Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Nov. 15, 1905)
1' -„ i -r - ! a 4H Jiné M'N JAN HAVLASA: Americké poznámky i V Chicago Jll„ H IUIojiikIii 'Mf Rád te probírám čas od Čavj americkými měsíčníky i lýdtnní kyj Jo v každém z nich mnoho látky mnoliorsjfmavoMf a mnoho charakteristického pro Ameriku a Amcridinyi platí li kde že život obrazí le v publlstlce llitratufe jetodojísta ve Spojených Státech tutéž iméa znamenitého i nevy ipělým nacházíte v třeli lnoví šech Jako v Životě americkém totiž míněni dobrých myllcnck a pítvornýml totéž pfrtházenl z energie sebevědomí v titěrnou oadutoit a domýšlivost jež Často nejen fe ai pranic nezadá a onou pověstnou německou nýbrž nikdy ji I předií A toléž vtíráni Idcl nebezpečných zásadám americkým atopujrto v časopisech Jako v denních událostech mnohdy po hlížených ala pfc to nanejvýš důležitých pro pozorovatele T£ch "msgszinů" vidíte v ob chodech celé stohy z některých zacpi vím do literárního nosu lotva jo odevfetej ale včllina jich vznítí vo váa cosi jako závUt lítost Žo na učco takového nezmohli jame ao až dosud ani u náa v Praze v ohniaku českého Života i umíní Těžko kdo najít "magazíny" lácí vkusem uapo řádáoím výpravou pcotroatí ob aahu a jakousi popnlárnoMtl lepil amerických v literární cent bohatosti nutno Játi přednost nft kterým francouzským mělčníkůrii a zvláltě římsko "Nnov Antho logia slovo výpravě v bohatosti a výběru illustrací i v populární po viechnotti a aktuálnosti nedoslíit nou jich ani anglické "magazíny" Je to ovlt-m zřela přírozeno průměrně čte se ado snad více nez kdekoliv jinde a magazíny dávno jsou již v oblibo1 Američana i Američanky jedoucích na via ku nebo krátících ai chvíli siesty v "cííicu" U náa v l'razo "KvČ ty" "Naše Doba nebo druhdy "Česká Revue" dojicta neprodaly každého Čísla ani o pětadvacet čísel více než kolik ručí y praví dělných odběratel byl by jednak drahý luxus na nalo pomčry vy dat devadeaát krejcaru za číslo "Kvčtů" jen málo si moci vybrat z Jednoho čísla co nebylo by buď pokračováním nebo začátkem — i po přečteni nechat Čisto v Želez oičním vozfl nebo odhodit podru hé není u náa na drahách onoho pohodlí potřebného ke čtení ani tak dlouhých cest aby byh nutno ae utéci až — k měsíčníkům Zde je tomu jinak magazíny jsou la ciné jsou obrazem posledních dnu větlioa látky v nich tvoří Jednom číslo uzavřený celek: to všechno — kdyby ani nebylo ve liké početnosti čtenářstva -— zí akává americkým magszinům vět Mho oběhu a zároveň dovoluje láci 1 zdokonalování Za deset centu můžete dota knihu nejméně o na stránkách jemného papíru zřetelného tisku dvěma sloupci liStěných — a v nl najdettt aktuality populární potí čeol i zábavu ooyčrjnfi dost slul' nou a nádavkem vám přidají také skoro aii tolik stránek "adveitiic mento ' oinámck Je řad do brých měsíčníků jel na rok si předplatit stojí — dolin některé a nich jsou i zcela literární jako Coimopolitan McClur'a Mun sy'a jiné Je li čdlo lakového "msgatinu" dralM1 ta dlahou málokdy překročí patnáct ueho pětadvacet centů a takové jako tltrpeťa Magtiiti jrholčUlojv aa pítalřicel unift li iařadit už dolilfiatuiy "vylítio slohu" —-- t Ja tomu ptávě rok ro ť I y p aUdot ptiidetiké wdi j wí pít I tlni a od té doby iifMictilmou boilivoitl kda který časopis a ve ' rický plicáll co chvíli nové a nové fotografie Rooseveltovy v nejroz manítějllch posicích a krojích a místech Dnes bude pomalu Již důkladným anaclironismcm po smívat se množstvím a pestrostí fologrsfil primadonnám nebo hr dinnýrn tenorům pan Roosevelt jo přetrumfl na celé Čáře On a jeho roztomilá dcerulka — — President Roosevelt je bez od poru ČI o vík geniální jakých ae mnoho nenarodí a jakých se málo tak prodere nad vlednost jsko Jemu se podařilo a zasluhuje si uznáni I jsko literát Jeho dcera Je podle vleho povahou zajímavá i originální Jako její otec — je podle fotografií půvabná a milá ale 1 1 "čí asi vinou Je to "al"? My allm Žo lvi podíl patří žurnalisti co a íiisssám jichž vulgární zálibě Žurnalistika hoví i tím horečným shánéním viech možných fotogra lil presidenta a jeho dcery ne smyslným sbíráním a vymýšlením anekdot a eplaod a uveřejňováním paianů jímž rovných nenajdete ani ve "dvorních literaturách" evropských Což vlak presidentu a jeho dceři icimětňovaným ono mi superlativy a snižovaným k sprostotě davů což nebylo by jím možno aspoň omezili tu povodeň fotografii i anekdot? Anebo snad nalézají rozkol v tom hnusném humbugu jenž ironicky podbarvuje demokratičnost léto země i mnohé její záxady? Přečtěte si jen některé ty Člán ky o slečno Rooseveltovi v nesčf idných oněch týdennících a mě slčnících a poznáte aami jak uráží dryáčnický Jejich tón jenž podobá se na visa bombastické a promy&lcně dirigované reklamě viriuoiú a zpěváků A kdybyste se obávali že množstvím té "roose veltovské'' literatury se oepro berete se zdravým žaludkem od poroučím vám přečíst ei aspoň vodní stať listopadového čísla "Munscya Magazínu" — "Alice ! I 1 Už podtitulek zní hezky barnum skyt Zajímavá osobnost presi dentovy nejstarlí dcery pocty j prokazované doma i za hranicemi a mimořádné postaveni jež zaujl má v očích celého svéta jako neú fcdnl zástupce veliké republiky americké Dum bum páni dámy račte ae za desák podívat na ncjoovčjfil oafii attrakcí cirku sovou — — A davy ae dívají Čtou a hloupnou William K Curtis v Chicago Kecord Heraldu správno podotkl la pocty slečno Rooseveltové na Východč prokazované mají být brány jako pocty prokázané náro dti i zemi a tak i splaceny což až posud prý so nestivalo se strany Spojených Států v podobných případech Munsey'a Magazín zá roven s davy vykládá í si pocty prokázané slečno1 Rooseveltové jakoby podmínčné a vynucené její povahou jejím chováním její osobností Toto ani nemyslné vyprávění anekdot za života pra tddentovy dceři nebylo co nái přinutilo zapsali si do poznámek nový dokument příčinou byly rozmanité výroky a důsledky vy vozované autorkou článku a vy tiXtinlm schválené i redakci — výrokyi jel jsou charakteristické ro náladu "národa 1 amerického pro posnánt Jak aa "sdokona iija" Amerika připodobfiováuím k ívropé Jťdťij g odstavců článku ja na I psáni KtilhvtU M proka luvaué prrkidutOV& dceři A to j tenor vloho dřtimká radost tsd tím le k dciti amerického Meidnta se nikdo chovali Jk kluM a ptřl ? prý "dnes n- uiA'e ui ťý pochyby kdyby nikla nyní cestu do Evropy že byla by přijata tak jako kterýkoli král ntbo panovník svítá'' Kde kdo Žo mluví o dceři amerického presidenta zatím co o anglických německých nebo ruských prin ceznách slylíme zmínky jen při diplomatických záležitostech nebo leda icité při dobročinných baza rech Že francouzaký ktcrýni časopis přinesl fotografii "sme rické princezny" mezi tčmi a třmí princi evropskými jakoby cbiíl říci: "Mademoiselle volra clioíxl Slečno volte sil" V Tokiu prý před jejím příjezdem vydány byly pohlednice a jejím portrétem a podpisemt "Americká princez na" Cítíte již proč jsem citoval tyto úryvky tak smČiné a dčtinsky hloupoučké? J'roto Že vyjadřuji náladu mass — žo vystihuji dnclnl opičí choutky americké jež od zhora od nejvyíU spo lečnosti i od zdola z davů na kažlivČ vnikají do amerických zá sad a kdyby ani neohrožovaly tluc hi Ameriky" Ameriku rozhodné tttmflfíuil — — V tČch nfckolika řádkách je vssáknut onen duch jenž hnal dcery amerických mílii onářů do nezdařených manželstev i evropr kými llcchtici v těch nč kolika řádkách jest obsaženo víc co v poslední dobo prořízl ame rickou politikou na (Shonu ame rickým zásadám upiceni po Uvrope — — Imperialism Vzpomeňte si jen na "high school cadets" — na žáky tak zvaných "vysokých Ikol" kteří v mnohých mčstech chodí unifor movaní a jsou cvičeni a ílíntlčka mi na ramenou a kordlčky za pasem Co znamená toto hraní na vojáčky? Jeden z tisíce zdán livé malicherných důkazů jak Amerika si vychovává přilit í gene race v tomto případe k milila rismu A k čemu ly generace od chová četba takových článků jako jest onen který jsme si náhodou vybrali k dnciaím svým poznám kám? # 1'řeBkoČfmc vleehny ostatní od stávce duchaplného článku jenž z dcery presidentovy dělá Colombi nu sprostoty a nízkých zálib davů a rovnou sáhneme po perle jejíž lesk vhodní ukončuje stať takřka jiskřící velikými myllenkami Jen si poslechnčte: "Vynutili jsme ai obdiv ostat ních národů Přímili jsme je k doznání naií velikosti naSÍ důleži tosti oaSeho místa ve svčtč Vfiechny tyto včci jsou zosobnčoy v Alici Rooseveltové Pocty jí prokazované prokázaný jsou nám My jsme nejvttSt % národ A zastou pený první a nejleplí z na&ich dcer — dcerou našeho presidenta Theodora Roosevelta" Nač citujeme tato slova? Vzpo mlnejte kolikráte do týdne čtete na všech stranách pojednáni tom Jak Amerika ve všem nebo skoro ve víem vyniká nad starou shnilou Evropu a pochopíte Jen maličkou-nepatruou ukázkou ame rické domýšlivosti je tento cel keni ješté dost umírněný úryvek Kdybyetj vlak chtěli mít lepil obras chvalitebné a vždy popu lároíiJI této vlastnosti americké podnikněte si klasobraal po ame rických listech a publikacích aa mi Zde najdete avahu o tom proč americká Žen? a dívka má lepit vkus nel Tatllaoka a je roitomilejlí nel Italiánba tamto narazíte na icela válný článek o přednostech amerického ~ -- umčol a snad i amerického — — slohu onde poučíte aa o nesmír né dukonildttiametickéhaikohlvl i svito proč amvrické university sou nejleplí ua sviti vůbec děl hodni poiorně jsn jeden rok vlschny takové chvátalovy o nichž na neitČatí platí rázné nafie př šloví o samochvále — a jito li jen trochu na hlavu padlí nemů icte neuznat že na celém lírém božím i neznsboŽském svítě není nad United States oí North Ameri ca— — Mravnost neníníkdo tako vá ženská emincípace není nikde taková demokratičnost není nikde taková — ani svoboda ani pivo ani ženiký vkus ani vepřový brav vůbec nic holé nic — — "My jsme oejvČtlíz národů — " to bude asi dozvuk viech oněch Článků a statí a ubozí za žraní vlastenci američtí necítí jak snižují před očima Evropy to co na Americe je skutečně obdivu hodné a příkladné Chvaitounství je buď Jak buď jednou z národních chyb ameri ckých někde je mírněno vzdělá ním přirozenou Intelligencl nebo scestovalostí ale někde ani viech ny ty okolnosti nedovedly ho zmenlít Rudyard Kiplmg o jehož nové vertlčky i povídky se američtí na kladateié perou a jenž ptíí l oblibám amerického publika na psal kdysi před Šestnácti lety knl žečku která má zcela nevinný titul: "American No to i" Taková mílá zapomenutá kuížeČka — - ta ková něžná sbírka věcí a věciček jež ly si mohli Američane dat za rámeček nebo rozvěsit po pokojích jako motta Ze San Franciska Mr Kiplíng projel Amerikou do New Yorku r 1883 psal o tom feuilletony do indického Pioneer a chudinka na první stránce začal prskat nejen po anglicku nýbrž i po indo anglicku a nedul si poko je aŽ na dvéstěledesáté stránce doprskal chudinka tolik ae na rozčiloval než prchl z krásné této zerie ]ez Hrma se mu napo prvé daleko méně než pozdéj dollary z ní aékteré výtky a sar kasiny jimiž Šlehal ubohou Ame- riku jsou podbarveny anglickým předpojctím ale myslím že větli na jich není li zcela oprávněna atojí aspoH za důkladnou úvahu A pro tentokráte se mi zalíbilo citovat jen tři místečka z Ki plingas "Avšak přece jedno jest jefiiě horlí a to je prérijní město Za stavili jsme ae v Pasco Junction a kterýsi člověk řekl mi že to je Queen City of the Práme Králov na Stepi Přál bych ii aby Ame riiani nepovídali tak tbytetných lit Spočítal jsem čtrnáct dřevěných baráků " Maličký úryvek — ale nevzbu dí ve vás vzpomínky na podobné episody? Já alespoň jsem bi vzpo moěl na tisíc thstapetadvacet věcí jež jsem na avých toulkách po Americe vidřl nejkrásnějlích nej lepSfch a ncjdokoaalejSIch na svě te A stejně anau uvede varn na pamět reminiscence i tento odsta vec z Kiplingových "poznámek"} "Co mne omráčilo byl klid s jakým li lidé (totiž p t Američa né) se shromáždi a začnou vychva lovat své vzneSené "já" svou zemi svá zařízení (institootiona" podotýká ironicky) a vlechno ostatní co jest jejich Ty řeči byly mým udiveným ullm cosi jako divoká reklama — "wild advertisement gas bunkum blow'' — cokoli vám libo mimo mete idravťho rvmmti Archanděl prodávající městské loty na Skle ntném Vrchu (vlastně on the dlasgy ses) zardčd by se as pa konečky svých perutí nad popiso váním tvých pozemků takovými výrary lo té aeskupili se kolem pastora a povídali mu te jeho malá přednálka byla "perfectly gtorioui" (petícktnl slavná) Sku UČnl velikolepá blečni a tak lála 1 on se po kněhku upejpal A konec konců zcela netuánw člověk dorážel na mne a vyptával ie mne co soudím o americkém vlastenectví Rekl jsem že není ničidio podobného ve Stirém Světě Mimochodem řečeno tohle říkejte každému Američanu Li chotí mu to Potom řekl oni — iíodláte si vyzvednout avé listiny avé naluralízační listiny? — Proč? — otázal jsem ae — Předpokládám že obchodu jete v této zemi a děláte peníze z ní a tu zdá se mi Že by to mělo být vsfií povinnosti — Pno -— odvětil jsem ala ďouncc — je kdesi v mořích za atrčený ostrůvek zvaný Anglie Není o mnoho vřtll než Ytllow- stone Park Na lom oilrovt ' tlovfk f valil icmf rnHíe pracoval oltnll iet talotll il nul blahobyt nebo dvacet blahobytu a icmřlt Aa celou tu dobu jedinká duie neolále te ho je-ll kritickým poddaným nebt dltltem Ďábla Hotumltel Myslím že rozuměl poněvadž řekl co-ií o "Rrítcah" co nebylo právě lichotivé" Ano toť finále osmého ameri ckélio feuilletonu páně Kiplíng ova je v něm jeltě něco více než ironie na chvástavost americkou ti kteří schvalují ztrátu české individuality 1 amerického vlaslenc ctvl nechť laskavě si to jefitě jed nou přečtou a dovedou-lí myslit nechť se pokusí nid tím zamyslit Ono to půjde ztěžka když ae tu učíme od "vychovatelů" "národa českoamerického'' nemyslit ale což zkusili to jeltě můžeme A na ukončení této kapitoly si popřejme jeltě jedno sousto jež bohužel snad některým zaskočído "chlebové dirky"j "Onen německý žid byl zuřivým občanem americkým — jedním z těch a nimiž těžko se dohodnout o něčem Jako pravidelně začne takový Člověk a plýtváním chvály bez rozlišování To většiny lidí nevzruší aviak někteří pokusíte-li se zarazit nepřetržitý příval jejích chvalozpěvů zatnou hanit Starou Vlast — Němci a Irčané kteří jsou více Američani než Američa né Jsou h avnl uražeČi'' To když jsem přečetl acdl jsem a napsal tento dopis: Drahý pane Kiplingu: K té a té stránce VaEicli "Amerických v poznámek'' dovoluji cí připojit malé upozornění Je kdesi ve středu Evropy jefitfi menlí zemi čka než Váš ostrůvek Kdyby se to hodilo do západních prérií ame rických prérijní blechy by to možná sežraly za čtyřiadvacet ho din Ale ta zemička má svou slávu a své utrpení za sebou a národ který v ní dožií až na dne šek ví že stojí na půdě tisíckráte za tisíc let zavlažeoé krví jeho předků Ten nárůdek sc udržel poctivě až podnes a třeba Že mu není dvakrát do zpčvu má ten nejlep&í úmysl udržet sc i nadále Jako všude jinde i v tom národě máme lidi které vyhání za more nechuť It práci nahodilé neúspě chy skutečné katastrofy a oby čejně touha po rychlejším zteplení poměrů finančních někteří aby si dodali sami před sebou důležito Mi říkají si Že je "vyhasly politi cké poměry" ve (kutcČnoitl vlak jich politi' ké pomřry vyhnat ne mohly kJyí jejich dřli dnes na mnoze jíž vlastní řeči ani nedove dou ač žiji nyní ve svobodné zemi Z těch lili procento kle rého vlak neudám abych se ne musil tolik Červenat předči v haně staré vlasti i Němce a Irčany A následek toho Ji? le netapře li americký Němec a Irčan avého původu zapře jej často — — Ale nedopíši jncmvi líu Piant jsem rottihil a tik ani Kipling ani kdo jiný na svítě nedoví teco (tilu'4Nvinf 114 U' s)