Pochopujeme ovSem Že ho ricnf
"více" v osmasedmdesátém roce
obyčejně lidé už nerostou aoi ne
tloustnou Ale pisatel mři o%
mysli coii jiného čeho nedovedl
vyjádřit správně fenky A to
nejlépe vyjadřuje jadrnort jeho
čebkčho nadávání k němuž jidáS
tká chvála má být jen čímsi po
dobným řečnickému obratu ot
zvýSenf tffektu
Tedy prosím poslylte ony
hrozné zločiny jež počestného
dopisovatele Svorností donutily
vyškrtnout ze seznamu poctivých
a zasloužilých Čechů amerických
jednoho z ncjstarřích naSich "zá
kopolků": Ubohý stařeček! Odvrací ic od
pravdy a práva Vyhledává kde
jakou Špatnost aby pro ní praco
val Chytá se za iiSÍ nlyRÍ-li
volání po poctivoati nápravě a
očistě Ochotné propůjčuje své
péro k podporování Špinavých
oah kořistníctví a balamucenl
lidu V úkrytu za svými Šedinami
hází blátem a kalem po třeli kdo
Btavl ho "napfí£" záplavě Ipatno
ti hrozící pochovat! čeStitví v
Americe ve svůj nečistý klín — —
A tu dostává ac Čistý pisatel do
posvátného rozohnění: pectívá
atarce ozdobným cpithcltem "zuří
cího váénivce' připomíná Žo
vÉdíl jak jednou "provalí se jeho
podezřelé nitro'' A hlavním do
kladem nepoctivostí starcovy jct
že dal se vozit po měně kam
zavítal obchodníkem od něhož
do nedávná Svornost brala sta a
tisíce dollaru za reklamu Že při
své přednášce o Havlíčkovi pro
nesl i doslov bezpochyby za
boffelý ze smutku nad hnusnými
třenicemi v oné české osadě A to
víechno prý "za provezení
v kočáře"
"Ošklivost a lítost naplnit! musí
nitro upřímného krajana jenž t
oa to dívá nestranným okem"
píše onen člověk jenž mi připo
míná biblický příběh a ElíáSem
a uličníky posmívajícími se jeho
Šedinám "Ale zároveň" jest pro
klubání toho skvělým zadostučině
ním pro ty kteří již dříve poznali
co vězelo za vlasteneckými slovy
starého lioreckého"
Co tam vťzelo? Provezení v lo
čáře — nebo snad jeStÉ něco
jiného táže ee jidáSsky onen pán
jemuž tak záleží na dobrém jméně
Čecha A to ho opravDuje aby
pojmenoval starce neobratně
obratnou oklikou Že jest "psem
který líže ruku svého pána ačko
liv ho ten pán neživí a'e k ochra
ně a zisku svému používá" Znova
upozorňuje na uJsovské slulby
za proveteni v koláři — — - Svou
nízkost vyvrcholuje v této tětě
nad níž se zarazí i otrlec: "Bud1 je
tlm vinna jeho bezmezná je&itnost
nebo slabost smyslů ty Šediny" —
— A íaleSným pathosem opět
oplakává smrt starého poctivého
dobrého 'lioreckého
A zač jsou tyto vfiechny urážky
toto plivání po cti a po dobrém
jméně? Za to že stařec řekl své
upřímní míněné slovo Za to
že ho bolela nová ostuda Čechů
amerických Za to žc dobré
srdce zachvělo se mu bolem nad
podrýváním klidu v jedné t
českých osad a prospívání inutitu
ce nad jiné láslužnéjM
Ulito vystříklo bylo cítit těžký
tlý a otravný dech kalu Dobrý
poctivý stařec byl ten po němí
hozeno kamenem
A sta tUíce lidi inlčejl Mohu
mlčet i já ui nedávno porn)
jsem milého obdivuhudne ho toho
stařečka se slitým srdcem i zaml
loval si hoř Mohu ml Ml kdyl
'14 piOtftienl V kílČářa" kdosi
beivýrttimuý a k hanbě čnluliu
americký u sloullcl odváli vy
lovit! V českém denuiko Uková
pllkti beiectuá stavař
Jiou ml lhottrjny opby jel
stoji i sporem do nlhei náhodou
dostal se i sla Hořec kf jrnse své
dobré vůle prospěli pravdě i
kdyby byl onen poctivý otsrý Člo
věk oa základě nesprávných infor
mací maličko pochybil — což vSak
so bezpochyby nestalo — nikdo
uemá práva vyslovit veřejně tolik
potupných ilov kolík vyslovil
onen dopisovatel z Cedsr Kapíds
A již za tento svůj skutek ať Je to
kdekoliv nezaslouží aby aluíný
čjověk podal mu ruku Já alespoň
kdybych kdyNněl se s ním setkat
odplivnu ní a otočím se od ooédio
jehož dny jsou spočítány a jejž kal
jednou pohltí neprohlédne li včas
A nahlédne li jak udržpvánl
nynějších poměrů ničí naRe čeěstvl
a na&i dobrou pověst prohlédne li
a obrátí up byl bych já první jenž
bych mu upřímné ruku opět stiskl
# #
Starý JJorccký je člověk obdivu
a úcty hodný Nemaje zvIáStnírfo
školního vzdělání ale v srdci §
hlubokou bolestí z poměru a o
touhou po svobodě několik let po
revoluci reku osmačtyfícátébo vy
(uchoval ie do Ameriky A sotva
Že se ohřál začal národní prací
Ať to bylo v Mílwaukee Kscíoe
St Louiiu nebo v Chicagu Here
cký neohrožení vystupoval vždy
v zájmech českoamerických proti
vSemu tomu co nyní v pohledních
letech vSudc tak rozbujelo Kde
jaká dobrá myllenka se ujala za
těch padesát let jelio činnosti
mezi Čechy americkými buď z
jeho hlavy vyroMla na jeho pod
nít se zrodila anebo on ji rozdrny
chával když už dávno vSichn!
ochablí První Slovanskou Lípu
on založil a rrvní české noviny v
Americe jež po nějaký Čas I ředí
goval V Chicagu říkávali mu již
tehdy před pětatřiceti lety "táta
Borecký" A on to% své otcovství
y uchoval al podnět ve ctí a
dobré voli učiniv dle svých sil co
m-jlépe a nejvíce — —
Pracoval vždy neziStně z lásky
k věci z nadScní jež neopustilo
ho ani jefitě dnes starce osm
asedmdesátilelého A když chu
dého skoro bědoého osud ho
zavál i n rodinku do Kansasu a
brzo potom po několika zlých
letech do Arkansasu í vzdálen jsa
českého Života obklopen cizími
Živly Herecký zachoval si nejen
Živý zájem o českou věc v Ameri
ce nýbrž i vytrvalost neohrožené
ho glossátora Českého života ve
řejného iiyl znám a f přátelen se
v&emi oněmi vzácnými lidmi jichž
jména svítí na tmavém obzoru
života českoamerického jako hvěz
dy z jich uznání a pobízení čcrptl
sílu k své činnosti za niž ani
novin přijímajících jeho glossy a
úvahy zdarma nedostával Ve
dne Sil vydělával pro četnou ro
dinu v nocí četl trpěl a psal V
Scstasedmdesátém roce odložil
jehlu v osmasedmdesátém jeho
roce naStl se Člověk ienŽ nebyl
ani na světě když Uorecký už
pracoval pro národní naftě obrozo
jí a jenž dnes chtěl by mu su
rově vyrazit z rukou i — —
péro
Poprvé po dlouhých letech si
starý líorecký zas vyjel zu svého
odloučeni od Čecha pro osvěžení
a duchovní posilu rnuii Čechy
Setkal jsem se a nim ve Wilber a
v Omaze a viděl jsem ia každý s
iktou a radostí ho vítal jak si toho
zasloužil A on byl vidy vSrcek
v rozpacích nevěděl chudinka ani
co odpovědět na rosná tv poklony
a pochvaly upřímných lidí akdyi
jiie osaměli potřásaje hlavou
říkával mil
"Ani si toho vlaho neiaaloužlnr
Ani se mi o tou nesnilo í by ti
lidé tak pěkně mohli se ke mně
chovat Vždyť nic prcui měl
jím jt u dobrou voli a Vdyl o
ničem Jiem % doíell kdyl něco
mne saholelo ulé noci )int ne
mohl spát a pfemýllel a přemýllel
sl jsem se toimysM tu tom t
jmu měl Si netlr pM "
Kteréhosi vrhu v Omaie pfe
Mt sl lunj řUuwk tolaiUJ pu
české lkede V kletéii čsské osadí
a když příštího rána veftl jsem do
jeho pokoje na£H Jsem ho už pl
Sícího přímluvu na mOj Článek
"Ntmchl jsem to vydržet" po
vídal ml "Jak jttru m ráno pro
budil Sly mi myflenky o tom do
hlavy a tak jsem irnuíl vstát a
psát "
Siftrý líoreeký bud psát (dáie
po tolika UonfcUAcb životních oř-
oth jím aoi bnitMtví jrŽ vmetl
mu do tváří onen člověk jejž
záStí zaslepujti až k neptíčetnomi
A l n j nž věděl co sli-fcl a ostří
a jeuž pohoHtíl zasloužilého Vturé-
im tnnin v Cedar Kapids a snížil
se zpříjemnit mu chvíle tam trá
vené mfiže fi připsali to co pro
uěho učioíl k svému dobru — ~
#
řio jni o zachování dokumentu
s o slovo na obhájení přítele sta
rélio přitek ?lo o ukázku jik
se zde píSi' jik ne ído bojuje jak
m( poleriiítujn
Tak ¥f tedy vychovává lid? Tak
se lid vzílflává? MÍUo íicty k
Šedinám a k nezištné práci učí se
hanobení cti jakému rovného
hned tak nepaniiiiiji Obvinit
někoho z nepoctivostí a vzít si za
příčinu útoku tak malicherné a
pro omezené lidí vypočítané skU'
tČně (JiotaU záminky — — to
možno jet jen v žurnalistice če
ikoarnerícké I) nás říká se tako
vému novinaření Žurnalistika re
volverová A tu tedy jest i na novinářích
Aby se opřeli prznění a snižování
svého stavu člověkem jsnž nemá
doNtí charaktertosti aby mohl —
— vzdělávat lid Divím se že
sama redakce Svornou! snese
toto snižování st ho v kal a hhoo
Je tun Člověk jonž také pracoval
a jenž až jrdnou bude účtovat
nerad by aby po něm někdo plivl
a aby zneuctili jeho kdiny Je
tam jiný jStě mladý muž o jehož
literárním talente jsem přesvědčen
a jenž musí se rdít vida co děje
se v listě zatím co jmu nedává ss
ani příležitost aby 'mohl talent
rozvinout a uplatnit A snad jsou
tam i jíní
Žaluji a volám po nápravě a
zraky moje smutně upírají m v
obzory očekávajíce kdy už zas
někde vystříkne bláto — —
O dvou kteří zbyli na konce
Muillis % fmUéíM Xlvoiu v NťljriKrii
ťllblMÍlllVállf
Slunce zatím zapadlo červené
stopy zastaly po něm na obloze
jakoby někdo byl odešel jemuž
krvácelo srdce Mezi korunami
stromů mokvnla ta krev nebylo
možno dívat se na ni a necítit
smutku AScro rychle pokládalo
se mezí pole a stromy barvilo
vodu v i ku matným nádechem
přepínalo uad obzory šedivou
stuho již dálku činila přítulnějSí
Do toho řera vssakovala se krev
západu i zdálo se že soumrak
tím hointne Potemněly zdálo ne
Starému Kalasovi i hlasy cikád
kobylek u cvrčků a v nepřetržité
jťdtiDtváriioiiti té píbtiě Mile
lifMiptílo se připomínání nedávno
iíaaMié ráu Mary odeřla Mary
odcMa Nějaký pták v zahradě o
tom zpíval hlat jtíio byl velmi
lesklivý Kočka bílá černý
mi i Umami j r Ž připletla ke &lť
lému pod nohy !rpcchyby proto
Jak l ilt 'tni mAaukals Krávy
volaly u vidy netrpělivěji a oba
psi jaktii udiveně procláťeli po
dvoře chýlíce čumáky k unii i a
jakoby p ufřem pátrajkej j jich
lásuaté oluiuy iu kývaly telow
pranic iadotnA A lam na scho
deeh verandy sedil jeho stará
lenaj droby ttk ji bylo lak byla
tak hImíu! na s I Uvtn mvii
dliuě vletěnou 1 liluo um tylo
i vit h i
1 lUi jUoby ítulvolii a diinui
lyli ttlviiiiť' líhwiťl ststý
Kálal udviaceje se tul lápadtíl
Sil lny a v I pohledu lu svou leuu
AU itviiiwhl si pomočil skulsČně
tak mu bylo A uvědomuje sl
že v tuto chvíli vlak už unáší
jtjich Msry k novému jejímu do
movu nedovedl ntsvzdyclmout
t hluboká a bolestně
Zalkl merl zrající víno tam
ráda chodívala Mary'" sama i
i ním s tín avým WíHiamemj —
Wíllí" Wíllie lak pěkně ona
dovedla volat jeho jméno - Wíllíc
toť trď jjí větj Mary jíž nnl
jejiUíj Mn- Wíllíam U Sfevens
nikoli Mary KaUÉová — —
Tak to tudy nimi dopadlo a
ním a % jeho stařičkou ženou po
osmatřiceti letech Před čtyřiceti
lety přijel od sem přes moře v
roce i osud ho zanesl do
Wíxconsiou lam pomohl si v půl
druhém roce namáhavou prací k
prvnímu jměoíčkuj tam poznal i
svou ženu tehdy osmnáctileté
děvče pobrali se nějaký měsíc
spolu hospodařili a pak jko
mnohé jiné touha po lepKím jo
hnala dále na západ lowou do
Nrbrasky Zapadlí do jihový
rliodnl její části tehdy nebylo
J-Stft ani potuchy po Crete nebo
Wílher ani po Lincoln Prérie
rozkládaly e vSudc — tráva v níž
Jezdec zapadal i a keněm Nikde
ani stromečku nebylo nikde stínu
V letě úžasná vedra spslovala vy
soké traviny na padrť v zimě
sníh vysoko le navrtil na neko
nečných stepích JJisoni se tu
j'ftě toulali vlci jim v patách
traviny Čeřily ae hbitým během
sličných garel prérijní slepice ve
stech a tisících se někdy zdvihaly
nad moře trávy Na severu byli
jeStě Omahové na východě Ne
rnahové na západě Ponkové čas
od času jeden kmen indiánský
táhl na návttěvu k druhému a v
té pustině i divočině začínali se
usazovnt vždy hustěji bílí lidé
I Čechů vždy více se stěhovalo
do těch končin Nebrasky
Prérie rychle mizela Ubývalo
prérijních požárů meniily se a
řídly prérijní plískanice zimní
pověstné "blízzardy" Pole
úrodná pole objevovala se někde
rychleji někde pomaleji — obje
vovaly ae i stromy Nejdříve v
diflácích nebo v dřevěných kabi
nách obývali první osadníci i
KalaSových první útulek byl
drHák a jejich zvláStě už mohl se
tsk jmenovat jsa yiecek drnem
obložen a v letě podobaje se
zvenčí travnatému kopečku z
jehož temene trčel komín a z jiliož
jedoé stěny dívalo se okénko
A přece — to bylo Hfstl co
tehdy okénkem prozíralo ven do
Sirých obzorů A to měl být zá
klad úploé spokojenosti — ~
Leta ubíhala ta první plná
práce a lopoty ale přece snesitel
ná poněvadž se vždy urodilo o
poněvadž tehdy pospolitost sou
sedů společným úsilím přemáhala
rozmanité překážky jež spojeny
byly se začátkem a s nedokona
lostí nástrojů i strojů Druh byl
na pomoc druhovi čeSi osedlí
v onom kraji vypomáhali si na
vzájem A lépe se KnáSeli Ke
děli co neděli sjížděli se na někte
ré t farem a v zábavě zapomínali
že tiiíce a tisíce mil dělí je od
vlasti — prérie vody hory a
moře města i vesnice — že zítra
zas Čeká na ní lopoceni a zápas
se semt jež nebyla jeStě zvyklá
jhu vlády člověka To zpívali si
tehdy české uátodol písně vypra
vovali o daleké domovině a toužili
po ul Poídřji 1 lilly í horlí časy
Kobylky jednoho Času zle sřádily
kuj do lira I daleka Mračnem
přilétly al slunce fa nimi tmi
selo a kam lapsdiy tam aoi pro
pár koní potravy na tři dny no
lby lu Ch lupalo to a praltělo
% kdy i pu d vu i třech hodiuách
mraoo se opět svedlo k ut běsům
lam kdetUlvt ufittivalo se bohatá
pole kukuřičné pak Šklebily se
jrtt ohsué stvoly (trojné děsivé
pMm4 A slunce se gatmělo
dakud mračno nespadlo opět
jiuatit —
I jiné byly obtíže a nehody alt
přečkalo se vir Stromy vyrůstaly
půda vydávala Žtfl stonásobnou
prérie už takřka vymizela hustěji
se osszovalí noví osadníci mě
stečka vyrůstala železnice se sta
věly obchod se vzmáhsl {koly ae
zskládaly liyly dokonsltjří stro
je jež zjednodušovaly práci mno
hé co jindy tížilo hlavu furmáři
Slo nyní vždy hravěji Země
stoupala v ceně desateronásobně
Už dávno drfláky zmizely ustou
pivše krásným farmám A ti kteří
takřka s holýma rukama přišli v
nový kraj jezdili si třikráte týdní
do města když právě nebylo nej'
piloěji Široko a dle!o v okol!
témČř samí Čeíl bylf — byla I
městečka česká Iiyl čas kdy
jinak mluvit v měctečkách téměř
aoi slySet nebylo po ulicích než
čeky liyly i spolky tkoly di
vadla zábavy — vSo České — —
To byli slsíl
Vyrůstala vSak i nová generace
ale té již něco chybělo nedovedl
nikdo líci co mnozí toho ani
nepozorovali a zatím co hmotné
poměry leptiíly se rok za rokem
velmi znatelně jiné poměry ae
horlily aniž kdo byl by to uzna
menal nebo pozastavil ie nad
tím To již nebylí čelí co tu
vyrůstalo nebyli to vlak ani Ame
ričani Generace bezbarvá A
starý KalaS cítil že jeho děti jsou
právě takové jako děti ostatních
Ano snad Karel jeíiě je tak nej
lepSÍ ve svých aedmstřiceti letech
je dosud dobrým Čechem byť I
nepsal česky právě vzorně Což
vfiak jeho děti jež lépe lze zařa
dit! do onoho bezbarvého po
kolení než jejich otce? Nejstarlí
jeho syn jenž nyní chodi do
"bigh school'' málo česky lůi
téměř nic jeho dcera bezmála se
za ten český původ stydí jak vy
rozuměl starý Kálal když napo
sled ji pozoroval Ovlem lze to
Částečně připsat okolnosti že tam
v Oklahorně žiji hlavně mezi Ame
riiany Ale což Frank ve
svých dvaatřiceti Ictcďi? A Jeho
děti? Což Fannie a Annie? A na
konec už Stanley a John?
Nuž a dnes odjela Mary vzala
ai Američana brdci nelze přika
zovat zamilovala si ho nechť li
ho vzala Na to vychodila tedy
"bigh school'' ~- -'Jak to 1
nl bude? Mra Steveos A jej!
děti už nebudou ani vědět aký
to vlatitoě je národ t něhož po
chází jejich matka A jednou
po letech snad zeptají se matky
co že to jsou Češi a aby jim něco
řekla Česky že chtějí slytet
jak to zní Leč ona pokrč!
rameny nevědouc ničeho čím by
[jim odpověděla na první otázku
a zapomcnuvSi to čím by jim
mohla vyhověli v druhé Žádosti
Snad se i zapýři a řekne: "Well
vždyť já již jsem rozená
zde a tu řeč kterou mluvili
moji staří ob tu jsem už dávno
zapomněla!'' A podobně to bude
snad i s Johnem — —
&cro již bylo tmělo se Krev
zu západního nebe vykapala Šly
obláčky po obloze maličké a Še
divé trochu jen maličko žlutavé
ho nádechu lpělo jim na východ1
ních cípečcích vypadalo to jako
by někdo byl x nich odloupl kou
sek 1 uvnitř jako by ty obláčky
měly jakousi vychládajíc! Šťávu
Listí na stromech se nepohnulo
vůbec v&ude bylo takové nehybno
Zdivené a upomlnajlcl hlasy krav
mývaly le vždy častěji do mooo
touni scsíleuého drnčeni hmysu
chvílemi se mohb idál ie se
dobytek bavi tím voláotm na ně!
nikdo neodpovídal Pni byli líni
kamsi islesli Drůbež a holubi
jit dávno unikli- Občas otvaly
r jen jeltě kachny Poaději Uvl
žáby od potoka tačaly sl přuvu
kovat al (o jen ivýlilo lesknotu
Silný sahouttly utbylu měslcej
hvěid třpytilo mtuhoj ta ne
iiiicutovala Iruthloiti onoho ve
čeia (Dokou přilil )