mírech i nich vyvodit se střízli
voitl takfka mathematickou A
jeitě I pik U střízlivost bude pfj
pádit větlioě (toucích jako fantas
lické výpočty Verneovy impo
santní na psplře ale nemožné k
provedení
čeli američtí mají jednu vlaiť
nott jrjli důsledky vymáhají ai
oalcho respektu ač právě připjatí
t jednostrannost v poslední době
10 zmáhající i v oné vlsitoosti
jsou hlavními z příčin dnešního
tavu Je to smyil pro organlta
ci co vybjdovalo podporné jeď
noty tak pevným základem i a
tak velikým počtem členů jako
ČSPS oeho ZČIJJ JČD„ a řadu
jiných Uylo by vsak smutno
kdyby se na konec ukázalo Že ze
viech účelů oofceh spolků pro bu
doucno zflstsna jea jediný: onen
materiální jcoi ovicro je vlastně
"conditiosloe qua noa'' ale jen!
sám o sobě nezajišťoval by trvalé
existence ani samému sobí Jsou
jelll i jiné povinnosti než zane
chat avé ženě a svým dílem nlja
kuu tu stovku) a aby to co pooe
oáhlu nyní ae zanedbává a ubíjí
třeba jen trprostl zanecháno bylo
pííltím generacím měly by přede
vlím pečovat ony podpůrné jedno
ty Jednotlivec je tu přilil slabým
— slstým byl I nový spolek
zvláiiě k tomu utvořený Jediná
moinost letí v podpůrných tpol
cích i v orgaoisaci jel má ráz
čistě národní v Sokoli A jediný
způsob jskýrn dalo by se vybude
vat národní fmřnl jest národní daň
# #
Jsou li čeli američtí tsk pokro
Čilí a uvědomělí — vyoíksjMi tak
nad nás Čechy ve staré vlasti
proč až dosud při té své stále při
pomínsoé "otftavostl" nezavedli si
takovou národní daR jakou při
meniím blahobytu odvádíme my
tam za mořem — dle staré cti
hodoé fráze — "na oltář vlasti"?
Ústřední Mstíce školská Národní
Jednota Pošumavaká Národní
Íednota Severočeská Husův Fond
Icskoslovaoská Jednota — a což
dalo by se toho vyjmenovat — to
vlechno jsou Hvé důkazy že
amysl pro jisté věci jeit více vyvi'
nut v nás než v čcfifch ame
rických — nebo lépe řečeno: ie
poctivěji byl probouzen a podně
cován Oviem hraje tu velikou
úlohu zase ta okolnost že ve staré
vlasti intensivněji cítíme cokoliv
Činíme pro sebe že Činíme a pro
tu zemi kterou jsme zdědili a
kterou chceme lepší odevzdat! do
rukou příštích generací Ale což
Češi američtí vybudujíce si své
národní jmění k svým potřebám
k svému povznesení — — což
také nebudou pracovat zcela jen
pro ttbtl Pro avou čest pro větší
možnost svého jmensvnové vlasti
a pro lepší budoucích?
v Tolik peněz ae tu takřka denně
rozhází životem v salonech tolik
peněz ie tu prokouří a propije —
což tedy nezbylo by něco málo i
na tu "národní dsB''? Kdyby
podpůrné jednoty národní spolky
a rozmanitá místní sdružení za
vedly pravidelnou měsíční daR
bez výminky viem svfn ftenům
— — nevyrostlo a nevydržovalo
by se tu ohromné národní jmění
umoŽRujlcí nějaké dílo kterým
prokázala by se síla a iotelligence
Čechů amerických a jímž pevněji
vásala by se nová generace k
ataré nel slovy slovy a zase jen
elovy? Kdyby podpůrné jednoty
ustanovily každému svému členu
povinné národní daně pět centů
měsíčně — svobodomyslní čeli
američtí jen a této daoě rok ta
rokem shromažďovali by po třiceti
tisících dollarech ba snad i více
Kdyby ostatní spolkyjea po centu
tuěilčoě vybíraly od ksldého ČU
na kolik at) tisíc by přibylo k
onomu "národnímu jmění''?
Nejsem tak poltili abych vl
til la ! je coii tikového moloo
nteilaniirUkfmi Čachyj jtou při
lil sobečtí k sobi umím jsou
pfílil pokažení zlým tiskem než
sby dovedli si odepřít měsíčně po
jedné sklenici piva nebo po
jednom doutníku Pan Rosický
vypravoval mi že druhdy v kle
réti národní organiiaci podpůrné
navrhoval cent měsíční daně —
a návrh £e padl Slováci měli
také podobnou národní dafi v
jednom ze svých podpůrných
spolků — ale na konec ji zrulili
Nemožnost něčeho takového mezi
Čechy americkými byla by vlak
právě důkazem že celková úro
vefl jejich vyspělosti je položena
kdesi přilil nízko než aby mohlo
přioésti ovoce jskékoli vylil ioi
žení jakákoli vznešenější touha a
myšlenka Neschopnost Čechů
amerických v přinášení obětí po
měrně tak nepatrných vlastnímu
tsk nesmírnému prospěchu — ta
neschopnost byla by zdrcující od
povědí na všechny ony hlasy vo
Isjící po nápravě a toužící po
lepším životě Důkaz oné ne
schopnosti byl by definitivním
rozřešením vlech otázek česko
smerických) a po provedení ono
ho důkazu bylo by dovoleno říci
bez uzardění) čím dříve splyne
me tím lépe — —
Nevěřím že dneb zítra za mě'
sío bylo by zde možno něco tako
vého jako ona mnou navrhovaná
"národní dafl" ale právě tak ne
věřím věřit nemohu a nechci ža
by "národní Jiň" byla vůbec a
vždy nemožná mezi Čechy ame
ricuými Pevně věřím v dobré
jádro české naší duše a českého
nsšeho srdce a mohly-li vypuzení
z vlasti existenční zápssy a často
i mnohá zklamání dáti na pohled
dosti tvrdou a dranou kůru té duši
a tomu srdci mám mnohé zkuše
nosti o tom že jde tu skutečně
jen o kůru kterou v pravý oka
mžik lze lehčeji prorazili než
škraloup na vodní hladině po
prvním přímrazku Jen toho je
třeba aby slunce vyavitlo a aby
duše přilil navyklé na mráz a ne
důvěřivé nikdy až do krajooití
rozpoznaly že tentokráte slunce
nezspadne dokud neaežehnr jíní
a náledí — —
To platí o Širokých vrstvách —
o těch kterým první vzdělání že
poskytly honosí se zdejší novi
náři O oněch jichž inteligence
zsložena jest na hlubších zákla
dech ani nemluvím Nemělo by
být zapotřebí těm zvláště pfipo
mínit co jest jeich povinností a
jské dobré následky mělo by
utvoření "národního jmění" Na
neštěstí vlak kladu-li v koho dů
věru že můj návrh ho nezarazí a
nepopudí k odporu jsou to onino
prostí lidé a pak jednotlivci vzdě
láním a vrozenou inteligencí sto
jící vysoko nad úrovní i té česko
americké iotellígence
Nejen povinnou i dobrovolnou
"národní daR" měli bychom zde
zsvésti a to dle vzoru našich kra
janů ve staré vlasti Myslím na
to vždy kdykoli dostanu nějaké
psaní z Čech nebo z Moravy:
málokteré přijde na němž vzadu
by nebyla dvouhaléřovázoámka—
"národní daně" Tak navykli si
u nás mnozí na tu "dobrovolnou
daB" že jim skoro již ani nepři
padne jakoby dělali něco zvlášť
ního něco co nerozumí se
samo sebou a čeho neprováděním
ušetřili by několik krejcarů do
týdne několik korun nebo 1 tli
lek do roka Od jednotlivce
vynese tato mimořádná "daB" při
nejleplím nějakou tu korunu do
roka ale národ akládá se a
jednotlivců a čím více lidí přioáll
onu nenucenou nekontrolovanou
naprosto dobrovolnou daft svému
národu tím vělll jmění se tu
ukládá na dobré úroky pro celek
Nejen jednotlivci i obchodní pod
niky odvádějí ilulnl obnoiy na
národní účele dobrovolným přile
pováním eaěch "snímek národa!
dani" ni vslksru korrsspoodenci
Na dopise ntdivno obdtltoím
od ředitele Národních Listů naiel
jsem onu známku na listech od
redaktorů a nakladatelů na dopi
sech přátel silnějlího i nlžoějllho
pohlaví m Tak se zdá jsko by
už jen ze zvyku lepili ti lidé ony
známky na zadní stranu do
písft
Nebylo by cosi podobného
možno i zdi? Nemohly by začít
opět národní jednoty podpůrné a
to zavedením "kolku národní
daně'' na pojišťovací své listiny?
Pělícentové kolky by stačily
A na všechnu tvou korresponden
ci na vstupní lístky do zábava
divadel kdyby naše jednoty a
spolky lepily jen po půlcenlové
známce "národní daně českoame
rické" — kolik tisíců by to do
roka přibývalo k "národnímu
jmění''? A z našich spolků chvá
lit bný ten zvyk přijali by jedne
tlivci jímž na několika centech
právě nesej Je přijaly by ten
zvyk i některé závody jež mezi
americkými Čechy "dělají" peníze
a jež by tak odváděly dobrovol
nou dafl svénu lidu Přišlo
by to jaksi do zvyku LiJé kteří
požívají vážností jako vůdcové
předáci vlastenci ostýchali by ae
druh druhu poslsti dopit jenž
nebyl by pod pečetí "národní
daně" Spolek kladoucí nároky
na účast vlasteneckého obecen
stva neobešel by se na vstupen
kách bez povědomé zevšeobecně
lé známky Slovem patřilo by
užívání oné známky k dobrým
mravům
Z povinné {dobrovolné národní
daně jen svobodomyslní češi ame
ričtí sami ze tebe a pro tebe mohli
by ti ukládali ročně na padesát
ledesát tisíc dollarů
Netočí se vám hlava nad těmito
výpočty — nad číslicemi tak zá
vratné výše? Nebo se vám ani
nechce vířit že tolik tisíc ie tu
ročně ztratilo z nichž mohlo te za
ta minulá na prázdno vyznivší
leta vzbudovat něco co bylo by
pomníkem co vyžadovalo by si
úcty Američanů i ataré naší vlasti
a co bylo by dobrým příkladem
příštím generacím i krajanům v
domovině?
Zaveďme zde povinnou i dobro
volnou dafl národní — a budeme
mít zajištěno Ikolatví lepší pří
stup k vyššímu vzdělání pořízení
dějepisné památky pomníky re
presentaci vlechno to pak
myšlenkový rozruch přinese nad
hladinu veřejného mínění Až te
povznese tisícerými cestami prů
měrná vzdělanost lidu nebude již
příčin k stálým steskům k temné
beznadějnosti jíž dnes se ubránit
je tak těžko Člověku jen trochu
jemnocitoému a prozíravému A
kdyby do roka se začalo t onou
"národní daní" — - za deset let
nebude již nikoho kdo by se obá
val ie tu nelze psát dějin leda o
věcech smutných a zahanbujících
"Well ono se to tomu
Uavlasovi pěkně píše" řekne si
mnohý z mých čtenářů "ale kdy
by tám měl platit povinnou i do
brovoloou národní daR ten
by te ošíval "
Myalím Že málo z mých čtená
řů má méně peněz naztyt než
mám já Přea to však Že ani ne
patřím mezi americké Čechy jsem
ochoten po celý svůj Život ať
jsem kdekoli ve světě plstit mě
síčně dvojnásobný obnos než jaký
navrhuji ta národní daB Česko-
americkou a pokud budu ve
Spojených Státech jsem vždy
ochoten oa všechnu tvou obsáhlou
korrespondeoci lepit po půlceoto
vé známce
Těm kterým bylo by lilo Že
simi neptilli tímto návrhem
jsem neholen vystavili listinu 2a
Id myšlenku vlastně tuggcrovali
mi oui
A ttď jiem jen ivldav co ušly
lim o poleliloiti blouioivosti a
ntpřcdldlsaostl svého oávihuj
podle toho si potom nsprtvím
nebo dotvrdím tvůj názor o ame
rickém češství o jeho významu
anebo bezvýznamnosti o jeho
tile nebo slabosti
#
Začal jsem psáti tuto kapitolu
ještě v Omaze ale nedošel jsem
ani k prvním třem hvězdičkám
Ostatek psal jsem ve vlaku trha
ným písmem a v trhaných myšlen
kách A zatím co teskcét pu
stiny Wyomingu míhají te venku
já odkládám péro a oddávám te
toům o lepším budoucnu ame
rického češství
i ji
Upřímné slovo
Čattěji než kdy jindy hovořilo
a ptalo te poslední dobou o nízké
úrovni našich českoamerických zá
bav Padla mnohá dobrá tlova
i čatto návrhy podávány z nichž
mnohé zatloužily aby te o nich
uvažovalo hlouběji a přišly na
přetřet u všech našich spolků A
nejen že to byly pokyny lidí zaují
majících v našem společenském
životě místa nejpřednější ale i z
nejširŠích vrstev lidových ozvaly
te hlasy volající po nápravě a ko
nečném obrození Snad konečně
dočkáme te že slova dobře a
upřímně míněná budou pochope
na a že stane se náprava
Nyní kdy zábav pořádá ae poměr
ně nejvíce naikytá te k tomu pří
ležitost nejlepŠÍ Zahoďme před
tudek že nebude li ae zábava
pořádat v dřívějším rámci nebude
lákavou a nezdaří se Pravím
výslovně zahoďme předsudek
Celá massa dobrých lidí nejdou oa
nynější zábavy proto že neposky
tují jím nijaké radosti ani obvese
lení Spíše hořkost v duši z po
dobné zábavy si odnesou
Jsou mnohé že nejen neodpo
vídají vkusu našemu dobrému
českému vkuiu na němž se u nás
tolik a tolik hřeší ale i v ohledu
mravním nejsou takové jak by se
dalo od českých lidí očekávat Jak
působí na duši poctivého člověka
nebo dítěte jež nikdy na zábavách
našich neschází kuplet hemžící se
hloupými oplzlými vtipy a jehož
konečným eíektem je přepadení a
vytáhnutí nože? Myslím že přes
všechen ten jásot tleskot a smích
aspoR tři Čtvrtiny lidí myslí si
něco co neodpovídá ani tomu
smíchu ani té pochvale Ne
chci uváděti jiných a jiných výje
vů jichž jsem byl svědkem my
slím že i toto dostačí a vzbudí
uvažování a přemýšlení o ti věci
Což není v naší české literatuře
spousta dobrých humoristických
výstupů při nichž při vší slušnosti
a dobrém vkusu se Člověk upřímně
a srdečně zasměje do syta? Spou
sta celá spousta je jich — - ale bo
hužel nikdo si toho nevšímá a
užívají se a na jeviště uvádějí
staré škváry které v Čechách
jsou už nemožnými Či nebyla
by při zahájení podobné zábavy na
místě dobrá básefi kde upřimoý
mi a nehledanými slovy by se po
ukázalo na vlastenectví a důleži
tost zápasu o naší mateřštinu v
moři cizáctvf ze všech stran nás
obklopujícího? A po ní by mohla
přijít! humoristická čísla odpoví
dající českému vkusu i povaze -jichž
je v naší literatuře dost a
dost
Už jednou by se mělo o té věci
přemýšlet Od planých slov o
něl nikdy u nás není nouze mělo
by ie přikročili ke skutkům
Proti krvácké a zločinné litera
tuře zahájen byl boj úspěšně Té
měř celá česká myslící veřejnost
se oivala Nebylo jednoho člo
věka jemul život národní a spole
čenský není lhostejným aby nepro
jevil svůj náhled A zdá se že
přece mnohá slova nepidta na
skllu a Ie se stirým rokem al na
nepatrné výjimky pohřbili jíme
předsudek ie práce opravdu lite
rární cenní by ni! lid nezajíma
ly Tedy i v ttil věci stala st
čátteČoá náprava
A kdy te opravdu bude přihlí
žet! k reformě programů našich
tpolečenských zábav? Kdy tu
stane te náprava? Či ml zůstati
pouze při tlovech — bezcenných
planých slovech za nimiž nenásle
dují skutky? Nebylo by to více
než hanbou za níž by následovala
bolcvť a hořkosť? Hořkosť nad
tím vším co na náa je dotud ne
pěkného a bolesť nad nemožností
oáprsvy?
Národ jenl itratll smyti pro
mravní povinnost propadá Ireilu
dtln jako jednotlivec % toule vadou
trestu táhna Ta slova řekl kdysi
Emerton
Měli bychom o nich přemýšlet
Ui jednou měli bychom začít pře
mýšleli o rozdílu mezi pěkným a
zkázoootným Zlatá slova Kmer
tonova měli bychom míti atále na
mysli Reformou našich zábav
nejen že prospějeme tobě tvým
dětem ale i tvému národu k dob
ré pověsti národa těžce zkoušené
ho jehož jsme větví přispějeme
tím nejvíce Nuže nyní nastává
k tomu nejlepšl příležitost"! Do
kažme že slova dobře míněná
dovedeme oživit ve svých srdcích
a dovedeme je pochopit! Dokažme
to skutky jichž tolik je u nás po
třeba! PíičiHme se abychom ne
ztratili smyslu pro vkus a mravní
povinnost — abychom nepropadli
trestu dějin Odhoďme předsu
dek — a výaledek bude zajištění
Nebuďme bluŠi k upřímným hla
sům a nctečoi k dobrým snabáml
A pak zajisté život náš společen
ský bude přátelštější a upřímnější
a lepŠiti se bude den ode dne
Otakar Charvát
Zprávy OBobtil
— U vážených manželů Hugo
ilonigových v So Omaze dlel na
vánoční svátky po 4 dny na ná
vštěvě syn jejich z Red Oak kdež
zaměstnán jest co superintendent
velkého závodu Bridge & Iron
Works Mladý p Honíg ač do
tud mlád a svoboden vlastním
tvým přičiněním dodělal te tako
vých úspěchů Že nyní zaujímá
zodpovědné místo u výše zmíněné
firmy Po ukončení své návštěvy
odejel mladý p Ilonig na východ
do Pittsburgu kamž firmou vy
slán byl by učinil velké objednáv
ky železa a ocelového materiálu
— Min pátku potěšeni jsme
byli návštěvou krajana p Leo
Hotovýho z Dwight Neb Týž
dovezl do jatek so-omažských ná
klad vepřového dobytka jak a
námi však sdělil nebyl s cenou
spokojen
— Pan Vác Skoumal z Platts
mouth meškal v městě našem min
týdne Přivedla ho sem těžká
choroba jeho manželky která
podrobena býti musila nezbytné
operaci v nemocnici sv Josefa
vše však bylo šťastně překonáno a
v pátek přijel si již pan Skoumal
pro ni ježto zotavila se tak dale
ce že může již nemocnici opustit
a do svého domova se vrátiti
— Pan John Petřík z Camp
bell Neb zavítal v pondělí do
Omany se synem svým John A
Petříkem kterýž zde bude navště
vovati obchodní Školu Jakt námi
pan Petřík sdělil měli tam úrodu
dobrou a tudíž jsou úplně spoko
jeni — Min týdne dlel v Omaze vá
žený krajan pan Prant KíivohláJ
vek ie Schuyler Přivezl do trhu
south omažského dva náklady ve
přového dobytka a cenou byl
úplně spokojen Těšilo nát milé
1 ním setkání
— Jak t námi právě dopitnicf
sdělil pan liivlaia Šťastně dostat
ae do Sin princiska Nerad se t
Omahou loučil a ještě a dáli posílá
vlem svfm přátelům upřímný
poidrav
Předplaťte m im Pokrok
pouze M rofnt
