Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Nov. 8, 1905)
JAN HAVLASA: Niagarský feuilletoii Megan N V„ 27 říJnM VM btdlm ul ve atém pokoji v avém lioulu J vf Jatm fa sebou in lil lincd jtkrnlle jicrrt vWlouřl trii C tbodby VÍll) (n uela urči tě ! to plaluo vtťi třesu ae jako osyka hrůzou ae třem A podříci) každým Iřamolem co tlivlll uláCfrn vylfcllítié zraky ke dvdírn Nic pranic sj tmhýbe bohudíky mýlil Jatrn te Sotva vlak obrátil Jsem to od d varii ten luilot ilyMin ul xa Hrozný ta jemný záludný liiitol Zbláznili byetu na mém mfnlj lám mař ni au konajSím § rlc nepřichází co by zifitnlílo moje niiikai Celkem viato není fte co divit Nebyla lo jen lak maličkost Ni kdo byl by a! lobo inad zoufal Ni llěsll aa frinou to dopadlo Jeltl dost IťasUl Jakl takt sem ulakl Nemožno jásat předčasní ale co koopčne dveře Jaou zamCe ny Ty krůčky venku ob ovfiem ty krůčky Jedny dvoje desatery utery #oli lyfcrúčkyl Stále tlylfm rjicli ťápáni na darmo l ucpávám utl A očí doaud vfdl Isii pUSeroý obrat jehel nikdy nemilý ipalfjt Jlyl jsem teď v noci u Nlagar akých Vodopádů ano v noci Tmavá noc trochu mlhavá chlad tam zalézé dnes za nehty Ani mísíce nebylo ml hvězd A do té trny hučely vodopády avou odvěkou píurfi Jakoby Ne pro boha uelekejto io Ul mlčím ani alovi o tom hučení ni o čemkoliv jiném Vždyť aly lim přece ty krftřky venku na chodba Cbťl Jem jen tolik řídi byl Jsťiii teď večer ul v noci u Nisgirakýcb Vodopádů A to právf jt eo irine tak vydl síloj doaud se chvlju vidíte to na pfsmlj Jen nadlju le krůtky ula- nou al ranní úsvity vniknou do okna dril mm pf i Ilvoti A ve chvílích kdy úděl pustl mne se ivýcb drápů eedlrn k itolku pdu tyto řádky jel nikdy nikdy neměly být napaány # # čert mi naplakal že Jiem lei jeltl po devátá hodině do 1'roapccl Parku k vodopádům) po deváté hodinl každý pořádný Clovlk ae chyatá do postele nebo do hoapo dy podlo okolností ale nikdy k vodopádům i zvlálll již nemá II čistého svědomí neměl by tam chodit Ovlem po účinku tlá rada Já tam Bel do amrti cítím zřetelně budu toho litovat Nenapadlo mna nic zlého vů bec neměl jsem pražádných zlých úmyslů Nebyl koneční měsíc já ze cáiady nenoilm v kapse tulek per ani papíru — vyjímaje papírové peníze — a tak nebylo neboípečenství 2o bych tarn snad piitl nějakou báaen Zsdol my lltnkybyly přiznávám ae ale až do nedávná necítil jiem jejich bfdnost Teď ul cílím— poznáni plillo vlak žalováno budil bohům přilil pozdě kdy nic ul nedá ae napravit Kdo byl by ai vliml mojí tlouat noucl vzpřímené postavy když kráčel j mo tu jw nebyl by tušil aul i daleka Í aa nedlouho vra cet ae budu oJtamtuJ rychlým kro kenii shrben o dvacet liber hube nřjll a vlaty na akráních aeledi vělýml a knírky jeltl více ukroucenými a ocitne vypoule nýma nevýilovuou hiůiou Ano takový nyní aedlm dívám ae do íicdu NI vil naproti mul i lálu it proč tolik útrap aouaeno jrM piávl mul A odpověď ne přkháit iiUa ty kiůeky ty ett l)ilelnd kiůcky jiattd k pamatuji ia dttailly vtli(i co prodcháirla jkh pivni mu oicvu SUljuin ii iltiradli nid MAme ildýivi ViHlopIdy'1 tiUJIl do Njft l llikých i luélil i eřima proniknout k oním vzdáleoljlím I k Todkovl" Dllý prach vodní v Gblátcfch zdvihal ae od úpall vodopádů a arlel od jejich dolů ae Ulicích proudů půl přelud půl ikute£not jakoby Totiž Žádné "jakoby" nelekej t ael Jednodufie atál jicm tam nad vodou cbiai vytáhl jicm kaptaník jednak Droto že mám rýmu jtdnak žo vitr mi vodní prach vmtilável vytrvale do tváft — atál jem tam koukal do tmy a pfemý&ld jak budu ptát Oh ano zdo zaelni moje pro hfeknf za níž budu pykat do amrtii chtll jaem piát o Niagtr vrlml pottícky ak nad ní etojlm a fřmýfílm Tmavl Černá noc jakoby Nebo za taženo mraky Jakoby — — Vody přede mnou ae valí Jakoby — — A nesmírný hrozný hukot jakoby — — A já jakoby premýfclím — totlži doopravdy pftmýllfm a vzpomínám i Al potud m£l Jiem to rozpoSil no nfeanl nt dva aluiico a acdm fádek x Čehož deaílina pgdala na vrub nejpoetictejlhnu ccakómu alovu moderní doby — "Jakoby" lež nro zménu lze obCaa nahradit buď "Jakby" nebo "Jako by" nebo konetnl "jak by" Sedmnáct docela nových obrazů k arovnául jaem ai vymyslil do avého noCnfho nadlcní niagarikho Jedno bylo že zní len hukot v noci jakoby ata hladových na zlatých íctčzech uvázaných piů vylo do neznáma avoje zakřiknuté touhy Jíuýi že zdá ae jkoby nostalgické zá chvaty rvaly zdulené útroby vod A vůbec aedmnácti nápadů dopřáli mi dobří bozi aedmnácti nápadů l'ak mfclo přijíti to co rozhodné nepadlo mi k neproapechu A pr tom atalo ae mi Že na chvíli aku- tečnft jiem I zapomn£l na vylil ivoje poalání na evojc pnani i zatonul jiem celou duli v ntkolíka vzpomínkách i Na takový malinký vodopádeček jiem ai vzpomněl jimž zahájil laem kdvai avé "vodopádové zku lenosti" Hy lo to v cejjižnljiím cípu Tyrolaka u (nrdikého jeze ra a itaUkých hranic — Tonale io to jmenovalo a bylo toho za miniaturní tinícínu Niaaarv Mali Cký rozdílek Tam potok padající do jezírka — zde jetero řítící ae do veletoku A přece i tam pod ťonalem ch véla ae dule zvlá&tní rozkolí Monte Haldo zasmušilé pohoří lemující včinó únnivy palmového pobřeží i modrozole ných vod jezerních a jižní nebe zvyšovaly půvaby onoho miste Cka — — A což Tivoli? Na toto výletní mláto Římanů vzpomnfl joem ai v Niagara Falla ul několikráte Jaou okolnosti a vztahy v nichž MrouŽky tlvoliké přeco jen zatlačí do pozadí i hrůzyplnou velebu oné valící ao a duniví bouřící vele apouity vodatvai okolím jel vtla Ceno má přilil zřetelní dvacet vlků do avých tváří 1'ostavy mi nuloatl oživují zatím co nailou- chimo hukotu vod A dívajíce ae aa proudem itřemhlavao vrha ilclm do temnot podzemních toužíme za rillými krásami lid atva Není daleko Villa Hadria- novi ' neiaou daleko zříceniny řlmiké epopeje v nichl huíí to niKlouchl'11 tvé ardce jeltl bouř nřl nel ateré Niagar by mohly labouríi A Pak na Tatrvi na avoje drahé Tatry Jiem ae rozpomínali na Hiklawu na vodopád Temno amrctíuiký — — Siklawat ťrtiud vody tfi balvany vylékajkl hortktho ilrka a Hilvl ao v hloubi kameni' té jik amtl puklé údeliny iaia ti iihil halé ditne Icnlivé ilíO)' akalní po oichl vlekou ae mlhy nakáoí aviltů zní melan cholicky neamírnl amutnl tu odtud hned zaie i opáCoé atrany — tak ao zdi Že tu kdosi pláte jakáti bludná dule jež nemůže iojlti klidu A orel vznáií ae kdoai nad Itíty ind I kamzíky lze apatřit na protljlím avahu A mih na nejvylílch temenech leakne ae vyzývaví proti letnímu alunci A Temné SmreCioyl Oh což lze nikdy zapomenout oné mohutné poeaie horaké doliny mezi akály jezírka a atromy a Eumot vod zakouzleoél Lze za pomenout onoho podivného huko tu amreCíoakého vodopádu v nímž jakoby nlkolik blaaú řvalo každý oddčlenl a přeco viechny dohromadyl Také to byla jen itroužka — potůCek vytékající i jeiírka A přečet co kráiy bylo tam když alunce zářilo i když tma zapadávala v kotlinu a temen vrchůl Kdyl v opuitlné kolibl jame uaínali polití moji přátelé a přítelkyni jedoa Slovenka a já bylo nám v tem jakoby nái kdoai uspával A ráno jakoby nái kdoii vítal kdyl jame ae lli umýi do ledové vody potůčku od vodo pádu proudícího — — Jeltl na jeden vodopád bych mil vzpomínat ale nechce ae ml Ten vodopád jaem alylel umíraje na ten vodopád jaem ae díval oíima Člověka utrýzněného půl Kleného a jeho huícoí ne obrodí ao mi v myali abych ae rázem neocitl o čtyř dnů a tří nocí avého Života jel zůitaoou mi nej itrloljllmi al do pouledoích doů a nocí Ne na Nelcerku nechci vzpomínat — — A nyní atojím nad Niagarou Tam u tich oetatních vodopáde čků byla to poesie okolí nebo pozadí co hlavni Činilo je neza pomenutelnými Zde vlak t to lila zjevu — vodopády aamy lebou — Cebo nelzo zapomenout Vodopády nejvltlí a nej kráanljlí na i větě — — Jakoby celé jezero v příltí chvíli melo ae vylítl do prohlubně jel po' tmi vzroste v tvé obraznosti do nekonečna jakoby — — eb jakoby jakoby jakoby — — # # # Ano tak to bylo vleček udi len doaud nechápaje a nemoha ae vzpamatovat blábolil jaem bleptal: "Jakoby jakoby ja ko by " A zraky poulily ae mi úžasem tílo ztrnulo vlaay Šedivěly rýma ae vrazila do očí: neboť apatříl jaem jak z temnot jimiž pro bleskovaly proudy ved vychází dlouhá nekonečná řada postav — půl přeludů a půl akutečoosti Do desítek jsem jich napočítal jsprvn pak do set íly desítky a na konec jsem toho nechal to lik jich ul vy Elo tich atralidel ných posuv a jeltl tomu nebylo přítrže Třesa ae jako v sáchva tech zimnice zíral jaem do tváří těm přízrakům Starce jsem vidli velebné vlkem a válol zírající — mule v rozkvětu síly jichž dlou hé vlasy prozrazovaly genia — ženy staré i mladé jichl oci zá řily paskvilem na extasl lidi bílé černé žluté 1 rudé jiem za hlédl a jak Jsem ae tak na to díval uvědomil jiem al Čím déle ti kdyal-lidé vycházejí od kudsi i těch vodopldů tím le slábli jest hukot K kdyl ko nečnl tisíce postav obklopovalo mne se dvou atrao zatím co i ifril sela propast a ae čtvrté míly bouřil vodopády nesmírné hrozné a nilýchaoé tlebo roapro aiřrlo se nočním ovidulliu takové ticho le bylo daleko linko ely% ti tlukot mého srdce Tisíce bllavých postav stály v nepravidelných řadách ale přece jaksi aoumlrnl tfi kroky ode mni počíuvjíc al v nedohledno Oči jejich zíraly na mne jako jedno oko Mlčely ony mlčely vodopády vfiechno vlechno mlčelo — jen srdce moje tlouklo jako zvoo A tu ozval ae hlas těžko říci Čí neboť viech ústa zdála to mlčetii "Třdyity?" To bylo řečeno a pathosem po někud shakespearovským Otfáal jaem ae jako pea kdyl vyleze z vody řekl jaem rozpačitěl "Hačte prosím blíže označit co ml vlastni chcete?" Dlsivý úlklebek spatřil jsem v tom okamžiku na tisíci ústech iakobv leden úlklebek — — "Podívej ae na nás" pokračo val lllaa "My vlíchni jsme spá chali co ty" Ledový pot mi vyvital na čele kuří oko mne zabolelo a v ža ludku měl jsem pocit jakobych byl právl enědl chop-auy v Cín akém restaurantu chicažském "Co to prosím?" zableptal jsem pozbývaje poledoíbo zbytku chladié rozvahy "My viichni psali o Ní gankých Vodopádech" — zavzafi lo mi v odpověď každé alovo co říznutí chladnou nabroušenou ocelí "VŽdyť já jeltl nepsal!" na mítl Jsem malomocni A tu tisíce útt se zalblebily "Nelži" odřekl Hlas velmi oatře "psal jsi už tři kapitoly a teď přemýMíl o čtvrté ale marné ul ničeho ze sbe ne vymačkál a i to o'a ul na psal stačí abyi propadl Životem i amrtí nimi" A tiaíce blav přikývly k tomuto orteli lllaa mluvil dáles "Hleď tisíce nás ul tu lká a úpí v pokutu za to že jíme zneuctili Její Majestát Nisgsru svými chabými alovy avými vy nucenými obrazy a arovnánlmi svými věčol se opakujícími věta mi Její proudy nás bičují náa báaníkvi prosaiity ícuílleto nísty novináře i učence zatín co dule malířů a fotografů amateurú bloudí no kataraktech mezi o atrůvky I těm budil předataven neboť! ty'a byl zde viudo a ko dikem Zde tedy pykáme bičováni tisícerými důtkami lká' me a křičíme každý recituje co napaal a Nisgarské Vodo pády nemusí se namáhat a huko tem řveme za ně S tebou bude do iiaté míry potíž budou tě chtít pod vodopády i merí ostrůvky ale to ae jeltl něiak urovná nemusí! se báti" Tak pěkně děkuju Chlapi řeknou jefitě: "nemusí! se bát!' A zatím co jsem ae bláznivě rozchechtal postavy daly se zai na zpáteční pochod do vnitra vo dopádů Sotva první postava vkročila do Nugary ozval se sla bounký Žalostný hlas To jsden z ncistarllch tásnlků začal recito vat avé verle A hlasy se mno žily aplývaly v hukot a hukot rostl v řev Uámíci belletristé feuilletouiaté ooviuáři i odborní spisovatelé zmizeli ve vodách Oči moje posud Jelte se poulily v temnoty noční kdyl coú mne přinutilo pozvednout hlavu a podívat ve v dálku k ostrovům A tu hrůzou mi vstaly vlasy - Jako hřebíky! ata tisíců bílých postav i dálky blížilo ae ke mni Dule fotografů amalaurůt To bylo jll nad mé tily Zoufale roztáhl jiem ruce vzhůru k nelítostnému nebi oa deset minut upomenuv kroutit ai knír ky lllcným chvatem jiem se hnil do ulie a ulicemi k svému hotelu (1'vikrái'oviiil ii tr M fit iii I tt I KIIÍU i I i '! m j l PŘÁTELSKÝCH KRUHŮ % t I i I # ' i t ttt§tt§$ttiiU ' SO OMAHA Neb 3 iistop — Ctěná redakce! Uuďtc tak la skavi a uveřejněte těchto pír řáď ků V pondftlí diie 30 října obdr žel jsem telegram abych přijel do Arlington Neb že můj bratranec jest mrtev 1'řijel jvern tam v úterý & viděl Jitrn jaká jcat opa trnost na lidi na dráze North wevteru Můj bratranec byt "bos sem'' na a&kci vedoucí ke Frc mont a vždycky mi říkával že se musí lidé aarni hlídat ježto stroj vedoucí nikdy nezvoní ani nepíská na výstrahu lidem V pondělí 30 října po 4 hodině odpolední rovnal jednu kolej kdyl jel právě od Arlíngton osobní vlak k Omaze a zárovch" přijížděl nákladoí vlak od JJlaír ke Frcmont Zrovna tam kde on pracoval spojují ae koleje Ornažský vlak nemohl mu ničeho udělat od lilair pak je trať na kolik mil rovoá tak že ho zřízenci železniční mohli vidět ze vzdálenosti dvou mil A právl v okamžiku když se sehnul aby ae přesvědčil jo li kolej rovná při hnal ae vlak nákladní a odhodil ho na čtyřicet stop od trati tak že byl nebohý okamžitě mrtev Hi tom jest mi nejdivněji! že to onen pan atrojvedoucí na Mauíci ani neohlásil nýbrž ihned ujížděl ke 1rcmont Dritranec alylel hukot vlaku jedoucího k Omaze a proto byl jist že ae mu nic nestane Než atalo se jinak Ant Melvard byl rozin v Mladoticích u Čáilavi Uyl stár 35 roků a zanechal po sobě vdtvu a tři malé dítky Do Ameriky přijel když rnu bylo pět roků Pohřben byl ve středu dne i listopadu Ve středu dne 1 listopadu ve čer lei jsem so podívat na nádraží k mému bratru kterýž 'am v noci vypomáhá JJylo půl desáté kdyl mní povídal že nový výpravčí jest aice tiltgníkta ale že te legrafu ani nerozumí a tudíž Že by mohl velmi anadno zavinit nějaké neltčstí Bylo 10 hodio když { přijel na nádraží dobytčí vlak Panáčkoví tornu bylo oznámeno že do Arlington přijede nákladní vlak z Washingtonu ale on nic- _ i „41 Al Ul Ir Xiah!n- ' ton a k Omaze Za 15 minut na to alylcli jíme ránu a velký hukot 5 liratr mi povídá: "V 10:10 hod j lu ma uyu via oa umany ze něco přihodilo ?P Hodili jsmeV neprodleni "hand-caru" na koleje) a jedeme aměrem k Omaze A tři míle od Arlington shledali jsme k svému zděScní že ae vlaky sra žily Dratr jel ihned nazpět ab' telefonoval do Fremont co ac stalo já jsem pak pomáhal brzdaH vytahovat z trosek topiče a stroj vedoucího Táhnu jednoho ver za nohy a ejhle on to byl týž pav atrojvedoucí kterýž zabil mébi bratrance Včera a listopadu" topič i strojvedoucí zemřeli v'' Fremont Tak ae dlouho netěSi!' ze avého černého skutku jehož s dopustili hříšnou tvou nedbalostí Při srážce vlaku bylo potlučen' pět lidí ani 10 kusů dobytka a t parostroje a Čtyři káry byly uakiv pěny v hromadu Zemřelo li sna vícu lidí nevím neboť jsem hne oa to odjel do domova avého So Omaze V úctě & Kich Sigmund 1 1 1 Obyčejně se přihátí vymknutá 1 aouČainl a pohmožděninou zce' jedno zdali spoUčnl neb jedn -tlivě St Jakobi léčí ihofd Ii I T 1 vrila icskV lékař a ranhojič ZvliUlul hYI vinulo lt imu ciiu ivuakfm (Kukani Úřadovna v Karbach bločku tis - pokoje 101— Tel I76f CUlnl kixllayt O l tt tti 1 a m 8 it titinlll llhoi tn rlt II ( rnitrul Oiai ittMitur 1 uí M4tti 4 1 i 1 Ottaha Nb 1