llOI(ROK ZÁPADU
UblIbMl by pokrok 1'utilUbíojf Ca
15W-I3I1 líowxřd Ht~ Ti'l 2513
éubscrlptlon hf msU - fl 00 fmr yw
VVCIlXzř KAŽDOU WlkVAtU
rjm: Vydaralelslá SpoL Fokroti
VAH JiCKKfi Ml(l
109 DII HowiřJ Ul - TtUtou J9IJ
1'Mpletné 1100 lia rok
Uo Čh tlfto na rok
f nititl dodávkou poltornl 11
OlUiu přu HpiJnii Ulily Krilijl 0
Wh II U
p' 1 1
OUih'át
tri)hii4 rdu íihit t ř JHu poutu
ii kly f Wiiiím k ot')iiw! f lUifuy )r i
in ilro'ii oliUik olť")ii vt'lfciLi tifíilf
liiiJlc( fll4rn ?rciilft r likiál
ftlií oflliif bl liopíAm oMI ft Jin
au liW Iři mlr 7 kn I uiU Jnl
rwlir kt 7 rol mim oujmnifn inill
9h' )uk Vťlki'1 olllíťkll (rilll xl JJ ííifi
'lii'k fi OmII linhu luimini ti tuUuUii In
táallkt ptnut
i'l) (HUrrimit ' hin-ff í)fi)'ř" ft iff htm in
ttúmi Imulíonil lct kIII i)i Kdo
thfM blftflfl vUfiiUfm tm IimiiIí wi hf
řlMrwritft proKí fV tu)k fijokirfi ilft'll
mnku t kolnici mn'li iiť koil mitnUi
iJrfl) fi í(inliu IiIchko iiiil) Nifif Vork Nt
jiltí ril(lf'b fcl-llřX rilfl'llr Kí I I-
ieníilor hrlkr Vferhny toícilkjr riwlif Jioii
i(i)ř (Ka u(JU(ou''ijou iijii iii (ou ntk
Pokrok Západu
Omaha Neb
tmuris:":- -wr-zz: mrv ~ _ i rfi#
Oniiba Neb 18 října 1905
f '
r
I
M
7
v
Jan Ilavlaaa
ClICKJE LI 8K lorKAH VySOKÍIIO
včku jezte ménč S rnén£ iplte a
více pracujte
V TOMTO ČřflIH ZA HAJ Uj KM K KOVOU
již atílou rubnku avéholíbtu: (ivi
vahy íeuílletooy a Ullttríi zná
mého ceikčbo ipíiovatcle ona
Havláty Nelctřili jíme ipoeoýcb
tím výdajĎ jíchi vyžadovala
outoost mimořádné zvvSeoébo ho
notáře a osvéddí-lí se oale dobři
vůle nebudeme (etřiti ani dalíími
DÍkladoými zmioami Chceme
podatí avému čtenáři pokud
oaSí lile to nejlfpíí — nikoli pro
kookureoci ale z upřímné aoahv
— doúatí naíí žuroalístíce opři
onoho významu a onoho vlivu
kterého v poslední době pozbývá
špinavostí některých obchodních
podnikatelů nedovedoucích útpčcn
"businessu" spojit s úspčehem
dobré a poctivé myilénky A If
iíme se a£ tednoho dn nim
omažikým Čechům bude možno
říci 3e máme ve svém rritstí
týdenníky jež obsahem í dobrou
snahou patří k nejlep&ím českým
bez rozdílu sleduji li politiku
republikánskou nebo demokrati
ckou
Rlíl BYCHOM IIYU KOVíV "ČlCSKO
americké kapitoiyV p Havlasovy
ťaly do živého právě tam — kde již
dávoo bylo třeba probuzení z
mrákot A aby si je dokladné
četl přejeme zvláště onomu pánu
jeož pod značkou "Čech'' odpoví
dá ve "WílberBkých Líitech"
páni Havlasovu článku "Jenom
jeden Wilber uveřejněnému
před čtrnácti dny v "Osvětě Ame
rické" Nikoli plané vlastenectví
nikoli "vfitěpování touhy po dálné
vlasti' — národní hrdost a Cest
hlásá Havlasa a proto neměl
jinak obratný redaktor "W L"
ani připustili chabých slov koho
ii jeož dobře nerozvážil článku
Havlasovs ala raději sám měl se
připojit k tomu co má na mysli
p Havlasa a V čemu pobízí I
"Osvěta Americká'' v posledním
čísla A' uvtJtut ttttiny na itřtjnf
ifoly wllbtnké Trávo k torna
Wílberltl mají příležitost též - i
is foiHiit% opakujeme inovu a
důrami A slibujeme že tik
dlouho budeme burcovat Wilbtr
iké at se vichopf k činu důnoj
oému dobré jejich pověsti 1'sk
vbé(me si na tnulku jinou os
du A douíimt I- I 'Osvčls
Americká'' bude s díle šustit o
působení k náprava v česká NoV
rssea jak jil asČala ba výstražný
LI „
český spisovatel a InrntUm jme
nuje te vlastním jméntm lan
Klecanda jest synem jednoho z
nftjzasIoiižilí-j5ích novinářů a lile'
rí 10 ve staré naíí vlasti lana Kle'
csndy a vnukem zesnulého zua-
meníiého paedaoaa slovanského
jsna iaa Maska íMarojil 19 v
severních Čechách v Teplících
kde toho času byl jeho otec ředi
tělem české matiční Školy a vy
rostl v Praze kde od roku tHHH
jan Klecanda vydával politický
týdenník "Vylehrad" se zábavnou
přílohou "SvatvtČer" Ovzdulí
mělo vliv na Havlátu a způsobí'
lo Že v časném mládí začat se
obírat ntjcu psaním nýbrž í stu
diemí k němu a to čeho nemo
bio mu dátí ani soukromé studium
ani gymnasium ani pražská nní
versíta na níž studoval historií
poskytly mu cesty k nímž od
clilapectví pobízela ho jeho pova
ha Od čtrnáctého svého raku
psal do otcova časopisu patnáctí
letý napsal do "Hlasu Národa
první svou povídku po jménem
"Jan Havlasa" a pod tímto jmé
nem leště lako gymnasitta vvda
první své dví knihy jež otevřely
mu hned po maturitě jako studu
jícímu prvního rok j na universit!
cestu do "Máje" spolku předních
českých literátů- Jako belletrísta
Jan Havlasa už po několik let jest
vítaným spolupracovníkem prv
ních časopisů českých jako "Ná
rodních Listů" "Zlaté Prahv"
"Osvěty" "Kvěíft" "Máje" atd
Jeho činnost vtk oeomežuje se
na bellctríí jeho posudky líterár
ní uveřejňovaly "Česká Kevue"
"Časopis českého Musea" "Lite
rární Obzor" "Národní Listy" a
"Lumír'' jeho divadelní kritiky
objevovaly se už před čtyřmi lety
v sloupcích denníků 1 jeho úvahy
o pomérect v jiných zemích a o
cizích literaturách jichž jest do
rým znatelem čta ve Jvanártí
szycích Jehoknihy jsom "Hor-
Bké stíny" "Mezi životem a imr
II" "Tatranské povídky" "Mimo
tiku I neoávut "i'od skaluai'
ml Itíly" "1'řlpady skoro ntohy
fejné" "Povídky 1 Tater" (pro
mládež) "Lidé na horách" a "Jtk
sny umírají" Nyní chystá do
tisku velkou knihu o lulíl Ta
trích a Americe " růinych po -lulek"
trojdílnou knihu o svích
restleh akuRenoitcth auuiíc
bych a 1U6 knihy povídík americ
kých totiž "Knihu llikv a holtv
ti" a "IJÍtl neklidů" Vidliňhn
isal bákuě jtt chyitl nvul k
kuížoluHi vydání Kníru Jiř "'s
acký ' prává v {'rasa vvdsiiv
prav! o těchto knihách h vyka
zují "vzácný talent" a h Havla
sova činnost jest na jeho věk
oadobyčejná A tfmíto dvěma
ótudky myslíme řečeno Jest
itručně vře to nejleplí co lze říci
o Havlaíovi 1'ro úplnost dodá
i ar i m ' é t 1
vame ze oiniuu n a) v realismu a
psychologickém prohlo ibení Zná
moitl jeho jména orosuélo hlavně
ovzdulí jež vybral si k prvním
svým knihám í ívot na Tatrách
A právě v těchto dnech byly torny
dva roky když Hav lasa svou
lásku k Tatrám málcv byl bv za
platil životem jak známo padl
do želez nastražených na rnedvě
dy a teprve po hroznén čtyři
dny a tři noci trvajícím zápase se
smrtí byl zachráněn ač zprvu se
myslilo Že přijde aspofl o nohu
Tatry a severní Uhry oebvlv vlak
jedinou žerní jíž Havlasa poznal
na svých polníkách Vedle men
tich cest po Rakousku Švýcarsku
a Německu byla to hlavně Itálie
jež ho lákala a kde r 1902 pobyl
delií čas pilným studiem Lon
ikého Července Havlasa vypravil
e z Prahy jako reportér "Nároď
nich Listů" do Jit Louisů na
"český den" světové výstavy a
od té doby studuje americké po
mřry í čenký život zdejší Že
chápe dobře a že už se vžil do
zdejlícb poměrů dokazují nejen
jeho četné povídky texasské cfií
carské nebrasiké a jiné nýbrž i
jeho články a úvahy od nichž
víak dlouho zdržoval se téměř
násilím vyčkávaje až doplní své
zkuiítnosti Příznivé úsudky bez
rozdílu viech česko-arntríckých
líttú dokazují že Havlaia velmi
rychle í zde zjednal si vážnosti
A že zjedná si i popularity mezí
Éirokými vrstvami luná každý
kdo četl některou z jeho prací
nebo přííel s ním byť jen letmo
do styku V některých jeho po
vílkách zachyceny j i o 11 tak vý
razné typy americké česko -amtrické
žo nutno se až divit
bystrému zraku spisovatelovu} a
radostí můžeme očekávMt íu
Ifíve než Havlasa oinatí ve své
pouti kolem svítá americkou pev
runu bude nim možno postavit
ho v čtlo krásné literatury česko
amrrické A douíámo la lehu
poctivé snihy v přispění k obro
seni amerického četstvl dojdou
ohlasu aspoí) rocfl těmi kteří
osobně se přesvědčili o dobté jho
vůli kttřl Miali si jeho jméuu
lo srd( meii jména svitli nej
uptlmnijtích přátel
lan Havlasa dli přítomni u
vodopádů Niaitsrskydí
JAN IíAYIíASA:
lviiliy jovíllrv fi riillliluy
JI
V Omaze dne 13 října 1005
Pezmála dva rnfít zlrávíl jsem
nedávno v kterésí české osadě jež
má zvučné jméno mezí Čechy
amiríckýmí a o níž nejednou jíž
zapadla podivuhodná zpráva i přes
moře do stjré natí vlasti ''Jedna
z nejedlejších osad" — říkalo sa
mi tiide o ní — "nesmíte opo'
minout ji navštívit" A navštívil
jsem ji ttdy a zalíbilo se mi tam
tak U ze tfí doů určených k
návlfěvé protáhl jsem to ínti-r-
tmuQ svých amerických potulek
skoro na davř l neděl Ale tu stalo
se že věci a okolnosti jež byly
by mí snad uliv v týdenním nebo
Čtrnáctidenním pobytu zvolna
začaly mí vystupovat před očí
třetího týdne a než uplynulo osm
neděl některé úvahy oněmí zjevy
vyvolané tížily mne jíž jako můra
A když konečná rozloučil jsem se
I přátelí a rozmilé české městečko
zmizelo mí očí leskné mySlenky
o ohm ze iínn na den nabývaly v
mém nitru převahy nad osobními
krásnými vzpomínkami až napsal
jsem do "Osvěty Americké" cosi
co mělo býl vlastně díkem za
příjemné dva fně&íce ale vyznílo
ve smutnou výstrahu— v podstatě
asi v UAíU co bylo asi obsahem
předtSIé nalí kapitoly Jen o něco
více tam byloi prosba tam byla
aby ouí kteří stoíí v popředí
f tikha Života postarali se o zno
vuzřízení české školy — —
A kdosi ae ťříhlátíl brzo a
o jpovědí Že přísně krítísují a U
ta kritika je nezaslouženou Za
Američané jejích město pokládají
za lun české a Ji za málo české
Co se mládeže tyká ža ovlem
raději mluví anglicky ale to že je
přirouni z panujících poměrů a
toho li nelze předělat že není to
výsledkem studu ta Mttvt nýbrž
anglické ákoly I v jejích městečku
že měli českou Ikolu a Že více se
vynasnažili o udržování české řeči
než kde jinde ale proti přiroteni
mu běhu že dá málo dělat My
prý nemůžeme té mládeží vltípír
onu touhu po ddlni vlattf kterou my
cítíme Je ich vlast zde — —
Tato írást bezpochyby měla
být hlavním účinkem odpovědí a
obrany — a byla Mluvte k hlu
chým a lépe várn porozumějí
Zatím co já psal o vdípení ná'
rodní hrdosti a ctí čtoucí vyroz
uměj že přál bych si — touhy po
dálné vlastí
Jsem přilil dlouho mezí amerí
ckýmí Čechy než abych přikládal
zvláStol váhu té touze í pří oněch
kteří přiSIÍ sem ze staré vlastí — 1
tím méně abych vyžadoval ii v
d u Jích Čechů zrozených zde Ale
co bych očekával od Čechů jichž
dětství a mládí zůstalo ta mořem
jest uvědomění povinností k aobé
aamému A kdyby toto uvědomění
nechybělo větlině Čechů amerí
ckých nebyl by mi aui onen liírou
podepsaný odpověděl že ty věci
jež mne zabolely jsou přirottni
Jsou-li mu vlak skutečně příroze
né dává ai vysvědčení velmi
ipatné jaké já nebyl bych se od
vážil dát nikomu v onom městc
Čku
A tu udiven pozastavuji se nad
o u o i větou touha po dálné vlasti
ktírou my cítíme — -- i tážu se
co asi pravdy v té vití a co
významu ř Lib toužit po dálné
vlaili a zároveň pokládali za při
roicné ža krv aall krve není jil
n ff Je-H vůbee ona Iuh4
tlk nikde je v nl mnoho slabul
lví kdyt lárovirt a ní inňí v
duti se ashnUditi Uková lhostj
nosí a otHptlost — Nikoli touhy
po dllué vlasti — seheikty si
phjmti— a místo slov a íráil u turu
jel Američanu ovinu laji s luae
českými — ikutkůl
Přecfl mi snad pravdu onen
jenž hájí se že odoárodflování
mládeže jest přirozené m panuji
(líh porn frŮ avíak mýlí se tvrdé
že jich nelze předělat K právě'
proti těm panujícím porněrčm
bych rád znova vybouřil ony v
nichž jeKlě cit neodumřrla v nichž
"business" honba za dollarem a
prospěchářství až posud neubily
posledních jeuíěj&{ch stránek
Jen trochu péče kdyby se věno
valo dětem od útlého jejíih mládí
í v ohledu národním zacbríoilo
by ae mnoho duli od oné netečno
stí později ItŽÍ na nich jako
kletba Činíc je nedokonalými i
mezí čeokoo společností i mti
americkou A první povinností oné
péčo jest nr-jeo přidržování dětí
k četiíoě aspofl duma nýbrž i
vštěpování onoho IfthoamtHíkého
vluittntítvl jnž nemá ničeho spo
lečného a "touhou po dálné vlítli"
Pokud vím málo Čechů ameri
ckých dbá obou těchto (tvých
povinností otcové vymlouvají au
alarostmi exíttenčnímí al jaká
vým uva zbuda matkám? Oněm
ženám jež mnohde jsou zdánlivé
hybnou adou takzvaného "W--nlho
llinta"f Oním ženám jež
tolik díl a tolik číiii véďijf po'
kovému Životu četkoarnrríckéotu?
Přesně vzato naplatí ani vý
mluva otců opět poukazují na ony
prosté dělníky v severních Če
chách kt-fí po trpké prácí ďnoí
nalezli útěchu ve večeroí chvilce
ztrávené v kruhu rodinném a vě
nované výchově svých dělí — a
kteří skutečně odchovali opět jeo
Čechy 'bez ohledu na to že bylí
by jím snad zajistili pohodlněji!
budoucnost Ldyby je byli ponc
chalí oiudu mnohých: oilnirodnfnl
Předpokládám že každý z arntri
ckých Čechů jenž jest otcem
rodiny aspoň občas věnuje trochu
£asu a pozornosti avým dětem a
jejích výchově kdyby jen pří
těchto příležitostech snažil ae byť
í pouze letmo vltípít a probudit
ony city uhodit na skryté struny
v mladých dutích a zasadit do
nich národní hrdost — dost by
učinil pro uspokojení svého svě
domí Ostatek práce náleží matkám
a jako druhdy tam v Čechách
rnatka učívala své děti modlit ae a
připomínala jím modlitbu z ráoa i
na večer — tak dnes mohla by
učit je aspoň tolik česky číst a
psát a mluvit kolík umí sama
A pravidlem Železným pravi
dlem by mělo být v každé česko
americké rodídé mít i děti k čeiti
ně alespoň doma nedovolit jím
pří atole mluvit jinak než česky
a jak možno nejdříve pobádati je
i k české četbě
Je bezpodstatnou a zahanbující
[ona výmluva kterou slýcháte tak
často co máme dělat když děti
nechtfjl mluvit česky }
Kde jest autorita otc a matky?
Nechce-li sedliě mýtí byla by lato
omluva dostatečnou abychom -ře
hládli že dítě chodí lpinavo?
Nechce li se dítě učit předmětům
ikoiním statí odkaz na td že se
"nechce učit" aby omluvena byla
nedbalost — — rodičů! Děli ne
vědí co mají a co neměly by dě
lat — to vědět a dle toho ae řídit
jqst věcí rodičů Ta nechuť a
mnohdy i neláska dětí k řtttině
není jejich vinou tu lie přičísl sa
neodpustitelný hřích reditům V
útlém mil II nuino zlomili tuto ne
chuť děti po d jhreui i přMoitít a
a prvním roibřcskem jnějtího
MKiimti dlié přijde samo k jiným
iiiinrům a ji li v něm néui hlub'
libo samo jil bude se snaiíi ncjtii
být dobrým Cmliem nýbtl i tom
frlitvl nplatuit ve svém timrnJm
Není pranic tak těžkého pru
Čecha uančít so Mtint ať jakko-
iv idíla by se čsská pravidla