JAN HAVLAHA l
MU J BRATR TOM
1'okroCovánl
Povídka i Texanii
Noi měla jako bílí tuby bilé
i drobné jako perly Uyla u
rostlá vyvinuli — nu Sir -~
nebylo jl rovné iniJ v celém Te
xiiu Tak loudili mnozí tak
aouclil jiem i já Můj bratr Tom
zdálo le ani li jl fádně jettě ne
povšiml A tak kdy kteréhosi
dno řekl jiem mu jak is mi
Kattie líbí zdálo no Žo nevěděl
ani jak vypadá Podráždilo mne
to tehdy div 2a jsem mu nevySj-'
nil Neboť Sir jaká to urážka
ncpovBíml-li li doaud králky sko
ro obden objíždí jící kolem nsšl
farmy? Chápete ni byl jsem ta
milován — ba co více račími
jiem poznávat možnost že jiem
nad milován Oh Sir ne
amějl te lice vale oči a tváře ale
uvnitř inad te uimíváte nad pole
tiloatí kulhavého Sama leč zapo
mínáte lo i Sam tohdy byl jiný
chlapík ne! dnes byť i Tomovi
nemohl te rovnat- Tenkráte jeltš
jiem nekulhil 'byl jiem silný
Štíhlý — a málokterý t Nigra
dbal icbe tak jako já díky bra
trovu vlivu A ona Kattie usmf-
vala is na mne tak že nemohl
jiem ani být v pochybách Ano
kráaná Kattie ca níž bláznilo te
tolik bílých byla zamilována do
černého! Mně samotnému zdálo
ae to být někdy ncmoŽnoití mýl
kou lnem Ale což byla by ne
Jiouc zamilována tak často jezdi
la mimo naši firmy a vždy dívala
ae v osle oWna očima tak rozjaře
nýma? Uyla by ie občaa zaitavi-
ia právě u náa nslézajíc si zámin
ky velmi průhledné? Než ku po
divu: kdykoli ní přišel jiem do
hovoru ital jsem ae bázlivým
nesmělým a roztržitým Její po
hledy mne očarovaly — stokráte
jsem si umifioval žo odpovím na
ně jak sluli muži — ale jss pod
jejich vlivem nedovedl jsem ani
íádně promluvit Kam jiem se
hnul cokoliv jsem dělal jen na
ni na krásnou Katiii jiem myslil
i představoval jaem li ji ve svém
náručí Avšak setkav se s ní
— spíSe: byv jí vyhledán — ne
dovedl jsem jí ani o tom říci jak
stále o ní sním
Kteréhosi dne — bylo to v záři
a slunce právě klesalo roipáleným
vzduchem k prériím na obzoru —
Tom abíraje se mnou bavlnu ná
hle přifiel ze své řádky do mé a
jak bylo jeho zvykem cbtěl-li
sdělit cosi závažného položil mně
sehnutému nad keřem ruku a ra
meno "Co ae stalo?" řekl jsem
vztyčujesoa pátravě se mu dívaje
do očí Tom hleděl kamsi k za
padajícímu slunci "Znáš Cindy
Williamsovu?" otázal se tiše ne
spoufitíje zraků ze mně Znal
jsem ji Byla to mladá Nigerka
do jejíž krve nebyla přimíšena
snad ani kapka běloSské Nos
měla podobný nosu Tomovu —
sploštělý — kdežto já jak vidíte
mám už nos podobnřj&í spíše va
šemu než nigerskému Vlasy rty
oči nos — vsV na ní mohlo se
líbit inad i bílému ale musilo te
líbit Nigrovi Uyla malinké po
atavy malinko zavalitá divoká
' Kdežto Kattie byla snivá Cindy
měla v očích jen smích — a když
lla — koně její tatík jakživ nemír
— vlcchoo na o( tancovalo a její
mi kroky Zpívala černošiké ptsoě
jako roábkdo s nál dovede —
bdi pátil a města dokonce jednou
pro ni přijeli i boggami kdyi
měli jakéhosi hosta se Severo
východu kttrý byl by rld alylel
pravé nigeriké spěvy Uyla do
vádivá dláždila černé i bílé ale
nikdo nemohl pochlubit ta by
ae mu nabyla vyviuula a ninil
ba jfdoomu odá)Q(vtt Nrov)
vyfiiHa tř uby Mi te puUsil
podruhé ji zachytit Kdož byl by
tedy neznal tuto Cindy? Přikývl
jsem tedy hlavou! "Ovšem že ji
znám" A Tom jakž vždy dělá'
val krátce odbyl celou tu záleži
toiti "Dobře ptám se tě
proto Že chci slyšet o ní tvůj
úsudek Líbí se mi a vezmu si ji
ca Ženu'' t-Jiný byl by řekl asii
vzal bych si jí — Tom vlak ne
znal alova "bych" Celkem vzato
nepřekvapilo mne to "Cindy je
kráaná černá Žena" řekl jiem a v
duchu jiem přidali Ale moje
Kattio je krámějií než Cindy
krásnější než všechny bílé a ba
řevné ženy světel" Tom sklonil
na okamžik hlavu: "Má něco v
tváři co upomíná mne na nafci
matku Snad budu s ní Iťasten"
A já podávaje mu ruku řekl jiem
dojiti "Dej bftbl" — Když jimi
te toho večera vraceli c pole nám
oběma zdálo ae vle být jaksi pů
vabnějlím než kdy jindy Své
tlulky honily se 'nad poli a cesta'
mi cikády pronikavě cvrčely ko
joti vyli v prériích Když vchá
zeli jíme do naieho stavení
Tommy se otázali "A col ty?'
A já odřekli "Mám rád mulatku
Kattii Vzal bych si ji za ženu"
A Tom tiikna mi ruku caEcf tal:
"JJůb ti pomáhej Samci''
Den míjel za dnem a stále ne
dělo so nic co bylo by přivedlo
obou nás rozhodnutí bliže k usku
tečnění Tom dále vyhledával
rozpustilou Cindy — teprve tehdy
jiem il toho poviiml — a já nu
já dále se potkával Kattif A tu
kteréhosi dne česaje bavlnu vi
díl Jsem ji jeti kolem na bílém
jejím koni pomaleji než kdy jindy
Sám zakryt v moři bavlny pozo
roval jaem i utajeným dechem a
tlukoucím srdcem každý její po
hyb Před farmou se zastavila a
pohlížela v nale okna Potom
popojela k plotu a zdálo te mi Že
coii zvolala — bezpochyby mé
jméno A když nic se jí neozvalo
v odvětu s hlavou k Hadrům
schýlenou jela dále možno-li
ještě pomaleji Doplížil jiem se
na kanec řádky až k zaprášené
palmě jež atála mezi kaktusy na
trávníku mezi polem a silnicí A
tu viděl jiem zřetelně že má u
plakané oči že je hubenějlí než
kdy jindy — vůbec že cosi ji
trápí Zachvěl jsem se nevý
slovnou rozkolí a zároveB bolestí
ale bůh ví proč neměl jsem ani
tolik síly abych povstal nebo zvo
lal její jméno A ona minula mne
oči strnule upírajíc kamsi do ne
určitá Toho odpoledne bylo už
po práci ruce se mi přilil chvěly
než abych mohl jimi něco dělat
Kráčel jaem pomalu k domovu
vleka za sebou pytel bavlnou
A byl jsem jen několik kroku od
farmy když apatřil jsem od břehu
Colorada vystupovat z lesa —
Cindy V tom okamžiku rozpo
menul jsem se Že kohosi zahlédl
jsem v lese u řeky dost často —
ale že nevěnoval jsem tomu ni
kdy pozornosti jsa úplně zaměst
nán myllenkami o Kattii V
trapné nerothodnoatl Kanul jsem
na dvorku a hledět vstříc přichá
zející nevěstě bratrově nejsa prá
vě v náladě na veselý hovor Ho
vořili jsme spolu druhdy dosti
často ba ona časem mne i vyhle
dávala v sobotu v LiQraoge aby
te uchránila dotírá — Uč nikdy
jiem si jí aal důkladněji nepo
všiml AI onoho odpoledne
"Nemá slý vkus Torní" reál jsem
li v duchu hledě na kyprou jejl
postavičku a siřivéoil Avidychl
em si vipomtaaje své Kattie
lcč kdyl datla pomal jiem i
ářt jtjí oíl j — smutná aář-
te otu tj IU i ai cha i c'ch itl
"Dobrý večer Samci'' — řekla
velmi zatichle "Dcbrý večer
CínJyl" odřekl juem jsa udi
ven že i tato zdá se býti trpící
A nemoha pochopili kde smí je
Tom je-li Cindy zde "Jdet už
s pole?" tázala se bezzvukým h la -em
i cítit bylo že ptát by se
chtěla po jiném "Ano jdu do
mů — sám — neboť o Tomovi
nevím" zikoktal jvm nevěda
jak jioak přivést řeč na bratra
"i á byla sama" řekla nízkým
truchlivým hlasem Touží po
Tomovi — pomyalil jsem si a
bylo mi jí líto A utěšil jaem ji
"Tom lei dnes odpoledne za te
bou!'' Na okamžik přivřela oči
Když je zas otevřela Šlo z nich
coii studeného "S bohem
Samet'' řekla divným hlasem
jenž mi zvučel v hlavě celou noc
— i odcházela — také pomalu a
s hlavou skloněnou A k nalí
farmě se už neotočils Když večer
fekl jsem Tomovi že vidět jsem
Cindy u řeky vyjasnily ae jeho
zadumčivé tváře "Hledal jsem
ji mírně" usmál se "a ona zatím
byla za mnou až zde dobrá
sladká Cíndyť'
A byl už podzim Stvoly zlá
mané kukuřice zčernaly keře
obrané bavlny uschly listí stromů
opadávalo kaktuiy pohoědly
mech na texasských dubech jelrě
více zcledal už ubylo světlušek
a cikád jen pořídku kolibříci od
táhli do Mexica motýl byl vzá
cností jen supi vždy itejně smutně
kroužili nad ztichlým teskným
krajem Kattie byla vždy ne
mocníjll — a churavěla tedy i
moje duie Ale ani s Tomem ne
bylo lépe a Cindy prý přestala
rpívat Co že to lehlo na naši
farmu? Nemluvíce a na sebe se
nedívajíce s Tomem jsme aedávalí
večer co večer na verandě oči
zahleděné do truchlivé tmy Vě
děli Jsme druh o druhu co nás
trápí a soucit i brstrem hojil bo
lest každého z nás A marně jsme
přemýšleli o tom co nás oba dělí
od Štěstí ač milované a milující—
Až potom to přišlo najednou
co zhroutilo mne docela Zase
byla sobota a zase jsem byl v La
Grange a zase jsem viděl Kattii i
Cindy A když Kattie měla se Ic
odjezdu sedl jsem na koně i já
Před mostem jsme se mlčky k
sobě připojili jakoby se to rozu
mělo samo sebou- A mlčky jsme
jeli Srdce mi prudce tlouklo
neodvážil jsem bo podívat na ni
I hledal jsem slova kterým bych
začal zpověď utýraného svého
srdce Leč slovo nepřicházelo a
cesta ubíhala Jeli jsme poklu
sem a nale koně vesele 'spolu ho
vořili Minuli jsme naši farmu
Nevím zda Kattie se podívala k
ní ale zdálo se mi že bylo tomu
tak Po chvíli vzdychla ai: "Ah
Same jsem nešťastná' Duše se
ve mně zachvěla Chtěl jsem říci:
i já Kattie ale ty můžeš ne
štěstí změnit v štěstí" — — ne
řekl jsem však ničeho Dojeli
jsme v mlčeoí na dohled k farmě
jejího otce Zastavila koně a po
dávajíc moě ruku pravila bolest
ným prsním hlasem nesnažíc se
zadržet slzy pod dlouhými řasa
mi krásných svých očí: "Same
řekni Tomovi že ho mám
ráda nad vše na světě a že
jstm nešťastna' A než jsem se
vzpamatoval odcválala na bílém
svém koni jenž stále ještě řeho
tem odpovídal hlasu mého koně
Neměl jiem lily ani zaplakat Za
celou tu cestu nepromluvil jsem
slova nebyl bych promluvil
ani nyní Zlomen aoufalý ne
moha uvířiti v možnost ničeho
tak titěrného a pfeca jen cítě Že
jest ul všemu konsc — nechal
lem kont vohou uzdu a zhroucen
v mexickém svém sedle byl bych
jiiti ipadl s koně nebýt hrbolů
tedla napřed a v ladu jel mne
drtely A kdyl kolt lám od ibe
itratil přJ oallUrmou proalraje
ie se tuaulottl uvtJonil jcm si
že stojí černi 2i na po boku mého
kor cti je jl }ts zíraly na mne
"Tťs ly llatinsh?'' zateplal jsem
vlit než promluvil Bylo už
ffliiiií a srdce nepomáhalo očím
"Ne já jiem to Cindy!" od
pověděla chvějícím se hlasem ta
jejíž oči tak zářily A po chvílí
dodala: "Slez skonči" Ovládán
její vůlí a přinucen září jejích očí
seskočil jsem a stanul jí tváří v
tvář A tu oia objala mne teplý
ma něinýma pažema přitiskla
mne k dmoucím so prsům a dlouze
mne líbajíc zasténala hlasem
plným slasti a trýzně: "Same
oh Same jeu tebe miluju
jen tebe a nic nebude z mého
Žívoti nebudu-li míli tebel'' Vů
ně jejich vlasů Žár jejího dechu
chvění jrjího měkkého těla — to
XlOttlllf Ul I tOM ti
1'rantiUk hr lueltov Poilednl
do bíu často ilýcháme jmenovat!
vzácného přítele čeakého národa
Prant hr Luetzova průkopníka
české literatury a uměuf v Anglii
Ifrabě Luctzov je jedním z nej
lepších našich přátel S nevšední
pílí a láskou napsal: "Uobemia
an historical sketch'-' ilílo veliké
ceny v fiěmŽ vroucně a s vzácným
pochopením a porozuměním y
stihl dějiny našeho národa který
miluje jak sám se někn'!lráte vy
jadří! nade všecko Mistrně též
do angliČiny přeložil a tím také do
novodobé literatury uvedl Komen
akého: "Labyrint světa' Hrabě
Luetzov je velkým ctitelem krás
naší Prahy Ve abfrce o předních
městech evropských vydané v
Londýně tak krásně a opravdu
se zápalem horuje pro naší Pra
bu Jak jsme už v předešlých
číslech oznámili byl prvním z
těch kteří podepsali provolání ku
zřízení českého oddělení na výsta
vě londýnské aby jasně a samo
statně mohlo proníknoutí České
umění do ciziny a jest též jedním
z nejnadšeněj&lch řečníků kteří
kdy v cizině se o našem národě
zmínili Dosud ještě nevymizelo
nám % paměti jak loni na vyso
kých Školách londýnských i pra
vým procítěním přednášel o historií
českého národa Můžeme býti
hrdi na svého přítele který k na
šemu národu lne takovou láskou
a směle můžeme jej počítali k nej-
lepším ozdobám naší vlasti
Jak valatítl ogaři telegrafovali
do Vidní Zajímavou historku
vypráví Josef Kalda v nedávno
vydané pěkné knížce "Ogaři"
Ogaři jsou valašší dobrosrdeční
nezkažení hoši neznající mimo
těch svých bor a několik dědinek
jiného světa Hornatý celkem
chudý valašský kraj ve východní
části Moravy je celým jejich svě
tem Jednou se stalo že přes va
lašskou dědinu stavěli telegraf to
bylo pro ogary něco nového a
divného "Na jednom konci se
to telegrafuje a na druhém konci
už se to ví!" "Jak je to jenom
možné to bych rád věděl1' krou
tívali ogaři hlavama a se zataje
ným dechem ucho na sloupě po
slouchali jak to zní "Čuješ
Francku včiltelcgrafujů?' "čuju
enom že tomu nerozumím ' Ale
za pár dní zaíali na telegraf hře
šit Trubelíkovi nejpěkbější ho
lub jak k večeru letěl zavadil o
drát — a mrtvý spadl dolů Ja
níček našel zabitého ko&a mrtvou
vlalťovičku našli v příkopě po
chvíli Tož uiuesli se ogaři že
si proti telegrafu musí vystúpit
Na radu Ozeí pojtového bylo
přijié by sa hledělo po dobrém
In věc napřed skoncovať Tol
šli k ntjbliilbnu sloupu te budil
stmi telrgralovat do Vídně Sfls
udeřil třikrál do sloupu a křičel
do skuliny co v tom sloupu byla
"Vy tat jaclsi potuvajte co
vám povídáme My vám povídá
me abyste li tli ty aloupy pošvy
táhat a lio drát poschovávat
vše mne omamovalo "Cindy
Cindy " zaleptal jaem podléhaje
své splněné touze po objetí milu
jící Ženy Uyla už tma Kůfl za
řechtal Pamaiujij se že ten oka
rnžík byl poslední kdy jsem byt
při smyslech Polibky nale byly
vždy ziifivějií Zapotáceli jsme
te spiti láskou a klesli k zemí
A tu chtěje se jí zmocnit! zablá
bolil jsem v štěstí své láskyi "Oh
Kattie Kattie!" A v témž
okamžiku paže jejf ztvrdly a od
strčily mne takovou silou že jsem
e převalil na kaktus a poranil do
krve Oba jsme vyskočili Oči
její leskly so příšerně — trpěla
bezpochyby naJ lidské síly A
teď očí se mne nespouštějíc po
zpátku zanikla v tmách
(Dokoiifnrit flM)
protože po tej valí darebnicí nic
není protože nali ptáčkové po
tom zdychajů A eili nás nepo
slechnete tož my vám ty sloupy
rozházíme a Jrát rozřežeme že
se ani n kúskem neshledáte" A
zase třikrát uJcíil kamenem do
telegrafu Po tej dlouho Cekali
na odpověď Ale než přišla ptáci
si zatím na telegraf zvykli a ogaři
taka
S vilová knihovna Jedns z nej
lepších českých knihoven "Světo
vá knihovos" jak už jsme v pře
dešlém číilts oznámili dosáhla pě
tístého svazku Uibliotheka tato
těší so n-íjen přízni čtenářů ve
vlasti ale i zde za oceánem
Pěkným dílem dovršila tentokráte
svou pátou stovku Je to známe
slavné dílo naieho Amosa Ko
menského před časem i do an
gliČiny přeložené: "Labirinth
světa a ráj srdce' Lepším způ
sobem půltisícovka nemohla býti
oslavena
Uvol a A P Čechova Ze
mřelý spisovatel ruský A P
Čechov sč často trpěl trudnomy
slností míval chvíle kdy o žert a
veselý nápad nebylo u něho nou
ze Čechov jedl rád melouny
Jednou byl v krajském městě Jisté
povolžské gubernie a podařilo se
mu koupiti meloun neobyčejně
veliký Když vracel se v kočárku
domů na svůj venkovský state
ček spozoroval přítel i ním je
doucí že meloun je na jedné stra
ně nakažený Sdělil to s Čecho
vem Spisovatel se poněkud za
chmuřil ale spatřiv na ulicí zava
litého strážce bezpečnosti poru
čil zastavit a zavolal k tobě stráž
níka "Pro Boha bratře I" —
povídá s ustrašeným obličejem k
užaslému salutujícímu strážníko
vi podávaje mu pečlivě zabalený
meloun "Pro Boha bratře po
zor! Někdo podstrčil mi pumu
do vozu! Bratře pozor dej "je to
pu— mal" Strážník se třese chvě
jícíma rukama béře zabalenou věc
o níž kreslí ae ve své mysli hrozné
věci A Čechov zanechav užaslé
ho strážníka v smrtelném rozjímá
ní ujížděl pryč — Snad později
Čechov užil tohoto případu za
látku k některé své humoresce
Dovedl zajisté vystihnout! úžas
když na policejní strážnici s u
strašenými obličeji vybalovali s
největší opatrností pumu a na
lezli nahnilý — meloun
Jiosdci často alýchámo ve
zprávách z Ruska o bosácích a
černých sotfiích Uosáci jsou lidé
potulní trampové toulající so od
dědiny k dědině od města k mS-
ttu Poněvadl na Husí chůze v
bolech náhli k známkám ti
moŽooili chodí tito tuláci bosi
Odtud nálev bosáci Meti bosá
ky jsou lidé kteří do tuláckého
stavu přilil bea vlastní viuy moo
li toutl se vybrodill i té Iploy a
kalu a čiko i filosofují O těch
píle Msxim (torkij o uěml po
jedaáváme na Jiném míně celé
historie-— černé lotoě jsou sdru
ženi nejnilllho druhu Tuláci i
ilodlji povolání
i'
h
f
íl'
n
h
i
f
1 1