mluvnická nesrovnatelnými i anglí
Čínou jsou přece jen lehká pro
toho jemuž jcnt jích porozumění
vtottno Jen dlužno začít brzo a
nezanedbat přivé oné nejpříhod
něji! doby
U nás v Cechách měl jsem nciiíí
alnlkráte příležitost slyšet Češtinu
malých židáčků 2 rodin jež piv
tily za německé a skutečně ní
meckými byly na len čau a podivil
jícm io té zvláštní chápavost
dlít jež k oné četlíně přece ne
měly pražádné lávky ba jimž upilo
vštěpováno bylo opovržení se
vtlm co jest leiké A Často a I
užasl Jsrm nad čistotou a ipráv
ností té češtiny již Uti měly
pouze od českých služebných
A 1 ar 1 i
nmysiuc K tomu vywranycii ve
většině rodíu židovských Mi 10
dvojí dobrou itráuku pro něi
předně mohou před ilužkami bo
voru uez obavy ze bude jim
rozuměno a tedy bez okolků
potom děti nsučí se češtině jež
vždy bude jirn platnou v ií vol
Nejednou na dráze byl jm ivěd
kem že pětileté dítě hovořilo
chvíli se alužkou správné lesky 1
chvíli a rodiči a sourozenci správ
06 německy 1 Jíle když už litu
jiných Šlechetnějších pohnutek
nemohli by aspofl pro "business"
mnozí českoameríčtí vlastenci
obrátit i k l tkl ni íotelligcncí
svých dtek jež doufám není
menší oné črskooěmcckých Židů?
I jiné příklady bylo by lze najít
na důkaz Že není praničím tak
vzácným znát vícenež jedinou řeč
Co tisíců občanů Švýcarských zná
dobře tři řeči jež snesou so podle
aebe pod zákony a svobodou i
prospíváním jtdné rtpublikyl
A nejméně váhy má ona výmlu
va jež jest vrcholem íarízejstvl
českoameríekého: Že udržování
ČcŠstvl a češtiny nesrovnává se
vlastenectvím americkým a U
natcdŠe lepší chléb zde v oové své
vlasti povinní jsme v tím jen jí —
Pravím: výmluva Neboť jsem
přesvědčen že ani jeden z těch
kteří tato slova kdy pronesli ne
cítí jich pravdu ve svém nitru —
Že každý ví jak snaží ie jimi jen
zakrýti svou pohodlnost netečnofit
a nízkost
Je-li něcočebo potlačit nemůže
Žádný zákon je to národnoot
právo ji udržeti a povinnost za
chovat ji i svým dělem a nejméně
'oto právo melo by být ohroženo
v této svobodné zemi jež nezná
silflujc ani politického ani nábo
ženského ani národnostního při
ivldčcní
Americké vlastenectví vyžaduje
zájem o rozkvět zemi a obyvatel'
atva k onomu rozkvětu při
pijete vychovávajíce ze svých
dětí charaktery a ty budete vycho
vávat jistěji a úplněji zmčníte-lí
— — "panující poměry"
#
# #
Nevím kdo to byl jenž mi od
povcdcl tak uucnapině na moje
dobře míněná slova a nechtěl
bych toho vědět Doufám však
že ani on toho tak nemyslil jak to
napsal v ukvapenosti a po rozva
ze že bude prvním jenž uchopíte
práce smiřující k nápravě
Ale co byla by řekla ona česká
osada jíž týkala e moje výstraha
kdyby někdo byl mi odpověděl
takto:
"Myslím mladý Človíčku že se
zbytečně rozčilujete s takovými
věcmi o nichž u nás přestali ipí
vat i brabci 11a Mřete Aspofl co
á m k 1 (I
mne i lve na iccn vceren mi
hrozně málo láleit Přišel jsem do
Ameriky la tlíuím za lepším
Živobytím — nu a diky své tvrdd
kůži obojího jinn dosáhl Ovšem
nebil Cethň iiiuini že bych
tlus nratál si lak duhfe - ale lo
mi nevadl abych IQ črlmvl neia
listoval ul v tvých dětech Kýlo
ťy ilačilo jun trochu vůle a mvje
děli by umťly čnky nuly Inkou
lilsrílutii i ínkfl dějiny 4 věděly
pioi mlfsb jim se styděl t pft
vod tvého oU a své matky AU
byl jsern přilit pohodlný a does
jsem přilil lhostejný k následkům
své pohodlnosti Aspofl jsem mě
méně starostí a méně výdajů — i
moje děti budou mít o jedou zby
tečnou věc méně "
Co byate řekli kdyby někdo 1
vál napsal tato slova? A neobá
váte se podezření že by někdo
mezi vámi je mohl napaatkdybýste
se konečně nevzchopili k řinůmt
Začněte doma nápravou a uleh
čele si ji jedním velikým Činem
kterým opět získáte svému jménu
starého dobrého zvuku: zaveďte
čelili 0 u on své veřejné školy nia
jíce k lomu příležitosti
A kdo okolností nedovolují pro
vénti tuto věc zaveďte a udržujte
si svoje české tkoly budete li
pečovat o to aby ve vašich dětech
se vůbec probudily ty rity jež
nyní vymírají jak se zdá Již i
oněch kteří svým rodem této zemi
ani nenáleží— budete li se rttarat
aby vaše děti dovedly hrdi vztýčit
hlavu kde jde o jejich češstvf —
i generace zde rozené budou raděj
navštěvovat ony tkoly než děje se
tak dnes Pak nebudete ani trpět
onou bezvýznamnou a neplodnou
"touhou po dálné vlasti'' a majíce
klidné svědomí Že učinili jste
vile co bylo ve vafiích silách
spokojeni bude vám jednou možno
se ohlédnout po vlastní cestě Ži
volem na niž nebudou padat stíny
hříchů neodpustitelných
Z amerického jihu
('rtu t ctní
La Grange v Texasu
dne 30 srpna 1904
Kdybyste se všude v cizích mi
ttfcch setkali 1 věcmi jež připo
míoaly by vám poměry domova
jižních městech Unie nenajdete
ničeho takového ani ve vněĚím
rázu ani ve způsobu života Ifncd
Waco lze vzíti za důkaz Má ko
lem třiceti tisíců obyvatel ale do
kud aerojdeté trochu městem
nehádali byste ani polovice z toho
počtu Kolem radnice najdete
několik domů zděných a sraže
ných v těsný blok tak jak jsme
tomu zvyklí v na&ich městech
Oviem po výstavnosti není 1
nich ani památky a hned při
prvním pohledu poznáte že ani
po Čistotě Ulice áíroké na ne
ttěstf vfiak více prachem zavalené
než vzdušné Krám vedle krámu
ale většina zavřených bary do
jednoho Ovřem je neděle —
vzpomínáte si a už na všem vidíte
ráz svátečnosti Ulice jsou plné
Negrů běloch je v tom nedělním
dopoledni bílou vranou Jdete
dále do města Tu a tam spatříte
ještě dům se vzhledem alespoň
poněkud lepším obyčejně banku
nebo školu jak poznali byste 11
podle záchranného schodiště visí
čího po boku budovy pro případ
ohni A za chvíli ocitnete se —
na venkově Dřevěné domečky
tu skromnější onde výstavnější
villa vedle villy každá uprostřed
zahrady Kdežto ve středu města
po zeleni ani památky zde v nl
toneme Ulice udupané široké
rovné jako lázeňské promenády
Uesidenční Čtvrt bílých lidí A
dostanete se snad náhodou i do
čtvrti černých Polnzbourané
chajdy někde trochu slušněji!
domky Zastavujete se a chcete
i vyfotografovat kterýsi takový
domek jenž vám připomíná ony
obrázky t amerického měsíčníku
na menz stt ururuy pasu nafle
iělská obraznost Dřevěná lpi
nivá "reiídeuce" 1 verandou na
pslo aakryiá ohromnými listy ba
nánu — a poj nimi tli Černé obli
čeje bujné odulé rty Iři páry
vyvalených bělmem svítících očí
řrnských Králky měly 10 právě
k východu ze své "residenci"
Myt spatřily trádaý pMiroj ua
tebe namířený dali soda kliku a
ua Atěk dříve ne! mohli jste si j
ivenit " Několik kroků dál
tlivátese beidéčnýml svědky po
uliční scény Sceneriat odlehlý
kout mezi křivými špinavými
boudami negtrskými a pod zaprá
Šenými palmami Osobyi police
man na koni vedle něho černá
Afrodite dr říci si jaksi povážlivě
sukně a chechtající se zástup
černých i bílých 1'řisli jjmi prá
vi k dohře dramatu jež zůstalo
nám tajemstvím V několika oka-
to ' t 1 ba
mziocn vfit-enno ae uonraio po-
lícem n b černoškou zahnuli za
roh a lid se rozešel na všecky
strany
Přítel Novák má ve Wacu od
běratele 1 nímž su dobře zná
majitele baru Sli jsme ulicí kde
byl nál hotel a povídáme si kde
asi ho najdeme A dva lidé tet tří
právě kráčejí mimo nás zastavují
he a eden z nich ukazuje nám
nazpět! "Tamhle na druhém rohu
ale musíte jít zadem — Ve
Wacu je čc chů co by na prstech
spočítal a že by se ztratili i v tni
covém městečku — alf? setkáte se
se všemi za de-n Už věřím l"
Kolumbus ořišed do Ameriky
byl uvítán Cechem: "Má úcta
pane Kolumbus my už jsme
tady" Před několika lety
stala ac mi nepatrná nehoda v
nitru Tater ve skalnatých pustí
nách omdlel jsem na břehu mrtvé
ho jezírka pod srázem Lidé
kteří náhodou přišli po několika
hodinách ke mni a vzkřikli mne
I i ! V rr é t
oyn t6i louiai )9em e po
Oardské Hivě a vrazil do Cechů
Uyl jsem ponořen do kráiy roz
II a to i š á a t má
nieuu 9 veze muaoskčno (lomu a
vedle mne ozvala se čeština Stál
jsem druhdy na římském Capitolu
a prisei se mne po itaisku na coni
ptát ředitel kterési banky praž
fcké Vlezl jsem do nočního vlaku
ncKae v Německu — a ocitl se
mezí Čechy Na lodi cestou do
Ameriky setkávám se Čechy
Úředník Spojecých Států jenž
přijel poHlední den na loď česky
ptal se mne: "Cech?' V St
Louisů ponceman oopovctlel mi
česky Na světové výstavě saint
iouiaké v kterémsi paláci ptám se
soudruha na cosi a odpovídá mi
česky náhodou vedle stojící zříze
nec Ve výstavním hostinci pla
tím Číšníkovi papírovým dollarem
s utrženým cípkem ale a číslem
Sklepník vrací dollar a vymlouvá
se anglicky na tu poruchu Otáčím
se k druhovi a povídám: "Což
ten osel nevidí číslo ?" A s'lep
nik radostně volí: "Já jsem
prosím taky Ce:hl" A přítel mě
ujišťuje že i v "Tajemné Asii" ve
výstavuím "pájku" mezi "Asiaty"
našel Čecha
Můj nový známý jest už pravým
rodilým Američanem ale mluví
dobře Česky a odbírá několik če
skýcb listů amerických ba snad i
dokonce někdy je čte Měl krušné
začátky jako většina menších lidí
Americe vystřídal řadu zaměst
nání a bar má každou chvíli jinde
ale dnes vede se mu již znamení
tě Aspoň jeho vkusná residence
tou 11 nasvědčovala i "bueiív ' a
kterou přijela pn nás jeho paní
Moravanka tiž asi náš známý má
mnoho co děkovat že ještě tak
čeky umí a Že jeho děti nejsou
jako tolik dětí amerických Cechů
jež řeči svých otců se ani nenaučí
a časem pro vše české budou mít i
len úšklebek A v nedělním od
poledni jsme se ptk projeli mě
stem Slunce hřálo saharsky
promenády byly pusty Zajeli
jsme až 11a rozlehlý hřbitov a tam
k pomníkům generálů jihu pad
lých i ohčaaké válce o zrušen!
otroctví Wallacea a Cota Slunce
pražilo jieh sochám do zad jako
druhdy těm Čeruým otrokům
jednačtyřcel let uplynula od lé
doby kdy naposled na plantážích
dopdl bič na hřbety Negrů kdy
ktvvé ba r uvihly Jih a tabau
tily nrjkiuiřii po lemu — a
dotl už iiiolno jrit divit Xto v
dtuhé polovici drVitrttUtfho stu
letl o tiěiO ttkúvťhii b)lo Mu
jcitě bojoval
Zastavili imo s i v nimu'
kém klubu jehož náš známý je
Členem prý z nedostatku zábavy
Je to zpivácký klub ale zpívá se
tam teprve v poslední době a
Špatně Hlavním ťičelrm zdá se
být — hra v karty V barech
jnou karty ve Wacu přísně zká
zány ale v klubu si může dělat
každý co chce A bodří Němci
s! ledy koupili zahradu za mi
stem v ní postavili velikou dře
věnou boudu a jevištěm a zajede
tc-lí tam v nedělní odpobdoc
najdete je polovyivlcčené 11 karet
Odjížděli jame t Waca po
půlnoci Dva jíní krajané dělní
ci nimiž jsme v baru při zavře
ných dveřich hráli domino ovšem
jinak než hráváme u náa doma
nabídli ne nám že nám ukáží
Waco v noci A Šlí jsme tedy
když už ze všech stran slézali ae
švábi a lítali obrovští rusi 1
úžasně dlouhými tykadly po po
dlaze cvrčely cikády na rozlitém
pivě slézali ic mravenci a kolem
uší bzučeli tnoskyti
V ulicích bylo dost mrtvo Na
věži radního domu svítily ínteo
sivni elektrické svítilny za to při
zemi byla skoro egyptská tma
Prachem probrouzdali jsme 10
přci náměstí k ulici kde bylo
světla dost k ulici wackého pólo
věta Dlouhá řada osvětlených
domků přtd nimiž promenují a
nenuceni 10 baví hetéry vfiech
národností Vidíte Japonky jež
mají na své csidenci japonské
vlajky slyšíte polštinu míjíte
lákající česnošky zalehne vám v
uši kráinéovlovení "my dearling"
V některých "parlorcch'' hraje
piano jinde zuí duetto piana a
houslemi někde se zpívá jinde
se "dámy" a "páni" houpají v
IcnnŠkách a baví se — vůbec zdá
se že prodajná krása má tam ve
liký smynl pro umění Některá z
dam pro dovršení dojnu sedne ai
na koni jednu před několika
dny přeletí tak hasiči když 1
poplašeného koni gpadla jim
právě pod kola Za čtvrtí po-
lonvíta táhne se Čtvrt negernká
jež pří Černoškách v devětadeva
desátí případech ze ita jest jen
pokračováním hlučné oné ulice
Nej2ivřjsi ruch začíná se tam po
půlnoci Pak od zpěvu piana
houslí a gramofonů až sluch pře
chází a dollar za dollarem padá
do klína oné příšerné modle jež
slovo Vilnost
Náš "llycr" měl přijet před
půlnocí Ale v Americe zpozdí
se všechny vlaky tedy i "blesko
vý" a tak jsme opouštěli Waco
někdy okolo čtvrté hodiny ranní
A po osmé krásnou krajinou do
jili jsme do La Grange
La Grange jest hlavní město
okresu fayettského má duší na
půl třetího tisíce a z nich českých
rodin ke dvaceti Založeno bvlo
před Čtyřiadvaceti lety a poně
vadž leží na dvou drahách a v
úrodném kraji bude se asi ještě
zmáhat Má vyšší Školu a vy
cházejí zde tři časopisy: anglický
německý a Česká "Svoboda"
vydávaná už devatenáctý rok
Augustinem llaiduškem texas
ským předákem Okres Payette
má obyvatel na Čtvřicet tisíc a :
nich přes Čtvrtinu čethů příště
hovalých hlavně z Moiavy
La Grange jtst malinkou ukáz
kou jak se v Americe vydupávajl
měita a městečka ze země Dnes
prérie — a zítra domek vedle
domku A Život v takovém mě
stečku věru zdá se být na první
pohled vždy idtilou
Střed městečka kolem radnice
mi domy stavěné těoA 11 sete
tdt na zeď Ale ottitek ul jou
tas dřevěné residence mezi obrav
skýiui stromy pokrytými Šedivým
svitlým mechem mezi haniny a
cedry meii palnom) a pestrými
květy nad nimi! třepetají se
kidU motýli a kolibřici Ve vlnu
je f de cítil le jtmo tu tovnoběica
Kahýty a pokraji Sahary) ve
llúře v IÍvoíiJmvu ve vzdudiu
Ve dno bývá parno o jakém
těžko i Pražákovi jenž po celé
léto 10 nedostane z Prahy učinit
si jen přibližnou představu V
tkových vrdrech kdybysto ai vy
hledali ith a do něho nečinní li
sedlí v toílettč nedaleké úboru
Adamovu pot 1 vál polejo 10 po
tňfky a bez přestávky A domy
sli to si ještě komáry proti nimi
italští jiou slastnou pohádkou
Znáte co Neruda v "JlenátHkých
zrcullech" psal o nich? Zkutil
jsem jích laikayosti v Ucnátkách
též 1 byl jsem z ní všecek chura
vý V Texasu je však hůře Nej
dříve proděláte jakousi rnoakyto
vou horečku jcŽ 11 někoho jako
u mého přítele redaktora itupflujo
se až na zouíalout Jste-li uítí
paní jako můj nešťastný loudruh
obličej vá& podobá au mosaice
Píšeme Uď spolu 11 jednoho stolu
04 verandě prvního poschodí v
našem hotelu Zdvihám hlavu a
dívám se na umučenou opálenou
a okousanou jeho tvář Právi
vzdychá na komáry za chvíli
dojista začnu mi vytýkat že jsem
poštípán méně A začne 10 Ikrá
bathůfe než polský žid Nedivte
10 tomu Mne alcjpofl ani po té
nejprvnější kritice tak neivrběli
kůže jako po Štípnutí texasského
moskyta A představíte li li že
takových slastí máme na sta
přejde vál chuť toulat so po ame
rickém jihu
V La Grange setkávám io
Čechy za každým krokem V
lířadtch v krámech na nádraží
všude najdete různé oznámení a
upozornění nejdřívn snglícké pak
české a konečně německé- V re
dakci a tiskárně ''Svobody' se
jdeme se a několika příjemnými
společníky Z nich redaktor p
Drozda sazeč p Slavík a nedávno
lem z Prahy přišlý p Veselý na
vštívili nás prvního večera v ho
telu Náš hoteliér je Němec
jeho žena moravská Češka ala
jejich dvě hezké dcery nedovedou
už ani alova českého n německy
hovoří jen zřídka kdy V parloru
jsmo ae a nimi pobavili znamenitě
Mladší klečna zpívala americké
písni a hrála na klavír přišel re
daktor jenž druhdy měl hudební
"konservatoř" a taneční školu v
Chicagu hrál tu klavír v duettu
1 p Veselým velmi dobrým houf
lištou A tak se střídaly americké
písně 1 českými operní arie
koncertní hudbou Daleko od
vlasti všichni jsme sklopili hlavy
nebo so zadívali do neurčitá když
přítel Veselý hrál "Kde domov
můj?" A ještě když hrál Dvořá
kovu "Humoresku" a Paganioův
"Rej skřítků'' nám všem v duších
zněla ta pisců jež dovede v cizině
rozvířit nám v nitrech tolik vzpo
mínek tolik úvah a tolik stesků
Pan Veselý je dobrý společník
Hned prvního odpoledne zavedl
nás ko Coloradu do krás o jakých
lze těžko jen se zmínit a zpří
jemnil nám vycházku
llylo li krásni už na Muddy
Uuggy u Atoky na Coloradu je
tak čarovně že nenabažíte ae těch
půvabů kdybyste v nich strávili
celé hodiny
Od našeho hotelu je k řece asi
dvacet minut Čím vlce ae vzda
lujete středu městečka tím řidčeji
jsou roztroušena stavení až na
pokraji vidíte v divokých zahra
(Pokračování na tránce X)
ttJ ~~ Příštím číslem po
čluajíce uveřejňovali budeme pra
videlně vedle iWah p Havlasových
i nové jeho povídky psané vý
hradně pro n AI lil jeho úvahy
a studi® rozděleny budou v tylo
části: Česko americké kapitoly—
Gl oiiny Života čeko amerického-
Porirely— Z íesko amirické mi
nulosti Ctini~ Črta "Z imi
rického jihu" jil v tomto ČUU
otUkujeme posud v Čcsko-amecic
kýih Ihtnh otiltřaa (ubyla a
myslím ledy U ie j(
svým Čleuátůnt
savdiíím