TiririririTtTiTiTifiriiritiriTivjrififivit
M
rY
Y4
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
Román oí Vílími Boroie
a rj TiTiTiTiTiriTiriririTiririfififiririritifi
KAPITOLA 38
Císař
A zitlzeoý zrak náš pohllií na
císiřr na Františka Joecía 1 dulo
ria z jovs se děsí!
Při hrůze tak strašným Či
nem vzniká v nál hluboká a bo
leinft aouitrait k nešťastnému
rais-ni itllnnému cíaafi Františku
Jottrf i
Iliitoríe ivitovl nedovede
ukáiati jiného vévodu jejž potkaly
ovidy takové jež hrůzou tvojí i
bachorky ze starověku převyšují!
V minulém století jediného
pa lovoíka zastřelili podle stsnné
iio priva a to byl Maxmilián císař
mxický bratr císah Františka
Jo ti 1 1
Jediný korunní princ Záhy
nul tragickým! okolnoitmí násil
nou nepřirozenou smrtí — a to
by ty a a dědic trůnu Františka
J ut ía
Jediný arcivévoda z panov
nického rodu se ztratil v dalekých
rmflchato byl princ habíhuraký
arcikníže Jan Salvátor
Jedinou královnu probodli
na ulici a to byla Alžběta choť
Františka Josefa
Jiou to vedle itaroatí panovni
ckých hrozné rány jenom pro
jediného člověka neboť i císař a
král jest také jen člověkem z krve
a z irasa
František Josef až posud snášel
rány osudu s podivuhodnou vroucí
oddaností
Snese i rádu poslední? Nekles
ne pod bolestnou tíhou hrozného
neštěstí?
A dub stojí! Žár blesku
spálil jeho korunu bouře mu vět
voví ulámala Silné a nadějné
ratolesti opadávají zůstává pouze
holý pustý kmen sám!
Takový kmen jest nái králi
Takové a podobné výroky ply
nou lidem se rtů A právem ne
boť kalich byl naplněn kalich
bolesti Trnová koruna již ne
úprosný osud ovinul kolem lesklé
koruny habsburské byla již celá
hotova Osud uvil tuto korunu z
bodláčí hrozných ran strašlivých
bolů
NejvětSÍ a nejbolestněji byla
rána poslední Zasadila ji vra
žedná dýka která protkla rukou
Síleného divokého tuláka v cizině
nejšlechetnější ženské srdce
Trpící matku ' milující choť
churavou zarmoucenou ženu pa
trooku Uherska královnu a císa
řovnu Alžbětu
Popatřme na starého osudem
pronásledovaného jak pochovává
se ve svůj zármutek Pohleďme jak
zoufale zaplakal na ztrátou své
poilednl útěchy
Pohleďme na něho zaplačme 8
ním pak až ae zavrou těžké
železné dvéře hrobky za rakví
císařovninou jež se odebrala ku
svým předkům — popatřme s údi
vem plnm holdu na bledé od
žatu líce císařovo a řekněme se
srdcem pohnutým slovs národůví
"A dub stojí korunu jeho list
ovou ohefl blesku spálil větve
bouře ulimali ale kmen zůstat a
stojí stále pevně— oáš králi''
iiyla sobota odpoledne Uyt
krásný mírný slunný den sářlový
Císař sedit sám v letohrádku
Schoenbrunnském ve svá pracov
ně u psacího stolku a opíral se o
Unnlku Vyřiioval státní šáleli
totti psal na žádosti o milost
"Aao'
Každé taliové slovo napsané
znamenala tidký život Místo
oprátky katovy talíř a lítostivému
losyuu v Jiláři svoboda vsnikla
h tohoto císařského "ano'1
Císař byl samoten ArcikněŽna
Marie Valerie s dětmi vyjela si
minulého dne do Wall sec Výlet
tento souvisel také 1 jubilejním
slavnostmi rodinnými a jeho veli
čenstvo ji nezdržoval
Přípravy ve velké tíni scliocn
brunnského zámku byly jíž skoro
hotovy Zdi a 'těny byly lnová
pozlaceny Veliká okna ozdobena
byla malbami na sklech jež zná
zorflovaly různé památné chvíle z
rodinného života Františka Josefa
V průčelí stěny byl upravený há
z umělých překrásných květin
na zdi připraveno bylo místo pro
veliký obraz císařovnin Ach jak
dojemný jak milý představovala
si Msrie Valerie onen slavnostní
večer rodinný
Okny pracovny padala záře
podzimního slunečního jasu
Vedle psacího atolu stojí podo
bizna císařovny Alžběty na ve
likém podstavci malířském v dra
hocenném zlatém rámci
Obraz tento byl z dob první
mladosti JJohaté vlasy byly spu
štěny a splývaly na ňadra a na
ramena Rysy něžné nevinné
svaté Pohled snivý zamyšlený
nadpozemský
biunecni paprsky padaly na
tento obraz Pozlacovaly vlasy v
kadeřích splývající a ozařovaly
ony dvě očí jimž podobné lze
i na blízku trůnů královských jen
zřídka spatřiti
Císař se díval na tuto snivou
sličnou tvář
Paprsky sluneční ozařovaly ji
oslnivě jakoby tvořily gloriolu
kolem hlavy císařovniny
"Taková něžná byla vždy a jest
posud!'' šeptal císsř zahloubav re
v pozorování obrazu
A v duchu jeho olívla znova
minulost Sladká léta blažené
mladosti nerušená léta na začátku
manželství V očích jeho velí
čeostva zaleskly se slzy Utřel si
e a usmál se
"Hleď dobrá paní" pravil
mluvě k obrazu "jak hluboce tě
podnes miluji! Svět lidé o tom
nevědí ale naše srdce a naše duše
to vědí cítí to líúh t& přiveď co
nejdříve domů V Scboenbrunuě
bude vše takové jako tehdy
tehdy když jsem tě sem přivedl
jako tichou nevěstu čekám tě
s radostí a se srdcem vřele milují
cím Ale co to? Jakobych
zaslechl pohřební zpěví"
Z věnčí ozýval se smuteční
zpěv
Císař povstal od psacího stolu
přistoupil k oknu a otevřel je
Kolem hlavního vchodu leto
hrádku ubíral se pohřební průvod
čtyři bělouši byli zapřaženi do
pohřebního veza v němž uložena
byla rakev věnci pokrytá
Hyl to pohřeb malého děvčete
Před pohřebním průvodem krá
čel kněz vedle ministranti a
několik zpěváků kteří zpívali
smuteční písně
Jeho veličenstvu byla nápadnou
tvář knězova
"To je zvláštní!" pravil si tišo
"Zdá se mně že vidím Jonáše
bývalého possenhofenského mni
cha nadaného duchem prorockým
"To je zvláštní" uvažoval císsř
dále "po cell léta mého života
jsem sl na tohaprorockého mnicha
ani nevípomněl On byl to jent
mně řekl Že na trůnu nedojdu
blalenosti a Štěstí Pravdu děli
Trpěl jsem mnoho a velice osud
mne stihat hroiuými ranami ale
víra a důvěra v lloha dodávaly
mni nové síly k dalšímu životu!
Jdi jen jdi mnichu hrubých rysů
a pochovrj tu malou nebožku
Mnichu Jonáši duch tvůj mne
neiastrašuj vlče"
Jeho veličenstvo odstoupil od
okna smuteční pfstA dozněla
kolem letohrádku bylo opít úplni
ticho
Jeho veličenstvo zadíval se opět
na obraz císařovnio
Pak sáhl po vojenských apísecf
na svém stolku a první bedlivě
prozkoumal Chudý mladý porn
čík prosil nejvyšŠíbo vojenského
pána aby se směl oženili bez
kauce svatební s nevěstou rovněž
chudou
Prosba mladého důstojníka byla
psána s dojemnou vřelostí ministr
vojenský pak Činil návrh na přízni
vé vyřízení
Cíaař podíval e na obraz císa
řovnin pozlacený slunočníml pa
prsky Jakoby se své paní tázali
Aoo — ne?
Obraz usmíval se I nyní jako
vždy Jindy
QA císař napsal na spis sno
V tom okamžiku vstoupil hrabě
Paar nejvyŠŠÍ pobočník císařův
Tvář jeho byla nápadně bltdá
pohled nepokojný pobouřený —
Stanul po vojensku uprostřed po
koje Pozdravil a chtěl promlu
vit! Ale hlas mu nešel z hrdla
"Nuže~co ae přihodilo?" tázal
se císsř tuše neštěstí "Jste velmi
rozčilen hrabě'
"Vaše veličenstvo můj císaři
veliteli!" ozval se hrábí Paar
třesoucím se hlasem "Ze Ženevy
došly zprávy velice skličující
smutné Její veličenstvo císařov
na i
"Jo jí hůře? Kozstojsls se?"
tázal se císař přerušiv svého po
bočníka a rychle se zvedl
"Ano veličenstvo jejímu veli
čenstvu císařovně stalo se veliké
neštěstí "
"Jen mužně a upřímné hrabě!"
pravil císař znepokojeně "Jsme
muži já jsem na všecky rány osu
du připrsven Mluvte: císařovna
umírá?"
Z očí hraběte Pasra vytryskly
slzy Rty musil pevně svíratí by
nahlas nepropukl v pláč
"Císařovně se stslo neštěstí?"
ptal se císař hlasitě přistoupiv
zcela blízko k hraběti
"Aoo veličenstvo'' vzdychl
hrabě Paar "Její veličenstvo cí
sařovna a královna Alžběta stala
se před dvěma hodiosmi obětí
politického šílence Anarchista
protkal Šlechetné srdce nejšle
chetnější jaké kdy v Hadrech žen
ských bilo Její veJeíeostvo do
trpěla"
Šedivý mocnář sáhl si k srdci
Zbledl tvář jeho byla jako popel
Obrátil se k obrazu upřel ztrnule
pohled svůj na rozkošné rysy
ejího veličenstva — a křečovitě
bolestně srdcervoucím hlasem za
vzlyk!:
"Elizo má má ženo mé vše na
světě tedy i tebe mně ukrutný
oaud od srdce oder val I"
A stanul před obrazem před
chladnou neživou malbou
Dlouhou chvíli tak stál Pak
požádal hraběte Paara o ruku a
opíraje se o něho odebral se
k psacímu stolku a zdo klesl na
své křeslo
"Veličenstvo cesty Páně jsou
nevyzpytatelný" chtěl těliti hrabě
'aar svého pána — ale nadarmo
neboť 1 on byl zdrcen plakal
a vzlykal 1 claařem
"Opravdu osud mne od ničeho
na tomto světě neušetřil!" pravil
císař v hlubokém bolu "To byla
nrjtěžšl rána! Teď jíl je konc
všemu I"
Iiyl to hroioý strašný výjev—
Císař s král plakal Šedivý moc
nář sdrcoa nesmírným ialem
vaty bati
Kdy! první láchvat bolu se
poněkud utilit vyptávat ae císař
ua podrobnosti vratdy ale hrabě
aar ntbyl s to podali mu blilll
vysvětleni Huběnka Stáraynvá
ostala hrablti Peerovl stručný
telegram depeši tuto obdržel ve
vldvftsMm llutata a ihned 1 ni
odejel d Sthosoťruoau by sdilil
strašlivou onu zprávu s panovní
kem který milujícím srdcem
choť svou očekával
Sluneční jas podzimní okny do
císsřovy pracovny padající ozařo
val jíž tváře bolestné plačící
Také hrabě (íoluchowskl mi
nlslr zahraničních záležitostí se
ji dostavil k císaři Přijel tryskem
v kočáře é přinesl druhý hroznoj
onu zprávu
Císsř podal ministrovi s pláčem
ruku a udiveně mu řekli "Není
pochopitelné jak mohl někdo na
padnout! tu paní jež po celý svůj
Život nikdy nikdy neučinila nic
zlého a jen dobro rozsévala na vše
strany"
Později přišly podrobnější zprá
vy Císař několikráte rtratii mysli
a poio ve mdlobách opíral se v
lenošte
liyly to hrozné trapné hodiny!
#
Jeho veličenstvo sotva sevzpa
matoval ihned nařídil aby
dětem Jeho byla okamžitě podána
zpráva že mají k němu přijití
Arcikněžny Marie Valerie a ui
sela byly ihned zprsveny a Msrie
Valerie přibyla ještě téhož dne
večer z Wallaee do Hcboeobrunnu
Shledání bylo sfdcelomoé do
jemné Otec a dcera dlouho vzly
kali v objetí
ArcikněŽna Valerie jež matku
svou nílovala a ctila až ku zbož
flovánf byla miláčkem císařovni
ným Císařovna osobně řídila její
vychování a když vyrostla vyvinul
se mezi nimi důvěrný poměr při
voděný společným šlechetným
smýšlením který pak ještě více se
utvrdil když arcikněžna se pro
vdala
ArcikněŽna utrpěla skutečně
nenahraditelnou ztrátu smrtí mat
činou Potřebovala tedy tím více
síly sby v těžkých těch dobách
setrvali věrně u otce a podporo
vsls ho
Arcikněžna chtěla tím dokázat!
e se řídí heslem své matky jež
tato před ní často pronesla:
"NejsvétějŠÍ povinností ženy jest
podporovali a téiiti v těžkých do
bách svého muže"
A arcikněžna plnila podivu-
lodnou pevností svou povinnost
Ani na okamžik se od císsře ne
vzdalovala
Ujednali společně že přivezou
zsvrsžděnou císařovou dne 15
září ze Ženevy do Vídně do kaple
v Durgu I rakev objednala arci
kněžna Valerie ssma Rakev do
níž drahou mrtvolu uložili byla
zhotovena v dílně dvorního truhlá-
e a čalouníka Vystlána jest bílou
žíněnkou a bílým hedvábným po!
tářem
Rakev jest ze dřeva a je potáže
na černým sametem na plochém
víku leskne se kříž zhotovený z
pravého zlatého vyšívání Strany
sou potaženy rovněž pravým zla
tohlavem rohy pak jaou silně
pozlaceny
Rakev spočívá na šesti pozlace
ných nohách Rakev tuto uložili
do jiné prosté rakve kovové a
svět viděl o pohřbu pouze tuto
rakev
VSchoenbrunoskén zámku
zavládl nevýslovný smutek
Císař bděl po celou noc Modlil
se několikráte 1 srcikoěžnou Vale
rii a sotva se mohl dočkstl by
patřil rakev své choti
UohuŽel — jsa rakev neboť v
Ženevě uložili zesnulou Irpitelku
do dvoj! rakve kovovou rakev
isletavali a na věky ukryli před
sraky milujících
Vypravovalo ae o dvou malých
okénkách jet byly a obou stian
rakve udělány Ano byly v rakvi
tyti dva otvory ale i ty sevřeli
H m Proč 'um
Sny savratděná císařovny ne
řll si ani manžel vyrušili
KAPITOLA 30
SrJct císařovny AIJtfty
Diuhlho dna po vraldl obklo
piti tělesné poifttuiky vytrplvšl
dobrotivé císařovny učení lékaíí a
profesoři aby učinili zadost po I
mínkám zákonem nařízeným- líylo
třeba úředně vyšetřili příčinu
smrti
Lékaři zjistili Že vraŽtdná
zbrafl vnikla pfildváta c:lím tru
hluboko do srJco cfsaíovny a celé
je probodla Ukže zbraň na pn
léjší strsně srdce vyčnívala
Jeat akoro nepochopítclno Že
císařovna mohla po tomto pora
nění učínítí ještě Šedesát až osm
desát kroků Lékaři dovedou tuto
okolnost vysvětlili Jedin nuoby
čejnou pevnou vůlí císařovnínou
Rána sama byla velmi nep-iinií
v rozměru byla sotva čtyři mili
metry široká
Zápisník o ohlí dání z#-Miii)é cí
sařovny sepsaný drem Ooleyem
Reverdiou a Meďeendm obsahuje
tuto atať:
Vražedný nástroj jímž útočník
císařovou usmrtil byl buďto kus
tflhranného Železa nebo octli
Vnikl u čtvrtého žebra do těl a to
silou takovou la žeberní kost
byla zlomena
Okraje rány jsou dva a pTil mili
metru široké Vražedný náilroj
probodl u čtvrtého Žebra plíce a
blánu srdeční a vnikl až k r-v6 ř
dečoí komoře kterou též prorazil
Dýka probodla srlc shora dolů
s spodní komorou vylla ze r Jet:
Délka rány sahá a} k ddtní ko
moře Smrt nastala v tom oka
mžiku kdy krev zalila srdeční
komoru
Nástroj jehož útočník užil byl
nadmíru ostrý a krev tudíž jen
zvolna kanula do srdrční komory
Tím lze vysvětlili Ž její vi líčen
stvo žila i pik když m£'a hrdo
probodnuté byť i jen krátký Čs
Neboť musila Žiti pokud w v
srdeční bláně nesešlo tolik krve
až nadešla srdeční mrtvíc Kdyby
Lucchení nebyl ze srdce chařovni
na dýku vyrval mohla y lib něko
lik hodin zůstat! na živu
Podle svědectví tohoto zápisní
ku lékařského byly na srdcí patrny
příznaky ztučnění ale organických
změn na něm nalezeno nebylo o
jiných podrobnostech zápisník ne
praví neboť byl sepsán pouze za
tím účelem aby se zjistila příčina
smrti a popis rány
Když se to stalo bylo srdce
uloženo opět na své mí to do těla
Tvrdí se sice že bylo ve zlaté
skříni zvláště do Vídně převeženo
a zde pod prostřední mramorovou
desku na hlavním oltáři ti Auku-
stiánů uloženo Ale nebude tomu
tak '
Rodiny panovnické již dávno
zanechaly toho starodávného zvy-
k'i že pochovávaly trdce svých
členů rodiny na zvláštních mí
stech Šťastný národ maďarský
dožaduje se tohoto trdce darm
aby k němu vystavěl "Chrám věfi
ného zbožňování" v nČrnž by
tuto svatou a drahou relikvii ulo ¬
žili je jim Mvatou a drahou neboť
jenom přlzerl císařovny Alžbřty
to byla jež politický i hospodář
ský a kulturní vývin a Kvohodu
Maďarů povznesla svou přímluvou
u císaře
Po lékařském konsiliu nislcdo
vato balsamovánl mrtvoly Pak
byla oděna — v Čtrué Š4ty Jako
za Života svého I po smrti byla v
Černých šatech Oblékli ji v Ind-
vábué krajkové šaly dloubl
krásné tmavé vlasy upletla jí hra
ěnka Stárayová napoiilt-ly v
obvyklou korunu a do -(j-iýili
rukou vtiskla jl růžeut-c Kfíž k
ze slonoviny
Závoj jimi líce l ylo pokrylo
yl posypán ohilhonySm kvítuumi
clařovninými
Veliká dvoraua v Itutt tt bU
přeměněna v kapli Střiy pouh ny
yly Černými stříbři m proSiiýuí
áikami kolem rakve byh u
staveny jitnl květiny ttkky r
svíceny a čskali jm na rkev jii
ve Vldnt iloUivil dvorní ttuhUř
aby velikou létnutou mohli koutč
ué k odpočíuku Uo ni uloitli