í
1'vrdohlavý Turek
Nm Juliu Vťru
Aut překlad Ot Pel wé
Bylo zřtjmo U byv mlžen
[tomuto druhu cestování jež jeit
nedostojoo každého pravověrného
Turks Kéraban trval i 1 1 ě v ne
I Í f I tl i tt
veisím rozcueni rit lome věru
11 ~Att 11
so YSarem jeho hádka touto
drzou osobností roztlíStCof jeho
kotáru nesnáze ve kterých le
vzhledem k dsllí cestě ocitl — ns
9 vt lapomoěl vůči hrozné udá
loslí je restoval — po železnici
On stirovírrcl
"Aoo toť nedůstojnol" př
ivědčoval mu Ahmet mysl ti U
dnes víc než kdy jindy nebylo
rsdno iby bylo odporováno strýci
Kérsbsnovi
"Ato nedflstojnol" přlzvukova
Ves Mítlcn "Avíik celkem vzato
iepříbodílo vám nic závažného
jřlteli?"
' Hel Dejte li pozor na slova
Vana Van Mitteneť' vzkřikl hoě
J ívě Kéraban 'Trávíte níczávaž
ÍMtoť'
1 Ahmet dal viak Holanďanovi
á ned znamení Že by touto celtou
ume pocnoun jeno eiary prite
icnoval ho "panem Van Mítte
m' t tázal i ho jizlivé
"Vysvětlíte moč co vlastni
'rozurníváta limito nemístnými
A j vyj nic závažného?"
i "PHidí Kérabaoe míním že
V přihodilo se vám nijaké z ob
Wýcb neštěstí Jako: vylinut
' # neb srážka vlaků
-1'Paoe Van Mittcne Jépe by
yalo kdyby se byl vlak z koleji
íííl" „11 U K -n
f i yťlahaí Lépe by bývalo přijití o
„uče nohy a hlavu rozumujte
jiobřenež přežiti takovou lianbul '
ťi "Věřte příteli Kérabana"
tyt Van Mttten neveda jak by
yi neprozřetelní slova opravil
"Nejedná se o to v co mohu
tritii" odvětil KérbaopríBtoupiv
truci jeana se o sposou
Mkým posuzujete to co přihodilo
U muž) jenž po třicet roků měl
i a to že jest valím přítelem!"
li Ahmet chtěl dáti jiný směr
Hovoru jehož výiledek znamenal
bhoriení s celé věci
I "Milý strýcepravil "myslím
:e mohu vás ujistiti že nerozuměl
fste dobré panu Van Mittenovi"
"Skutečně?"
I "Anebo spíše že nevyjádřil se
an Van Mitten dobré Tak jako
íá i on pociťuje hluboké opovrže
u vůči proklatým kozákům kteří
vámi tak drze nakládali I"
S Na Štěstí bylo tom vfie mluveno
4 řecky a "proklatí kozáci" ne
z toho ničemu rozumět!
5'
mih li
"Avlak v konci konců drahý
tlrýče jest tím vším někdo jiný
vinec I Teu zodpovědět! jest za vfie
o se vám přihodilo! Jest to onen
Irzý člověk který vám překážel
dyl jsme jeli přes koleje u Poti
')!cst to ten Siííarl''
h "Aool Ten baffirl" zvolal Ké
i :al ii
í TfrLríl mn lfn f(r!"
potpfli! li doložili Van Mitten
To právě chtěl jsem vám říci
příteli Kérahano!"
"UIJný Siííarl" děl Klrabao
sViMJný S!lířl" opakoval Van
-IV"0-
rVía chtěl uliti itUh eoergSetěj
J líhn titulu ti nriall lif)
IIHV III M I l ni iv immtw w w ' — '
ťjeMliltt se kdy s nim setkáme!"
li jrH UKttiAlcmt i vrálili do 1'oii
ahychom ho itreitali ia jeho vy
lívavoil aa jeho driovt abychom
vyfuli nvi duli i těla a vydali ho
ftikáiu katovými
"A abychom nechali ho na
píi tm o mi na kftll" usus! aa dobrá
pfonlill Van Milttu Ivářa sa
zuřivé aby si opět dobyl rozvi
klaného přátelství
A tento za jisté tak turecký
návrh vynesl mu stisknutí ruky
přítele Kerabaoa
"Milý strýče" pravil konečně
Ahmet "v tomto okamžiku byl
by věru zbyteěno bychom vyhle
aivaii bauaral"
"A proč synovie?"
"Není již v Potí" odtuli
Ahmet "Když jsme tam příili
odplul parníkem konajícím službu
oa pobleží maloasijském'
"Na pobřeží maloasijském!
vzkřikl Kérsbin "Což nepocestu
jemo dále též podél pobřeží malo
asijskéhoř"
"Skutcčoé strýfe"
"Nužet Jestliže namane ae mí
ten mizerný baííar na cestě psk
Wsllah-billah-tieiahl Děda mul"
Vyaloviv tuto formuli jež jest
přísahou Dobu Kéraban nevěděl
co lefité brozněifiíbo bv řekl
umlkl
Aviak jak měla spoleCnost bez
poltovního koíáru dále cestovati?
Pokračovali v ceatě koRmo
nebylo možno Kérabanoví vážně
oabídoouti Jeho těloatost v tom
bránila Iiylo by to škodilo jemu
ale koni by to Škodilo tím více
Dylo tedy umluveno že půjde ae
do nejbližfiího městečka Choppy
Uylo pouze několik verst vzdále
no Kéraban půjde tam pělky a
Iiruno též neboť byl jízdou na
koni již tak utrmácen že nebyl
by více a to aby naS vystoupil
"A což ta peněžní záležitoat
o které musíte pohovořili? ' pta
se svého pána zatáhnuv ho
stranou
"V Cboppě" odpověděl Van
Mitten
A ne bez jakési obavy viděl
lížíti se okamžik kdy měl se
dotckoouti této choulostivé otázky
a chvíli na to ubírali se ce
slující po silnici ležící na svahu
pobřeží lazistanského
Naposled obrátil ae Kéraban
aby pohrozil plstí kozákům již se
byli na něm tak straioě provinili
přiměvše jej — aby ceatoval
železničním voze a zahnuv
mořské úskalí neviděl již bránic
ruaké řífie
KAPITOLA 2
Protiturícké spiknutí HolanďanS
"Podivná krajina!" zapisoval
Van Mitten do cestovní knížečky
poznamenávaje několik běžných
dojmů "Zeny vzdělávají půdu
nosí břemena kdežto muži předou
konopí a pletou vlnu"
A bodrý Holanďan nemýlil ae
ak děje se doaud v oné vzdálené
provincii Lazistanu kdež počíná
druhá část cestovního programu
milého Kérabana
Tento dli turecké Arménie roz
kládající ae v údolích Charchutu
čoroku a na březích černého
moře je&t jelti málo známé úeml
en málo cestujících odvažuje se
do těchto okresů paiallku tripe
suntakého do těchto středních
lor jichž pásma ztrácejí ae pooe
náhlu al k jezeru Van a obkličuji
hlavní město Arménie Krserum
čítající vlce než dvanáct tisíc
obyvatelů
A přece sběhly se v semi tétd
velké historické události Onu-
stivle ony vysočiny kde vanikajl
obě ramena Kuíritu Xéoophon a
cho deset tule couvajíce před
ojikem Arlsxma Moémona do
stali se ai k břehu ťhaiu Tento
'has není Hiou úitlct do moře v
oti — jest to Kour prýlifcl se se
lkal kavkastkých a ubírající se
nedaleko Latistanu kudy míl
yuí Kérsbaa se svými druhy c
stovati
AI) I Kdyby byl měl Van Mitten
čas kolik zajímavých věcí byl b
ai nepochybně zaznamenali Proč
byl by nenalezl přesně ono místo
kde Xéoophon generál historik
filoooí svedl bitvu s Taogny
Chaliby když vycházel ze země
Karduků a nnen vrch odkudž
pozdravovali Kekové avým volá
ním tak žádoucí vlny Poot-Euxi
nu?—
Avfiak Van Mitten neměl čaau
ani k pozorování ni ke atudováoí
—vlastně ostatní mu jej nepopřáli
K tomu vlemu hučel Uruoo stále
do svého páos sby vypůjčil si od
přítele Kérabana potřebnou sumu
by mohl se od nf ho odloučiti
"V Choppěl" odpovldsl Btále
Van Mitten
Společnost blížila ae již k Chop
pě Avlak nalezne-li zde nějaký
povoz jenž nahradil by pohodlný
poštovní kočár kterýž byl vlakem
u Poli roztřlíiÉn?
To byla doni alofitá otázka
Zbývalo jeltě a půl třetího ata
mil k vykonáni a již pouze jen
sedmnáct dnů do lhú'y 30 běžné
ho měsíce To bylo datum kdy
měl býti Kéraban opět v Cařihradě
To bylo datum kdy doufal Ahmet
že shledá se s mladistvou Amaaií
jež ho ve Skutari očekávala Jest
pochopiteloo že byl jak strýc
tak i aynovec stejně netrpČliv
Proto též byli oba ve vážných
rozpacích jakým spůsobem zbý
vajícf část cesty vykonají
Že by nalezli poStovní kočár
aneb alespoD jakýkoliv povoz v
malých dědinách maloasijských
na to nemohli ovčem ani pomýlle
ti Budou musití spokojit! se s
nějakou primitivní károu jaké
jsou jedině v těchto končinách
zavedeny
Proto též naplněni jouce sta
rostmi zamyšleně ubírali se podél
pobřeží Kéraban pěfiky Bruno
táhnuv za uzdu konS svého i koně
svého pána neboť kráčel též Van
Mitten po boku svého přítele
Nizib jel koflmo v Čele malé
karavany Ahmet odejel na vraníku
předem aby zabezpečil v Cboppě
pokoj k přenocování a najal nějaký
povoz aby se mohli za prvního
rauního úsvitu vydati na další
cestu
Šlí f zvolna a mlčky Kéraban
kul v duchu pomstu dávaje zlosti
své průchod často opakovanými
slovy: "Kozáci železnice vagony
Saííar" Van Mitten čekal na
okamžik kdy naskytne se mu
vhodní příležitost aby zmínil se
svém úmyslu odloučiti se od
společnosti avšak při roztomilé
náladě Kérabanově jenž se při
každé maličkosti nakvašoval ne
mohl prozatím ani slůvkem o toto
choulostivé thema zavadili
V devět hodin večer dorazili do
Choppy Byli dlouhou chůzí tak
znaveni ze mčlt třeba cele noci
odpočinku Krčma byla bídná ale
jsouce utrmáceni spali až do bílé
10 rána kdežto Ahmet vydal se
eště téhož večera do okolí aby
nějaký dopravovacf prostředek
opatřil
Příštího dne 14 září v sedm
hodin ráno byla araba pohotově
k odjezdu před vraty krčmy
Ahl Jak škoda bylo starého
poštovského kočáru jenž nahražen
býti měl touto hrubou károu o
dvou kolech v niž bylo sotva
místa pro tři osobyl Dvou k ní
sapřaleoých koní nebylo mnoho k
odvlečení tohoto nemotorného Jo
ravovscího předmětu Na Itěstl
mohl Ahmet přikrýti tuto arabu
nepromokavou pUchtou kterouž
pevnil na dřevěné obruče tak že
yl vnitřek chráněn proti slunci a
Mt a i a
Ucin ťrotallm musili se ovsem
ní spokojili ač neměli naděje
1 by před Trapeaantem nalétli
pohodlněji! povos
Laskavý ílsuiř lehce pochopí
e při pohledu n tuto arabu vador
vil své řtloiofii Van Mittca a
lýraný Hruno nemohli se idrltti
kyselého úiklebkuijejl vlak pouhý
pohled na Kérabana okamžitě po
tlačil
"Toť vše co by!o lze mně
najiti atrýčel" pravil Ahmet
ukázav na arabu
"A toť vše čeho nám třeba I'
odvětil Kéraban jenž pro vše na
světě nechtěl dáti ani trochu oa
jevo že lituje svého poštovního
kočáru
"Ano pokračoval Ahmet
"a dobrou otepí alámy v této
arabě "
"Bude nim jako knížatům
synovie!
"Knížatům na divadlel" bručel
Bruno
"Cože?" ptal ae Kéraban
"Ostatně" děl Ahmet "jsme
již pouze oa stošedesát sgalšú (as
66 mil) od Trapezuntu a tam
doufám že opatříme ai lepší
povoz'
"Onikiní ti le tento noirařl!"
r — — f —
pravit Kéraban pozoruje ae svra
Stčlým obočím nepostřehne-li na
tvářích svých druhů výrsz nějaké
námitky
Avšak všichni cítíce jak apoČívá
na nich tento zdrcující pohled
tvářili se zcela klidné
Vizme co bylo ujednáno: Ké
raban Van Mitten a Bruno used
nou do arabypostílion na jednoho
z obou kooí Ahmet a Nizib jsouce
uvyklí jízdě koflmo pocestují na
koních Tím spůrobem dostanou
se snad poměrně brzy do Trape
zuntu v tomto značném městě
pak budou hleděli aby si opatřili
co nejpohodlnější kočár
Kéraban dal tedy znamení k
odjezdu když tyla araba opatřena
něco potravinami trochu náčiním
oběma narghilé jež byly při
srážce s vlakem na štěstí zachrá
něny Ostatně jsou dědiny v této
Části pobřeží nedaleko od sebe
vzdáleny Zřídka jen že dělí je od
sebe Čtyři nebo pět mil Bylo tedy
snadno odpočinouti neb zásobili
se potravinami ač připustí-li ne
trpělivý Ahmet několik hodin
odpočinku a hlavně jestli krčmy
ve vesnicích poskytnou vůbec jídla
a pití
"V předl'' opakoval Ahmet po
svém strýci jenž byl se již uvelebil
v arabě
V témž okamžiku předstoupil
Bruno před Van Mittena a pravil
vážným téměž velitelským při
zvukem:
"Pane což jest s tím návrhem
jejž máte učinit! váženému Kéra
banovi?"
"Nenalezl jsem dosud příleži
tosti'' odvětil vyhýbavě Van
Mitten "Vůbec neidá ae mi býti
v tuzí dobré náladě "
"Tedy vlezeme tam dovnitř?"
tázal se Bruno označiv rukou
arabu s nejhlubším opovržením
'Ano prozatím'
'Leč kdy se rozhodnete a po
Žádáte o půjčku peněz od níž
závisí naše svoboda?1'
"V příšiím mčstysi " dal
Van Mitten v odpověď
"V příštím měítysi? "
"Anol V Archavě "
Bruno potřásl nespokojeně hla
vou a vtěsnal se za avým pánem
do araby Na to těžká kára se
pohnula a ujížděla poměrně dobře
po silnici
Počasí nebylo zrovna nejpřlzoi
vějU Mraky věštící bouři staho
valy se na východě Z dáli bylo
cítili blížící se vichřici Tato Část
pobřeží bičována atmosférickými
proudy neslibovala liue pohodl
nou jízdu avlak nemůžeme porou
řeti počasí a (ataliitiČtí věřící
Malioinedovi dovedou lépe nel
všichni jiní přijati je tak jaké
právě jest
Na štěstí nebyla to hornatá Čáit
Laiistanu kudy měla se tisli
společnost bráli Taní není vůbec
lidných cest a cestující musejí se
odvalovali přes lesy kttté ruka
drvoltipova al dosud ulcltila
Anba sotva by se mohla tudy
prodrsli Avlak břehy samé jsou
schůdněji! a nechybí nikdy silnice
vedoucí z dědiny do dědiny Táhno
so uprostřed ovocných stromů ve
stínu ořechů kaštanů keřů vavří
nových a alpských růží spojených
guirlandami divoké révy
Ačkoliv poskytuj- tento pokraj
Lazistanu dosti dobrý průchod
cestujícím jest v oížSích čáatcch
svých velmi nczdnvý Prostírají
se zde srnrdulé baíiny a tyfus
vládne zde od kvílná do srpna
Na Štěstí pro Kérabana a jeho
apolečníky bylo fáv£ zář a jí Ji
zdraví nehrozilo udy ncUiptčf
Únava anol Nemoci vÍMk nul
Neboť odpoČínouti n Člověk
vždy ale ne uzdravitj no A k Jyž
uejumlnénčjší zr vfttch Turků
takto rozumoval nrmlí jcliodnui
k tomu odpovčdí
Araba stanula v měslysi Archa
vě as v devět hodin ráno Zařídili
vše by mohli za hodinu jťti dále
při čemž však Van Mitten urnu
lezl příležitosti aby se o té slavné
půjice zmínil
Odlud též otázka Hronova
"Nuže pane už jste to učinili"
"Ne Bruno dosud nikoli"
"Jest však již na Čao "
"V nejbliřším městečku"
"V nejbližším městečku?"
"Ano veWítse"
A Bruno jenž v peněžitém
ohledu závisel oasvém pán!' jako
jeho pán závisel oa váženém Ké
rabanoi usedl opět do araby
aniž by však svou nespokojeno!
tajil
"Co pak jest tomuto chlapíko
vi?" tázal se Kéraban
"Nic" pospíšil si Van Mitten
s odpovědí aby dal leči jiný směr
"Snad jest trochu unaveni'
"On!" namítal Kéraban "Vždyť
vyhlíží znamenitčl Ba shledávám
že tloustne!'
"Já!" vzkřikl Bruno zasazen
byv do živého
"Anol Má vlohy aby stal se
krásným a dobrým Turkem s ma
jestátním objemeinl"
Van Mitten rýpl Bruna loktem
aby nepropukl při tomto nehaslou
zeném komplimentu v timích a
Bruno — - mlčel
Araba držela se ttatně Její
nárazy jež spůgoboviily uvnitř
silné otřesy nebyly ani tak bolest
né jako nepříjemné Avšak kdo
mohl tu něco namítat! ?
Silnice nebyla opuštěna Pohl
talo po ní několik Lazů přichá
zejících z pontických Alp aby si
opatřili potřebné věci pro h vdj
průmysl Kdyby byl Van Mitten
býval méaě zaujat svou puučžní
záležitostí byl by mohl pozname
nali do svého zápisníku různost
krojů Kavkazanů a Lazů Jakýsi
druh frygickó Čepice jejíž vázanky
ovinuty jsou kolem hlavy nahra
zuje čepici gruzínskeu Na hrudi
těchto velkých pfcknč vzrostlých
eltgtntních horalů a bílou pletí
lesknou se s obou stran v podobč
píšťal llétny Panovy pouzdra ua
patrony Ručnic" krátkou hlavní
dýka se Širokým oMřím za
strčená za mřdl vy íi vaiým páse n
jest jejich obyčejným ( zbrojením
Po silnici ubírala se tiž několik
oslafů dopnivujíek h do pobřež
ních obcí různé výrubky ze zava
fovaného ovoce jež tiklizí su ve
středním pásmě
V celku kdyby počasí bývalo
jistější méně hroiící nebyli Uy m
uaši cestující nijak mohli tu ivtu
i za těchto okolností stěžovali
V jedenáct hodin dupoUťnt)
dorazili do Vito na starém
I yxití J hož řecké jméno "simo
sirá" jest dostitefně odůvodněno
bohatou vKctul líchto ktřů po
celém okolí de bylo skrovná
posnídáno což jak e xdllo uo
samtouvalo se ptilii Kérabauovi
který! pobručovániut div! ua
jvu svou mnutou náladu
Vart Milieu stále lidy uenaléial
pfíinivé přllcžiicull aby smfnil e
uHolika slůvky o své itžU)ti
'(ie
Ittslit Ikr kuy u!r V Uf i li )ku Ju
llu£i!k Attttřt HUtvi t
f i