl bych dal Život
ten ohyzda měl ji jak často chtěl
a ona dávala se mu v plen jen aby
vykoupila si objeti tvého milence
Sam konal jl psk všechny možné
služby v klamáni mne a ona no
odvážila se mu odepřít ani jednou
chvějíc ae strachem co by se
stalo kdyby on jejl Jsgnct zvě
děl o tom Že jest touloŽnicl
Negra — — O mne ji už ani ne
Šlo A když Bartel zahynul
io prý v Atoce nedrž! ji už nic
Zouíalápro tmrt tvého miláčka
že odchází do avřla proklínajíc
mne i Sama Ah a tím netvo
rem srovnávala mne"
0'Connor Iklcbil te hůře než
netvor a proto působilo amě&ně
jak vyslovil to slovo "netvor'
Vztahoval ruce před tebe jakoby
chtěl někoho zaškrtil:
"Šílil jsem tehdy bolesti lile
dal jsem Sama chtěje ho zaškrtit
nebo zastřelit ale on zmizel a
už nikdy isem ho nespatřil"
V tom zachroptěl a vzpřímil se:
Egypťtnky te vracely ženouce
velbloudy poklusem
0'Connor chvěl te na celém
tile A když byly mu nejblíže
vykřikl telhávalícím hiátem:
"Marjorie Marjoriel"
Ale jeho žena ho neslyšela
zatím co jeho ruce za ní vztažené
pozvolna klesaly a nové dvě veliké
slzy ttékaly mu po tvářích rychle
te vzdalovala právě' komusi ky
nouc obnaženou oblou snědou
rukou— —
A Jim divoce te chechtaje ná
podobil její pohyby jejl pokyo
rukou poskakoval tloukl pu
kličkami a mával nad hlavou vá
lečkem a křičel:
"To je konec to je konecl"
A když hlat retonančnl trouby
ho přehlušil ztichl náhle i za
tím co rozesmáni posluchači roz
cbázeli se a několik jich dalo ae
zlákat do "Palata du Costume"
on otočil se a pojednou jsko zlo
men odcházel všecek shrbený
kamsi do kouta
# # #
Téhož večera poklepal mu ma
oager podniku pochvalně ua ra
meno:
"Jim děláte avott věc dobře
ale jsou zlé Časy 1'rozatím do
stanete po dvou dollarech za den I"
0'Connor pokrčil rameny vza
peníze a vyžádal ai aby moh
odejít výminečně už o půl jede
nácté
"Ale vrátíte te?"
"Vrátím"
A o půl jedenácté ae převlékl i
odešel
Pospíchal vratkým nejistým
krokem z riku cuoJil cnvlli po
Plaze St Louis a konečně třesa
se vnitřním chladem ač byl teplý
večer vysel na Terassu Států to
noucl v záplavě elektrických avě
tel Červených zelených a bílých
Kaskády a vodotrysky hučely
sálajíce intensivni táli obruby
paláců hořely tisíci Žlutavými Žá
rovkami a tisíce jiných barevných
lid hlavami davů zvyšovaly po
tádkovou krásu té noci
Jim 0'Coonor opřel se o aá
iridii lílce vidycbaje tliami
Uval se po lirém okcll blýlil
tiltu vody v umělém jeleře ukolé
tán 1 vůni květin na tetasse lehce
omámen dával ae unátst poltil
ými sny o sté M or juril jel nikdy
tho nebyla
Ale pak probudila se v nim
bolest I p tUrl si la dolů lkř
')' sut) iiokiluaje tu kltiou
dnes viděl rozhazovat úiměvy a
kynout obnaženou rukou sedlci v
lehkých sdílných šatech mezí
hrby velbloudími — —
Oh Marjoriel
Kolikrát zamumlal to jméno
než dolci tas na 1'íkel Ještě
tehdy je drtil mezi zuby když vy
kupoval ai vstup do Caíra vrážeje
doArsbů a mezků ve vchodu
ciilustn píitenlm skeioil onen
lalního nástroje
Sel jako Člověk jeož mnoho
pil
Ale když po ciivm z uura vy
cházel kráčel ku podivu pevně
Arab Jen Z drive s! ho víirnl po
divně si klátícího překvapen tou
změnou upřel nsfl zraky a chtě
nechtě dal se do smíchu naksŽeo
výrazem v jeho tvářích Teprve
když OConnor zmizel v davu
Arab potřásl hlavou a zamyslil se
nad tím ak možno ic tmátí tak
ohyzdně
"St Louis Globe Dtmocrat"
ze dne a trpná přinesl tuto
zprávu pod několika křiklavými
tituly: '
"Záhadná vražda spáchána
byla léto noci na Piku v Cairu
Jedna z Kgypťanek' asi o jede
nácté hodině byla pohřešována
po delším pátráni nalezena mrtva
v temném koutě za krámky lilu
boko do hrdla vtisknuté etopy
prstů a tlrhaoé ryty v čeroalých
jejích tvářích nasvědčuji že byla
dlouho Škrcena a že te zoufale
bránila Je ncuvířitelno žo ne
byl tlylen ani jediný tebe menl
výkřik Jeden t Arabů tvrdí že
viděl právě v oné době kdy asi
zločin byi tpácháo vycblzet
Csíra hlavní branou podezřelého
člověka jeož zdál te být Šíle
ným"
"St Louis Poit Dispttch" mě
zprávu podrobnější ale teprve
"St Louis Republíc" přinesl
den později částečné vysvětlen
záhady Před "Palait du Costu
LITERATURA A UMĚNÍ
me" Že právě toho odpoledne za
čínal bláznit Člověk jenž budí
vždy bouřlivou veselost v davu
tvými komickými výstupy Nikdo
vlak netužil že v jeho jednán
tkrývá te počátek lílenstvi —
vle bylo vzato jako baveni obe
censtva i lákáni k návltěvě pod
niku i'roc pravě vypral n
krásnou lígypťaoku jež mimo
chodem řečeno byla kretkou
odkudsi z Jihu za oběť tvého II
lenství těžko říci Zdá te že u
některého vaudevillu účinkovali
kdyai spolu a že byly mezi nimi
iakési stsrší vztahy Zločinec
byl ostatně oběti alkoholu a už
jeho rytech bylo cosi co nezdálo
te být možným v tvářích člověka
te zdravým rozumem — —
♦
lim 0'Connor zmizel a nikio
ae ofl nestaral ani o ulkrcenou
Egypťsnku Je ve svítě příliS
mnoho co zůatane záhadou a ta
jemství dnelka jsou nudnými už
zítra A co záleží na dvou lidech?
!
vana Jiaviaiy tntnai Lute na
horách Koncem předešlého roku
vyšla v Prazo nová kniha Jana
Havlasy: "Lidé na horách" Li
lujcme te aosuu nedostala se
nám do ruky abychom mohli sr
ol obšírněji rozepsat] české
listy bei výmínky plfiou o ni jako
díle opravdu umělecké ceny
vzácného péra "Náchodské
Listy" te dne ao ledna o ol píší:
"Sbírka "Ottová laciná knihovna
národní'' obohacena jest opít
tdnlm skutečně cenným svazkem
Kniha llavlasova je četbou pěk
nou} obrátky i Tater te Života
lOřikéholidu slovenského tu ve
selé tu smutné níladové střídají
so laso v kaleidoskopu rvmna
tl bavl Čtenáře ďo poslední
stránky1 Poněvadž poslední do
(tou j tnatrlný čilý iljrm o p
lavinový knihy tieopomeurme
slil úiudky českých listů otisk-
uoutl
Otakar Cjiahvat:
Igtiát Herrmann
Za touto knihou následovali:
"IJodH Pražané" taktéž posta
víčky z pražského ovzduší "Do
mácí žtěstí" povídky a "Páté přea
deváté" tbírka to třiceti povídek
Ypkilooových
I tyto nezůstaly za knihami pr
vými ba při každé další knize
bylo lze pozorovat! Že autor vůči
hledě roste Nejen v jistotě své
ho péra ale i umělecuosti
A Herrmann stal te miláčkem
českého čtenářstva a zvláště Pra
žané rádi pokochali se po denních
strastech četbou jeho románů a
povídek A nebylo také divu
Vždyť Herrmann jako by mluvil
ta tisíce těch srdcí jež potkávsli
denně a k nimž i oni patřili
A dovedl tak jistě získati zájem
pro ty své figurky že nikdo mu
nedovedl odolati
Přečtěte li některou jeho dro
botínu nbo obsáhlou práci
vždycky pocítíte tu jeho zvlášto
rázovitost čerpanou ze zkušenost
vlastních a života skutečného
Nenf tu znatelno nijaké napodo
heoí žádná honba za neexistují
cím ale vždycky je to náš Český
Život který v Ilerrmannovi naše
svého básníka
Ať už je to hrdina románu —
"U měděného krámu Martin
Žemla nebo Vejvara či Konde
llk vždycky je to český člověk
jehož všechny ty drobné starosti i
bolesti jsou nám všem tak dobfe
známy protože mnozí z nás je
prožili nebo aspofi byli f cli svěd
ky A sledujeme]! Život některé
ho z jeho hrdinů kapitolu ra ka
pitolou je nám až ku podivu co
tu detailů a příhod na pohled ne
patrných a přece zajímavých
Ano i ta mluva těch lidí prostá
mluva a přece co v ní barvitosti
rázovitosti
Proto spisy Ignáta Ilerrmanna
Šly vždy zrovna na dračku Zvlá
tte prosti ctenin sahali radí po
jeho knize poněvadž nebylo v n
ooé nechutné nucenosti kterou
prostý náš Čtenář nerad se obírá
při tom kniha nepozbývala své
ceny umělecké
Před dvěma roky počal pražský
knihkupec Topič vydávat] jeho
sebrané spisy Začaly "liled
noucími obrázky" řadou to po
vídek a vzpomínek Jak byl tento
podnik nadšeně přijat avčdčl
hlasy českých listů které svorně
bez rozdílu stran přijaly tento
podnik a nadšením
V roce 1904 slavil Ignát Ilerr
mann ové padesátileté jubileum
Při této příležitosti nebylo jediné
ho listu českého ve staré vlasti
aby se o Herrmaonovi nerozepaal
a jeho práci neuznal Předešlého
roku slavil 35-leté jubileum své
novinářské činnosti I tato okol
nost poskytla mnohým listům pří
ležitost rozepsati te o novináři
jakých není mnoho Byl noviná
řem umělcem a lidumilem v jedné
osobě
V české obci literární zaujímá
Ignát Herrmann jedno z nejpřed
nějšleh míst Zvláště o organi
tací Českých spisovatelů získal si
zásluhy neocenitelné Uyl též
předsedou spis spolku "Máj" (v r
1888) a i tu vynikl jako pra
covolk neúnavný Uyl jedním z
prvých kleli nadšeně pracovali
na tllteal samostatného nakládá
telstvl a knihkupectví českých
spisovatelů které později stalo te
skutkem a pod bedlivým dohle
lem nyní utěšeně roskvétá
Ignát Herrmann vykonal též
několik ctst na oirhl tiskal
mnohé akušeuosti Do Paříte
ujet tl dvakrátt v roce 1878 a
1889 la této ceity šachoval si
celou řadu krásných a totmír
ných vspomloek Jmenuji na
mátkou vipomiaku ta pivot pltí
ftbsyothu v Paříži nebo jak Paří
žané kouřili rakouskou viržinku
Prosté nahodilé obrázky ale tak
rozmarné že nepřestáno Člověk
Čisti až octne se u poslední pít
meoy A často i lituje že je
íkoda že už to skončilo Do
Německa zatoulal se Herrmann v
roce 18S5 a na Slovensko zabrou
sil roku 1893
Práce jeho dočkala se uznáni I
u jiných národů Mnoho z nich
přeloženo bylo do němčiny 1 do
jazyků slovanských Zvláfló Po
lákům zamlouvá se náš Herrmann
o čemž svědčí úspěch do polštiny
přeloženého románu "Otec Kon
delík a ženich Vejvara'' kterého
už vyšly tři díly a další jsou na
řadě
Můžeme býti na Herrmiona
hrdi Je náš rozumíme tnu a on
rozumí nám A bylo by žádoucno
aby porozuměli mu vlíckoí aby
tak dostatečně byl odměněn ra
dobrou snahu a práci Nejlepšl
odměnou pro spisovatele je uzná
ní a zájem o jeho spisy Nuže
ncopomeOte a přečtěte ti aspofi
jednu z jeho knihl
""jar
Cesiý tfliovaitl di Japonska —
Český spisovatel Joe Hloucha
jehož jméno teprve před nedávnem
proniklo do veřejnosti vydáním
románu: "Sakura ve vichřici" a
povídkou "Zátopa'' otiskovanou v
"Českém Světě" v nichž tak mi
strně vylíčil Život japonský od
hodlal ae k cestě do dějiště tvých
románů a povídek do říše tlunce
— Japonska Je zajímavo že lpi
tovatel tento jen bedlivým studi
em japonských remi národního
života a mravů přivedl to k tako
vé znalosti tsmoějších poměrů že
až je to obdivuhodné
Nová knihovna — Známý praž
aký nakladatel Ucdřich Kočí poč
ne v brzku vydávat! zcela novou
originální knihovnu Maji to býti
velké mnobastránkové tvazky v
každém takovém svszku maji
býti obsažena veškera nezkrácená
díla některého z českých tpísova
telů vynikajícího klaaika bele
tristy 19 věku Bude umožněno
i tomu nejchudšímu českému Člo
věku opatřiti ai za levný peníz
vše co ku příkladu napaala B
Němcová K Havlíček V Hálek
K J Erben J Kollár K Tyl
Klicpera Chocholoušek Jan z
Hvězdy Rubeš Pfleger Bohumil
Havlasa atd Knihovně bude vě
nována veškerá péče a redigována
na slovo vzatými literárními od
borníky I pro nás Čechy ame
rické je to vítaná příležitost opa
třiti ti díla zaručeně literárně cen
ná a za cenu ne větší než které
koliv dílo anglické Podnik tento
zasluhuje povšimnutí
Littrárnt drobnosti — Družstvo
"Národní Politiky" vyjednává se
spisovatelem F A Šubertem aby
převzal redakci "Revue" kterou
hodlá toto družstvo vydávati
Revue má býti týdenním přehle
dem všeho důležitého v českém
životě — Závod tiskařský a vy
davatelský v Praze jehož ma
jetkem je "Národní Politika'' uči
nilo prý již přípravné kroky k za
řízeni denníku pro Cechy vldeG
ské ve Vidoi — Nakladatelaké
družstvo Máj počalo vydávali
spisy R J Kronbaura známého
spisovatele a redaktora "Hlasu
Národa Prvním svazkem bude
ada povídek "Z paměti duellan-
tových —-Ottová Laciná knihov
na národní sahájila svůj XXIX
ročník knihou F N Svobody
Dva roiiilay' LoBakého roku
vylly v táto knihovol 4 kolky
Tři tvaikv prací pávodnlck
(Havláta Vr a Jahn) a jeda
Itlbltný a rultinyt román tt
luáruého Pclspsaka