í I-
Tu mm Ir
JI TI lJlJIIti f J JL ItJl vli 9
m a t ar i á k I I AI ii l i
itnmui juihh vrrne au prcitiuu uLiciroTc ff
J1 m jafttw hb Mt j4H Mh M Mk jMk 1
vy wvi vr wvi7 vr VI U if %M Ví ij wwr
V ř I f f I I i
i Maltský kapitán zaslechl via
1 [díl nyní id nemilým sběhem
plností naskytl te Abmet na
ířmaknltiií ia íiiiirlari
vVv okamžiku kdy Amaiia
ula
LZafied 2a poslední domky při
zvu zastavil io Jirhud a pravit
Lín U aobčj
IrCesta z Atlny na Uoipor lest
'ě dlouhá i já dovedu ještě pro
1 rozkaz urozeného Saííiral'
KAPITOLA 5
' Vzpomínky a další cesta
7Aa oba snoubenci byli Šťastni
da děkovali Alláhu za prozře'
host žc uvedl Ahmcta právě oa
to kde se loď ztroskotala zda
ii io uo iicn uoimn pocit ra-
ti I hrůzy — to via bylo by
rtfno vvniiovftti
H 2 Jý vlak přisvědčí že Ahmet
¥'C jeho Kéraban hořeli nedo
ví ostí by zvěděli co vie se
# i''a po jích odjezdu z Oděiy
% c asia i Nedžcb nemohly dosti
i fyoviuau
( 1 !
[dyž
- J jý oděv opatřen
dívkám přcdcvlím
Ahmet sám
'o suchých latu rybáře pře-
''f incdlo panstvo i služeb
ní "O na stolice ke krbu a ne
{ ijícfc ic dále o dosud zuříc!
naslouchali vypravováol
{$řtí a její společnice
-kýmí dojmy zvědélí o vlem
! ÍÍq so vu víle Sélimavě ně
'dpodíii po té když Kéraban
4fyuí hosty odcestovali Nel
í')itáfj Jarhud zajisté nezakotvil
ily bélimovy za účelem prodeje
oceiiných látekl IJylo lo je-
Hi účelem únoíu dívek a vše
védčovala ž eo kapitán k ně-
dlouho iíi nřinra vnvil
:4-~
jakmile byly obů dívky unese
L vydala se loď ihned na Siré
' Íe Co v5ak žídná z dívek
l 1'johla vyprávěli poněvadž sa
íflotom dosud nemilý tuSení
( i-fo to ie Sčlím alySel jich křik
1 nttť4iitný otec objevil se právě
"kamžiku kdy G iídara zahý
a ?a poslední pfedhoří malého
t viivj žo klesl snal mrtev aniž
''{ ) Iniohl dáti svým lidem znamení
i in nice nronli ei ďv i
' Vil
- o se týCe života obou
-Vialubě mohla Amasía
4 1 o vyprávěli Kapitán
dívek
pouze
a jeho
i zitvo ciiovaii se k oDcma a uej
jíl ficirnotití jíž měli jisté přísně
ťtii&úa Byla pro ně určena
XIXI !! lil I „
vuujii joi uiaiciiu ku
inř Jedly a sply v ní Kdy
iv 'fini bylo libo irrěly vyjdi
pjiibu avšak cítily se být i
Ježeny z b!íka yto případ
fy by v návalu zoufjUtvf chtěly
Isnad usmrtni by uš!y osudu
iŽ j ofitkival
Mwiiet nulouchal vypravování
nu se stísněným srdcem Táral
v duchu zdali při to ut ) ti iont
jdiul k()tlj Jirtind na svůj
'Ani vrub m iu snad v úmytdu
odi své íik)nů iu (rzích
4!o!Íjikřcli tinaotý to ob
od jenž i-kuicíné nt-uí tam
IcnQMÍ Ak ba tento ittiěiu
cháa tr j liěkterdho boháče s
srn tyta l cky jiní a jiné
iiifitinkli mni Atninix ňii
vlith a itpulděii Vi Jy kdy
V va svém lOulilitvi pUiky ie
X la v j jMily o Iřj lfl ji i
iíítle j Ncvidily tedy i Clto
ikiéU jtdui kspitiu (i ut Í4f)
f Vt st ru jo tuíli loď lauésti
K bU ipťitkii pfuuiva
I L i i i i ii
4 Wl!' I' V Wt l IIUH l'MH'
ktcié iv pi uf k k lan u lilu
lo 1 1 ta ilrjmo jk kM4
do iiKotl Uiui títt niiíilo Jt
Iivost zatajit! Obě dívky z toho
soudily — a Ahmet i Kéraban
byli téhož náhledu — Že mě
Jarhud nařízeno by s v určitou
dobu kams! dostavil Avlak kam?
To bylo tajemství ač nikdo
o tom nepochyboval že bude
Guidara v některém píístavě ma
loasijském očekávána
Konečně nastaly větry a loď
mohla plouti na západ Plula as
po dva týdny bez nehody několi
krátě křížila se s plachetoími lo
dřmi obchodními neb válečnými
koráby jakož i i oněmi ateanery
jež rychle protínají Černé moře
svíak tu vždy rozkázal kapitán
Jarhud aby dívky sestoupily do
své kajuty obávsje sa bezpochy
oy uy ncaaiy nciskc znamení na
poplach
1'ovCtří stávalo so znenáhla ne
jisté pak Spatné konečně netoe
síteloé Hlásila so prudká bouře
a Amaiio a Nedžebou poznala
dobře zo zlosti kspítánovy Že jest
nucen zrněniti cestu ježto jej vítr
zanášel tam karn nehodlal Obě
dívky byly tím po ti 8c i y neboť
cítíce so býtí bouří uoáieny jako
by vzdalovaly se stále bodu jehož
chtěla Guidara doiáhnouti
"Ano drahý Abmete" končila
Amssíasvé vyprávění "pomýSle
jíc na osud jenž mně byl pří pra
ven vidouc se od vál odloučeoa
zanaicna tarn kde byste mne
nikdy více neuzřel rozhodla jem
se Nedžeb to vil Nebyla
by mohla mne zídržctil
dříve než byla by přistála loď
proklatému ooorou břehu
byla bych se vrhla do mořtjl
Leč tu přiíla bouře která místo
aby nás zničila nás zachránila!
Milý Ahmete spatřila jsem
vásl Ne nikdy to neza
pomeuul "
"Drahá Amasie" odvětil Ah
met "Alláh chtěl abyste byla za
chráněna a to mnou zaehrá
něnal Kdybych vlak nebyl
předešel svčmu strýci byl by on
vrhl se do moře aby vám ku po
moci přispěli''
"U Mahomeda toťsi myslím I"
vzkřikl Kéraban
"Kdo by řekl 2c má umíněný
člověk tax dobré srdce! ' proho
díla Nedžeb'
"ťhzncjte přátele te moje
umíoěnost má někdy v sor ě též
ledacos dobrého!'' pravil Kéraban
"Někdy?" tázal e nedůvěřivě
Van Mitten "Hád bych věděl"
"Zajiité příteli Van Mitiene
Kdybych su byl podrobil nápadu
Ahmetovu a my bychon byli jeli
železnicí krymskou a kavkazskou
místo abychom cestovali podél
pobrezi byl uy se octl Aiimtt na
místě kde s) loď ztroskotala?'
"iíajisté ne" pravil Van Mít
ten "avlsk příteli Kérabane
kdybyste ho nebyl nutil aby opu
stu O lesu nebyl by sa tento
rtooi udil"
"Ah ukhle rounuijtte Van
Mitiene? Chcuto sia4 sanřísti o
tom nějakou hádku?"
a
"Ne! ne " vmísil se
Ahmet do Klova vyciťuje dobře
i by v takto vyvolané hádce ho
laaďan podlehl "Jest ji! trochu
potdě k úvaie id bylo dobře ČI
ne le tem odcestoval Duda sá
ho lnělí odpočinemli si tro
chul'1
"Abychom sltra odcestovalil"
dololi! Kéraban
"Zltia milýstrýče sftraiF
llsst sa Ahmtt "Neol nutn0
ty AtoasU a N#dlfli '
' Oh jm silná Ahmcta a
dua '
MA1 ttu) synovče svolat K4
Wia jul wedavfdl svati ttcttpHiaban "oyul kdylvá Amaiia jeil
ti na blízku nemá! již tak na
spěch I A přec blíží se konec
měsíce ono osudné datum
s jest zde zájem který nesmíme
zanedbávali dovolil starému
obchodníku aby byt praktičtěji!
nežli ty! Nule nechť vyspí
se každý co nejlépe a zítra jak
mi'c opatříme si nějaký dopravní
prostředek vydáme se na cestu"
Každý umístil se co nejlépe v
chatě rybářově Viichni byli po
tolika dojmech Iťastni že mohou
si několik hodin odpočinout!
Van Mitten snil že hádá se se
svým neústupným přítelem ten
opit Že stojí tváří v tvář Saííaro
ví na nějž vleehoy kletby Alláha
i jeho proroka svolával
Jediný Ahmet nemohl ani chvil
ku oka zamhouřit! Přfčioa proč
byla Amasie Jarhudem unesena
znepokojovala jej ne sice co do
minulosti nýbrž co do přítomno
sti Tázsl se zdali ztroskotáním
Guidary vetkeré nebezpečí minu
lo Ovsem mohlo se niti za to
ie nikdo i lodního mužstva ne
přežil tuto katastrofu Avlak ka
tastrofa ta v brzku známa bude v
okolí Ten pro něhož Jarhud
jednal nepochybně nějaký boháť
možná nějaký pila z provincií
anatolských bude v brzku o ní
zpraven A buJe mu nesnadno
pátrati po stopě dívčině? Mezi
Trapezuotem a Skutari po celé
délce této takměř pusté krajiny
nemohou naskytnout! se razná
nebezpečí nemohou zde býti při
praveny léčky li novému uloupení
Amasie?
Ahmet rozhodl se že bude
obezřele na stráři Neodloučí se
více od Amasie bude se bráti nej
oživenějšími cestami a po případě
najme si spolehlivého průvodčího
ZároveB umínil si Ahmet že
zpraví bankéře Sélítna otce Ama
sie o všem co uJálo ae od únosu
jeho dcery Záleželo mu přede
vlím na tom aby dověděl se
Sélím že jest Amasie zachráněna
a žc bude hleděti by se v ustano
vený čas totiž za Čtrnáct dnů Jo
stavil Avlak dopis odeslaný z
Atiny neb Trape-íuntu byl by vy
žadoval přílíi času než by se do
stsl do Oděsy Proto aniž by se
o tom svému strýci zmínil chtě!
zaslati depeši Sélimovi z Trape
zuntu Zamý&iel též natoačiti mu
že není dosud velkeré nebezpečí
odstraněno a žc neměl by Sélím
otáleli aby přilel malé karavaně
v ústrety
Příitího dne jakmile setkal se
Ahmet s Amif sdělil jí svůj zá
měr totiž alespoň" Částečně aniž
by se jí byl o hrozících nebezpe
čích zmínil Amasie viděla v tom
jedině to že bude otec její v nej
blížil době upokojen Proto též
mě a na sp$cD aby dostala se do
Trapezuntu odkudž odeslán by
byl telegram ovlem bez vědomi
strýce Kérabiua jehož by bylo
již ono pouhé slovo naoejvýSe
rozčililo
Po oókolikahodinném spánku
byli víichni na nohou Kéraban
nttrpílnéjtl než kdykoliv Van
Mitten res gnován ku vfiem vrto
chům svého přítele Uruno zaha
luje zbytek avého bříška do přilil
volného oděvu a odpovídaje ku
v temu toliko jednoslabičně
Ahmet sběhal předevlím Atiou
nepatrné tu městečko jt hot j ué
no prorratovato Že druhdy Athé
nyní černém moři Uilo Lio
tam spatřili jdtě několik dori-
ckých stoupa tbytkA lo chrámu
bohyně Pallas Ala ujímaly li
tyto iříctuiny Van Mitlena
chávaly Ahmcta úplně Ihottrjuýin
Jak mnohem mileji! bylo by mu
bývalo kdyby naltit uljaký méně
nepohodlný povol nti byla klít
jíl byl u hraiicIJi rusko
tureckých najal Avlk rmitil opět
i ntk viíii atabou jel byl vý
u liiě pra dívky určeni Odtud
viclii nutnou aby buď Otty neb
?ie tky laopaiřil aby s ráml ilu
tové doslán mohli doTtapiiuntu
Ach jak litoval Kéraban po
Itovního kočáru jenž byl vlakem
u Poti roztřlltěal A co špitání a
vyhrůžek vysílal za oním pánovi
tým Saífarem který dle jeho mí
něnf byl původcem všeho zla!
Amasii a Nedžebě nic nezdálo
se býti příjemněji! nežli cestová
ní v arabě liylo to pro ně nžco
nového neočekávanéhol Nebyly
by tuto káru zaměnily ani za nej
nádherněji! kočár padiiahal Jak
dobře bude jim pod nepromoka
vou plachtou na čerstvé slámě
již možno bude na každé stanici
vyměniti A občas postoupí svá
místa Kérabanovi Ahmetovi a
Vao Milteoovit A což li jezdci
kteří budou je provázet! jako ně
jaké príncezoyl Zkrátka bude
to rozkoinél
Netřeba doložiti žo podobné
myllenky vznikly v hlavě malé
poietilky Nedžcby jež vie vždy
jen v růžovém světle viděla A
co se týkalo Amasie — jak mohla
si ta po tolika útrapách stěžovat!
když byl Ahmet při ní? Vždyť
měla býti cesta v ncjkratlí době
dokončena a konečně dosáhnou
viichni Skutari! Skutaril
"Jsem si jista" opakovala Ned
žeb "že kdybych vystoupila na
ipičky nohou mohla bych Skutari
již odtud spatřili!"
V malé společnosti byli - pouze
dva muži kteří si měli nač stéžo
vati Kéraban jenž tím že ne
mohl opatřit! si rychlejší povoz
obával se opoždění a Uruno jenž
měl celých pětatřicet mil které
dělily ho od Trapezunťj na
hřbetě mezka vyseděli
Tam však jak mu Nízíb stále
opakoval opatří si zcela jistě ně
jaký povoz jenž spílc vyhovovali
bude na cestách dlouhými pláněmi
anatolskýmí
Nuže 15 září kolem jedenácté
hoJioy dopolední opustila celá
karivina Atínu Vzduch byl té
měř úplně klidný Oblaka stála
téměř nepohnutě na obzoru Chví
lemi prosvitlo slunce a papriky
jeho oživily krajinu Jedině moře
jež se bylo dosud neuklidnilo do'
ráželo s hřmotným hukotem na
úskalí
Kéraban se svou družinou ubí
ral ie po silnicích lazistanských
doufaje že do večera přckroM
hranice paialíku trapezuntakého
Silnice nebyly pusté Táhly tudy
karavany jichž velbloudi mohli
býti do set počítáni až uli zalé
haly pfi zvuku rolniček a zvonků
jež měli na krku uvázány zatím
co oči libovaly si při pohledu na
jích pestré pompony a sítě zdo
bené lasturami Tyto karavany
buď přicházely z Peraie aneb se
tam vracely
Pobřeží nebylo pustší nežli sil
nici Celé zástupy rybářů a lovců
dávily si zde dostaveníčka Ry
báři dostavují se sem na noc se
svými lodicemi osvětlenými vza
du smoloicemi a loví ve velkém
množství sardele tak zvaoé
"khamsi" jež jdou po celém po
břeží hojně na odbyt Lovci zvěře
nikterak nemusejí rybářům závi
děli neboť krajiny tyto oplývají
nadbytkem zvěře Tisíce moř-1
ských ptáků tak zvaných "kau
karha" poletuje kolem břihů
maloasijských Peří jejich jest
velmi vyhledáváno a jeho doMi
značné ceny odškodní lovce za
jich Čas námahu a výlohy za
siftlaý prach
Kolem třetí hodiny odpoledni
zastavila sa nala karavaua v mě
Hefku Mapavře na ujtí řeky téhož
jména jijii vody misí sa a oltjo
vitou tekutinou líného petrolejo
vého pramene V tulo hodiuu
bylo jelti přilil brio na večeři
jeho vlak očekávali la na nocleh
Jorait al pozdě v noci byla na
nilíir aby něco kloudného nyní
pojedli Tak soli atespolV UrunŮv
nlvih jenl byl také všeobecni
Př'jt
Netřeba líci la tabule hostince
da nehol se byl Klubán sa svými
li
uchýlil poskytovala hojnost
"kbamsi" Jest to ostatně nej
oblíbeněji! pokrm této maloasijské
krajiny Sardele byly přcdložeuy
buď nasolené neb Čerstvé a byly s
vděkem přijaty Mezi hosty byla
veselost a dobrá nálada — ntní
liž la nejlepŠIm koíeuíni ua uvěiě?
"Nuže Van Mitteno" děl Ké
raban "mrzí vás ještě umíněnost
— oprávněná uiníoěnoct — va
lcho přítele jenž vás přinutil
abyste podobnou cestu vykonal?''
"Nu Kérabane nel" odtutíil
Van Mitten "a bude-li vám lího
pocestuji ještě jednou I"
"Uvidíme uvidíme Vao Mitlc
nel — A co soudil ty má malá
Amasie o svém rlém strýci který
ti tvého Ahmcta odvlekl?"
"Že jest jak o tom již dávno
vím nejleplírn mužem I' odpově
děla dívka
"A nrjpovoloějlíml" doložila
Nedžeb '"Zdá so mi že není
pan Kéraban již tak umíaěný jako
druhdy"
"Výborně! Ulcďme tu maličkou
zde jak se mně posmívá!" zvolal
Kéraban s dobráckým úsměvem
"Oh ne pane oh nel"
"Ob ano maličkál Vlak
mál pravdu Nepru se jižl
Nejsem již tvrdohlavými Sám
Van Mitten nemohl by mne již
podráždili"
"To bych rád viděli" odtušil
Holanďan potřásaje hlavou na
důkaz nevalného přesvědčení
"Jest tomu tak Van Mittcnel"
"Kdyby se vám někdo 2mi17il o
jistých kapitolách "
"Mýlilo se velice Přísahám "
"Nepřísahejte!"
"Zajídté li udá příahatíl "
od tkl Kéraban počínajo ie již
rorohfiovati "Proč bych nepří
sahal?" "Poněvadž jest někdy těžko
piliahu dodrželi"
"Méně těžko než drželi jazyk
na uzdě Van Míticnc ntboť j':tt
jisto že chcete mne v této radost
né chvíli oodrážditi"
"Já příteli Kérabane?"
"Vyl a když opakuji vám
že jsem fe rozhodl nikdy více ne
být! umíněuým prosil bych vás
abyste nebyl umíněný vy"
"Aj aj tentokráte nemáto
pravdu pane Van Mitteno" pravil
Ahmet
"Rozhodně nemáte pravdu!''
zvolala Amasie s úsměvem
"Zcela nel" dodala Nedžeb
A ctihodný Holanďan vida proti
sobě majoritJ uznal za dobré
mlčeti
Avlak vzdor všemu co se při
hodilo vzdor poučení kterého se
mu bylo již dostalo na této cettě
jež mohla ještě špatně bkenčiti
zda byl Kéraban ze své tvrdohla
vou! vyléčen jak to chtěl tvrdili?
Uvidíme Leč všichni byli ná
hledu Van Mittcuova
"Nuže a nyní dále!'1 zvolal
Kéraban po ukončené tabuli
"Nebylo to špatné jídlo ale vím
o lepším"
"A o kterém?" ptul ee Van
Mitten
"O tom jež 0'ekává oU ve
Skutari"
Vyjelo se as ve čtyři ho liny a
večer v o?m dorazilo to bec neho
dy do měslyse Rizy kterýž jíst
celý posti úskalími
Zdo musili zdávili noc va
' klunu'' tak málo pohodlném Že
obě dívky chtédy raději pd plich
tou araby přenocovali Nej
hlavnější bylo ut y si kose a
meici po své ránu cu!$ oíiuuli
Na štěiil utchytlli v kouiiuácti
ani slámy aoi ovát Kératau a
ostamt nakiti tu pouhé sUiuulky
s nimi! e však fpckcjili jtlikoi
byly čisté a čiUé ťMtf ucc
míli strávili v TrspenuUu "VI
ního pc hodll j jim tu j SI
holci tohoto diUlaeho 10M i
jiild prtik)rt
Z Uvtiltk IV' Llnlrit Rtli I'!Ji'í
IHoti! ktity utr v tmtftUtt Jtt
Uua liUa AukUÍ % it %
Ví'