Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, December 20, 1905, Page 10, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    I
JU
JAN KLECANDA I
POD TÍHOU PRÁCE
HoniAn
Starý zdvihl ho ze země a moc
06 přivinul ho k sobě "Nu mlč
hochu mlč ať le li lám nerozplá
ču" řekl v lizích "Dob milý ví
jak je tni těžko pustit dítě do
ciziny ale zbraňovat jiem ti ne
chtěl Ty te znái a víš do Čeho
jdel! — No buď tedy 1 Bohémi —
A počkej ještě něco Co ti matka
dala ichovej ai pro zlé časy Po
Žehnání matCino— no však už vlS
co chci líci A tuhle ti dávám já
na přilepšenou — rozumíš? Šetři
peněziale nelakoťl Pracuj hodně
ale co tělo lidi toho mu neodpí
rej zdraví je zdraví a žaludek
králi"
Hoch políbil ještě jednou srdeč
ně otci ruku
"A ještě něco Václave!" řekl
starý Šlechta chopiv syna váioě
za obě ruce "Pamatuj si: karty
kořalka a zahálka!"
"Nezapomenu otřel"
"A ženikél" dodal starý
"Práce!" odvětil Václav nemo
ha ze sebe pohnutím vypravili
více
"Dobře práce a důvěra v Boha
A teď jdi bocbu Vím že jdeš za
svým Štěstími"
#
S malým ranečkem na zádech
několika desítkami v kapse ale a
hlavou plnou velkých úmyslu při—
šel Václav šlechta do Prahy a po
čal ae tu ihned sháněti po práci
Stálo ho to dosti námahy než
našel mistra který se mu hodil do
jeho piáno Kamkoli přišel uvítali
ho rádi poněvadž práce bylo
všude dost a o dobré pracovní
síly nouze Statný venkovský
hoch na jehož plných červených
tvářích zračila se nezkaženost byl
by snadno našel přijetí ale Váda
vovy podmínk) a nimiž se všude
ihned vytasil zdály se všem mi
strom smělnýmí ba podezřelými
VymiBovalť si tři půldny v týdnu
volno nebo práci od rána do Čtyř
hodin odpoledne a když se ho
ptali k Čemu by tolik volného
času potřeboval odpovídal že k
svému vzdělání To byl ovšem
požadavek na ony doby přímo
směšný a nepochopitelný
"Já nepotřebuji žádného vzdě
laného dělníka když e chcete
vzdělávat jděte na studie máte-li
na to peníze" odbyli ho na něko
lika místech Jinde zas přímo
rozkřikli se na něho: "Cože? To
lik volného času? Patrně nechce
se vám do pořádné práce! Přijde
si chlapisko z venkova a rád by
užil Prahy Flamendry my zde
nemůžeme potřebovat" — A vše
cko vysvětlování bylo marno nej
výše Že ae na něho zadívali a my
slili ai že asi nebude mít v hlavě
všecko v pořádku
Konečně našel přece mistra
jenž vyslechl jeho výklady a ač k
tomu všemu udiveně vrtěl hlavou
přece ho přijal na zkoušku do avé
dílny Vyměřil mu z počátku
pramalý plat ale Václav byl i a
tím spokojen Žil skrovně ne
kouřil do hospod nechodil a jen
v knihách líhal dlouho do noci
Že pak i v dílně dosti dobře se
osvědčil a zejména neobyčejnou
pličiolivoit a vnímavost projevo
val oblíbil si ho mistr ivýlil mu
mzdu a všemožně ho v jeho sna
žení podporoval
Václav nakoupil si knih co mu
penise stačily oalel al aludtota
jtal ho vyučoval předmětům
jichl mohl jako strojník potřebo
vat) a stu Jovat úiilovnl Německy
k naučil hraví vlak k tomu bylo
tehdy v Prase pllleliioitl doit a
don Po dvou litech kdyt 1
trochu v angličloě ji! ae vysual
neměl v Ptaia stáni a odelsl do
Němec a za nedlouho do Anglie
země průmyslu a vynálezů o níž
snil již od chlapeckých svých
let
Po několika létech vrátil se
Václav šlechta t Anglie domů do
Čech Oznámili mu Že matka
jeho je těžce nemocna a dobrý
hoch spěchal aby ji ještě před
smrtí spatřil
Po matčině smrti mohl se zase
vrátit na své místo do strojnické
továrny leč Václavovi se již z do
mova nechtělo Rozhodl se Že
zůstane v Praze aby mohl Častěji
dojíždět! domů na ves kde souro
zenci jeho pomal j již odrůstali a
tak blížila se doba svateb a jiných
rodinných alavností Vlaktě co
pro životní své plány potřeboval
to si již za ta léta opatřil Veli
kých úspor si % Anglie nepřinesl
za to však hojně vědomostí a zku
šeností Byl dokonalým strojní
kem ba mohl si i přikládat! v oné
době ještě dost! vzácný titul inže
nýra Člověk takovými vědomostmi
který uměl anglicky ! německy a
kromě toho ještě Česky tak že se
mohl s dělnictvem dohovořit! ne
musil ovšem sni v Praze dlouho se
píditi po vhodném místě Již to
že přicházel z Anglie kolébky
průmyslu strojnického bylo mu
dostatečným doporučením Václav
Šlechta stsl se úředníkem a za ne
dlouho ředitelem strojnické továr
ny v pražském předměstí
Majitel továrny bodrý Němec
jenž sám také začal před léty
svou kariéru jako prostý dělník 1
holýma rukama velice si oblíbil
snaživého mladého muže a ne
maje synů i chtěje ho připoutat! k
svému závodu přijal šlechtu za
svého společníka Byl by ho rád
přijal ! za zetě ale všecky snahy
jeho aby pozornost Václavovu
obrátil k některé ze svých dcer
byly marný šlechta neměl smyslu
pro nic na světě než pro svou
práci Továrna byla mu celým
světem a 1 lidí existovali pro něho
pouze ti již byli v jakémsi spojení
a továrnou nebo aspofl se strojni
ckým průmyslem vůbec Jeho šéí
a společník pomalu přestat ho
zváti do avého rodinného kruhu a
provdal obě dcery jinak Václava
ani nenapadlo uvažovat! o tom
proč se tak děje ale byl tomu rád
neboť ve společnosti nám jež
kromě tobo ještě nad něho vyni
kaly nebylo mu nikdy příliš
volno
Zůstalť Šlechta i pak když již
stal se opravdovým pánem stále
ještě oním prostým venkovským
Člověkem jímž byl když le vypra
vil z domova na zkušenou Ani v
cizině nedostalo ae mu společen
ské ublazenosti poněvadž i zde
pohyboval se vždy jen v kruzích
mužů práce jako byl on sám
Proto smávali se Šlechtovi jeho
přátele a známí prorokujíce mu
že při avé nesmělosti aneobratno
sti zůstane starým mládencem
Nemrzely ho ty žerty jež odrážel
zase Žertem slibuje že ai jednou
bude miti chvilku volného času
naspěch se někdy zamiluje a pak 1
se svatbou si pospíší aby v továr
ně nic nezmeškal
Leč nepomýšlel-ll šlechta alm
na ženitbu starali ae o ni tím více
jiol Jeho přátele po několika ne
zdařených pokusech vsdall se
ovšem úiill připravit! ho "pod
pantofel" ale briy chopily ae
věci ženy samy
Václav Šlechta kdyl podruhé
usadil se v Prase a sta) se úřední
kem lováfoy najal sl pokoj u
vdovy po cluhkéiu úřidalku jel
lila t jdÍoou dcerou svou 1 neve
liké pente Sličná Laura byla
velice sličné děvče a přiměřeným
vzděláním jskéhož se v oné době
dívkám 1 t zv lepších rodin
pražských dostávalo výhradně v
klášteře u VorŠilinek Leč Šlechta
bydlil již asi dva roky u paní
vdovy aniž by si byl povšiml své
sličné Spolubydlitelky a tato zas
navzájem neuznávala jeho za
hodna povšimnutí nebo sblížení
Platil správně slušné nájemné a
při tom jsa povahy velmi skrom
né a skoro celý den mimo dům
nečinil Žádných nároků a to oběma
dáiiám stačilo
Paní Pablitschke Či jak se
vdova po vrchním oííciálu jmeno
vala právě tak jako slečna Laura
čekaly na ženicha z těch kruhů v
nichž byly obě až dosud se pohy
bovaly Byly přesvědčeny Že
krása Laufina dobude jí brdce ně
jakého vyššího úředníka nebo do
cela dústojníks jenž by ovšem
musel býti dosti bohat aby mohl
sám položit! kauci
Krása Lauřina byla ovšem lá
kadlem dosti mocnýma zbožflova
telů točil se kolem ní vždy veliký
zástup ale pokaždé když to začí
nalo vážně a írau von Pablitschke
svému vytouženému nastávajícímu
zeti zjevila že tato Lauřina krása
a její vychování jsou také celým
věnem jehož so jí dostane Ženich
zmizel beze stopy a učinil místo
jiným A Čím více takovýchto
"rozbitých partií" měla slečna
Laura na vrubu tím více řídl
zástup zbožflovatelú a írau von
Pablitschke i její dcera dospívaly
k poznání že bylo by rozumno
nevázat! se zrovna na úřednickou
nebo důstojnickou kariéru a o
blédnouti se po kandidátech že
nitby i jiného dosud opovrhova
ného stavu
V té době s! starostlivá malinka
poprvé všimla že ten "venkovský
balík" jak nazývaly šlechtu není
zrovna ošklivý Člověk Brzy do
pídily ae že postavení jeho je
krásné a vyhlídky do budoucnosti
ještě krásnější což spolu 1 jeho
skromností a řádným placením
ukázalo jim mladého muže v ještě
příznivějším světle Kdyby byl
měl Šlechta smysl pro něco jiné
ho než pro ivé povolání bylo by
mu nemohlo ujiti jeho povšimnu
tí že domácí paní i dcera pojed
nou počaty mu projevovat! až
něžnou pozornost Jeho pokoj
byt vždy fádně vytopen ano i
paríumem navoněn ložní prádlo
skvělo se jako padlý sníh a
kdežto jindy nikdo nestaral se o
to co jí a jak jí nyní přes tu
chvíli přinesla mu írau von Pab
litschka k ochutnání něco od veče
ře aby nebyl pořád jen na tobo
uzenáře odkázán
Mladý nezkušený muž přijímal
všecky tyto projevy pozornosti s
upřímnou vděčností nemaje ani
tušení že zaplatí je jednou avou
svobodou Leč právě proto neměl
se k ničemu tím méně že ve své
skromnosti netroufal si ani oči po
vznést! ku krásné Lauře jež po
něvadž ji nikdy neviděl v nedbal
bách připadala mu ještě vzneše
nější než dcery jeho šéfa Když
však přijat byl Václav do firmy
svého dosavadního pána a obě
dámy Pavlíčkovy ae o tom dozvě
děly uznaly že by byl partií da
leko lepší než všichni ti oficlři a
ofíciálové již přel nedostatkem
penét utekli i rozhodly ae hoáti
útokem na mladé srdce šlechtovo
Stará skulenoit učí že umíni li
ti dvě Ženy ž jedna a nich musí
jiného mule doitati vldycky do
lihnou avého účele a tak bylo i
sde Václav šlechta anad sám
dobře nevěda jak se to stalo za
miloval se do slečny Laury a ie
láika jeho byla opětována a pani
Pavlíčkovi nekladla odporu byla
sa nedlouho svatba ženich ne
leň te opatřil ae tvého celou vý
bavu ale velkomyslní přiipll avé
tchýni I k urovnáni poněkud sa
motaných pomsta ))( sadlulenl
damlcoottl col koneční vinit
dem k jeho důchodům nebylo val
nou obětí
Za nedlouho po evatbě stal se
Šlechta aamojediným majitelem
firmy poněvadž společník jeho
zemřel vymíniv si pro své dcery
odstupné jež bylo celkem velice
nepatrné a brzkým úmrtím jedné
z dědiček ještě valně ae zmenšilo
Poněvadž pak závod znamenitá
rozkvétal a stál tu po dlouhý čas
úplně bez domácí konkurence byl
šlechta na nejlepŠÍ cestě státi se
brzy milionářem
Bohatým Člověkem byl již nyní
a každý kdo ho znal vážil ai ho
pro jeho obchodní solidnost a pro
neúmornou přičiolivost i vynalé
zavost jejíž požehnané stopy je
vily se v celém jeho podnikání
Počal jsem toto vypravování —
jak říkáme — skoro od Adama a
mohl jsem tuto kapitolu snadno
odbýti několika alovy Leč ne
znám nic utěšenějšího nad příběhy
Člověka jenž vlastní silou vlast
ním důmyslem i prací povznesl a
domohl se skvělého postavení ve
polečoosti lidské A doufám Že
mi proto laskavý čtenáři nezazlíšl
Vždyť i ty pracuješ v potu tváře k
zabezpečení své budoucnosti i ty
nacházíš v prác! avé nejen základ
blahobytu ale i největší mravní
odměnu jež tě minouti nemůže
ani tehdy kdyby snad odměny
hmotné se ti nedostalo
II
V továrně šlechtově po celé
dny a často i v noci panoval vese
lý ruch a Čilý Život Ze všech ko
mínů valily se mohutné kotouče
dýmu odevšad rozléhalo se bučení
strojů bušení kladiv skřípot pil
níků volání a hovor dělníků Ve
všech rozsáhlých strojírnách skli
dištích i na dvorech lidí jen se
hemžilo a jak se tu všichni čile a
radostně své práce chápali bylo
patrno že v dělnictvu panuje
zdravý duch a že každý koná rád
svou práci za níž je dobře placen
Bylo však také opravdu radostí
pracovat! v závodech továrníka
Šlechty neboť on nejen že každé
práci dokonale rozuměl ale uměl
ji též ocenit! a náležitě odměoiti
Šlechta prodělav dlouholetou ško
lu dělnického života povznesl se
vysoko nad svůj stav ale proto
přece neztratil jak u povýšenců
často bývá smysl a cit pro dělní
ctvo Sám nikterak necítil se
vznešenějším tvorem než za jaké
ho považoval kteréhokoliv ze
svých dělníků nevzdaloval se
svých lidí jež pokládal za své
spolupracovníky a cítil se nejšťast
nějšlm a nejspokojenčjšfm v jejich
společnosti Celé dny trávil ve
svém závodě v pisárně nebo v
dílnách nevyhýbaje ae hovoru s
nejmenŠím mezi svými lidmi a
říkal-li rád při každé příležitosti
že dělnictvo jest jeho rodinou
nebylo to planou frází
Pečovalť Šlechta skutečně s
otcovskou starostlivostí o všecky
své podřízené prováděje nad nimi
vládu která v politice nazývá Be
osvíceným blahovolným absolu
tismem Znal z vlastni zkušenosti
lid a poněvadž věděl že ne každý
dovede při dobrém výdělku pama
tovat! na atará léta a případy ne
moce že ne každý dobrý pracov
ník jest také dobrým a narostli
vým otcem rodiny hrál ai rád na
vtělenou Prozřetelnost Lidumilný
továrník a vlastního popudu sařt
díl při svém závodě podpůrnou
pokladou na nil při každé příle
lítosti hojnými dary pamatoval
tařldil l domácí spořitelna a jako
hotový aamovládce atanovilkaldé
mu dělníku kolik ze tvé rotdy smi
spotřebovat! pro rodinu a kolik
muil si uložili
časem oalel ae někdo jenl ne
chtěl ae takovému poručalkováol
podrobit! pooivadl vlak v podob
ném případě byla výpovÚ jitá
končil obyčcjal pokut odboje
úplaýa pod t obe nim te Uylyť v
1
továrně Šlechtově výdělky daleko
větší než kdekoli jinde a tak i ten
nejnepodajnější konečně uznal že
všecka ta opatření slouží k jeho
prospěchu
Továrník Šlechta jenž nikoliv
zé zálibv v okázalo tach nóbrž z
-i „
opravdové příchylnosti k lidu dá- i f
val se rád zváti na svatby a kftioy
svých "poddaných" a při žádném
dělnickém pohřbu nescházel byl
mnohonásobným kmotrem a po
ručníkem Stálo ho to do roka J
i__j_n -Vf
noane peněz a casu 1 uosti siarov j
stí leč přinášel oběti ty rád po
něvadž se mu zdilo Že to samo
sebou patří k jeho práci A dlužno
uznati že ač vládl rukou Želez
nou dělnictvo vládu jeho rádo
snášelo a pohlíželo k němu
úctou i láskou Cítilo že to vše
co Šlechta koná děje se z lásky k
němu že vyplývá z povahy člově
ka a nikoliv z pouhé choutky za
hrávari si před světem na patrij
arebu
I jioak byl závod Šlechtův
vzorně zařízen a na všem bylo pa
trno že důmyslná hlava všecko
vede a řídí ba ještě více ie totiž
továrník dovede si avé lidi vybrat!
a vychovat! tak aby ve všem vy
hovovali Nad hlavními vraty
továrny rozpínala se mohutná ta
bule věštící Že pánem je zde
"Wenzel Schlechta'' ale v pravdě
byl šlechta nejen pánem nýbrž i
duší celého podniku Všechen čaa
svůj od rána do večera věnoval
neúmorně jen své práci ba i když
odebral se do svého bytu k vlastní
své rodině brával a sebou ještě
výkresy a rozpočty strojů aby
ještě před ulehnutím na lože ve
své práci pokračoval
Byl li Šlechta dobrým otcem
svému dělnictvu byl též dobrým
otcem i svým vlastním dětem
Měl tři dítky Hermínu Oskara
a Lidušku Leč toto Šeredné a
sprosté jméno nejmladŠÍ dcerušky 1 Kč
_ # V t k Xi i S 1
neopovážil se kromě biecnty nikdo
vysloviti nechtěl-li uvaliti na sebe
hněv paní Laury která jeu v slabé
chvilce dala se přemluvili aby její i
dítě bylo takto pokřtěno Však !
toho pan Šlechta jenž tehdy snad1 1 '
poprvé postavil si v něčem hlavu
docílil bez křiku jen tím že svatá
Lidmila byla nejen knčžkou ale
—což v očích paní Laury více pla
tilo — í kněžnou Ovšem že jen
českou kněžnou a to zase její
vážnost tak poškodilo že nejmlad
ŠÍ dcerušce továrníkově říkalo se
všeobecně Lydíe což zní daleko
vznešeněji
Domácnost továrníkova na prv
ní i několikátý pohled byla utěše
nou Poněvadž bylo stále peněz
tolik že bylo možno dopřáli sobě
i dětem všeho čeho se paní Lauře
zachtělo nebylo nikdy malých
sporů jež nedostatek vyvolává
časem i mezi nejlepšími manželi
Paní Laura ač za mladých let
svých užila spíše nedostatku než
nadbytku a ač před provdáním
nikdy ani kuřeti nerozkazovala
vpravila so neobyčejně brzo do
svého stavu a byla věru dokona
lou vládkyní domácnosti již umřla
zařídili docela velkopansky
Vychování dětí o něž Šlechta
aám pramálo dbal věnovala ovšem
i ona pramálo pozornosti Však k
tomu byla guveroaotka a vedle
školy i různí domácí učitelé Paní
Laura jakožto dáma velkého svi
ta jež vedle domácnosti měla až
oaibyt etarostt se svou krásou
které vždy bedlivě si hleděla uči
nila pro avé děti jistě dost kdvž
uouiejja j0u-U vidy podie mojy
a vkusu uitrojeoy a pohybují li se
ve apolečnoiti tak jak se na déii
milionáře sluší O jěiakií Juiutli
livot jejich dbáti nebo vítřpoaii
lita mravní záiady ji:„ii tWot
člověka má se spravovali to jt
ovlem neoapadlo jako tisíci ji
oých dobrých matek pouěvadl o
oííem podobném protti neměl
ani potuchy (iokf)
ťari ředplicejio oa 'Taktak"
c
r