IAH KLLCANDA i
POD TÍHOU PRÁCE
Itofll&fl
VZOCfiCOOStl f CIOIIO 1)0 Depo
Máš á m i §
oobnym miadym kavalírům po
nichž v vlem opičeti tylo
tehdy privfi v mode
Sama vychodili Ikolu u VorŠíIÍ-
nck i byli přesvědčena W cil
hodné teatry z o! udělaly dokonalé
a bohabojné uvoleni lem tedy
mohli bez obavy tvářili i dulevoí Pan Oekar Šlechta vystudoval
blaho tvých dcer Synáček zait gymnasium totíl protloukl n
chodil do renomovaného gymnasia mocnou maminčinou přímluvou
piaristů kdt byl zajisté též v nej jiným! prostředky bídoi a! do po
lepších rukách A ponlvadi bylo sledního roku a poněvadž otec
oa to doit peněz byla i guver pf ái ti aby jednou po něm převzal
oaotka a Informátoři jako v každé závod "priktlclrovar v účtárně
pořádné bohatl rodioi čili íoými tlovyi lelkoval po to
Slcčoa líermídi oejitaril z várně zebfjejo čas její musil zde
dětí byla jakoby své malince z tráviti a vymjšle e všemožné
oka vypadla Velká Itíbli bru triky aby se dostal na čerstvý
_ á i i i i
ucia wiiiybu mim iibuiu rytu
výmluvných očí jimiž dovedla ne
vinni koketovat! ne více než
právi společenský mrav dovolo
val liyla vzdělaná totif uměla
odklepali na klavíru několik laoeč
nich koutka Četla německé! (ran
couziké romány a jinak dovedla
vzdu:b
NejmladŠÍ x dětí manželů šlech
tovýcb Lidulka čilí slečna Ly
díe byU — jak i trpkostí říkávala
paní Laura — vyměněné dítě
Hi porovnání se staršími souro
zencí a a matkou zdálo le ovšem
jakoby ani do rodiny nepatřila
celý den prochodit! po pokojích a Nebylo na ní ani atopy ušlechti
zahrada anil by leba nebo své lýcb ostrých ryta tvář matčiny
okolí nudila Starosti o laty a klo také postava její nebyla elegantní
bouky byly jí celým íívotem a Itihlá Lidulka vypadala zkrátka
svělem pooěvsdi rozhýčkáos řečeno jako zdravé buclaté ven-
matkou ponechávala její péči j kovské dítě" a podobala a tvému
to tím mladé dívky rády se ztlí' otci což vlak paní Laura za Živl
vijí totiž volbu příltího choti svět nechtěla připustili abi tím
Viak věděla fa paní Laura dovo spíše mohla hubovatl jak že aa do
da ji vyhledali partii která by i jejich vznešeného rodu dostily
pro nl dceru milionáře nejlépe tyto sprosté vsedni tahy a posta
hodila iylať slečna Hermína va děvečky nebo neivvie komorné
n horlí fli lepSÍ než většina Pochopiteloo Že za těchto okol
jejích vrilavníc pouhou sličnou nottí byla Lidulka již od dětstv
loutkou u niž společenský brus matkou odstrkována což viak
oabražoval opravdové vzdělání a mělo zárovefi za následek že tím
naučená aektaca cil spíše vlimnul ti jí otec Vřru
Své matea oplácela Hermína nebýt! toho ža továrník přilnul
Její opičí lásku příchylností roz nejmladšímu dítěti v nimž jedi
_ t m t tm ě m i s a
maziencno aitete jez vi kde oem poroavai tvé tahy a avou
vždycky najd opory a vyhovění krev byla by ta LiduEka atala
vým rozmarům a choutkám Otci Popelkou rodiny neboť Hermína
nerozuměla a pooivadž cítila Že i Oskar zcela nepokrytě dávali j
ani on I nerozumí nevyhledávala na ievo tvé pohrdání Cím více
ho Z matčiných řečí a poznámek pak Šlechta bezděky rozcházel se
již jako dítě pochytila že ona a ostatními členy avé rodiny tím
a matka sou jacísi vytlí ušlechtí více sbližoval ts Liduice iež bvla
iejli tvorové sež továrník šlechta skutečoi jedinou duli i kterou ti
jenž byt přece jen povýlencem a rozumll
to takovým který ae do tvého no Podivné byly to pomiry v rodi
vého prostředí nedovedl nikdy ni Šlccbtově Nebylo křiku i
zcela vpravili Od zbožných jep různic ani bouřlivých výstupů za
lilek pak zase pochytila že dite je to vlak scházelo tu nico co ro
povinno avému otci prokazovat! dionému Životu dodává tak neodo
úctu a lásku čemuž myslila Že latelnébo kouzla Nebylo tu vzá
činí zadost když políbí mu časem jemné úcty a lásky jež by byla
ruku a nastaví chladné celo tvé k všecky členy rodiny k tobě pou
políbení Itala "
S(arií avé aetlře zevnějškem a Mezi povahami a ceivm život
do jisté míry i povahou podoben ním názorem Šlechty a paní Laury
byl pan Utkar blulný- mladík byl tak nesmírný rozdíl že ti dva
tedsky mluví třeba a prošlým dli dospíval tak Že by byl mobl
níkem nebo když schovával ruce vlastním přemýšlením dospěli k
za záda nechtěje a! je dát pollbi- poznání lichto avých závazků tu
ti a když se bránil Že není žádná jíž byl ae pohřížil celou bytostí
jejich milost ' svou do životního povolání a ne
Hermína a Oskar zdldili úplni znal a neviděl na svítě nic než
názory avé matky a čaato za svého práci Jako dělník stranil ae avých
otce ae červenali ba druhdy i soudruhu nr že by byl jimi po
dovolili si ho nspomenouti když hrdal ale proto Že pro zábavy
dle jejich náhledu zapomínal čím jejich nemel smyslu tni času
je povinen avému milionu Slech Na avých cestách pozoával že
la dobře cítil le tyto dfti nelnou jiní národové nemají pro Čechy
k němu a úctou a láskou na než než pohrdání Neuvažoval o tom
jko otec mil práva a proto ani je-li toto pohrdání N oprávoino
on k nim nepřilnul ale také ne aniž cítil povinnost přičifiovali te
ttaral te nijak aby opravu jejich v tom neb onom tmeru o nápravu
náhledy ježte mu tolik příčily Leželo to mimo obor jeho práce
pooivtdŽ mu jeho obchodní zále- Když pak povzneal ae nad tvůj
lítosti nedopřávaly tolik volného stav tu již docela nenacházel po
času Vzdaloval te čím dále tím pudu ttarati ae o věci tyto
více ave romny viak ponevaaz a vteeueo cas co aiechia z
cítil potřebu rodiny lnul tím více ciziny vrátil te domů a zde trvale
lidu dělnickému jemuž hleděl se usadil ozvio ae v jeho nitru
být! pravým otcem A divná vic cosi jako láska k národu a vlasti
Že zde dovedl ctcovskou avou jen jednou a to jelti bylo přivo
autoritu uplalfiovati lépe než ve děno mocným vlivem cizím
vissmi rojme nayz totz dvio juidtiace asi
ml cr i š m i 411 i u
ve vececn národnosti te tvka i osm et pruei ledoou dědeček ze
cích byl šlechta naprosto Ihostej vzdálené tiché vísky do Prahy by
ným Nenapadlo ho nikdy zapl- se na vlastní oči přesvědčil jak ae
rati avůj český původ ale také tomu jeho "chlapci ' daří Šlechta
nemi! ani tulení že by bylo jeho nebyl skoupým ani k avé rodini
povinností hlásili se k nému S ani krodié obci a dost peněz dorao
t
4'ř
- t
1
'3
'
i
-f
ani prstem hnouti nemusit jen
"peníze přepočítávat" A nechá
pal proč tak Václav etále jiko u
vytržení Seděl a ním i otcem u
stolu a hovořili a najednou vy
táhne z kspsy tuiku a cosi přepo
čítává Nebo so zeptá otce po
něčem ale dříve než se mu dosta
ne odpovědi je vidět že jo my
Henkami zase už někde jinde a ani
neslyší co ae mu odpovídá
__ i -k
t aní liuu ivou sirojnuuu
larltAatf 1tirmi lnuli unlinuin ' '
uvtt v '
►i ř i nrofill a ivim hnvnmm V
oěmŽ ae pokažená ČcSiina střídalS
s nemcinoj spiso ho odpuzovala
a na starších dvou dětech pozjsl
že je jim dědeček sprostý Také
ejich chování mezi sebou k rodí
čom i k služebným lidem te mu
nelíbilo "je to asi panské ale
hezké to není1 rozumoval
Jedinou bytostí v domě jež ho
tobě vábila byla malá Lidulka
Ta hned od prvního okamžiku k
dědovi přilnula což paoí Lauře
bylo novým důkazem nízké její
myali a sprostých choutek Ale
dědeček byl s tím tak spokojen a
neměl jiného přání než aby si své
vnouče na nějaký čas mohl od
vézt! domů na vet
'
'i
1
J
se tobi stále více odcizovali místo
sbližovali Když se byl šlecht
aosi prsy po svatpe vystonal ze
své láskydo níž ho paní Pavličko
vá a dcerou byly vmiuvily poznal
že stal se předmětem spekulace
ale že se na lom nedalo jíž nic mě
niti jako roziaíoý muž mlčel i
tvářil ae jakoby byl nio nepře
hledí Nenacházeje pak u ženy
ani pochopení pro své životní
úkoly věnoval se cele závodu a
domácnosti nevěnovat více času
než bylo nezbytni nutno I když
přišly první děli svěřoval péči o
vysoké Stihlé postavy výrazných
ostře rýsovaných tahů obličeje
zdobeného černým vlasem a tma
výma očima by) mladý pán sku
tečným krasavcem a poněvadž
mu čat i prostředky dovolovaly
aby svému zevnějšku věnoval dosti
pozornosti byl pravou ozdobou
pražských salonů i promenád
Takto byl pan Oskar hýřivým
světákem poněvadž starostlivá
matka před otcem jenž se ostatně
o podobné věci málo staral bedli
vé taslírala vlečky synkovy vý
stfednosti Neviděla v nich nic
zlého a Ikodlivého poněvadž
právi takovými světáky bytí Oikt
rovi soudruhové lidičky i oejlep
Šleh ano 1 Šlechtických kruhů
Vlivem (raocouiské románové lite
ratury šílila ae tehdy krásni vy
chovatelská zásada le mladý mul
musí ta před svatbou hojni vy
bouřili tuáli v maoitUlví dilati
dobrotu i pani Laura vir i mohla
si libovali le její syn bude vsor
ným vybouřeným rutntaltm Vy
padali1 oa svůj vlk jak ona byla
platvidčeoa válka ustdle byt
totil unidleoýui a omrialým vylil- jeal dovedl ilea vydiltll
tem davaieuacliisirm slarcem ala ntutnei st povinfili k
no-Io
jemut vt svili ul avbyto nic
ala také oe svaiýiu
vytn
no r'aam pani uaury msio ae
několikráte le chtě) do těchto
věcí téi zasáhnout) ala náhledy
Jeho ženy se tolik různily a pan
Laura dovedla své míoiol tak rot
hodni i odpudiv! hliiti la ae
Šlechta raději vždy vídával slova
auy rcei poao v uoma t moru se
oaruleol vlnovatt tvé práci
Pani Laura celkem lila v do
moloí otb aspofi nikolikráte dala
to šlechtovt podliti I osud do
puuil na nl velikého beiprávl
učiniv ji maultlkou tohoto mule
miiiotí
ipoUC
nosil da oll rua len milion otvíral
přistup Propadali te studttu
dělníky svými mluvil rád česky
akmila ale došlo k nějakému ob
chodnímu jednání užíval němčiny
nebo angličiny což bylo konečně
přirozeoo poněvadž v těchto ja
zycích dostalo le mu odborného
vzdělání a poněvadž tehdejší češti
na neměla dokonalého strojnické
ho názvosloví Kdyby te ho byl
někdo zeptal jaké je národnosti
byl
lil
i
si na své lidi tam doma teprve
když se již poutníkové o sv Janě
nebo o sv Václavi po Praze pro
cházeli a tu bylo ovšem již na
zvaní pozdě A ti prostáčkové
neodvážili se sami přijíti poně-
I
sobě této otázky nikdy nepoložil němu jinak než písemně když to
A aoad po nějakém rozmýšlení tiž bylo třeba peněz
byl by řekl že vlastně není ničím Z počátku stalo se několikráte
poněvadž je obchodníkem a továr že ten onen přišel do Prahy a na
níkem jako takový musí býti a vštívil bohatého pana atrejčínka
w rtu "
každým za dobré a musí své stroje Šlechta přijal ho zcela srdečně
prodávat! do celého avěta Dyloť ale s tím obchodníku vrozeným
to v době kdy v Praze národní chvatem a roztržitostí jež poně
ruch počínal jíž být! dosti čilýkdy kud citlivějšímu člověku dává tu-
již čeitiua nebyla zatlačena do če šiti že dobře udělá když avou
"Slyš Václave" rozpředl jed-
posýlal ale zváti avé příbuzné noho dne te tynem hovor o této
do Prahy nikdy ho ani nenapadlo věci "Jsem tu v Praze již dlouho
Měiť stále tolik práceže vzpomněl dost jsem viděl vás jsem užil:
čas abych te už zase vrátil do
mů"
"K Čemu byste tak od nás spě
chal tatínku? Však vám tu u nás
není zle ani dlouhá chvíle a
Prahu celou jste si ještě nepro
hlédl"
"Aby mí zle bylo to není a
dlouhou chvíli Člověk v Praze též -
oezakmf kdvi ie zde tolik rfrihr
— - íjj
cenných památek že jsem o všech
ani nečítal ale Člověk nesmí pro f '
zábavu a radovánky zapomínat! K
na práci"
'Ale tatínku" zažertoval Šlech- thjt
ta "ta práce doma vám neuteče" i
w
vsdž cítili že se jim Václav odci
by oa něho nepochybně vyva zil Že se vysoko nad ně povznesl
udiveně oči poněvadž sám a tak se ostýchali hlásili se k
X'
'řl
ledníků i formanek leč do kruhů
velkého průmyslu a velkého ob
chodu dosud st cestu neprorazila
Ty ohradily se neproniknutelnou
zdí světoobčaoství — ovšem a ně
meckým nátěrem a s úmyslným
nebo bezděkým podporováním
zájmů německých
Ostatně byl tu vliv ciziny dosud
silný a naše hospodářská málo
mocnost tím nápadnější Děl-
nictvo ovšem bylo namnoze české
ale mistři a dílovedoucí dosud
bráni z Němec kde tou dobou byl
průmyai daleko vyvinutější než v
Kakousku V některých oborech
dělo se tak z nutnosti jinde z
předsudku ale též z úmyslu Šíření
německých kolonií v českých kra
icn nesio "svai k svému" u
nás tehdy ještě ani nebylo vynale
zeno ale Ntmci ho již od staletí
bez křiku prakticky prováděli
Proto také administrativní i tech
nické úřednictvo práno bylo z
Němec a těch něco Čechů již
byli namnoze odchovanci němec
kých škol velice rychle přizpůso
bovalo se ovzduší v němž žili
V dělnictvu ovšem národní uvě
domění již dosti bylo prohloube
no Počínaly již i České spolky
dělnické ale těm Šlechta valně ne
plál říkaje io je to hračka a
mrhání času po hospodách Leč
ie hospody nadobro zakázat! ne
bylo možno usnával že spolkaře
nl je přece menší ilo než karban
nestavil aa k němu zrovna oe
přátelsky jen kdy! otchával! jeho
na pokoji a kromě oťčas a očja
kou poiváokou t ničím jiuým oa
nlho neplicháieli
liyla to osisini scela přiroieoo
Továrník šlechta vyrotil v české
vesolčcv a malém českém městě
kdt o uebeipcčt oinisctvi ntbylo
aut potuchy a kdt nebylo mu
nikdy a nikým povidlno l by
mil tntti flfjikf ch povinnosti k ná
návštěvu hodně zkrátí
Jelté méně povzbuzujícím a lá
kavým bylo chování paní Laury
kteráž se za mužovo příbuzenstvo
před služebnými styděla a za Živý
svět byla by se a nikým po Praze
neukázala Obyčejně aby ae
všen nepříjemnostem vyhnula na
kvap onemocněla a dostalo se ně
kterému mladšímu úředníku úko
tu aby sirejcioka po rraze a na
nádraží dovedl 1 Šlechtu dovedla
vždy nějak zdrželi aby ae jen ae
svým selským příbuzenstvem po
Praze neblýskal
Jaká by to byla banba aby se
vědělo jakého původu byl její
muž bohatý íabrikant — VVenzel
Scblechlal
Nebylo tedy prostým vesniča
nům pod střechou pana bratra
volno poněvadž tu na oč zela
cizota a bratr sam když první
uvítání so odbylo sotva již pak
viděl a slyšel co se kolem něho
děje a kdo je přítomen Proto i
starý šlechta dost těžce se od
hodlal do Prahy k milostpaní
dceři ale že posud nejmladší svou
vnučku an! neznal a la jíž počínat
pomýšlet! na poslední věci člově
ka vypravil ae přece
Dědečkovi ae v Praze valně ne
Ubilo Město aamo na něž pohlí
žel se zbožnou úctou starého ven
kovana vyvolalo v něm ovlem
mocný dojem leč v rodině aynovi
necítit so jaksi doma Sám sobi
přiznával le je lo horitoeI ti byl
dle Učení druhých představoval
Ten neustálý aimničoý chvat
Václava divně na něho působit
'Tor5 io tu věčně jako u nás o
lolch Ukal ti tlarý v duchu
"kdyi spěcháme o překot aby
chom tu úrodu avtili pod střechu
otl na nás Pán liůh doputti oija
kou bouřku Alt ad a nad přece
ládai pohroma oshroilř" Starý
vidli l tyo )t jil boháčem má
ovlvm dodávalo mladému ráoulkdyl viděla tvého mul jak iou-fOdt t oihol byt vyítl Kdyl pak(olik podtlieuýcb Udí lo by tím
"Hle jak ty mluvíš" durdil se
ttarý "Neuteče - neuteče! Sám
od rána do noci pracuje a shání
jakoby pro děti na chleba neměl a
přece takový páni A já— chuďas
mám tu zahálet a lelkovat!"
"Dost jste se jíž v žívotí napra-
coval Přenechte teď starosti
jiným kteří přece chtějí také něco
ve světě provést Se mnou— -toť
přecě něco jiného já jsem teď
právě v nejlepších létech a prácí
jsem již tak uvykl že kdybych ně
který den hodinu zmařil zdálo by
6e mi ze jsem cely den ztratil
Zbohatl jsem prací a jediaě prací
jsem živ"
'Ba věru — až příliš" vzdychl
starý
"Co že pravíte otče?" ptal se
roztržitě továrník --
"Nic nic — hochul Jen tark
nějaký stesk mi z úst vyletěl Zdá
se mi 'totiž — ale odpusť starému
otci— zdá se mí Že až příliš svou
prací se obíráš a pro nic jiného na
světě ani smyslu nemáš Za těch
pár dnů co jsem u tebe poznal
jsem že jsi chvála IJohu dokonalý
člověk že jsi hodoý pán zname
nitý obchodník a bůhví co ještě
Ale že bys byl také otcem— to jsem
věru nepozorovat -— — "
"líh tatínku co jste si posud
nevšiml mých dětí?" zasmál se
šlechta nechápaje hned kam
starý míří "A myslím že se vám
aspoň Lidulka jistě líbí?''
"Lidulka? Ano Lidulka Či jak
vy říkáte Lydie to je kvítek který
se věru ani do valí zahráiky
dobřo nehodí Ale v těch druhých
— no nehněvej ae — ale věru io
bych v nich ani tvé dlti oepoiaat
To jsou nápady! 1 sa vlastní řeí
se ty tvé děti nějak stydli"
"Nedivit se titfoku! To jo
pralský mrav a to oepřeJŽUme"
♦'Soad nemrav — chtěl jii líci?
Já to tu ovlm oeplcdčlám pouě
vadl do toho nemám co mluvit
Alt ty — takový pln mohl bys
UJitu imiaiti a dobře byt to
imoht Piku!
t'
ttp
-
í :r
$
: t
ř t '
í i
v
i
f