i
CÍSAŘOVNA ALZRFTA M
Roniio ol Viléma fioroie
Kráčeli jsme dále Přivila jicmi
"Račte veličenstvo přijati mé
n ne i"
Císařovna na to odpovědělas
' lakuji ner
Žádala jiem aby ne o rrtoe or í
nia ale sotva loho bylo třeba
Vstoupili Jíme do lodí Když
hrne u nedli obrátila ae císařovna
ki mně i otázkou! "Jsem velíce
liledař"
"Ano veliicnitvo to aií ná
tledkem rozčílenll"
Vtom okamžiku klesla cíiiřov
ji poznovu nazpět i ztratila vě
domí Já a některé dámy na lodí
jame nemocné císařovně poikyliy
pomoci Považovaly jíme její
nevolnost za nával nervový který
jak jiem doufala rychle přejde
Na útok jsem nepomyslila i také
jsem takovou myilénku aoi mítí
nemohla
Událoit na nábřežním chodníku
velmi rychle ae odehrála Nevidě
la jiem Žádnou bral) v rukou
onoho muže Když jiem vlak
císařovně laty uvolnila aby aoáze
dýchali mohla ipozorovaly jíme
malé krvavé otopy
Císařovna opit přííla k sobě
Pozdvihla ae a pravila jasným
hlasem: "Co pak ae mni vlastně
stalo?"
To byla její poslední alova
Potom klesla Smrtelná Medott
rozhostila ae po jejím obličeji
Začala těžko dýchati Potom pře
tel dech v chrapot
Loď již odplula Prosila jiem
kapitána aby te vrátil Připluli
jíme zaie do přístavu
Císařovna byla úplni bez vido
mí Dyla dopravena do pokoje
hotelu kde za několik minut vy
pustna ducha
Císařovna zemřela aniž zvědě
la že se stala obití útočníka"
Podle víebo vypustila vznesená
panovnice ducha dříve než byla a
nosítek na lůžko dána neboť při
volaní lékaři dr Golay a dr
Mayer konstatovali již naprostou
mrt vnitřním zalitím krve přívo
děným bodnou ranou 8# centí
metrů dlouhou Z rozpoznáni to
hoto prohlásili pak lékaři Že smrt
nastala rychlým bezbolestným
zadušením
£Draa xttre nestvůra aoar
chismu k zvířecí zlotfiloiti své
užila byl trojhranný na hrotu
přibroušený pilník Urot sám ulo
mil se nejspíše tehdy když útoč
nik na útěku pilník zahodil
KAPITOLA 37
Zatčení útočníka
V ten Čas kdy Luccheni vyrazil
za stromem a vypadl na císařov
nu vraziv do nejšlecbetnějifho
ardce vražedný nástroj přicházel
tem od námětl Moot-Ulaoikého
kolem sochy Uruncvíkovy dělcifk
elektrických strojíren Ludvík
Chammartin
Ubíral se k přístavu V poledne
byl doma na obid a nyní posl
chal do práce
Muž tento byl první kdo vidM
spáchaný atentát- Ovltm ani on
si u a vraždu nepomyslil: domruvi
se že odvážlivý zločinec t" léi
dámě kterou též neznal éco
uloupili
Luciheuí dal te na útěk
Cliinnurtia 1 ním
V běhu křičel na fiakristy na
náměstí Moot-Ulamkám stojící
ní kolik jich seskočilo kotlíků a
bělela ia Chammaitiuem Proná
sledovali prchajícího člověka N
koute běleli sa Chaiumatlinem
pomv dva A viichoi Iři křičtllt
'Ltipič! Zlodljl Chyťte hol"
okamlik abouřili ticho a
kli 1 btlikých ulic Luecheai utl
kil co mu nohy tlačily Kdyi do
běbl 01 blízko Kua dei Alpti od
hodil dýku a pádil dále odstrkuje
a rozhazuje víc co mu bylo v
cesii
Líd se sbíhsl 1 pomáhal proná
sledovat! prchajícího Pojednou
mu lidé zamezili dalií útěk Ulice
byla nadobro uzavřena houfem
Luccheni se obrátil a v tom
okamžiku ho Chammartin vlil
silou obejmul "Mám ti darebá
ku ani ae nehni sice ti ikolíml''
obořil 10 oa nebo dělník z elcktri
ckých strojíren ale v tomže oka
mžiku drželi ho již i oba kočové
Luccheni zufivi pohlédl na dél
nika Zuby zaskřípil Váhal
uvažoval má li ae vrhnout! na své
pronásledovatele? Má-Ji se j'm vy
trhnout! z rukou má-lí se nimi
rváti?
"Co jsi provedl? Kradl i i
viď?'' zvolal Chammart!nzatřepav
útočníkem — "StráŽnícíl Seml
Sem pojďte! Chytil jsem ban
ditu!''
"Blázne!" pravil Luccheni 1
opovržlivým výsmělkem "Proč
se mnou tolik třesel? Neboj se
neuteku ti nekradl jsem neloiipíl
jsem já jsem obyčejoý zločinec!
Zabil jsem Alžbětu císařovnu ra
kouskouf'
Chammartinovi stydla krev v ži
lách A zděsili te i ostatní 1
Dělník ze strojírny vzkřikl hlasem
silným a daleko slyíitelným ja
koby sám byl ránu dostal "Vrah!
Zabil císařovnu Alžbětu !"
A teprve třepal Lucchením jejž
třímal jako v kltitích Lidé a
strážnicí zatím přícbvátavll vzali
vraha z rukou Cbamrnartioových
Ud přistsviáti spiebali již v tu
dobu podělení lidé a přinášeli
zprávu Že císařovna v přistaví
klesla že byl na ni spáchán aten
tát že umírá byla zabita!
Celá ulice byla plna hrůzy a
zdělení Asi dvacet Dolícístů ia
tu již abihlo Strážníci spoutali
zločince a obklopili ho aby ho lid
neroztrhal
Od přístavu běžel jakýsi muž a
iíleně křičel: "Z ceaty! Z cesty!''
Ilias jeho byl tak hrozný Že lidé
a hrůzou se mu vyhýbali
"Kde je ten vrah? Kde ie ten
bídník? Smrt padni na něho! Za
bil i mne mou dceru mou ro
dinu!''
Odstrkoval kde koho a cesty
ba i policejní strážníky již se mu
do cesty stavěli Kazil si průchod
a — uchooii Luccheniho za hrdlo
Vrahu! Vrahu!"— řval hlasem
zoufalým a plačtivým
Lid se hrozil
Šílený muž zaryl hluboko do
krku útočníkova své nehty 'Ža
bím tě! USkrtím té! Zhynel lotře
mou rukou!" — syčel a úpěl tile-
ný muž a Škrtil Luccheniho
Strážníci skutečně musili mu
vyrvali útočníka z rukou
V tom ozval se dívčí pláč Zá
stupem razila si cestu k policistům
malá dívka "Tatínku! Tatínku!"
bědovala zoufale "Nenechávej
mne tu neodcházej císařovna již
umřela císařovna umřela císař v
ny není více běda běda běda!''
Plačící bědující dívka bvla dce
rou ozdobolkovou Klený mul ieíl
utec!
SI ylr v dveřích domovních
zvěst o atentátu i o tom Že vraha
pronásledují
Uéiel jako smyilú zbavený i on
za nim a když ho pomal že jest
to til mladík kurý na lodi se
k němu připojil a druhým sou
druhem do hoipody ho vlákal
mocnila se ho líiená itiřivoit a
nescháielo mnoho £ by bvl
vraha ulkrtil
S pláčem a itviUkoUm Přivi
nul dceru k sob hlt tem lítosti
vým pravil že jest { po nit íe
onen bídník zavraždil i jeho život
"Je po rodinních elavnosfecb
jubilejních toto neděsil bude ?lt
Čínou Že nebude v Scboeobruoně
více Žádné oslavy mé práce již
oebudo nikomu třeba diařivna
jest mrtva! "
Dobrosrdečnf lidé zavedli ho do
jeho příbytku ale n l y lo ho
možno ufífijií
Útočníka zavedli ' "licíí a
odtud v těžkých ol ( do ví:
ní Saínt-Antoíne
Policcjaí úředoílí h po
jméně
"Jmenují se Ludvík Lučeben "
"juo vccreiika jsem hydlil v
Lauianne
"Kde je dýka které iií ku
vraždě použil?'' tázal a policejní
úředník
'Odhodí! jiem ji na útěku"
V tu chvíli příoátcla chudá do
movníce jaká onu dýku
Domovnice nalla u vrat domu
číilo 3 v Kue des Alpei příbroule
nou ocelovou ralpli Jucchcoí ale
v těch místech nebyl běžel jenom
kolem a chtěl ae doslat! do prolij
lího průchodního domu v němž
byla "Chata strýce Tomáše"
V tich místech odhodil velikým
[obloukem onu dýku jež spadla do
vrat blízkého domu před nímž
stál právě veliký vůz na (libování
nábytku
Stará domovnice jež jí hned
naíla domnívala ie že náitroj
tento náleží příatěbovavlímu ae
novému nájemníku a později kdy
už slyšela zprávu o atentátu uka
zovali ho svému muž! aby ho
vrátil majiteli
Muž ilylel rovněž o vraždi —
Vzniklo v něm hned podezření a
vyhledal i ie ivou Ženou policejní
ho komuařt ve vizení
V tu dobu ipička pilníku jíž
scházela Ulomila se zajisté v tu
chvíli kdy ho Luccheni odhodil a
pilník dopadl na zemi
"Znáitu dýku?" tázal se polí
cejoí komisař
Policejaí úředník Aubert dal
Lucchenimu do ruky pilník a vy
zval ho aby ukázal jak zavraždil
císařovnu
A Luccheni úsměvem opako
val vražedný pohyb ukazuje na
prsou Aubcrtových jak dýku zvedl
a kam ji vrazil
Pak vyslýchal vraha vrchní stát
ní návlsdní
Luccheni i před ním vyznal že
cínřovnu zavraždil a že nalezený
pilník náleží jemu "Koupil jieii
ho v Lausanne na náměstí H oo
govi u obchodníka se železem po
stranách jiem ho nabrousil řekl
1 nezlomnvm klidem "šoička
nebyla ulomena ta se ulomila asi
teď když jsem ho prchaje odho
dil
Pak vypravoval svůj pouvainí
životopis Tvrdil ž v narodil
v Paříži ale rodičů ívýi'i nepo
znal nikdy Nejitítř' v jmínky
jeho jso i z onich d dy jako
dítě docela malé i : v arenté
nemocnici
KdyŽ mu bylo deit Irt oro
tili ho na ulici a řekli mu aby
liž Živil sám
Do dvseátého roku svého za
měitnán byl v Parmě u růz
ných průmyslových závodů pak si
odsloužil povinnost vojenskou v
Caiertě a v Neapoli načež vitou
pil do služeb ke knížeti Arragon
kému jako komorník kdež pán
eho velmi dobře 1 ním tacháiel
(Co vUk 11 knížete vyvedl na
dobro umlčel)
"Přes 10 vlak" pravil "měl
jsatn stále stejnou aáiadu "
"Jakou?" táial se návladní
"Hyl )em anarchistou anil
bych byl o lom viděl"
Kdyl luto slutbu opuill — tvr
dil Luccheni dále — prolel celou
Itálii a pak pracoval jako dělník u
rolníka v Sonnenbergu v curyl
skám kaotooi Koku 1KJ4 lei do
Vídni kde se jt o krátký tai idť
žel pak přiSei do H idapelti a zde
také čtrnáct Jní strávil
V liudipetti spatřil dvakráte
císařovnu Na zakročeni buda
ptlťakého vlaiského kooaula do
slal ud ilátoích drah volný iíittk
železniční do Kéky odkudž sa
psk odebral pětky do Terstu
v Terstu mu nechtěl vJslikí
konul udělit! podporu nýbrž
odevzdal bo policií hl ho po
Čtylí iy držela v zajeti a pak ho
doj i i v la oa hranice říšské Od
tii'! Jo LauMnne kde horlivě
' voval anarchistické schůze
'jeoi ke vlernu ae přizná
Lítost neoroievil no celí vť
ani na okamíík Že by mil
i iivinníků rozhodni popíraly
Návladní odebral Lucchenimu
vl'-cky listiny jež byly ihledáoy
v pořádku
Odvedli ho v silném průvodu
do vlzeof kdež — dřív než ulehl
— Žádal o psicí potřeby a pssl re
daktoru socialistického Časopisu
"Don Mirzío" v Neapoli
V Ženevi zavládla vilíká ne-
ipokojeooft Viichoi obyvatelé
želeli toho a uráželo te že tento
potupný čin ml se v jejich zemi
in a svobodné půdě ivýcankél
Tam kde tli v lásce k bliŽoímu
až k nejkrajnijiím mezím I
ram kde vymazali ze zákoooí-
ků treit imrtí vycházejíce ze
vzoefiené záiady Že nemáme brát!
ani zločincům ani vrahům co ne
můžeme dátí
Tam ct půdě svobody musila
ie lato vražda itátil
Zabílí svatou ženu ve vlasti ob-
čínských cnoitíl
Švýcarský spolkový rada de
Marthcnay zástupe vzdáleného
velevyslance líčil následujícími
slovy sítuscíj "Dostal jsem od
své vlády depcíi t niž jiem Četl
pokyn abych vyslovil upřímnou
soustrast oaií republiky a oaiebo
lidu u stupřlú trůnu JJylo in o i
jakoby blesk do mna udeřil když
jsem zaslechl o bídném podlém
zbabělém činu jemuž padla zbož
ňovaná císařovna za oběť Ke
publika užívá proti anarchistům
nejprfsnijlích opatřeni Doufám
Že imirodatoé kruhy rakouské
uznají že při tomto itrallivém
neitésií nemůže nám hýli dávána
viní že bychom dost! bděla nebyli
na stráží Kačtež uvážit! íe cí
sařovna zdržovala se u nái vždy
pod jménem hrabinky Jlobeaemb-
lové a kdykoli ie dalo vyhnula se
ochraně policejní Kolikrát ie při
hodilo za pobytu cíaařovoína v
Territetu že vyjela li v kočáře oa
místo zcela opáčoé takže bezpeč
nostní stráž nemohla zviditi kde
bv vlastně měla konali tettni
služby Císařovna vícekráte vy
slovila so vůči úřadům ihv nivv
r ~ - '
ruíovaly její pobyt ve Švýcarsku
svými opatřeními Již dnes jem
doiu! celou kupu depefií od Švý-
carA i od takových jež aoi ne
m' všichni mne prosí o to
iť vyslovil nejblublí jejich
I t nad velikým neštěstím
í! f T19 se aby tento hrozný
i ( jčin byfimyt Uůh zacho
1 j - :o veličeistvo Frantilka Jo-
stí pravého otce svých poddá
ný
Druhého dne pak uspořádalo
obyvatelstvo Ženevské obrovskou
demonstraci aby projevilo důstoj
ným způsobem ivů aármutek nad
imrtl císařovny Alžběty
Podobné demonstrace Ženeva
nikdy neviděla Ala nesmi ie tím
myslit! Ie snad dali oa jevo veliký
nějaký přepych imuiečnl nikoli)
tato svláitní demonstrace působila
právi ivou prostotou a obrovským
počtem účastníků laoechávajlc
po sobě povináiejlcl hluboký do
jem Státní rada uspořádala průvod
tik aby vy let právi o dvanácti
hodině polední a' ni Uul di
AI pes a na krlinem olmlitl ita)
oáho jména 01 oiiul ilojl io(ba
bláiající ipojení Ženevy ie 5vý
carském tísnilo již po kolik
hodin pfrd lim nesčetné množství
obecenstva
Nikde visk neozval sa žádný
hluk lidé zdržovali sa vleho hla
sitého hovoru a slavnostní váž
nost JcŽ cbariklerísovela cslou
onu demonstraci a ponuré licho
-působily dojmem hlubokým a ne
obyčejné povználejíclm
K nařízení státní rady byly do
poledne toho dne vlečky obchody
kanceláře dílnv 1 továrnvv Žene-
ve a v celém okolí zavřeny takže
y průvodu mohli ie I četo! dělníci
va velikých zástupech účastnili-
Tisíce lidí z okolí tlačilo sa do
města by vzdal! hold mučednické
zeenulé
O desáté hodině doooledoí bvlv
vlečky ulice kolem místa zločinu
uzavřeny
Průvod jehož počátek slil na
náměstí "Pláce des Alpes" vylel
přeani o dvanácté hodině polední
aby aa ubíral kolem hotelu Deau
Kiviga
Na balkool botelu objevili ta
vlíchni členové rakouiké kolonie
žeoeviké
Na velkém balkoni prostředním
slál rakouský vyslsnec hrábl
Kueííateín dvorní dáma hraběnka
Stárayová a ostatní Členové cín
řovnína průvodu
Okna komoat v nichž bvdlíla
cíaařovns byla zakryla hustými
záclonami
V čele průvodu ubírali a Černí
ci v parádních uniformách a měn
ili huissierové ženevltí zvláltní to
orgány obecní jtŽ jsou pouze va
Švýcarsku známí ? dlouhých žlu
Ifttn nlálllrh tn nu ihn i A l a ii
1 — I -
hlAiitt#lLml IhaIám í „ hLaiii'
hol tylo byly Černým flórem po
tíženy
Pak náiledovali vojíni Ivýcinké
mníc
Vlaitni průvod zahajovalo přeď
lednictvo vlády a velké aiálnírady
Za nimi kráčelíi vrchní návlad
ní státní zástupce a zákonodárný
sbor kantonu členové státní rady
loudcové koniuliký ibor spolko
vá rada kiorooské vládní úřidy a
úředníci obecních iflmnl nurk
- r - -
milířové miila Zenavy a okolních
jniit v kantonu k nimž přidružili
sa také členové cizích kolonií
Pak teprve následovaly impo
nntní zástupy ženevikébo a okol
ního obyvatelstva v Čtyřstupech
počet jejich se páčil příbližni na
řičet tisíc
Mnozí diioíci byli v svátečním
hávi jiní opltni v modrých blů
zách Purkmistr a členové záko
nodárných sborů byli opásán!
pasy ve Ivýcarských barvách ná
rodních
Průvod ubírat ie kolem hotelu
Deau ilivage jehož termy
dívali ie zástupcové Kikouski 1
pohnutím na demonstrací svého
druhu nebývalou jež byla iakoby
projev zármutku celého Švýcar
iki
Pak aa pravidelné řady přeruši
ly a nesmírné shromáždění se
rozeilo Ale přei to že pofiet
ÚČsitoíkŮ byl tak oeamírný vle
odbylo ie v nejvltlím pořádku a
kliduj průvod od počátku at do
kooca pohyboval aa a vážnou
důstojnou! a ticho truchlivé udá
losti ae slušící nebylo aoi na
chvilku přeruleno
Pokratufání huduticut
JiU-l! tflre precejírím iitultut
nebo leaou a účinek itáléhu ni
máliání počíná sa na via jevitl
shledáte ie přllelltosiná dávka
Dia Petra iloboka velice mpo
máhá k udíleni soustavy tělesné
a leiíleol livoiních ústrojí
Louis Horka
česky právník i veřejný notář
Hlt K Y Lift Utf Oasaka
tlU4ta uHiKlyittJ 4 b4l