Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, October 11, 1905, Page 3, Image 3

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    JAN HA VLAS A: Česko-americké Kapitoly
i
V Omaze doe 7 října 190$
Jedni zcela nepatrná episoda z
mých amerických toulek tane mi
dne na myili — episoda jejíž
teskný dojem obnoví ae ve mně
vždy kdykoliv spatřím a uslylím
nové důkazy o síle jejích příčin
Na kteréhosi dobrého muže
jiem se těiil aobě milého a dávno
známého a končině jsem te a ním
aetkal Dobrý muž opakuju Čech
v němž hluboko utkala bolest z
Cciké mizérie — Jenž dlouho po
léta nemohl uvyknout v nové
vlaitl jemuž podací jakoby něco
chybilo 7a% v měitě kde je
Čechů dost á kda mají i ěeskou
tkolu jeho Žena dobře anglicky
aoi neumí ve svém zaměiloáoí na
Čelích téměř záviaí A jeho děti
nezni Jí anid ani ilova — — řeiky
Jeho nejmladií aii dvanáctiletá
dceruika mi tehdy řekla když
jsem na ni chvíli mluvil letky
"I don't like liobemianl" A když
vleček rozbolcstněn a uí aalý zavedl
Jsem dobrým mužem hovor na
tyto věci on odpověděl mít
'Jame zde v moří čím dřívá
iplyocme tím lépe pro násl"
A tuto větu alylel jicm od oné
doby mnohokráte — větu kterou
tolik amerických Čechů inaží io
zakrýti neodpuititelnou chybu
avěděícf jim jen k hanbě Touto
chabou omluvou tolik dobrých
mužů namáhalo se nahradit! onci
ruměnecitudu který ae jim na tvá
řích už ani neobjevil Ale ta věta
bolestná a potupná nezakrývá
ničeho neomlouvá ničeho — ta
věta jen zamrazí jako sychravý
vítr podzimní jenž zničil poslední
květy — —
čím dříve splyneme tím lépe
pro náal
Je kua hrozné tragedio v těchto
několika slovech a je smutno že
tak málo nás uvědomuje ! jak
ponižující je pro americké Čechy
že právě zde ve svobodné zemi ta
věta byla vyslovena poprvé a stále
jest i bude vyslovována
Po věky jíme si uchovali avou
řeč obklíčeni mořem jež tak
často div že už nás nepohltilo věk
za věkem túíce i statisíce nás viděl
prolévat krev a pozbývat statků v
boji za rodný jazyk a ta avobodu
zem 6 1'řiíla doba kdy výkvět
národa vykrvácel na popravifiti a
po zpleněných vypálených Če
chách zbylo snad méně Čechů
než je jich dnea po Spojených
Státech Zdálo ae že moře jež
bouřilo kolem oá přehrne te
přes se oaSc hlavy vlny stoupaly
a už jen hlavy několika těch ne)
vylfilch vyčnívaly jefitS nad hučící
vody ale právě ty hlavy vyřkly
heslo jež bylo opakem onoho
dnea alýchaného rnezi americkými
Čechy A my neiplynuli
Dylo třeba a mnohde je nutno
až podnei tím v rodné nití vlaili
hájit li likřka právo ivého jizyka
ve avých ústech až podnei jíme
Um na horké půdě a je temno
před námi v němž míito vedou
cích světel objevují te jen blu
dičky Ale přece jen se zápní
Jiou míita kde na rozhraní Živlů
čeikého a německého nái proitý
a chudý lid utrpením probojoval
bezpečnoit jedné t čeikých etráží
Máme tím zřízení jímž nabrazu
jeme ai Čeho nám odepřela bíd
ooit vlády) české ikoly v místech
jež bez nich dnei už byla by — —
plynula
Narodil jiem ae v leverních
Čechách na jedné 1 těch balt kde
bojovalo 10 o to čeitví takřka
dnem i nocí od otce jenž byl
mnoho čaiu ředitelem matiční
ikoly í lám 1 pozdéjtícb ivých
zkufieooití vím co oběti ti ma
ličcí lidé přineali záchraně avých
dětí pro národ ťronáiledováol
vládou i tvým okolím popliváni a
udupáni o chléb připraveni a
zpod itřech vyhoáoi na ulici —
— ti lidé dovedli ti zachovat ná
rodní hrdoit a vlím opuitěni
čaito i těmi kteří měli ie jich
ujmout měli za avou povíonoit
nejo naučit ivé děti čeiky číit
piát a mluvit nýbrž i cítit -— '—
To bylo v poměrech kde náiilí
ohrožovalo čeitví — kde třeba
bylo pflnáM obiti A díky oněm
kteří v aobě měli a mají ten cit
jíme ve ivé zemi jeitě potud
budeme Udržujeme se i ve
Vídni
Leč v zem! kde netřeba ae
obávat promluvit Česky na ulici
— v zemi kde neohrožuje zájem
pro českou ikolu naii exiitcnci
— v zemi kde mime plnou svo
bodu zachovat ai co dědili jíme z
věku do věku — — zde ve Spo
jených Státech hyneme nejen
jistě nýbrž i rychle zde zprooe
věřujeme se nikoli teprve ve třetí
generaci jak ae psávalo ale již v
druhé t přesuě vzato v první v
té která svými kořeny tkví jeltě V
půdě tolikerou krví skropené — —
Čím dříve splyneme tím lépe
pronáill
Toť imd bude tedy heilem
amerických Čechů?
Co chvíli někde Čteme Že není
třeba ae pozastavovat nad osudem
Čechů v Americe osudem ipolcč
ným zde víem přistěhovalcům že
jest splynutí
Ov&em v tomto tvrzení jest
mnoho privdy A rozhodně více
privdy amutoé pravdy než cti
Neboť ztráta národní individuality
není a nemůže být ke cti nikomu
A nedoitatek národní hrdostí jest
mezerou v charakteru jíž omluvit
nelze — již lze leda vysvětlit
Jirne zde v moři a patříme mu
tak jako náleží moři jeho oitrovy
Alt buémt oilrovtml Nebuďme
píiečnou výipou jež nevydá tele
ně květů ani plodů — nebuďme
ztraceným břehem jenž jako te
nahodile vynořil opět ve vodách
utone neznamenaje ničeho ani
pro zemí jíž zmizel ani pro
moře v němž zmizel Uuďme
českými ostrovy v moři americkém)
patříce Americe patřme zárovefl i
aobě
Nemyslím tím ptané vlastenčení
Ale jiko ti Američani roztroušení
po celém avětě dovedou aobě i
vým dětem uchovat nejen rodnou
řeč nýbrž i americké cítění mohli
bychom my v Americe udržet
aleapoflonu národní hrdost kterou
vymáhá sebeúcta a které nevylučuje
vlaitenectví americké
Máme minulou větlí a alavnějíí
než celá Ameriki — a máme
minulost bolestněji! Poměry jež
dnei kilí nám život ve steré vlisti
oevyplývají z maceiství rodné
země a ti kteří za mořem mili
lepil Jívot nemohou klnout mitce
vlaitl nýbrž okolnostem A patří
ce více než tisíciletou minulostí
jednomu národu nemůžeme bez
ztráty níítho ve své povaze a va
své cti utonout v jiném národě
jako kámen zapadne hozen byv
do vln Nesmíme klesnout v onom
moři ke dnu mezi bahno: to není
plynutím A člověk jenž nemá
v nitru tolik aebeácty aby naučil
ae řeči ivých rodičů a aby věděl
proč může a má být brd na národ
z něhož pochází — člověk jenž
a a ad poníží ae až k atudu za to
avé čeSitví není ničím jiným než
kamenem bez citu a bez cti jcŽ
boří se vždy hlouběji v bahno
bídilého proupSchářítví zahanbu
jící neuvědoměloatí a sobecké
lenosti diilevuí
Myilíie že vzdělaný Američan
neopovrhuje člověkem jiného pů
vodu jinž nejpn že řád-ě nezná
oné vlaitoí avé řeči a neví
ničeho o dějinách svého národa
aoi o současných poměrech v jeho
domově nýbrž i fttydí si za svůj
původ a zipírá ivé příslušenství k
onomu národu jehož součinnost
v životě americkém aby vynikla a
ae uplatnila má být jeho snahou?
Jeat předsudkem chabou vý
mluvou ba lží že by řehtvl vadilo
nám zde v pokroku a vývoji to
co se nárn zde staví v ceitu pře
kážkou jest právě nedoitatek in
dívídualíty— z toho čelitví zbylé
jen vlastností zlé a z toho emerí
kánitvf nabyté hlavně ty ipilné
itránky
Jeltě nikomu neulkodila zmínit
řečí Kolík Jizyků známe tolikrát
žijeme A jcltě nikomu ke cti
nesloužila nezmínit řečí kterou
mluvili jeho rodiče
Na avých toulkách v této zemí
setkal jiem se jíž a mnohými in
telliKentnímí Američany kteří li
tovaliže nemíjí příležitosti naučit
le če&tině když jatm jim vypravo
val o čeiké minulosti o naSem
umění a nail literatuře A setkal
jiem te 1 čistokrevnými Američa
ny kteří umělí Česky lép než
mnozí čeií zde rození Set kil
jtem ae viak 1 bezpofictnýmí t zv
inteligentními Čechy ktfí o
čeiké literituře neměli ani potu
chy— ale kteří toho mnoho nevě
děli ani o americké Nedávno
kterýii mladý čciký právník zcela
vážně mi řekl že nedovede pocho
pit proč se čeií nezmohli jfliě na
svou — — historií Nevěděl chu
dák bezpochyby ani o — Pala
ckém A od takového člověka
jak bychom mohli očekávat ni
rodní hrdoit? Kdyby i on vlivem
jakýchkoliv okolností udržel ae
akž takž v tom ivém ubohém
bezvýznamném čelitví jeho dětí
budou již nadobro ztraceny české
mu cítění Snid budou t nich
Američani ale apíie "čcllí Ajryli''
jak io říká
Čeitl Ajryli! Smutné i potup
né alovo a přece tak vystižné
His výiledek ualí neuvědomělo
ti a chaboiti výiledek uaieho
— ~ splynutí ta dneloí Čciko
americká mládci!
Vzpomeňte si na rodiny avých
známých a z mládeže vybité ai
ty klt-lí patří do oné kalhtgorie
'Českých Ajrylů" A srovnejte je
a oněmí málokterými jtž anad
zaiVi a kteří jiou opakem truchli
vého zjevu lidí malé iatelligcncr
— srovtejte je 1 těmi kttřl vy
nikli i rneí Američany a poznáte
v čem tkví základní rozdíl Z té
mládeže jéŽ itydí se za český svůj
původ a čeltinu láme hůře než
mnohý Negr v texasikém okrese
obydkném částečně i Čechy — z
té nevyiel a nevyjde eníui v Žád
ném oboru to jiou dulo malého
rozhledu malého nadání a za
časté i malého charakteru A tak
ae mi zdá že o ty bychom si ani
neměli přípouSlět narostlí ti ať
jen brzo zapomenou že jejích
otcové bylí Čelí tí ať jen ui raději
změní i jméno aby ta poslední
omudi kterou nám dělají zmíiela
i obzoru Jest ae vlak co bát že
1 nimi vinou okolností ztratila by
10 nám i mnohá duk z níž jinak
byl by nám vzelsl prospěch
A aby k lomu nedocházelo zve
dám ivój hla na výstrahu: Z
chraftujme pokud se co dá za
chránit! #
JJuďte národní hrdoit už v dě
tech! Znejte to semeno do dět
ských doSÍ hned v prvním úivítu
dne a hleďte ahy ímě vzeSlo
Staíí aebe rneolí pozornost věno
vaná těmto věcem a í kdyby přece
jedno limě zallo budete mít
aipoft pokojné ivtdomí že učinili
jfte seč jíte byli A živte tu
národní hrdost i v sobě a ve svém
akolfl
Jen sprosté nízké nebo nevzdě
lané povahy mohou se itydět za
vé čelitví A my kteří víme Že
národnost není věcí nibytou za
jednou pokolení a v druhém poko
lení Že nelte jí vyrvat z duší— my
můřence se před číitokrevnými
Američany jen étydět za ony krea
tury jež ntjiou už Čechy ale
nejsou mí Američany — jež jsou
k hanbě vlem A budiž valí péčí
aby vale dětí doipívajíce ve svo
bodné občmy ivobodnézeměmČly
více úcty k vám i k vsiemu půvo
du k sobě samým než aby kdy
mohly říci ta krutá ilova jichž ne
zapomenu nikdy ve svém životě
"I don't like Uohemianl"
Io Wilber IVob
O V Omaze dne 7 října 1905
Wilber český Wilber poslední
dobou mělo několik návítěvníků
a vlichni odcházeli odtamtud ae
zvláitoí blahou vzpomínkou na ty
kráioé chvíle jakých zažili mezi
Wilberikými i v okolí u naiich
přívětivých pohostinných a ná
rodně uvědomělých krajanů
Těch několik týdnů mezi wil
berikými Čechy ztrávených ne
vymizí nikdy z mé paměti ta la
skavá ochota to neočekávané
uznáváni mých — t mého itaoo
vilka nepatrných příípěvků k ni
rodnímu oživení— dopisů do nalich
čatopiů to vlechno mě mile a
velmi překvapovalo
Tam aeiel jsem ae a mnohými
vláčnými návltěvnlkyj máť Wilber
dobrou pověť a tudy i ivou pří
taílivoit Čechové lera rádi na
avých cenách li sajedou a le n
jiou akUmini ve avých přáních a
lulbách metl Wilberčany budit
Wilber ke ctil
demeii jinými bylo mi ivláltl
mil o lemámiii to a mlidým spiio
vttelem Čnkým p Havlnou a
adyl nyní po dvsu Ifdotch od
jeho odchodu a Wilber utkali
jíme e ide % bydlíme Ipolu po
DUolik dul t doml válená rodiny!
Durcfiovy čaato ai oba vzpomíná
me na čeiký Wilber a toužíme po
jeho zachování On právě jak já
chová Wilber v dobré paměti
Ve článku "Jenom jeden
Wilber" v "Oavětí Americké"
uveřejněném poaledního týdne
každý dočíiti ae může co soudí o
Wilber a čeho by ai přál od jeho
mládeže Nebude mu zajisté vy
kládáno ve zlé když co přítel a
spisovatel vedle dobrých vlaat-
nosil Cechů wilberikých co spra
vedlivý pozorovatel zachytil i
chyby a nedostatky jež ve Wilber
mimo nadání i mne překvapily
Jo to i ok i Skolit kde by se dítky
českých rodičů učily českému
čtení a punl — co vo Wilber
chybí Na totél přilni při avé
přednálce ve Wilber a aiří v iá
vércčoém doilovuDr llka trefně
líče truchlivý atav v rodině kdo
bylo iinedbáno dáti dltkámana-
loit čeikého čteni a punl Upa
matujte ia na jeho kriioá tklivá
ilova wilbeiltl přátelé
čano stává se tak htllnou ne-
dbaloiti matek k jejich budoucímu
lilu kdyi opomenuli vychovat a
naučit avé vlaitni děli mluvili jich
vlaitnl nuuřikou řeči která byť
bychom inall sebe vlce lečí přece
irn nejlépe Uhodl t potili ¥ 10
dini plyne se aidcek srdci
Na matkách to hlavoě záleží
aby rodiny čeiké zachovány byly
věrně avému původnímu rodu Je
to jedna z těch Šlechetných cností
že každý vzdělaný muž nebo Že
na na veřejností hláií ae a hrdoiti
k avému národu a nestydí ae za
svůj rod
Tak drazí přátelé ve Wilber
(třeba i vy také jnítě někde jinde)
— doufám že laskavě popřejete
pozornoit těmto upřímným vla
steneckým pokynům a postaráte
o u Vás při dobré vůli o řiikou
ikolu Na zdarl
Vál Jan IJorccký
Domovy y Kansas 13 vři
Mám miiolié laciné farmy a tvufe v
láMd(m Kaitku lovné 114 (irmlej
Mohu omtfitl fát imi(U na mírný
úrok a vliotné tnlátky Hoxiittiii lul ar
nu Knjile nyní nUkitu vuuiniit(ui
ciiy Pilt cdy nrlm tniu Uch v n
drcnu mLhíom Kmitu
Vil WtMKlittm Kam
Jos Yopfilku
ftKZNlK A UZlíNAft
na B o "WllUam vil
tul t II vlily Mil))' f'V '!
mM hll aKhM Jl Míwll ř"U
li itboh Kttf tt kultM
XtioliM ů ll aiuQIMa l ](! 4
aUttUfonai 11 A llil
Česká nemocnice v Crete Neb
Dokonale inHmf linlar k Uhul vSwIi nemocí
ÚU iitiiimiřiiii vloiiil riMjriov£JÍSiiil l roli % wnuríu luk to na nemocným (UnMn
p nnJleylfllKi oldtUnl- Niniiocitl Joti pml [m tok)vU olotluvitlulult
Zvlrtítfií iiozornnitt vřnujii MSe ní viucli žen
dkýcli nemocí rukovlny tt nemrtd pnnlcli
Kdo mih pHJni nutí v liiliífiih pHimilMitli iMimrti udili Ul imltdij a MVy
lul Oř lirtiiiNr udili pHiraviit smuUJt - VyiiMws l iflpttd iMidroliré u dupli te
pru ilolMiilta lk vím ImkIm íiKUhiiii luk nm Ih iimiihhi lit í n ltWy i khIIou
'nlu Jnt první ítwtiié iiniuuiuiliia v Aiii Ii' a iiihiiiiui Jnuu pimtlvl u lovu 6 otwlou-
ÍUlll tNk UMllllkátlÍIIIIHlll IX VVflKl'llillll
O iioilriilmoiitl flite iu rUlitoUu Dit KAUCI lí KlUiUKIt Crcl' Neb
ČHSKV HOSTINEC
u místa Prahy
HOTEL PRAGTJE
na rohu 13 a Wlliiam ul Omaha
a pohodlně taHacné pnkoje pro eoMiiJU'! JikoZ I výborná řtmki
Kriva a vmraá oliluli V houllncl ohilrífte výtopný HTOHZÚV K
iiuJIuU druhy vln a llkrfrli a neJJoinnřJM (ImitnUy
Krijiná vlt4t li iln Onuhy itívUívmi ubytujte in v hotelu l'i h a
iilntlllo n)aom uniAi klu itiuvttti m I víullk)Vli n n H
IVI UHlt UílxKnkrHiiU4U IX I ' J DOHHOVSkf
íi affflsi'"tyjtM f t MiiiT li iníliiírwcsa
í!HoslineclÍJuliii3 TreitschKe
din lioiliilk iuttii loVMity Hit ilouUcliid
vlny líkóry ta dontrillcy
not m nui i tAui in ulu
( VU II k 'Uflil húhlkjr kk lu ! I l Ik kl4 l ivll ) lul
U kKjll ku4ili(n ) mUi- t rli fuK Uil nf
ř