JAN HAVIAMA
MUJ BRATR TOM
1'ovfdks % Teeu
Dobrý večer Sír dobrý večer
A prosím — pozor — prosím:
tou lodičkou kdyby Sír zatočil
hned k břehu chce II snsd v)
stoupit — tímto mezi balvany
do dále by ic mi potrhaly udice
— a co že by zb)lo ubohému kuť
liavému Nigrovi kdyby i o ty udi
co přišel? Sami Uankae nikdo už
do práce nechtějí — Sír se směje
vím co li mys'1 ile mýlíte neboť
Sam ÍJanks by pricovil kdyby
mobl Ale takto mi zbývá jen
fcki — ryby želvy rici Nu
dobrý je Colorado Samovi nedá
umflt hlady Sam nachytá li čaa
od čaiu co ao dá nachytit —
něco prodá něco sá-n sni něco
vým soudruhům dá za trochu
kukuřice za několik banánu za
atirou slepici Ji & la neopuitl
Sama — je to dobrý Nigr ntkra
de zlého ilova bílým ncřrkoe
málokdy se opije yeťir
málokdy v ueděli do kostela
chodi a nábolné zpívá — oh
Sam JJaoki Je Jobrý barevný člo
vlk Sír může it přesvědčit
ieptá-li 10 na mne v hotelu kde
bydlí-
Jak vím íc Sir bydlí u Kcinc
rft? Ob o-Čcm by ncvčdřl Sam
Unikat Ale něco přece oevími
Odkud Siř jíte přišel? Nemlu
víte zcela anglicky jako bílí —
idíšo tik trochu Sir odpu
atí jiko my Čtrní V lívropy?
lim to je přet moře žer
proč — možno-li le plít? Aby
ae Sír podíval do Texaiu do La
Graoge na Sama Jlanksti Nebe
la— Sír dčlá ti smíchy z ubohé
ho Nigra i ale Sam liankt je
dobrý a nehněváte jakže
Sir fiká že má rád černé?
jejich pímičky? Nu řeknu
jednou večer oilím mlidým a oni
zazpívají i zatancují Zazpívat
já ? Oh nelzř už a pak
což zpěv bez tance? — A já
to Sir uzná tancovat nemohu
Jak jiem přišel k úrazu? Eh
to je zlá hiitoríe Kdybyite le
ptal po tom v La Graoge bílých
řcknoui "Oh Sam byl zloděj
kradl slepice a prasata až ho
jednou poitřelili Por Goodncu
Sakel A dvacet let už to říkají
Nedbám Což mi po lidikých ře
čech? Jihaoé nemají černých v
lásce htr to už asi poznal
Ve vlacích máme zvláštní odděle-
ní i na Kanicích — v salooně
neimíme k baru bílými ion
do předsíni Nu co dělat?
Pravda před čtyřiceti nebo pade
sáti lety mám Ipatnou pa
měť byly jsme ještě otroky
Texasané dívají sa na nás ještě
dnei4jako na něco mezi dobytkem
a člověkem Ať Sir posoudíš pít
let je tomu co blízko La Grange
v jedné osadě blil tancovali Stalo
ae že dovnitř vešel černý Chtěli
aby odešel ale on byl snad
napilý ne bo co neposlechl
A tu jedeo z bílých vytáhl revoi
ver a střelil ho jako psa Nigr se
svalil mrtev liílí ho vzali za
hlavu a za nohy vyhodili ho na
cestu krev posypali pilinami —
á tančilo se dále Šeřil mlče)
Col pro jednoho černého? Nu a
lak i mne poitřelili smrži-
čili Sama líaokse a Ještě
ošklivých pomluv naR nadělali
Pětadvacet let ul se tak svitem
vláčím Že dříve řekl jem dva
ceti Nu Ipatná paměť Ipatná
paměť A není divu! Vldyť jo
ml ul skoro padesát anebo něco
přel padesát Jen tolik vím tf
po válce kdyl se Černi stali svo
bodnými bylo ml asi sedm nebo
deset
Zda i pamatuju ty staté
Čaiy? Nu mnoho sr nepamatuju
aby cit pravdu doíual Ale mftj
otec už dávno je mrtev
ten dovedl mnoho o tom vyprá
včll A řkal vždy že byly ty
doby lepší pro černá než doeloí
svoboda Nigr míl nijakou cenu
pro bílé bylo Škoda zle i
ním nakládat Odbyl li svou
práci život měl zajištěný mohl
si bezstarostná zazpívat s zatan
čit A dnes bílým vadí pomalu i
nái zpčv a tanec Co po té svo
bodě? Mne střelili — hle
asi před třiceti lety také jen
pro zpčv Nu když střelili
bůh jim odpusť Mohli už za
střelit docela Tři bratry jsem
mil a vlichni selili bídnou smrtí
Jíma lynchovali žo prý přepadl
bílou ženu Mat prý kradl kont
říkali a tak jednoho dne
zmizel Zastřelili ho někde v
prérii a supí roznesli jeho tělo—
myslím — nebo do řeky do
Colorada bo hodili a aligatoři ho
pohřbili AlTomem? Nu toť
už ta nejsmutnějšl hiitorie čtyři
jsme bývalí — zbyl jiem jen já
kterého bílí poitřelili do nohy
místo do hlavy
Sir by chtčl slyšet o mém bratru
Tomovi? All right budu vypra
vovat ale dříve icbcru udice
Stmívá se uŽ nttopýří lítají nsrf
řekou Je čas k návrstu JJude
Sír tsk laskav s vezme mne na
loďku? Děkuju děkuju tak
ještě tamto dvč s ryby
málo jich tak sednu
ti do zadu a teď tedy budu
vyprávět o svém ubohém bratru
#
#
Můj otec jak už jsem řekl
býval otrokem Narodil se zde
v Texasu na plantáži etarého
Špatěla Krtrtla asi tři míle od
nynějšího La Grange Dle jeho
vzpomínek uŽ i otec jeho byl ro
zen v Americe — vypravoval prý
často o Floridě a Georgii odkud
prodejem se dostal do Texasu
Moje matka však byla čistá Aíri
kánka přivezena do Ameriky v
pátém nebo řcstérn svém roce od
nČkud ze západního pobřeží—
bratr Tom říkal vždy že odněkud
ze Senegalu ani dobře ne
vím kde je ta země Celkem
jsem se nikdy mnoho o ty věcí
nestaral Tom však měl toho
plnou hlavu chudák až do avé
smrti Matku napadávaly občai
podivné záchvaty kdy oči se jí
přivíraly jako bolestí celý obličej
ztmul-arty vyslovovaly jakási
nesrozumitelná slova Bratr Tom
si zaznamenal mnohá z nich a
potom pátral co by asi známe
nala Dvč si pamatuju i já: Segu
což prý je nějaké město tam v
Africe a Džotiba nebo Džitoba
nějaká řeka Když matka zmírá
la — chřestýfi j! uštkl a nebylo
po ruce tolik whisky ani brandy
aby se opila a uchránila jedu —
nepoznávala z nás nikoho a blá
bolila cosi čemu nikdo nerozu
měl Celé věty křičela bezpochy
by cnou řečí kterou mluvila než
ji uloupili otrokáři časem zapo
mněla skoro vše z onoho podivného
jazyka a často litovala že nepa
matuj si uŽ té nebo oné písně—
teprve ve smrtelném sápass roz
pomněla se i na ty zpěvy smutné
zpěvy a přerývaným chraptivým
hlasem je zpívajíc vydechla duli
zpěněnými a (křivenými ústy
Mně bylo tehdy asi pětadvacet
ještě jsem nebyl chromý — dva
starlí bratři byli mrtvi — a Tom
dobrý mftj Tom tyl níco přes
dvacet
Můj bratr Tom narodil ae ne-
mýllm-li se dvě let před prohlá
la altu svobody ulroko Dětství
prolil ul na malé nati farmř u
prslea při Coloradu mlll od La
(irarg-t l'm atuji le ul jiko
drobné dítě býval nějak zasmušilý
rád sedával v lese a u řeky nebo
pozoroval pfcbtovánf frveno
hlavýcli supil vysoko ve vzduchu
třepetání kolibříka nad květy
víření v mraveništích Měli isme
černého koně dobrého a přítul
ného Na tom koni malý Tommy
hodně ae vyjezdil po kraji mílo
kdo z farmářských bílých hocha
so mu vyrovnal v rychlosti jízdy
a pevností v sedle jakou měl on
nemohl se pochlubit nikdo leda
cowboyové pssáci dobytka v pré
riích na západ od La Grange
Jedno bylo zvláštní u něhot za
Živý svět nechtěl vzít do ruky
putky ani revolveru ještě i jako
dvanáctiletý hoch s jaksi Štítí
ae itfcloé zbraně vždy i později
Nevěděl jiem příčiny toho a ne
vím mi posud Tom nedoved
nebo nechtěl nám vysvětlili léto
záhady a konečně nezáleželo na
tam tolik aby si kdo byl tím přilil
hlavu lámal Za to nad via rád
střílel z luku který si sám zhoto
vil a házel indiánským kopím
jež doslal od kteréhosi Nigra
vrátivlího se tehdy do Texasu ze
Severní Dakoty kam uprchl před
lety ještě před občamkou válkou
Šípem dovedl srazit i kolibříka a
kopím proklál jako chlapec desf
tiletý zbloudilého mladého bisona
na prérii za Coloradem kde nyn
jiou bavlnová pole Mělzvlášto
nadání s mně nepochopitelnou
zálibu v učení Kde jaký kul po
li&těnébo papíru sebral ho a pře
'ti "Chaloupku strýčka Torna"
četl už jako třináctiletý hoch a
plakal nad ní i smál so jako blá
zen Začal jsem to čistí také ale
ilo mi to itěžka i nechal jsem
toho a£ Tom nutil mne do četby
den co den Když mu bylo ne
zcela čtrnáct Tommy odešel od
nái do severního Tcxaiu do
VVaca kde chodil do Školy na
útraty otcova příbuzného bohaté
ho obchodníka a jednoho z nej
vzdělanějších Černochů na ihu v
té době Navrátiv ae po třech
letech k smrtí otcově ujal le se
mnou natí farmy a péče o rychle
stárnoucí matku zatím co Jim
Mat prováděli dále avé kouiky po
okolí jež Činily Torna nešťastným
Za nedlouho y lirém dalekém
kraji nebylo člověka jenž by te
těšil mezi Černými té úctě jsko
můj bratr Tom A v sobotu ne
bylo nikdy v La Grange vidět
lépe ustrojeného a lépe ae chová
jícího farmáře — bílých nevyjí
mám Sir — než byl Tom lianks
Oh byl jsem hrdý na svého bratra
Tomat Krásný on byl muž urostlý
jako banán oči se mu jen leskly
vlasy měl pěkoě kudrnaté rty
měl jako když nařízne oranž —
oh Sir nikdy jste neviděl hezčího
Nigra I Dovedl moudře hovořit a
mnoho věděl: černi i ze soused
ních okresu chodili k nám na
farmu ae poradit v tom í v onom
Měl-li kdo z černocha list k pře
čtení nebo k napsání měl-li ně
jakou záležitost k vyřízení — do
jista přiSel k Tomu Uanksovi
Také bílí rádi viděli Torna což
zdá ae být skoro neuvěřitelao
Věděli že Tom kará divokost
nevázauost některých černocha a
mlíenco — a znali sMu jeho vlivu
oa Nigry v okolí Když jednalo
se u něco v politice v čem mohly
natáltu padnout blány černých
obraceli se vždy nejdříve na
Torna Na konec otevřel si sa
podpory La Graoge první černo!
skou školu v okrese 1'ayelte — v
dřevěné budově za nall farmou
oa břehu Colorada kterou jsme
vystavili společně
Vše dařilo se dobře peníae se
nám hromadily hned s počátku
oaleho hospodaření a matka cl
lila ae tak Iťaitnou jako prý
nikdy před tím- Mni připadal
výtěžek a farmy Tomovi i jeho
moudrosti a dluluo doinat le
Tommy mil brio o hodně více
nsl já Nistvidil jmm mu toho
neboť niítho tl uedopřál kdelloi
já přcre m uIm% ju-m se opi
si rspftsl — a vedle toho vždy
osočoval Iti jednou zamýtlí s
tím cm uSctfí udělat jakousi velí
koti změnu v životě nás tří svém
mém a matčině I'ře to vlak
trudnomyslnost jež někdy ho za
chvicovila už jako dítě objevo
vala io vždy častěji Neitřílel už
z luku neházel kopím — jen
lánku k jízdě na koni li uchoval a
projížděl te po okolí kdy se mu
dlo A v oné době asi dva roky
po jeho návratu z Waca inad
později poprvé jsem od ně
ho uilylel podivné ony řeči jež
sotva byly dílem zdravého rozu
mu a jistě souvisely jeho ob
čssnou zschmuřeností Svěřil se
mi kteréhosi večers jcítí za Ží
vola matčina Žo má v úmyslu
návrat nás třf do Afriky Strnu
jsem tehdy úžasem a ustoupil o
krok nszpět jakobych se bál že
nezOstsoe jen při bláznivých ilo
věch A Tom upínje jiskříc
oči do podvečerního krs začal
mi povídat své any o vlastí nsll
matky a otcova děda — o oné
zemi z níž do otroctví byli od
vlečeni nali předkové — o Sene
galu Vyčkal jsem až domluvil
A pak snažil jsem le mu vymluvit
podivné ony myšlenky Dal mi
vyslovit dvě tři věty zamračil n
otočil se ode mně a mlčky o ' ' i
O něco později zaslechl ' : i je
o té mze hovořit i mať' Uylo
maroo tyto dvs lidí csvědčovat
o řílenoítí oněch úmyslů cítí
jsem to přilil dobře než abycli
znova opakoval avůj nezdařený
pokut a darmo roztrpčoval bratra
i matku Tom ietřil vždy úsilněj
a byl stále zamyllenějlím Matka
sedávala mlčky na verandě nebo v
zahrádce pod banány a bezpo
chyby přemítala o témže o čem
Tommy Asi Čtvrt roku nikdo
nich nepromluvil v mé přítomno
stí ani slova o Africe Až jednoho
due — měsíc před matčinou
smrtí — bratr vzal moe za rame
no když unaven jsa lámáním ku
kufice uvedl jsem na zemí — a
dívaje se mi upřeně do očí otázal
semne vyslovuje každé alovo
jakýmsi zvláštním dorazem: ''Mfij
bratře Same půjdeš i námi do
Senegambic?" A já odvětil klid
ně jakoby nebylo pranic tak
zvláštního na celé té věcí "Ovšem
ze pojdu Ale nesel jsem ani
íá ani Tommy ani stará naše
matka Uštknutí chřestýše aha
tilo Tomovy plány Dobré dvs
měsíce po smrti matčině nebylo
u ním ani do řeči Sedával u
Colorada a plakal do dlaní A o
návratu do Afriky od onoho dne
kdy matka skonala nepromluvil
už ani jrdiného slova
Hyl-li vždy poněkud nevšímá
vým a uzavřeným v okolí k té
době stranil se hovoru každým
i se mnou a mnoho lidí kteří
chtěli a ním mluvit odešlo a ne
pořízenou Z počátku mrzel jiem
se proto marně si rozmlouvaje
rozmanité iměšoé domněnky ale
později italo io cosi co odvrátilo
mou mysl k jinému Sotva pal
n á m y ' t i
mile oa na&i larmy zu muiat se
španělským jménem starý Člověk
a velmi zámožný mající jedinou
dceru Uattii kráanou lak že se
za ni Diaznui i ťin Ale liatt e
nezdála se o nic více Jbát bílýcti
než černých nebo smíšených tře
ba že bylo jí ke dvaceti a mohla
ledy ul pomýšlet oa volbu muže
llyla soědá ale měla v pleti cosi
čeho nemají tak mnohé mulatky a
co Činilo jl podobnou Krtólce
čeroé jcjl vlasy neměly ničeho co
by upomlualo na nale kučery]
dlouhé husté a jemně vlnité aotva
le ae jl udržely v úíciu jakého
neměla jiná iena široko daleko
Její oči byly leaklé veliké krásné
ltyla-11 v pleli blilll bílým v
očích nesapřela krev nigerikou
A jako vlny bílých měla tkrámě-
ii y vloivý ji nádechem vlasa čeř'
aolikých vbké rly černých měla
ijemniny tvary nit hěloiakývh
IHtMAfOVAUi
Nckollk slov s Jeromem Klapkou
Jeromem
V úterý dne 26 prosince večír
shromáždil se ve zdejším Lyríc
Thester crémo ipolečnoiti na
přednášce proslulého anglického
ipísovstele Jerome K Jeromea
jejž z tří příčin byl bych rád poz
nal osobně 1'řcdnfi máme v nsŠÍ
literatuře přeloženu jedou 1 jeho
knih "Tří muži ve Člunu mimo
pia" která mno druhdy upoutala
na několik hodin a vzbudila zájem
o autora — podruhé p Jerome
psal v jedoé ze avých knih zají
mavě v některých bodech dosti
vystižně o 1'raze o čemž mohou
se naši čtenáři dočísli v minulých
dvou Číslech O A vé Článku dra
Vojana — a konečně bylo mi
záhadou prostřední jméno p
Jeromeovo obyčejně nahrazované
zkratkou — Kladka Wedoáška
jak dalo se očekávat byla ivr~
chovaně poulavá a zajímavá Je
málo ipiiovitelú kteřf byli by
zároveň tak dobrými recitátory
svých věcí jako je p Jerome
eh o recitace má p&vab vtipné
a temperamentní improviitce
Vzhled p Jcromcav jett úplně
jiný než jik byl bych li jej před
lavoval dle fotografií spatřených
v různých časopisech shoduje 10
představou jakou jsme si utvo
řili o Skotech s p Klapka ei
ak se zdá na svém čistokrevném
skotském původu velmi zakládá
l'an Jerome K Jerome je mo
drooký vlasů intensivně bledých
v prostřed rozčísnutých a má po
řádnou už lysinu na temeni hlavy
Je vyholen a průběhem před
nálky když dostal se do ohně
zčervenal i hlas měkký a vláčný
teprve později nabyl té zvučnosti
a ohebnosti které bylo třeba k
většímu zdůraznění vtipných jeho
drobotin Nejdříve p Jerome
přednesl Čtyři ivé pícey z nichž
zvláště ona z počátku adresovaná
Američanům a jíní dialogická
vzbudily bouře smíchu l'o p
Jeromovi přečetl ze svých knih
humoristické úryvky americký hu
moríeta Loomii jenž má při
dobré recitaci i tu výhodu že je
"funny lookiog" A pak opět io
objevil p Jerome a uzavřel jinou
drobotinou a recitací z poslední
vé knihy onen večer ienž vzbu
dil v nás iteik Že mezi námi ne
bylo by něco tak pěkného anad
možuo Potom Šli jsme a
milým mým přítelem p J Ro
sickým "íotervíewovat" milého
pana "Klapku" P Jerome přijal
nás za jevištěm mile a přátelsky
řekl několik lichotivých slov o
Praze a o jejích věžích i starých
palácích — nakolik slov o avé
americké pouti a a povděkem
přijav jak pravil pro ivou ibírku
ona čísla "Osvěty Americké"
kde byl článek o něm vysvětlil
nám tu záhadu svého "Klapkov-
ství ' Vysvětlil a vlastně nevy
světlil: Pochází prý ze itarobylé
Skotské rodiny Klapuů
A ti Klapkové že jou Skoty již
po staletí — — e Klspka Je Če
ské jméno nebo aepofi slovanské
- zdálo se být p Jeromovi lho
stejno Potvrdilo se tak čeho
jsem ae domníval — nebo aipoR
možnost a pravděpodobnost mé
domněnky te potvrdila Myslím
žb lu jde o potomky českých emi
grantů náboženských s dob pobě
lohorských a kdyby p Jero
meovi na tom tálclelo Že by asi
Irhko se dopátral důkaiů Po
tolika staletích té "české" krve je
v anglickém humoristovi ovšem
prsmalilounko col vlak ne
vadí aby nebyl jil pro tuto tna-
ičkost jaksi blilo našemu sájmu
Dost molná le si p Klapka udi
á 1 nás "legraci ve tvých
skisiách amerických — jak jsme
se ho přišli ptát co je vlastně a
lim Klapkou uproatřed jeho jme
na: douládis vlak le naše na
tltivcnky do Id diby airail
ilsa