I - i ě+4
11
k#X _"L J_ A A litllli itr
Tvrdohlavý Turek
WnpHtl Jullui Vcrnfl
i?
Oni tuzemci isou krásného
uKlccfatttéljo plemene zDitetoí dl
uvé elegance a leposti tvartt ne
vSalt A ItrnU {tni naAaUÍ m
Íi - - — — -- — --- r - ~
rjj kivkazských horaiaNícméně
hN snadno pod vysokou kožeíí
rioVou čepicí požnul tyto energi-
„ne ivarc zaroauo az a ncím
hustým vousem '
Kdvž Kéraban Ahmet i Van
) --_ llf 11 I f í
wuiica ziisuii mu iiuiu v uvinuti
V ií#w f I aIiii nftttrn II ll#tiS
9oCíitky byly nakoupeny v iou-
T" J -_ i„é' L4IL
ji íuiu) uumiauu iwh iiiuiii
I Sdě v niž uzenář fezolk a
n iyi přinesen pečený krocan koláč1
kukulicové mouky špikovaný
f Oýrem a jmenující ia "gačapurí
} Acbliiíátní to pokrm národof ko-
- i
áut při klad Ot JMrevé
1
ceČně tak zvané "bliny druh to
Omelety kyselým mlékem Za
aápoje sloužilo několik lahví
buatčbo piva a vodky jíž Kusové
spotřebují neuvěřitelné množství
Upřímně řečeno více nemohlo
ca požadovat! od krimy v rnalém
raěstysi zapadlém v nejodleblej
lim pobřeží černomořskémJiouce
veeměi při dobré chuti nati hosté
[pochvalovali li tamní umíní ku
ichafaké jež poakytlo jim změnu v
i [obyčejném jicb ccitovnírn itravo
'(viní f ť- l'o jídle povatal Ahmet od ito
llu kdežto Uruno a Nizib pocbuť
f [lávali aí ještě na zbytcích peče-
Viho krocana a národních omelet
I fiG ivého obyčeje lei sáni na
ijJoÉlovnl ataníci aby popohnal
majitelo k rychlému zapřaŽcní
tkoní jsa rozhodnut že zdesstero-
f 'násobní! by poplatek pěti kopějek
I za verstu a jednotlivého koně
vL kteroužto aazbu povoluje vláda
VNVvaiitelům Doitovních itaníc ne-
Tfpočítaje v to zpropítné
V Zatím uvelebil ae vzácný Kera-
I han ca nuím rHf#lí-m Vin Míttu-
roem do žehnající ae besídky jejíž
I pilíře omývaly iplounajlcl vlnky
I Kl
Nikdy nenaikytla se jím lepíl
příležitost aby oddali se tak zctla
sladkostem zahálky onomu plí
jemnému snění jež východozemci
oazývsjí "kíťí"
í Kromě toho bvlo samozřeimo
le po tak vydatném obědě musilo
I I proto přineseny byly t kočáru
□arghilé oběma cestujícím kteří
ae podivuhodně shodovali ohledně
této příjemné kratochvíle jíž dů
kovali nsbytí svého jmíní
Narghilé ihned byly nsplněny
tabákem ale toť so rozumí Že
nacpával li Kéraban dle avého
zvyku dýmku svou perským
"tombéki" Van Mitten drže ae
J) svého obyčeje volil maloasijský
tabák "latshié"
Zapálivše si nstáhli se kuřáci
I!} tmtt tíMlla lffltllB tl
f ' um uiuii itun uiuii" m ▼
ř' brzku prosycen byl vzduch vou
L' " LMI&nt Lni tintLi in Aut
teprve když byl prosel Čistou
Ivodou ve skvostné nádobce nsghi
( I lé a příjemně se ochudil
ÍJY Nějakou chvíli oddal se Kéra
fban tomuto požitku jemu! oevy
( rovná se jiný rpoiob kouření
i Majícooči přimhouřeny mlčky ae
VJ Rochali opojujlci vftul modravých
(©loučků al konečně Kéraban
Říceni toto pisrusu rss
i" h "Toť prsvý požitek a nemám
skutcčdi lepil kratochvíle uva
tak iáVk Jt lu A uuiik
"nbiiír
" "llovoi bel tilitútrkr dolalil
Vau Mhlen "jui tsjiné jst (lut
:iemuíjll"
rtato' odviní Kérsliso""!
vláds turecká jsku vidy Ipatuý
'd ! uvalila na tabák dafl
(nu laha ilwtUniiúliili Dlkv
této hloupé myělencA lze pozoro
vali že kouření narghilé pozne
náhla zaniká až jednoho krásného
dne úplně zanikne!''
"To bylo by skutečně politová
ní hodné příteli Kérabnel"
"Co li mne týče příteli Van
Mittene mám pro tabák takovou
zálibu že raději bych zemřel
nežli bych se ho vzdal Anol
Haději zemřel bych I A kdybych
byl žil za času Arnurata 1V
tohoto despoty jenž zakázal
kouření pod trestem imrtí bylo
by ipíie lze viděti mou hlavu
padnouti od trupu než mO'J dýmku
od ústi"
"Smýllím stejně vámi Kéra
bso" pravil Holanďan učiniv
dva neb tři douíky najednou
"Ne tak rychle Van Mittene
prosím vál nevdychujte tak ry
chle! Nemáte tak ' času bysto
ochutnal výtečný tento dým Po
dobáte se mi nějakému hltavci
který polyká celé kusy aniž by je
dříve rozkousal"
"Máte vždy pravdu drahý pří'
telil" odvětil Van Mitten jenž za
vie na světě nechtěl rutiti tento
sladký klid nějakou hádkou
"Vždy pravdu příteli Van Mít
teoel''
"Leč čemu ae skutečně divím
příteli Kérabane jest to že oba
jakožto obchodníci tabákem
nalézáme tolik požitku v kouření
svého vlastního zboží
"A proč by ne?" tázal se Ké-
riban
"1'rotože jo li pravda že pro
tiví lí ae cukrář&m obyčejně cu
kroviny a vyrabítelAm zavařenin
zavařeniny zdá so mně že ob
chodník tabákem měl by míti
odpor k"
"Jedinou poznámku Van Míť
tene" zvolal Kéraban "Jen
jedinou prosím vásl" '
"Jakou?"
"Slytel jste snad jaktěživ že
ítítíl by se vinároík snid nápoje
jejž prodává?"
"Zajisté nel"
"Nuže a obchodníci vínem nebo
obchodníci takákem — toť
totéž"
"Uudížl" odtušil Holanďan
"Vysvětlení jež mně dáváte zdá
se mí býtí případné- '
"Avftak zdá se mí Že chcete se
ohledně toho se mnou hádat!
započal Kéraban
"Nechci se vími hádsti pří
telí Kérabane!" odvětil živě Vao
Mitten
"Anol"
"Nel Ujišťuji váa!'
"Vždyť zmínil jslrt se trochu
útočným zpftiobcm o mé náklon'
oosti k tabákul"
"Věřte že mně to ani nenapa
dlo "Ob ano oh anoť' zvolal Ké
raban podráŽdjně "Vlak roz
umím narážkám!
"Neučinil jsem nejmentí naráž
ky" děl Van Mitten jeoi nevěda
sám proŽ vlastně — snsd násled
kem vydstného oběda — stával
se tímto naléháním netrpělivý
"Učinil jste" Odtekl mu Kéra
ban "a jest nyní na mně abych
učinil vám poinámku"
"Učiňte"
' "Nechápu věru jak mohl jste
se opovážit! kouřili lalaklé v nar
vhilé Jest to nedostatek smyslň
ndQHotiý kaMého kuřáka"
"Avftak lili se mi J k lomu
mám právo" odlutil Van Mititn
"jrlikol dávám přtdnol tabáku
maloaiijikému
"Mtlnsiljikemu i hkuleiuě I
Malá Asie jn (UUka lohu aby
vyrovnala 1'eriii jedná li se o
kullavý tabák4
"To le neví''
"Tombékl i když podroben byl
dvojímu vyprání rná fcM vlast
nosti které nepopiratelně pfedčí
latakíé"
"To vám vířímí'' zvolal Ho
lanďan "Trochu mnoho vlasť
ností pocházejících od přimíšení
belladonny"
'Třiměřené přimíšení belladon
ny může jen zleptiti jakost tabá
ku" Tro lidi kteří chtějí fcc po
zvolna otrávílil" namítal Van
Mitten
"To není jedl"
"Jeít to jedni z nejprudSích
Jedol"
"CoŽ jsem ' zemřel jeho vli
vem?'' rozkřikl se Kéraban spolk
nuv v zájmu své věci celý kotouč
dýmu
"Ne sle zemřete jím"
"Nuže I v hodinu mé smrtí"
zahřměl Kéraban "budu jtEtě
tvrdití že jest tombéki mnohem
leplí než ono vysc hlé seno jež so
jmenuje Ittakíéi''
"Není možno abych neprou
itoval proti lak mylnému nlhta
dul'' zvolal Van Mitten počínj3
se též nakvslovati
"To vám nebude nic platnoť'
"A to li troufáte říci člověku
jež po dvacet roka tabák kupo
val?"
"A vy le odvažujete tvrdití opak
Člověku jenž po třicet roka tabák
prodával?"
"Dvacet rok 6 1"
"Třicet rokftl"
Vq tomto novém obratu hádky
oba kuřáci v témž okamžiku s:
vztyčili Avtsk při živém jicb
gestikulování vypsdly jím troubele
t úst jež vssk ihned zvedli po
kračujíce v hádce čím dále tím
více se přiostřující
"Skutečně Van Mittene" pra
vil Kéraban "jste nejumíněněji
tvrdohlavec jakého jsem kdy po
znsll" 'To vás Kérabane po vás!''
'To mně?"
'To vás!" křičel Holanďan
nedovede te více přemoci "Po
dívejte te přece na kouř latakíé
který vychází z mých úrt"
"A vy" namítal Kéraban
"pohleďte na kouř tombékí který
prchá jako vonné vločky '
A oba jali se jako o přítrž
bsíčiti dýmajíce kotouče kouře
druh druhu do obličeje
křičel jeden
Třivofite k mému!" křičel
druhý
1'říoutím vás k doznání" pravil
konečně Van Mitten "že pokud
se tabáku týče nerozumíte niče
mu'' "A vy" oplatil mu Kéraban
"jste nejposlednějSÍ ze všech ku
řáků" Oba přeli se tak hlasitě a pří-
zvukem tak hněvivým že až ven
bylo je slyfieti líyl i by beze v Sí
pochyby dospěli ai k nejhrubSím
nadávkám které byli by metali na
sebe jako pumy ve válce
Aylak v tomto okamžiku obje
vil se Ahmet Uruno a Nlzib
přilákáni jsouce křikem jej násle
dovali Všichni tři stanuli na
prabu besídky
"A ji" f volsl se smíchem Ahmet
"M6 strýc Kérsban kouří a nar
ghilé pana Vau Mittena a pan '4n
Mitten koutl a narghilé mého
strýce Kérabane "
A Nizib i Uruno doprovázeli
hlučný smích Ahmetftv
Skutečně zdvihnuvše své Iron
bele zmýlili se oba hádající se
přátelé a uchopili Iroubel jedeu
druhého a ve svém rothorleuí
iirpoituvle tuho hájili svňj ublf
btuý isbáki Kéraban kouta Uu
kié kdelto Vaa Mitten lombéki
Skutsřuě acmuhli ta sdržtli
smíchu a na konre ]aom ututt
řul padali si ruce iskolto dva
přátslé jol žádná hádks ba ani k
vůli tatt vážnému předmětu iu' nio
bia tOldvojiti
"Koně jiou zspřaženl" pravil
kootČně Alirnet "Můžemu ode
jetí"
"l'ojďoio tedy odtutil Kéra
ban Van Mitten a Kéraban odevzda
li JJrunovi a Nizíbovi svá narghilé
jež málem byla by se stala přeď
rnity nepřátelství a za chvíli na
to usedli vřiclini na svá místa v
kočářa-
Nicméně nemohl zdržeti se
Kéraban aby svému příteli nepo
kptali "Jelikož jste ho ochutnal Van
MítteuM doznejte Že jest tombékí
M mi latakíd
Mil'-rád to doznávám" odtušil
Holanďan lituje v duchu že se
opovážil vdorovatí svému příteli
"Díky Vau Míttcnc" odvětil
Kéraban jaa dojat touto povolno
stí "Toť doznání jež nikdy
nezapomenu"
A obt epečctili srdečným stisk
nutím ruky novou smlouvu přá
telství j ž nUdy více nemělo býtí
přerukno
Zatím kočár rychle ujížděl po
pobřežní silnici
V osm hodin vtčer ocitli se na
hranící Abcházie a cestující se
zastavili na poštovní stanici kdež
až do příttího dne přenocovali
KAPITOLA 17
Vážná nehoda
Abcházie jest jedinou provincií
uprostřed obchodu kavkazského
v niž nebyla dosud zavedena
správa civilní nýbrž správa vojen
ská jižně hraničí na řeku Itjgur
jehož protější břeh jest hranicí
Míngrélíe jedné 1 ocjčelnčj&ích
částí divisí správy kutajské
Jest to krásné území jedno z
nejbohatlíeh celého Kavkazu ale
systém jímž jetu spravováno není
nikterak způsobilý aby mohl její
bohttství uplatnili Sotva asi
podaří ae jejím obyvatelům aby
stalí se vlastníky půdy která ná
ležela druhdy vládnoucím prin
cům potomkům to jedné perské
dynastie Proto též jsou tuzemci
polódivocí majíce stěží ponětí o
čase nemajíce vůtxc Žádné psané
řečí a mluvíce jakousi hatlaninou
jíž okolní sousedé nerozumějí —
tak chudou hatlaninu Že scházejí
jim výrazy k vyslovení i neojoby
čejoějSích pojmů-
Vao Mittenoví cestóu neušel
značný rozdíl mezi touto krajinou
a ze ruč mí v civitisaci pokročilejší
mi kudy byl právě cestoval
Po levé straaČ cesty byly lány
kukuřičných poli zřídka jen poli
obilných Kozy a ovce byly od
pabtuchn bedlivé mříženy kdežto
bůvoli koně a krávy pobíhali
zcela volní a bez dozoru po
pastvinách krásné stromy bílé
topoly ííky ořechy duby lípy
platány hutité křoviny zimostrázu
— takové jest vzezření provincie
Abcházie Tak jak správně
soudila neohrožená cestovatelka
paní Carla Sertna "porovnámc-li
tyto tři sousedící provincie Min
grélii Bamurzakan a Abcházii
můžeme říci ío má su cíviliuace
jejich pomčruř k horám jež je
obklopují" Mingrélie která ve
vzdělanosti kráčí v popřrdf má
lesosté horstvo nemalé ceny
Ssmuriakan pokulhávaje civilisa
cl za Mingrélií poskytuje reliéf
polodivoký konečuě Abcházie
zůMavii téměř ve stavu původním
má jen páinio vrchů jichž dosud
se ruka lidská nedotkla Taková
jtt tedy AbchaťU kletá te v8ech
otiUstl kavkszk)'ch íu' jpodřjt bu
de se tltitl vlažní ivobodě
První zastávka již cestující
učinili přťkiuiivio hranice byla
(iigri brká ta muku % rozkol
nýiii kotultkcm jrhoi sakiintie
slouřl nyní 14 sklep kuchyňský—
s pevnoill jdoucí liruvifl vojen
Itkoil tieiUOCtlii I IťktHI jrž ptávě
byla vynlili Jednou stranou
IuíiikI na mule kdřto ra druh)
strsně luipruaii sc utHi ná kr
jua( ošáiciU ovvtcn mi stromy
vonnými akáty a houttínamí růží
Do dálky alespoíl padesáti verst
táhne se hornatý pruh tvořící
hranic! mezi Abcházií a čerke
ským územím jež jeho obyvatelé
opustili byvše Kusy po krvavém
boji roku 1839 poraženi
Společnost přijela sem v devět
hodin večer přenocovala zde
Kéraban a jeho průvodci odpoči
nuvše sí v jednom 1 vesnických
dukhanů (krčem) časně z rána
odejeli
V poledne poskytla jím test míl
vzdálená vesnice Picunda Čerstvé
koně Zde mohl Van Mitten
celou půl hodiny obdivovali ko
stel kde sídlili bývalí patriarcho
vé východokavkazCtí tato budova
se svou Šindelovou kopulí jež
bývala druhdy měděnou vystave
na jsouc ve způsobu řeckého
ktížc může býtí se svými freskami
ve stínu staletých jilma čítána
mezi nejpodivuhodněji! 1 stavby
byzantinského období v Šestém
století
Jt&tČ téhož dne jelo se přes
malé vesnice Guduati a Gunístu
a po půlnoci urazivěo při rychlé
jízdě osmnáct míl přiěli si cestu
jící odpočinout na několik hodin
do města Sucbumkale jež jest
vystaveno oa fiirokém chobotu
táhnoucím se na jih až k mysu
Kodoru
Sucbumkale jest hlavním pří
stavem Abcházie avíak poslední
válka na Kavkaze zničila částečně
toto město v němž Žilo imíSené
obyvatelstvo skládající se z fteků
Arménů Turků Kusů a hlavně
z Abchaza Nyní vládne tam živel
vojenský a koráby t Odčsy neb
Poti posílají četné návštěvníky do
kasáren zbudovaných nedaleko
staré pevnosti vystavěné v ficsf
náctém století za vlády Amuraba
tedy v době vlády turecké
Snídaně sestávala úplně 1 po
způsobu grtizinském z kyselé sle
pičí polévky ze zadělávaného se
kaného masa se sraženým mlékem
zbarveným šafránem Vzhledem
k tomu byla našimi Turky a Ho
lanďany nevalně oceněna
Nechavče stranou hezký městys
Kélasuri ležící ve stinném údolí
Kélasuru jeli cestující Kodorem
vzdáleným sedmadvacet verst od
Suchumkalé Kočár jel ohromný
mi hvozdy jež mohly porovnány
býti se skutečnými pralesy pro své
pletivo lian a neproniknutelné
houštiny jimiž lze se prodrati
pouze za pomoci sekery oebo
ohně a v nichž není nouze o
hady mčdvědy i Kakaly — - kout
to tropické Ameriky zanesený na
pobřeží černómořské Avšak již
lesklé ostří sekery tžžitelů dotýká
sc těchto věkovitých lesů jež byly
tolika staletími respektovány — a
v brzku zmizejí tyto krásné stromy
k průmyslovým potřebám jako
dřiví stavební k budování domů
neb korábů
V jediném dni minuli Otšemši
ři hlavní město obvodu Kodoru a
Samurzakanu důležité to místo
přímořské Horif jehož byzantinská
svatyně zasluhuje návštěvu která
však při nedostatku času nemohla
býti vykonána Gafidu a Anakliju
V jedenáct hodin v noci dospěli
cestující k hranicím Abcházie
přebrodili řeku Ingur a dvacet
pit verst dále stanuli v Kedutkale
hlavním městě Mingrélie jednou
to a provincií kutajikých
Těch pár zbývajících hodin
nočních věnováno bylo spánku
Nicméně vzdor vil své únavě
povstal Van Mitten časně a rána
aby učinil před odjeadem prospěš
nou vychátku Leč natel též již
Aluitcu vzhůru kdežto Kéraban
jrlti dřímal spánek spravedlivých
v dosti obstojném pokoji jeduoho
a hlavních hosliuca
"Jil vshftruř" ivoUl V Mil
ion spatřiv A hnu la domu vy
chlietl "Má snad můj mladý
ptitel úmysl mne při mé ranní
protháico prováleli?"