JAN KICCANDA i
POD TÍHOU PRÁCE
Jlomtfm
"Ob v tom ie asi Útlaku
brozně mýllšl" hájila Vávru LI
duška "JI myslím že v tom
ohledu je ti podoben i že si viží
peněz jen těch jichž li vlastní
prací vydobyl A ikoro se bojím Že
zamiluje-li le do bohatého děvčete
raději se své lásky zřekne Del by
na tebe uvalil podezření že honí
e jea za bohatou partií"
"Tak ty ifl tedy bojíš?" zeptal
e šlechta tak šibalaky že le mu
LiduSka pohněvaně z ruky vy
trhla "VIS to zase oech jiným
na starosti K tomu jsou na světě
otcové aby jednali kde jejich dec
rusky jednati nemohou
'Ale tatíokul Co pak ji
"A co pak ji aoad něco mluvím
o tobě? Ale teď jíl pospěšme! Do
staneme oba výtopek že tak dlou
ho nejdeme '
"Myslím že ae jedná o barona
Edgara a Hermínu' nadhodila
LiduŠka
"Ah — psa bsronl" pohrdavě
usmál ae Šlechta "Vidli to je
zeních který se žádného podezře
oí nebojí Ten je věru kurážněji!
než tvůj Vávra!" Poslední slova
pronesl továrník tak důrazně že
se mu teď již Lidulka nadobro
vytrhla a utekla
Paní Laura skutečně již i netr
pělivostí cekala ivého chotě a uví
tala ho výčitkou že pro továrnu
ani o rodinu nedbá
"Nu nu nebudo tak zle' dob
romyslně ji odbýval Šlechta
"Kde je tolik lidí již nedělají nic
než Že peníze rozhazují musí býti
aspofi jeden jenž je umí shánět
O nic jiného se aai beztoho ne
tJ k to t 4 mám
teaoa nez o ne aice mimořádné a
trochu větší vydání'
"Kdyby ilo jea o nějaké milí
chernosti byla bych ae jistě ne
osmělila vyrušovat! tě v práci"
slavnostně řekla paní Laura uzná
vajíc za vhodno pominout! jeho
výčitku bez odpovědi
Továrník vida že věc pofiíaá
vážně a že asi nebude moci vrátiti
se hned zase do své píiároy usedl
na pohovku a maně jea tsk ze
zvyku vzal do ruky noviny jež
ležely na stolku "Ab opravdu?
Tedy něco důležitého?" řekl s
úsměvem prohlížeje zběžně stráň
ky lintu "Patrně zase nějaké
Oskarovy dluhy nebo snad nějaké
nové garderoby?"
Paní Laura byla již uvykla těm
to způsobům svého chotě a snáše
la je klidně poněvadž věděla že
na konec přece jen vždycky pro
vede ona avou vůli Lei dnes
zdálo se jí že bude dobře zahraje
li si trochu na uraženou "Myslím
že jsem ti již řekla žo nejedná se
o Žádoé malichernosti — — '
"Nu ji zase myslím že Oska
rovy dluhy již dávno přesahuji
míru pouhých malicherností"
"Kdybys mu vyměřil apanáži
přiměřenou jeho stáří a našemu
stavu nedělal by ani on dluhů"
namítla paní Laura
"Přiměřenou přiměřenou" hu
boval továrník "Ji sám nejlépe
musím vědět co j přiměřeno na
šemu stavu jmění A ty jako matka
měla bys vědět že mladík v jeho
věku měl by již míti smyslu také
pro věci vážnější a ne jea pro
utrácení peněz"
"Uznáváraše je Oskar trochudo
světa" podvolovala ae pani Lsu
ra nechtíc nuit uvést! do slé ni
lady v níž si časem rád poitsvil
Hlavu "Však mu říkám U se
měl narodit nejméně jako baron a
ne jako dítě prostého továrníka"
"líh soám mnoho barooůktcH
se dovedli tuie dobře narodit a
přece přišli oa miiioit Ale o tom
se aii dnes nejedná?'1
"Ne Chci se tebou poradili
o blah našeho orjlepšího dítěte"
řekla paní Laura podrážděně
'Ah? Co pak je i Lidulkou?
zvolal Šlechta Živé afi dobře vě
děl koho jeho paní myslí
"Nemluvím o LiduŠce nýbrž o
Hermíně"
'Prosil jsem tě už několikráte
abys nechala tohoto označováníl
Doufám že jsou obě stejně hodny
naií lišky —
"jenže ty dáváš ve všem tvému
mazlíčku přednost'
"Déje-li 10 tak psk to Činím
jen proto abych Lídušce otcov
ikou láskou nábrsdil újmu mater
ské lásky" odvětil šlechta klidně
a zadíval se do jskéhosi článku v
novinách
'Mohl bys aspofi tu chvilku již
jsem si na tobě vyprosila věnovat
rodině" rozhněvala se paní Laura
a zmocnivši se novin odhodila le
na stolek
"Prosím tě Lsuro pověz mi
bez slavnostních úvodů k Čemu
mám říci avé "ano" a budeme
hotovi Vil přece že nemám v
těchto věcech nikdy jiného míně
ní než ty poněvadž nesmím" do
dal Šlechta i kyselým úsměvem
"Vyprosím ai abys takto mlu
vil" horlila Laura "Kdo by nás
slyšel domníval by se že zde
vlečko musí jít! po mé hlavě a ty
že avou vůli uplatniti nesmíš"
"Nesmím chci-li míti pokoj
My dva se přece v náhledech
"O možnost by nebylo Haron
ti to aspoH zcela jistě řekl?"
"Neřekl Takové delikátní věci
svěřují se pspíru Zde jeho dopis
přečti si ho sám"
S hrdostí Šťastné matky podá
vala paní Laura Slechtoví dopis
ale ten učinil rukou odmítavý po
hyb "Není ani třeba abych to
Četl Vím napřed co v něm vězí
ran baron je zajisté povzneseš
nad předsudky svého stavu viď?
Nu myslil jsem si že předsudky
a ušlechtilosti modré krve nevžily
se ještě tak příliš do povahy vou
ka řezníkova "
"Ale o kom pak to mluvíš?"
"O kom jiném než o tvém ba
ronu? Přece snsd víš Že jeho děd
slavné paměti byl nc-lí řezníkem
tož armádním dodavatelem masa
Ve válce dovedl užitečné pří
jemným spojili tak znamenitě Že
vydělal několik milionů a ještě
byl povýšen do Šlechtického sta
vu Nu to přece víš? Vždyť se
o tom již mluvilo"
"O to ae nejedná nate dcera
nebude si bráti dědečka nýbrž
bsrona Edgara Počkej přečtu ti
ten dopis"
"Ale ne není toho třeba Pan
baron se neshání po penězích po
névsdž mi bohudík aim dost
Ano bylo by mu milejší kdyby
Hermína neměla nic než avou
krásu a svou povahu Nu to jsem
to uhodl co? — Inu toť se roz
umí že my tvé peníze ani nespá
ti f k i a I
ume sni uo nronu nevezmeme a
když jou tu netřeba ae po nich
sháoěti"
"Zdá se že posuzuješ každého
II MÁ „I 1IA "
yuuw ivo yvvmuy a -ivym musil
"Hermina je rozumné dívce a
ví Že chceme jen jejímu blahu"
"škoda 2u nemá méně toho
rotumu a trochu více citu "
"Já jsem a jejím vychováním
zcela spokojena '
"Kéž bych to mohl i já lícil
Nu — a tedy co ai vlastně ple
ješ?"
'Daron Edgar přijde si pro od
pověď KsŽdou chvíli ho čekám
— a uznáš Že bylo by trapoo
kdybychom se měli před ním te
prve há Jati a raditi — "
"Myslíš tedy abychom ai tu
rodinnou hádku odbyli již teď
i la to
i
i
vstávaje t pohovky šťasten
dínni porada již zakončena
"Ah oe rul Co tě to npJh?
Musíš přece ty sám"
"Cože já? Což by se to ne lilo
odbýti beze mne?" ptal se jíž o
dveřích "Nu dobře musí li to
tedy již býti vzkaž pro mne" j
PřeŠťasten Že konečné ma
mftžo ae wátíri k své oráči odešel
m
Šlechta a paní Laura jila si ko
nat přípravy k přijetí vzácného
hosta
Daron Edgar nebyl poprvé v
domě a znal z různých zábav a
divadla akoro všeckv tcilcty i
Pokud se mne týče já bych tomu p„fcy pio( Lmy j Jířoy [Ut
nAntt nnl T nu t 1 1 t t
i iivuki waui uiuia vsul mm
dikův Dciucuccmei Dromza iv ne i
' ' 77 ' Minea litovala svých slov
w m 1 1 m nnnii ii ih r-inim v t# w
rada popustíš činím tsk já
Ostatně mám já dost svých staro-
Šlechta obrátil se k ní ae sarka
stickým úsměvem ale když již
jsem
dob-
rozmyslil jinak
"Já přece při volbě avé ženušky
šel jedině za hlasem svého srdce
ne za penězi" řskl po chvilce
dvorně
Paní Laura při vzpomínce na
minulost již byla tak neprozře
tělně vyvolala hluboce se zarděla
a rozpačité odvrátila "Ano to
bývalo!" vzdychla sentimentálně
"Ale does již nejsi jako jsi býval
Jen peníze vydělávat a zas penízel
— Ale co tedy říkáš celé té věci?''
"Dlužno ai to řádně rozmyslit)
Co ty o tom soudíš?"
"Já myslím že své dítě ani lépe
opatřit! nemůžeme Je to známe
tá partie"
"Nu dcera továrníka Šlechty
také není špatnou partii''
"Bsron je člověk veliceMloko-
nalý vzdělaný vtipný — — "
"V jedné věci se mu aspoň" dův
tip upříti nemůže"
"Je celé naší rodině velmi na
kloněn "
Však my také jsme pěkná ro
dina nehledě ani k našemu bohatství"
"Chová se ke mně tak pozor
ně "
"Eb slyScla's kdy aby byl ně
kdo k své tchýni již před svatbou
hrubým? Však před svatbou bý
vají i tchýně roztomilé"
"Prosím tě Václave zanech
aspoB na chvilku těch vtipů když
jedná se o budoucnost tvého dí
tětel"
Šlechta se jen ušklíbl pomysliv
druhé tvému rozumu
"A nebylo dosud vše co
po svém rozumu udělala k
rému?"
Továrník pohlédl na ni úkosem
a stant rty ku svému zvláštnímu
trpkému ásměvu jenž psní Lauru
časem velice rozčilil "Mime
každý své náhledy a marně by
ě é m á § m m —
enom se naaau nu neštěstí ae
doaud nestalo žádné a dej Ufih
abychom jím zůstali i nadále uše
třeni!" Při těch slovech šlechta
pomýšleje na ayna Oskara velmi
se zaamušii
"Myslím že i tentokráte budei
spokojen i tím co chci říci Ha
ron Edgar žádi za ruku naší dce
ry Hermíny'' řekla paní Laura
slavnostně Upřela vítězoslavný
pohled pátravě na svého chotě by
vypozorovala radostné překvape
ní jež věděla že ssi bude chtít
fffed ní skrýti Ale Šlechta zůstal
klidným a jea trochu pohrdavě
rty ohrnul
"Daron Edgar voo Schlachten
lohn? II m čekal jsem to již dávno
a nemusila'a mne tak opatrně při
pravovati na to veliké štěstí"
"Jak že? Tys to čekal? Toho
jem se věru ani nenadáli Že miS
takové ambice a že jsi pozvedl avé
oči až k baronskému zeti"
"Šedou li ai ji na vrchol svého
nezadluženého komína pak musí
pan barona věže avého zadlužené
ho zámečku zvednout! oči ke raně
protože já jsem výš a notabene
sedím bezpečněji" zasmál se to
várník srdečně "Zdá se že jsi ae si Že musí býti jeho paní již velí
v mých ambicích přepočítala neb ce rozčilena a pohnuta neoitý
á se tím necítím nikterak povzne- chá-li se vyslovili to sprosté jméno
en a našich dnů přichází iiž Václav
do mody že si páni kavalíři dávají
pozlatit své vybledlé erby od nás
sprostých obchodníků a továrníků
a kdybych na to stonat byl bych
dovedl pro Herminu opatřit! kava jemuž může kdy chce nabiti
Kra ještě modrokrevníjllho Po ho růioým krásným hrám
třeba jen samhouřiti oči k dluhům"
"Prosím tě proč polád mluvil
o dlustchf" vyjela urileoě pani
Laura "Col není mošno aby se
nal dcera baronovi opravdu salt-bila?"
"Pozorovala jsem jak hezky
se bsron cková k našemu Oskaro
vi Jako k mladšímu bratru — "
"Ano jako k mladšímu bratru
UČI
při
nichl vidy vyhraje
Nevím Že by spot j často hráli
a nebudíš přece myiliti — — '
"Nemyslím nic ale vidím ta
jsi do toho rozkošného -barona
celá zamilována A col Ilermí-
oaf"
darmojedu a blátošlapu ukázal
nejraději dvéře Je to zcela oby
čejoý bejsek větroplach a ntpo
chybně prázdni hlava Kdyby
aspofi jsk někteří kavalíři bývají
rozuměl trochu hospodářství aby
mohl své ststky spravovat! —
Nestojím o to aby mým synem
stal se člověk který je na světě
naprosto zbytečnou nulou ač ne
myslíl-li že je nezbytně nutno
sou li lidé kteří pracují a střádá
í aby byli zase jiní kteří by roz
lazovali a zaháleli Ze by byl
tvůj baron darebou o tom ničeho
nevím ale snad jen proto že jeho
ploský rozum ani na darebnosti
většího slohu nestačí za to však
vím Že je větroplachem o němž
pochybuji že by naši dceru do
vedl učmiti spokojenou a šťast
nou"
"A 14 sem pfesvidčena ze
ním Hermína bude Šťastna"
Továrník pokrčil útrpně rame
ov
spokojí li se s tím že bude míti
na kozlíku lokaje v livreji na ko
čáře korunu a vedle sebe panáka
jako z výkladní skříně nu pak
všem — "
"Nemůže býti každý veledu
ebem vynálezcem nebo znamení
tým odborníkem jako bya ty rád
měl všecky lidi" zalichotila pani
Laura aby spiše přemohla odpor
"Musí býti na ivétě i lidé pro
střední "
"Zajisté sle každý má se přič!
Dovati aby nebyl nulou"
"Eh ty pořád atrašíl se svými
ciíramil A abys věděl postaví-lí se
k nule jedničks mi i ta nula avůj
význam" zarozumovala si paní
Laura
"Ne vždycky jen atojí li v poč
tech jednička napřed A je-li pak
naše Hermína takovou jedničkou
a dovede-li se postavit! na takové
místo aby něco znamenala? —
Ovšem kdyby byla naděje že
svým vlivem z toho kavalíra uděli
užitečného člověka byl bych
tím spokojen Vždyť jde o její
štěstí a ne o můj vkusl"
Paní šlechtové radostí zazářily
oči Nyní měla manžela tam kde
ho chtěla míti a již věděla Že od
porovat! nebude "Znáš přece
své děti třeba že jim věnuješ tak
málo pozornosti Hermína mi ve
iice dobré vychoviní pevné zása
dy — hospodařit dovede to mi
po mně a tak není li baron ještě
miny však přes to byla třeba
dnes ukázat!' se snu v plné slávě
Přišla I Hermína jež jako dobře
svedená dcera vyposlechla si celý
hovor malinky otcem
"Šlo to lépo než jsem si mysli
la ' oznamovala jí paní Laura
výsledek rodinné porady "Tcf
vIS že ani dnes nezapřel svou ne
chuť ke všemu vznešenému -"
"Slyšela jcm -'' mávla Her
mina pohrdavě rukou "Edgar
není tatínkovi než spekulantem"
"Eb to takbývál"vyiokomysl-
ně fekla paní šlechtovi "Kdo
se z ničeho povznes k bohatit í
lpí na něm a myslí la všichni
oststoí lidé nemají na starost! nic
ti st mít t mí t t
jíněno nez jak ty uo připravili o i
Jcbo peníze — Ale Uď nechrne i
hovoru a starejme ae jak bychom í
bsrona důstojně přijaly!"
Obě dámy nebyly posud ani ho i
tovy úpravou své loilely jíž vě- i
"Je li mu povahou podobna novaly ovšem horlhou píli když Ak'
oa avore zarircei nocsr r
V radostném rozechvění přísko i '
čily k oknu aby se přesvědčily A'
je-li to on toužebně očekávaný '
baron Edgar A skutečně— byl to f
oa — oni v kocáfj zdobeném ko-'f
ruokou v kočáře do něhož za přa
ženi čtyři bělouši a na jehož kozlí '(
ku vedle kočího seděl premovanfV '
lokaj A z povozu vystoupil baroni
Edgar %
Paní Laura radostně rozechvě- %
na Štěstím avé dcery jímž sploil )
se nejkrisnějŠÍ sen a nejvroucnější K
tužba jejího mateřského srdce £t
vrhla ae Hermíně do náručí za j
pomínajíc nadobro nebezpečí jež Á
hrozilo tím jejich nádherným %}
tům
"liěž děťátko běž do svého po
koje a čekej tam až tě zavoláme"
řekla Hermíně něžně ji hladíc po
rozpálené tváři "Toť víš že
dříve musí baron promluvit! i taf
tínkem — a pak pak přijdeš tvlf
- - - ' r
Přešťastná matka byla by nej
raději ženichu své dcery vyběhla
vstříc až na schody teč dobrý
mrav nedovolovat abv věděla kdo
' ✓ ' j
přijel či aby prozradila že vyhlí
ro ni již
žela oknem Na štěstí pro
3
byla by snad nedočkavostí ranila
mrtvice vešla již paniká oznamu
jící pana barona ze Schlachten
lohnů a hned po té zjevil se na
prahu salonu baron eám
Baron Edgar byl skutečně slul-
ný muž a dnes kdy zevněj
takovým jakým by měl býti jejím lvému byl věnoval jistě nejnÉŽ
vlivem se jistě změní Heraaína
mi niklonnost k Života na venko
vě a jistě se jí podaří aby se ba
ron zabýval správou svých statků"
"To bude jemu i jeho statkům
en ku prospěchu"
"Ty tedy svolujel starouŠi?"
"Tys Natkal Tobě především
přísluší starost o blaho tvé dcery
já — víš přece že nevím starost
mi kde mi hlava stojí- Chvilky
š( pozornost bylo pochopitelno
Že svým vzezřením mohl okouzlit!
mysl mladého nezkušeného děv
čete toužícího po vznešeném že
nichu
Muž vysoké elegantní postavy'
ušlechtilých pohybů prozrazoval
každým hnutím kavalíra Jebo
ostře rýiovaný obličej v němž
bylo dvé tmavých výrazných otí
vrouben byl černím na čele iii
nemám pokoje nemohu takovými- poněkud prořídlým vlasem a íran-
to vecmt se ODiratt — — '
"Vím vlml Však za to starám
se tím více sama abych tobě uleh
Čila Ale zeptat jsem ae té musi
la "
"MystlŠ-11 Že je to Uk dobře
pánem llohsm Jeo abys otpro-
cousským voumskem jež mu vff"
horně slušelo Iiedlivý pozorovjK
tel byt by ovšem i jeho obuV 1
mohl vyčíst! stopy bouřně pr(
léhů mládl čelná Iv f5lu
íimviitf
o mohutných nezkrotitelných ná
rulivostech ale poiorovatel
dala své dltl sa pozlátko Šlechtic- by sijisté umal te to vše ieiceía
UU mim ' I l - ! I _ '
i w iiubuumicino u mina lak vineirn
"A al přijde baron náho postavení a jíž či teprve aii
"Del mu li mna políbeni jako iliciiliáho
Syaai" řskl ta imlehem llechta poarčovint Mouené