7
1
:
t
"Táním sněhů v měsíci zá
ří?" ozvsl ic Kéraban obrátlv ic
k Holanďanovi
"Oviem lu tibím sněhů
tícli stsřýxh sněhů snčňů kav-
rskýcb" koktat Van Míttcn ne
éda více co vlastně mluví
' Avfiak nevidím zauncno mo
f stu který ly ním dovolil překro
čili tuto řeku" pravil Kéraban
"Skutečně milý strýčku moit
tu dcdII" odpověděl Ahmi-t
V "Oh musí zda bvti nč aký
í'Amoit chtěl Van Mitten Ké
U bobaoa díle balamutili "Můj prů-
áb4dčf i míňuje ae o jakémii moslě"
i ' "AI vil průvodčí zmiřiuja se o
nijakém mostě?'' opakoval Kéra
ban ivraStiv obočí míře Van
Mittena od hlavy k patě
"Ano len výtečný moit"
koktal Van Míttcn 'vlak víte
Aniín Pnniti Mimin l'o O-
M V h ' ' — _
A tul Axenos zvaný ve starověku"
"Jest tak starobylý' odtuw
Kéraban jehož ilova sípajícím
hlasem drala ao zo zaťatých zubů
"že nemohl vzdorovat! povodním
způsobeným snčhy těmi starý
mi iněby
"Kavkazu!" mohl doložit! Van
Míttcn ale byl obrazotvorností
u konce
Ahmct držel se poněkud stra
L nou Nevěděl více co by odpo
íXvÉdél strýci nechtěje vyvolat! ni
f akou hádku která by byla jistě
ři
i
C © tv i-ii i m i
k m a a r i i i áká a 4
Hupsni Juliím miio a m pnu ihu uliti rove v7+
jellfi před tímto datem budemo
zpít Pójďme"
Ahmct byl na chvíli vtlmi do-
bouřen Což vykoná!! strýc ono
pošetila pndsevzetf a vrátí li so
přes celý poloostrov? Či vystoupí
na prám a dá so převézt! přes prfl
lívjénikalé? Kéraban ubíral se k prámu
Van Míttcn Ahmtt Nizib a liru
no jej následovali recbtíce za
vdati příčiny ku hádce hrozící
propuknout!
Kéraban zastavil ao na nábřeží
dívaje se drahnou chvíli kol sebe
Též jeho společníci se zastavili
Kéraban vstoupil na prám
jeho apolečníci jej následovali
Kéraban vylinul so do kočáru
Ostatní učinili totéž
Na to byl prám odvázán od
břehu odražen a již zanálel jej
proud na druhou stranu pevniny
Kéraban nemluvil a všichni na
podobovali jeho mlčení
Na Štěstí byly vody dosti klidné
a převozníci nemilí nesnází s pri
mem jejž řídili dlouhými tyčemi a
širokými vesly dle toho jak toho
hloubka vyžadovala
Nicméně nastal okamžik kdy
bylo ae nehody co obávati Náhlé
zavanutí včtrti přicházejícího z
jižní strany chobotu Tamanu za
točilo pramicí Místo abv Přistála
m
k břehu byla ohrožována Že za
ncŠcna bude až oa konec chobotu
To znamenalo pčt mil cesty místo
jedno jediné a Kéraban jehož ne
trpělivost očividné rostla byl a
to aby dal povel ku zpáteční
cestě
Avlak přívozníci j mž Ahmct
před odplutím několik slov — ve
způsobů rublů — poleptal počí
nali si tak obratné že stali se
pány prámu Proto též za hodinu
na to opustivše břeh Jénikalé při
stáli cestující a koně i a kočárem
na druhé straně tohoto jižního
průlivu jenž sluje rusky Južoaja
Kosa
Kočár dopraven byl bez obtíž
na aoul a přívozníci obdrželi slul
ný počet rublů
Druhdy tvořila tato krajina dva
ostrovy a jeden poloostrov totiž
byla na dvou místech proťata ka
nálem tak Že bylo by bývalo ne
možno ji kočárem přejeti Avlak
tyto průřezy jsou nyní zasypány
Tak bylo možno že v jediném
trysku kočár ujel ony čtyři versty
dělící pobřeží od Tamanu
Za hodinu na to vjel Kéraban
do tohoto městyse a pohlédnuv
významně na svého synovce pra
vil pouze: ''Skutečně vodstvo
Černého moře a Azovského moře
nesnášejí ae přilil špatně v tomto
průlivu Jérikalél"
A to bylo vše nikdy více neby lo
jtž zmínky ni o řece synovce Air
meta ni o Pointlíuxinu přítele
Van Mittena
KAPITOLA ij
V ohnivém moři
Taman jest pouhý mistys dosti
smutného vzezření se skromnými
domky chatami časem vybledlý'
mi dřeveným kostelíkem jehož
vílka jest neustále hejny sokolů
obletována
Kočár projel pouze Tamanem
1'roio nemohl Van Mittvn navití
viti ani vojenskou posádku jel
jeit id dftlťiitl ni pevnost l'ha
nsgotii ni sříceniny TmuUrkan
ské Je li Ktič svfui obyvatel
ttvrm a avyky řeckou )it Taman
tplně kotácký Tento roidíl mohl
Van Milieu jn ibtina iposoia
Véti
KoČát jrt ueuitál nrjkrilllce
stou ttfldliv at iicMtuu píMíi
iintho btchit chobotu u Tamanu
í a vki
me z
Inatně skončila
"Nuže aynovče ' prohodil su
chým tonem Kéraban "co učiní-
( me abychom se dostsli přes tuto
r l řeku poněvadž zde není více ni-
jaky mosir"
"Snad nalezneme nějaký brod"
odpovf děl nedbale Ahmet "Jest
zde tak mělká vodal'
"Sotva že by si člověk paly
omočil dodal Holanďan
jenž by! by zajisté lépe učinil
kdyby byl mlčel
"Nuže Van Mittene" zvolal
Kéraban "vykasejte své spodky
vkročte do této řeky my půjde-
za vámi"
Avlak iá "
"NuŽevykascjte vykasejte"
Úl- IIhmh nMiil tĚ&Lmltlt
by vyavobodil svého pána z této
í nemilé situace "Tof zbytečno
'l viifni nanti Kérahane'' uravil
- - ~ j r —
C "Dostaneme se na druhou stranu
A 9 : ( t ! n m ml nnku ti n rn í ř ř 1 1
mulů Ljrwiiw lávmj vi'i
lest zde prám"
"Aj že zde jest prám?" odvětil
Kéraban "Toť skutečně výborné
že pamatovalo se na to aby spu
Itěn byl do této řeky prám který
bv nahradil onen odnesený most
onen skvostný Tontua Kuxinusl
Proč pak neřekl jste dříve ža jest
zde prám? A kde že jest ten
prám?''
"Zde vizte milý strýčku" od
tuSil Ahmet ukazuje na prámjenŽ
byl již přistál ku břehu "Nil ko
Čár lest iiž na něm"
i cl NU LnMr i fit l
i na
f "Ano ňplně zspřaicn'
'ťlnině lanřaietir — A kdo dal
1 k tomu roikazu? 1
"Nikdo drahý strýče1' odvětil
Ahmet "Majitel polty ám ho
i tam zavcil jako to povldy Cl-
1 ivá"
V MOd té doby co ntnl mostu
více tit rtí lit ptavda?"
} "Ostatní dtahý iliýčku ne-
i UI lrlmin tli Itnf- lliOíOH V
▼ II
jí
i
i
i
tttih uokiačovati "
"Mohli bychum ctoÍ niilý
Ahmrletlm ipůobiulí bythom
s vrátili a obvití Aioviké mot
♦ Uylo by ta o dvě stě mil vlco
drahý itrýče AmdjiňaUkř
pomuM jte na jo lUtr'
"Ani ilosl mkUh synovie a
Čas ten stačil úplně aby cestující
seznali že jest tu krajina neoby
čejně na zvěř bohatá —taková
jakou neshledáme se snad na ni
žádném bodu zeměkoule Peliká
ni mořili havrani volavky nečí
taje v to houfy dropů hnízdi v
neuvěřitelném množství v těchto
močálech
"Jeltě nikdy neviděl jsem tolik
vodo! zvířel" prohodiloprávoěně
Van Mitten "Nepotřebovalo by
se ani mířiti a ani jediný brok by
nebyl ztracený"
Tato poznámka Holanďanova
nepřivodila Žádných námitek Ké
raban nebyl lovec a Ahmet pomý
Hel na něco zcela jiného
Nicméně bylo by dollo k malé
mu sporu ohledně hejna divokých
kachen jež ujíždějící kočár vypta
li! právě v okamžiku kdy zane
chav pobřeží na levo zatočil se na
stranu jihozápadní
"Toť celá kompanlel'' zvolal
Van Mitten "Ua celý regiment!''
"Kegimcut? Chccto říci armá
da!" opravoval Kéraban krče ra-
menoma
"Jistě máta pravdu" odvětil
Van Mitten "Jest to alespoň
ito tiaíc kachen"
'Sto tisíc kachen? "křičel Kéra
ban "Kdybyste řekl alespofl dvě
tě tisíc"
"Tedy dvě stě tisíc"
"Ua řekl bych tři sta tisíc Van
Mittcnca jcitě by to bylo milol"
"Máte pravdu příteli Kériba
ne" odtulil prozřetelně Holan
ďan nechtěje svého soudruha tak
dalece podráždit! aby mu nevrbl
milion kachen na hlavu Avlak v
konci konců děl pravdu Sto tisíc
kachen jest již slulné hejno avlak
nebylo jich jistě méně v tomto
ohromném mračnu opeřenců jež
vrhalo dlouhý stín na chobot ta
manský Počasí bylo dosti příznivé sil
nice dosti pohodlná Vraofci bě
Želi rychle a oa přepřalních stani
cích nebyla o ně nouze Nebyl
zde více Ssfír který by na polo
ostrově cestující předjížděl
Rozumí se samo aebou Že
chtěla společnost v noci jeli dále
k prvním předhořím kavkazským
jichž pásma se ukazovala neurčitě
na obzoru
K večeru vlak zastavili ae u po
itovnf stanice kdež byl zároveň"
hostinec Neiěděli jístězda cestou
podél kavkazského přímoří nalez
nou vždy a bez obtíží obstojnou
stravu i bylo prozřetelnoaby v
Kerči nakoupené potravní zásoby
co možno nejdéle uchovali
Hostinec byl nepatrný ale na
pokrmech v něm nechybělo Proto
nemohli si nali cestující naříkat!
Charakteristická byla tato okol
nost Ať již ze vrozené nedúvě
ry ať již z tamního obyčeje chtěl
hostinský aby mu bylo vle zVláiť
napřed zaplaceno
Tedy když přinesl chléb pra
vil "To stojí deset kapějek"
A Ahmet musil zaplatiti dtset
kapějek
Když byla přinesena vejcei "Ta
atojf osmdesát koptjek
A Ahmet zsplatiti musel osmdc
sát kopějek
Za kvas tolikl za kachny tolikl
za sůl tolik a tolikl
A Ahmet musil se podrobit!
lia i použití ubrusu ubrousků
lavic nožů sklenic lžic vidliček
a talířů musilo být! vždy zvláiť a
napřed zaplaceno
Jest lehce pochopiteloo la ne
mohlo to dlouho nechali Kéraba
na klidným tak Že hlasitým reptá
ním nelibost svou oa Jovo dával
col viait hostinský přijímal a ta
kovým klidem jaký by činil čest
samému Van Milionoví
Po laplacenl večeře musil Kéra
an půjčené příbory padesáti
roceuty ztráty vrátit!
"Škoda" pravil Kéraban "la
nenechá li jcltl I sa tráveni aapla-
lili Jaký to človlkl Zastotilil by
si aby stal sa finančním mini
stieui turecké lilii Ten dovedl by
zavésti daří t každého úderu vesla
oa loďkách bosponkýchl''
Ale vlichnidobfapočeveřeliato
bylo vlastně nejhlavnějtí což též
podotkl Uřjno když vydala se
společnost v noci na datlí cestu —
v noci tmavé b$z svitu luny
Jett to zvláilní dojern ač ne
bez jistého půvabu cílíme li se
býti unáleni za trysku konf v Čiré
tmě noční neznámou krajinou v
níž daleko vzdálena jest ves odi
vsi a kde statky roztroušeny jsou
jen řídce po stepí Zvonění rolni
čí k pravidelný dusot koňských
kopyt vrzání kol na písčité půdě
jichž nárazy v zaschlých brázdách
práskání biče postílionova záře
svítilen jež se ve tmě ztrácí když
jeit cesta rovná a je? zachycuje
e o stromy kamenné balvany a
označující tyče podél cest To vle
tvoří neurčitý chaos dojmů vůči
nimž zůstává málo jen cestujících
lhostejno Slyil tyto zvuky vidí
tyto vidiny jež nabývají pří polo
snění rázu tajuplného
Kéraban a jeho společníci ne
mohli uniknout! chvílemi tomuto
mocnému dojmu Maje oči polo
zavřeny dívali se okny kočáru na
táhlé stíny koní stíny to rozmar
né pohyblivé nepravidelné tvo
řící ae na málo osvětlené silnici
Dylo as jedenáct hodin v noci
když zo mění probudil je zvláltní
zvuk liylo to jakési syčení po
dobné iuměnl sodovky při otevře
ní láhve Jelté spíie mohlo by se
říci že nějaký kotel vypoultěl ven
tilací ivou páru
Kont se zastavili Poslílíon míl
co dělati aby se mu nesplalili
"Co se děje? Proč nejedeme?
Odkud pochází tyto zvuky?' tázal
ae Ahmct jenž chtěje zvědět! co
ae přihodilo otevřel okno a vy
hlédl z kočáru
"To jsou blátivé sopky" odvě
til postilioo
"iilátivé sopky?" zvolal Kéra
ban "Jakživ neslyiel jsem niče
ho o blátivých sopkách Skutečné
toť zábavná cesta kudy nái vedel
Ahmete"
"Pane Kérabane uČinU byste i
val! společníci dobře kdybyste
vystoupilí" pravil postilion
"Vystoupilí?"
"Ano radím vám abyste v
těchto končinách šli pííky za vo
zem neboť neručím za koně že
by se nesplalili"
"Ten muž má pravdu' pravil
Ahmet "Musíme vystoupili"
"Musíme jiti as pčt neb lest
verst" dodal postilion "snad i
osm ale více ne"
"Jste rozhodnut milý strýče?''
vybízelA hmet Kérabana
"Vystupme příteli Kérabane"
pravil Van Mitten "Iilátivé sop
ky? Podívejme se přec co to
vlastně jest"
Kéraban rozhodl ae konečně ač
ne bez námitek Vlichni vystou
pil! a kráčeli při svitu svítilen za
povozem jenž pohyboval se zvol
na ku předu
Noc byla úplně Čirá Douíal li
Holanďan Že spatří přírodní divy
o nichž se byl postilion zmínil
mýlil se Pokud se vlak týče
zvláltního syčení jež stávalo se
chvílemi ohluiujfcím bylo by
třeba Člověka hluchého aby to
neslyiel
Za dne byli by cestující v celku
ai toto viděli: rozsáhlou step po
krytou -drobnými sopečnalými
kopci jež se podobaly ohromným
mraveništím některých afrických
rovníkových krijin tak že strp
vypadala jako opuchlou Z těch
to kuželovitých kopců unikají
proudy plynů bshua tak Že ná
lev blátivých sopek není nemluť
ný ačkoliv tyto "sopky" co do
výkonu nemají se skutečnými sop
kami nic společného Jest to pouie
smllťulna bahna sádry vápna
'yritu ba i petroleje která sa
tlaku uhlovodíku vybuchuje i ji
stou prudkostí Tytu ktiivle se
otvírají aby daly uniknout! ý
bulal Utct i iplolťujl i opětnlj
kdy! za více neb méně delií dobu
místi tato byla se vyprázdnila
Uhlovodík vyskvtující so v
těchto končinách tv(fí se pozvol
ným ala neustálým rozkladem pe
troleje nasyceného těmito různý
mi hmotbmi Sksloslá podzemní
mÍKta v nichž jesl uzavřen drobí
se konečně vlivem vody dcEťové
neb pramenité jež sem neustále
viiká i nastává přeplnění a jsk
bylo dobře řečeno podobá so vý
buch hmoty plyny prosycené ono
mu jejž pozorujeme při otvírání
láhve naplněné lumivou teku
tinou Tyto soptí vé kopce vyskytují se
u velikém množství na poloostro
vě Tamanu Shledáváme so i
nimi též na poloostrově Kerči
avlak ne v sousedství silnice kte
rouž ie kočár ubíral — proto též
nali ceatující nepostřehli ničeho z
tohoto zvláltního přírodního úka
zu Nyní vlak kráčeli mezi těmito
kopci z nichž stile husté páry
vystupovaly a řídké bláto do výše
prýštilo Někdy přiblížili ie tak
blízko Ž ovanul je plynový zá
pad) charakteristický jako by z
plynomčru některé továrny uni
kal "Aj" pravil Van Mitten po
znávaje že vzduch jest naplněn
svítiplynem "toť cesta jež není
prosta všeho nebezpečí Jea aby
ncudál se nějský výbuch'
"Máte pravdu přisvědčovsi
Ahmct "Měli bychom i opatr
nosti zhasnout! "
Postilion jsa zvyklý ubírat! se
touto krajinou chtěl právě učíniti
tutéž poznámku když náhlá obě
kočárové svítilny uhasly
"Pozorl Nechť nikdo nekou
řil" velel Ahmct lirunovi a Níží
bovi "Jiuďtc bez starosti 'vzácný
Ahmete" odtušil liruno "Nechce
se nám ani dosti málo letět! do
vzduchu!"
"Cožcl" vzkřikl Kéraban —
"Nyní zakázáno bude zde i kou
řili ř"
"Ovšem drahý strýče" odvětil
živé Ahmct
"Ani cigaretu?" dodal tvrdo
hlavec kroutě již mezi prsty ta
bák ie zručností starého kuřáka
"Později přítel! Kérabane po
zději v zájmu vScch' pravil
Van Mitten "Kouřit! uprostřed
této itepi bylo by rovněž nebez
pečno jako kouřit! v prachárně"
"Pěkná krajinal" bručel Kéra
ban "Divil bych se kdyby zde
obchodníci i tabákem zbohatlí!
Vidli Ahmete bylo by lépe
kdybychom byli obejeli Azovské
moře třeba Že bychom se tím
o několik dní zdrželi"
Ahmet neodpověděl Nechtěl
aai aebe menií námitkou strýce
popudíti Ten vlak bruče zastr
čil tabák do kapsy a ubíral se dále
za kočárem jehož neforemné
tvary v temnotě noční sotva se rý
sovaly Uyla velmi důleŽito aby ubírali
se největlí opatrností by se
viemu upadnutí ubránilo Místy
hrbolatá cesta byla dosti nejistá
Na západ lehce stoupala Na
Štěstí nebylo žádného větru Proto
vystupovaly páry z jícnu rovně do
vzductiu aniž by je vítr na cestu
jící srážel což by je bylo nemálo
obtěžovalo
Tak lli kolem as půl hodiny
Koně ržáli a vzpírsll se neustále
Postilion sotva jo udržel na uzdě
Osy kol skřípaly kdykoliv octla
se tato V nějaké brázdě) ale víme
že byl kočár pevný a dal o tom již
důkazy v močálech podunajských
Jeltě jen čtvrt hodinky a spo-
lečnost měla by soptící krajinu sa
sebou
Náhle sablisklo se prudce ua
levé straně silnice Jdcn i kuielů
počal hořeli a vina! oilAtilíuí pla
měny do Čité noci Strp byla
osvětlena na veniu dalko
"Col ntkdu kouli?" svolat Alf
mtl klá'ilií ponlkud vpředu
náhle vlak ipít ucouvl
II
li
i
% tt
I"
í 'V
L
