Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 20, 1905)
f t 'a 4 f 4 f : y - iOKROK ZÁPADU j i itMHti minu í'ubllsbÍ by Pokrok PubilíhlnK Uo im iUl lloward Ht-Tcl 21)13 dubdcrlptloo by fiinll - il00 per ysar vvuiXzí každou rifcrou ř FM0: Yrdaratclská SuoL Pckrckn VAV IICIIK MlUil 309 lili HowarJ ul - Tiltfua 3911 rfd platná $100 ii rok IN (Wh llftO na rob p iSKiU ptn iyojwiit Itátjr Kurnulu!! 0t JofJorh H ni AOrnauJtM Jladull POICIIOIC XÁVAliV O -naliti Omaha Neb 20 prosince 1905 — V llollaodsku vzrůstá oe spokojenost královnou a hlasy le ozývají projevující více nbo méně zakrývanou touhu po řepu blíce Nedávno Noriko opomi nulo příležitostí Ilollaodsko li i také prornclká A kdyby i Hollanďacé se důrazněji ujali té rnyllcnky majíce bohatstvím po- ložením země í oatainími poměry více možností než měli jí v Nor sku — co aií by řeklo Německo? — Praha ocitla se dne 38 liat pod rudým praporem Zatím co policie na ulicích ae ani neuká zala a vojsko v ústraní itálo pří praveno tisíci a atatisící protestu- jícího lidu hemžily ae prsžské ulice v nichž jeltě před několika lety dívalo ie na rudý karafiát trochou ironie a opovržení a kde víc chvělo ae před zrakem polici itovým Krámy viechny obcho dy byly pozavírány i voilky po aluhú zmizely nádraží káry elektrické dráhy toho dneneřínče ly ulicemi a jen čas od času při jel tu a tam povoz jehož kočí m£l na rameni bílou pátku 1 ru dým křížem na znamení že veze lékaře k nemocnému anebo že je v ilužbách pořadatelstva démon itrace Mláto nařídilo vieobecný klid a jeho obyvatelatvo ten klid provádělo tak dokonale Že Praha doatala ráz zcela mimořádný ja kého nepamatuje nikdo Mimo řádný a důstojný A nic neporu šilo této důstojnosti 300000 účastníka v průvodu a na 100000 diváka tile a tím tichem práv nad řev tisíců hlasitěji demonstro valo pro právo pro spravedlnost Na Staroměstském Náměstí kde před staletími dokončila se popra vou nesvornost českých stran — tam zase jednou vleebny strany promluvily společné k jednomu cíli za tlukotu srdci všech A když my zde odděleni jsouce mo řem od své vlasti čteme o těchto věcech mažeme se ubránili tlu kotu srdce? — Slavný spisovatel polský II Sieokiewicz uveřejnil nedávno protest v ruských listech proti ' jednání ruské vlády v Polsku na jednání anlmu norského pro od tržení od Švédska měli nejúčin něji! vliv spisovatelé Ibsen lijoe seo a llamsuo v Kusku promlu vil Gorkij Tak se zdá Že spiso vatele bylo třeba i tomu mraven čímu světu Českoamerickému Jen to neliěktl by měl onen lite rát mezi námi že byť iSieokie wiezem nebo Ibieoem byl neulcl by blátu Nad tol pak je-li len ubolák přece i jen českým ifiiovattltml — Proslýchá ae le majitel "Svornosti" p A (íeriogtr dal tisíc dollarů na pomník Mistra Jana Hutá kttiý navrhovat v jvho listě dr lika Mm "tvůrce" léto myilenky věnuje na powulk třeti nu výtěiku se avých plideáUk Příspěvky měly by se hoJně rychle scházet poněvadž pak by beztoho dost dlouho trvalo než by se dostaly k svému účeli ač nejeduá se o povodní postižené — Myslíme že z naícho Čte nářstva jen málo jich avého ch cagského denního zpravodaje m ve "Spravedlnosti' a proto pro zajímavost otiskujeme tyto dva její výroky z nedávná "I na IČH'' píle "SpraveJloost" že na mnohých stranách počíná se jcviti zájem o zjednání nápravy v Česko americkém naícm Životě Je ne popíratelno že p Ilavlasa I vzbuzení tohoto zájmu úvahám mnoho přispěl Kozvlřil tu do kladně ty kalné vody nale A to mu vždy budeme přičítat! za zá sluhu neocenitelnou A dále: "Zajímavý věru zjeví Přiiel do Ameriky profesor Massryk pozná kdo vězí příčiny řady smutných zjevů v českém veřejném Životě v Americe a při příležitosti pronesl přímo a bez obalu svůj úsudek Přiiel do Ameriky mladý nadaný český spisovatel člen spolku Čeakých literátů "Máj" muž pří mý vážnými snahami ale muž který přece jenom v Čechách přeď svým odjezdem stál zcela v jiném táboře než professor Masaryk pronesl vlak svůj úsudek o oalich poměrech promluvil na určité adresy a kořen zla vidí právě tak ako profesor Massryk Přilil do Ameriky čeitf sociální demokraté kteří dříve působili v Čeiké soci ální demokracii tedy lidé kteří neměli pranic společného tábo rem v němi nalézá se profesor Maiaryk jehož vlak si váží a kteří tím méně již shoJovali se 1 těmi mezi nimiž v Čechách pohy boval se p Ilavlasa — ale v ú- sudcích o české Americe v pod statě souhlasí 1 pp Ilavlasou i prof Masarykem Scjdou-li ae na této cizf pfidě čefití lidé 1 tří různých táborů a projevují o urči ých zjevech aouhiasné názory vidí li stejný kořen zla mají jistě alespofi do značné míry pravdu A toto faktum ae neodpravf tím že vfiem za poctivě projevené mí nění tylo sprostě nadáváno Na dávky na okamžik třeba působí le v důsledcích dá se za pravdu těm kdož pravdu mluvili Tu je a místě staré čeaké pořekadlo že lež má přece jenom krátké nohy" — Čestný Člověk neodbírá no vin jejíchž vydavatelé byli něko- ikráte usvědčeni z nečestných skutků slufioý Člověk nečte no vin v nichž nadávky sypou ae na hlavy zasloužilých lidí mravně nezkažený člověk nepřipustí do vé rodiny novin v nichž ne mravné affairy jsou rozebírány ďábelskou rozkoSÍ: ien trochu vzdělanému Člověku bylo by na nic z novin kdo nedovede ani jediný člen redakce ani jediný dopisovatel psát správně česky politicky poctivý člověk nepodpo ruje novin jež na první straně dovedou psát pro republikány na třetí pro demokraty a na páté zaprodat dělnictvo člověk pa- mětlivý dobra své rodiny a jen poněkud jemnějil vyhodí 1 domu noviny tisknouc! krváky O li decht kteří takové noviny čtou můžete 11 jíl vždy myslit něco méně lichotivého Výmluva na svyk je malicherná uvážímt-li aký břich páleme byť jen trpěním akového tisku — Ti lidé kteří dovedou sou hlasit ve ivl otupěloiti a při ma- ém svém obzoru s výroky Donare- sovými o vlastenectví ti uboil vorové nechť přečtou si výňatek 1 Článku pražského universitního prolesiora spisovatele a učence dra Ir Dnioyi 'Vlastenectví ml anamenati hluboké životni přesvědčeni vinebný rtlkaimrav ní viloou povionoii ne doavaou práci Vlastencem mtmt avátl — V "Denním IIIasateli"uvcřej- přehledem bude asi potíž právě proto že 1 ním nebude mnoho ujenynídrJHabenícht "Zpověď „ „ íUU%ll u hj „„„„„ zklamaného života kterou n kurá u d fj é dra VoJaQ4 místa až překypu í Prozatím vy ' ' i 1 1 ai jen toho kdo je řádný pottiv} rodním (?) I společenskémzůstává ně pečující f o dorost je sto zacho- mravní uttunonni {love viaate- přece jenom mrazivým taktem 2e vatl si avůl národní avíraz a nectvím jmenujeme lásku k náro Iv otázce zachování českého doro nezaniknout! v mocném ssiímilač- du Láskou tou vyjadřuje se po- atu jsme nevykonali ničehožl ním příboji vysoko tryskajících měr citový a volní Jednotlivce k liudovali jsme sice mohutné vln mladého vie ai podmaňujícího celku lidi majících atejné dějiny organisace nádherné (dosud za amerického Života" mravy a zvyklosti náležejících dlužené) stánky rvali a prali jsme stejnému kmenu mluvících zpra-lse mezi sebou neustále — avftak vidla i stejným jazykem zkrátka k vůči naiemu doroatu t něhož celku tvořícímu zvláltol národ jsme měli čerpat nových ail pro nost Národ je vlak vždy souhrn spolky nate — zachovali jsme se lidí jednotlivců kteří k němu ná- netečně až mrazivě" ležejí — není to fantom modla fetii jejž by Člověk "miloval" v mlhavé neurčitosti a bezobsažné fantastické sentimentalitě Národ oenf něco co by žílo a trvalo mimo tyto lidi Milovati národ znamená určitě milovati lidi toho to národa národ miluje jen teo kdo miluje jen svého bližního Láska k vlasti a národu je zvláfitní druh lásky k bližnímu — - a je tu díž přední povinností každého Člověka" Chápeme oviem že ídé druhu Dongresova nemohou býti vlastenci dle definice Drtino vy cnybí Jim fadnoil poctivou mravnost i bttúhonnoit v těch li dech není citu pro národ pro vlast jediný jejich cit je dollar požitky jež dovedly by ubiti talenty a ubíjí tím zpile mělkost ducha A na neštěstí nutno tsko vé lidi vyjmout i i té "lásky k ná rodu" ač aspofi útrpně bychom mlčeli o nich kdyby oni sami ne zavdávali příčiou k promluvení — Tedy kořenem hlavní otázky českoamerické je itálé zvy tování úrovně vzdělání Koho teď dříve začíti vzdělávat: českoamerické "žurnalisty" (ti kterých ae to netýká eami vědí že jsou vyfiati t této kathegorie) Či čďkoame- rické čtenářstvo? Pan Ilavlasa píle nám: Jsa v posledních dobách atále na ces tich neměl jsem příležitosti sle dovat hlaiy českých listů americ kých tak důkladné jak byl bych rád Teprve dnes doatala se mi do rukou čísla "O A" kde v "Časových otázkách" p dr J E Vojan rozebírá "NejtěŽIÍ otázku" navázav na mé "kapitoly" a dú kiajoeii pritiurc e k prieioam a následkům onoho "splývání" Mezi jiným dr Vojan navrhuje abych měl "jaksi vrchní přehled této debaty a zaznamenával sku lečoé její výsledky" Sám napitu M _ m tš mm sve creao v poustat a inaa l v podrobnostech shodné a náhledy p Vojanovými jakmile budu v klidu aspoň na měsíc zaa někde usazen — prozatím glossami chtěl jsem vzbudit pozornost ji ných k otázkám Jímž nemělo by un( tLftlt 1- : r " — Je skoro k smíchu když sc tu někdo vytasí zase 1 nějakým dobrým nebo méně dobrým návr hem liuď si návrhu nikdo ne vMmne nebo "vvstfíkoe bláto" česká bezmála příslovečná závisť je zde mezi námi jeltě itupflová na a jetitnost zabrání úspěchu dobré myllenky tam kde nenf na překážku ani hrubství ani nevě domost # — Za kolík let zase někdo začne paát o potřebě déiepisné památky Čechů amerických? — Ve Wílbcr Neb uvědomělí X letí tamnejtl počali akci k zave- vání hodnol — Klassickou ukázkou důvtipu českoamerického žurnalisty jsou ve "Svobodě" Ilaídulkova slova o snahách p Havlasových "Co dávno v nalem listě: "A rápii jsem ae těmi nelťastnými 'Dějinami Čechův Amerických" ež tak pomalu vycházejí a jichž dokončeni ae ani nedočkáml "A Čeho Dějiny?" jak píle Jan lavlasa v "Pokroku Západu": "Dějiny ubíjení jemnocitu umí kdo se avými názory a návrhy IMta tm vyaai pak společné ty hlasy o "nejtéŽIf otázce" v brožuře Po řňm tIau Kirlrt htt m "ni£4Xsf i i 93 i a Ě i V I st I w mmm hs j 1 w W J mw UVJIW0l váni 1lAl nh niiil n f iiAkinhA I ' ' 7 7 ""i"""" olízkou" kdo tu brožuru bude ™ ""™™ CJ- kuoovat a kdo číst kosti Ne nelze tu psát dějin Ale nutno psát paměti paměti toho jak ae třífitilo mnoho sil na oj větrnými mlýny — jak vola v praktickém provádění Jedinéco f0'njCilí R "jf S&J l[ot bychom mobhudělat níjde-li ae J Vám přlel člověk který jaktě- ui ni:iif 1: uía -1 Vám Že musíte svoje pole vzdělá- jala: přihlásí- i se přece jeltě ně- 'tAt M za to že byste ai pomyslili ba I řekli tomuto Človíčkovi aby ai hleděl avého a nechal Vás 1 poko jem protože nerozumí tomu čemu chtěl poučovat Jistý mtA " by Váa mladík jménem Ilavlasa atd Nevíme jak mnoho p Ilaidulek měl pluh v rukou ale na jeho Článcích je vidět že zorat by do vedl jen otázkou jest jaká asi — Svou "NejtěŽřf otázku" dr Vojan uzavírá takto: "Chtěl jsem prozatím jen něko- se ao vzaucnu vlasteneckými iikamysienuamiaotknouti se veiké zen roste po tom oraní ťise-u o rásemi a obětovaly se i peníze a Životní otázky české větve americ- "jistém mladíku" odporučujema čas — — — zatím co rodina ké o jejíž řešení bylo by již na mu aby ae podíval do písmeny II odumírala svému Cešství Tragi- ča6e vážně se starati Otázka tak v Malém Slovníku Naučnémprávě cká ironie! Paměti českoamerické složitá bude vyžadovati pečlivého vydávaném J Ottou v Praze Donquixotiady Zříceniny Je- oceněn! vSech složek a náležitě najde tam kdo je ten "jistý mla organisované práce aby se co nejméně plýtvalo silami — a zá roveň" práce nadSené neboť z o! nebude opravdu kynouti "ni zisk a m I m sa 1" iwiivaaj Ano máte pravdu Havlasol čeho dějiny a k čemu dějiny? které zde málokdo kupuje a čtel Raději Paměti malých duSí jež ni sláva — Nebude to pouhé nedovedly jiti po stopách vzneSe- děláni předsedů a místopředsedů né myllenky a velikých hub které nýbrž kus perné práce trhly každou myfilenku do bláta do kalu osobního prospěchu! Ano Paměii nesvornosti a svárů náro odcizených generací o jichž českou výchovu nedbáno a revol verových polemik nad nimiž bavý nach studu vžene se do tváří každému jenž dosud nedo vedl zapříti v sobě vle jemnější! roč tedy dějíoy? — — Snad proto že za 70 roků nebude zde ' f mm W aa konec jen teste něco co jsem již ve mnoha Článcích zdů razňoval: má-li mládež cítiti úctu před českým jazykem je také Jita t fa 1 aik aie nenajde tam ničeno o jistém HaiduSkoví Doufáme vlak že p Ilavlasa tuto citelnou meze ru české literatury vyplní a napile časem sám něco o dotyčném pánu jenž mysli že "dokázat! více" znamená nadělat peníze z důvěři vostí krajanů LJude ovšem smutno pro žurnalisty druhu llaidulkova a uenngerova budou-li se otvírat oči lidem a budou li jejich Čtenáři nutno abychom žárlivě pečovali o chápat proč vlastně jejich "vyda- jeho Čistotu Keč prosycená v vatelé" buď je udržovali pod úrovni každém pátém slově anglicko českými zkomoleninami nebo v upomloku na "starou vlast" do konce germanismy (nale děti na př ve mnoha případech nevědí po nás ani potuchy le do polovi- když přijdou poprvé do Ikoly nic týden před tím psal ce 30 století snad naleznel zde o tulce znají z domova jen 'pensr Ilkovi což ovlem eltě několik čeakých hospod nebo "blajltift ) — ta nedovede nad i Čecha jenž matelitinu zcela nijak imponovat! Nale české esapomoěl — duse i srdce vlak solky měly by v této příčině co — budou již mrtvěl nejusilovněji pracovali Vzornou A dále: mluvou pronesené přednálky a "Osud splynut! a velikým náro- četbakoihnejlepilchčeskýchspuo- dera nás nemine: jemu neunikne vatelů přivedly by leckterého mla ni Němec ani Polák ani Čech dika nebo dívku k úctě před na- Anokaždý přistěhovalec musl lim jssykemj proto maji ae spolky jak dovede to zalichotit stům Čte za kus chleba velikého národa starati o lakové přednálky a o nářůl Otalte se vlak codokásal obětovat! vle co bylo mu nijdral- dobré žádným býlím nepokažené pan Ilaidulek a co dokáiali texai- ml Proč tedy Dějiny vnucovali knihovny Ale o tom jsem jil ItlCeliř Vybudoval si sebe prac- idu o která on nedbá jel neku- mluvil — nejlepM to důkai ie oěii svůj blahobyt odblrat nebo pujea nečte! kořeuem celé dálky jei stálé ivý vydávat vlce nebo méul chatrné Aoo mále pravdu Havlasol A lováut úrotoě vidllání Jo lid ve ěatké noviny — to jeitě není ať sebe vlea lichotíme si planými vidiiio! statně lávodlcl se svými ničíut čím mohl by se někdo vvtiá 1 1 - M - — riiimi ar sebe handraciijllm spoluobčany ansiickeiio aiyka lat nad Cechy ve staré vlat Po působem vychvalu ama své před hluboce uvldomllf pečlivě dba I- slil li kdo domů svým plltmiotni nosil a vymoženosti v livotl ná c( výchovy avých děti a promylle pcolie je to iaho soukromou ! I _ 1 tkl I 11 Š m anepo ouaeiovau oa loven a proč tak horlivě obhajovali "důle žitosti amerických občanů' "Svornost" má tedy najednou prvního apojence v Člověku jenž proti dru zásadnoati "Svornosti' vadit oebade v tomto případě "AČ je nás zde pouzo hrstka a nejsme zde přilil dlouho přece jsme dokáiali více než naU rodáci ve staré vlasti" pile také p Ilaidulek Jak směloý je ta kový člověk jehol vsJělánl a rozhled jsou tak omezeny! Ale i v r i ♦ :í ' i- 4- 1 ) A A i i Ví n ř) ( í
