Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 16, 1905, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    1
Tvrdohlavý Turek
Asiím! Juliu Vřriifl iut íklilOtMwl
' 1
í
s
V
KAPITOLA ia
DiUI Clitf
Pollovol vůl do nlhol zapřa
Žeol tyli noví koni opuitll Odi
u k jedné hodin! odpolední Ké
ribin uvelebil 10 v levém kout!
kupé Vin Mlttori v přivém 1
Ahmet tiujfmil místo uprostřed
Hruno 1 Niilb sedili v budce ni
kotlíku kde li čil ipde ipinlm
nel hovorem ukricovall
Dosti prudké iluoct oživovalo
krilau 1 ttnavl moJré vody moř
iké odrážely se malební od ledcb
uikslí přímořských
V kočáře nvládlo brty ticho
jiko v budci 01 kotlíku jestliže
li oihofe ipill oni dole opit pře
mýlUil
Kénbin ishloubil i 1 přivou
pochoutkou do ivých tvrdohla
vých lnů 1 nepomyllel 01 ok jl
nébo lefl 01 "podířený koutek"
Její domolviliH Že tihnja ríři
dům tureckým
Vin Mitten myilíl 01 tuto ne
předvídinou cestu Lei ustání
táni se v duchu pro! oq občm
knjioy bttivské uvržen byl 01
cestu kolem pobřeží Černého mo
le kdyi mohl klidni v ciřibrid
ském předměstí Péru letrviti
Ali met odevsdil 10 tceli ivému
oiudu Myl vlik pevni rozhoď
aut It nebude Šet Viti ioi dost
málo kiDiy tvého itrýeo 10 při
ksidé příležitosti kde by ee dali
nijaká překážki jet by cestu pro
dlužovila peníz! oditraniti Chtěl
ceitovati co nejkratčejl 1 ne)
rychleji
Mladý mu! uvaloval to vle
když ieda Kokm malého přdho
ti poftlahl v posadí tállvu vlllu
bankéře Séllroi Upřel traky na
onen bod — jlitl le iraky Amaiie
hledají ho v líre" dáli-a jest moŽ
no le klílí ae tyto pohledy soiŽ
by a mohly letkati
Pak obrátivie k strýci dotknul
ae Ahmet iedná t nejchoulostivlj
lích otátek totiž edali učinil ai
Kéraban podrobný plán cestovní
"Ano milý aynovče" tnlla od
poviď KáratJiDova "Hudemeatále
aledovati illnlci pobfetnl anIS
bvchom od oí odbočili
"A nyol ledeme imircm
' "Ku Koblevu ni dvanáct mil
od Odéiy vidálenému a doufám
že tam do vcScra doratíme '
"A a! budemo v KobleveT' ptal
ae Ahmet
"ťoceituieme po celou noc
můj aynovCe abychom pMkli títra
k Polednímu do Nikolajeva vzdá
leného aii oimnáct mil od tohoto
miata"
Výborní itrýfku Kérabane
ikutefni jedná le o to abychom
rychle ctitovilil Aviak oeml
níte octnouti ae % Nikolajeva v ně
kolika dnech poblíž Kavkazu?'1
A lak tor
Toulitlm jihoruaké železnice
po niž bychom pNa Alexandrov a
Hoaiov dobrou tfetlnu avé cetty
vvkonal
Želetnlcer vxkfikl Kéraban
V tom vlak tťoocht Vao Mitlen
loktem lehce ivťliQ mlaJého apo
leCoíka "To iM marnál" pravil
mu tnlohlainl "Mamá vbtko
domlouváoll Má hroioý od
por proti Miinicíml
AhmHovi nebyly ncinámy ná
hledy iliýce Kťrabana o těchto do
piavoíth proilleJcích pHIil mo
dernlch pro vlrního pllvrlence
atraoy ataroturfcké Aviak idálo
ae mu le aa llchto okoluotll mohl
by te alrýe jho výmiotCol vidátl
avfcli neblahých pltdiudkn
Avlik uiloupitl jediukrále v
lttiékiikolichlfdult uKáraban
nebyl y vK Kárabaem
Myilím le mluvil o liliul
cUhKi m" riavil
"ZajUté itrýče"
('Chcei bvch iá Kéraban ivo-
lil k niCemu čeho jsem jeltl ni
kd nei)íiníHM
"Zdá 10 mi to
"Chcei abych iá Kéraban ne
lhal ae vléci pitomým pirostro-jemř"
'Až to Jednou tkuiíte
"Ahmete leit zfeimo le neroz
myalil jii aobl co opovažujel ae
mni navrhovali!"
"Aviak milý atrýčkul
"1'ravím ti že nerozvážil lati
aobl avůi opovážlivý távrh"
"Ujíiřuji váa milý atrýčku že
v teču va((oni'Ct
" Vaíonech V pravil Kéraban
opakuje toto cizí alovo neoapodo
bíteloým pffzvukem
"Ano vagonech jezdících po
kolejích "
♦Kolejích bručel Ké
raban "Jaká jsou 10 hrozná ilo
va prosím té a Jakým jazykem
mluvíme vlastni?"
"AI jazykem moderních cestu
jících"
"Hel přece milý aynovče" oď
tutila tvrdohlavá oaoboost počí
najíc ae oakvalovatl "Kel což
vvhlliím ako nilský moderní ce
atuiící ktirťž nechá ae tabednln
(Na ve vagon! mechanikou tahati?
Což mám zapotřebí nechali ae
vltci po kolejích když mohu po
hodin! jeti na silnici?"
"Má-lí Človřk na apčch dahý
atrýče "
"Ahmete pohlédni mn! dobře
do tváře 1 pamatuj ai toto: Kdyby
nebylo více Žádných kočárů tu jel
bych na káře kdyby nebylo žád
ných kar jel bych na koni) kdyby
nebylo Žádných koní jel bych na
oslu kdyby nebylo oslo lei bych
pilky kdybych oemčl nohou iel
bych po kolenou a kdybych nemel
kolen iel bvch "
Tříteli Kérabane ustaRte pro
IJůhl ' zvolal Van Mitten
lezl bych po břiiel" po
kračoval Kéraban "Ano po
břiier
A uchopiv rám! Ahmetovo do
dali "Slylcl jsi již nikdy že by
byl Mahomed jet železnicí do
Mekky?"
Na tento poslední argument
nebylo Izo ovíem niieho namítati
Ačkoliv mohl Ahmet říciže kdyby
bývalo tenkráte železnic byl by
jich Mahomed zajisté použil ra
déjl mlčel kdežto Kéraban bruče
ve svém koute bavil se zpitvořo
váním různých jmen železničních
Nicméně ač nemohl pofitovn
kočár závoditi a rychlostí železnič
ni ujíždll atatečnl Vranlci klu
asii na dobré silnici mírným try
akem 1 nemusili si nařlkati neboť
na žádné poštovní stanici nebyl
nedostatek čerstvých koni Ahmet
lenž vul si na atarost urovnáváni
vkech penlžních záležitostí—jeho
strýc milerád k tomu svolil — platil
přes sazbu a odměňoval postiliony
baklill ČI zpropitným věru ae Stě
drostl královskou Dankoyky a
ruble jen lítaly
Tímto způsobem dostal ae po
siovqi vns arce se eiia imiuiuh
jeltl téhož večera do místečka
Kobleva
Odtud stoupije v noci vnitřní
krajinou chersooskou na vylinu u
Nikolajeva při čeml byla řeka
llug překročeua dostal ae kočár 1
cestu(clmi k polednímu aH srpna
do tohoto města
Tři hodiny odpočinku zdržely
povoa před uchásejíclm hottUm
v nimi bvlo řádu! poanídáao v
kteréiul ohledu sa hlavni Druno
výtfčn! osvědčil Ahmet poulil
té plllelitosti aby dopsal bankéři
hélimovl te koal ae cesta sa
ptUoivývh okolností připojiv
mnoho srdečných i nižných po
zdrava pro Amasiu Kéraban mí
nil le nemohl by lépe těchto n!
kolík hodin čekání ztráviti leč
srkáním výtečné moky kouřením
svého vonného čibuku
Van Mitten visk 1 Urunojsouce
stejoého náhledu že netkodiloby
kdyby jim tato rozmarni ceata
poskytla též poučení lli navitívít
mleto Níkolajev ježrozkvétá atále
více více ku ikodl aoupeřícího
Cheraonu ba hrozí mu že zamění
jméno jeho ve avé v pojmenování
zeměpisném
Ahmet byl první jenž dal zat
mění k odjezdu Holanďan mil se
na pozoru by jej nenechal čekati
Kéraban vypustil poslední ko
touček ze svého čibuku práv! v
okamžiku když vylinul ae posti
lion do aedla 1 povoz dal ae ailnicí
vedoucí do Chersonu
Musilo ae jeti aa sedmnáct mil
málo úrodným krajem Sem tam
roztrouleno bylo pouze několik
morulí topolů neb vrb Poblíže
Dnlpru jehož téměř čtyři ata mil
dlouhý tok končil ae u Chersonu
táhnou ae dlouhé planiny porostlo4
rákosím -l 1 dáli zdi ae býlí po
aeto chrpami leč byly to modré
atraky jež při blížícím ae kočáru
podílen! odlétaly a jich skřek
byl ulím oepříjemnljlí nežli očím
jich měnivé peří
20 arpoa z rána přibyl Kéraban
ae avou společností beze vlí neho
dy do Chersonu hlavního města
stejnojmenného kraje založeného
ťotemkioem Cestující mohli rl
jen blahopřát! v tomto měst! ta
loženém pánovitým miláčkem Ka
teřioy II Zde skuteční byl dobrý
hotel v němž al apokčnost na n!
kolik hodin odpočinula a dostatfč
n! zásobené obchody pokkyiiy
příležitost k obnovení ráaoby po
travin což si vzsl na starost
Bruno jenž jsa v ohledu tom
mnohem prozíravěji! než Nizib
úkol avfij znamenití provedl Za
několik hodin na to přepřáhali ve
velkém městysi Alelce jeli dále
k álin! ťerekopu kteráž spojuje
Krym přímořím jihoruakým
Ahmet nezapomněl taalati do
Odlay dopis jenž datován byl v
Alelce Když usedli na avá místa
v kočáře a koni ujížděli po silnici
do Perekopu tázal ae Kéraban
aynovce byl li vůči Séiimovi tak
pozorným a zaslal li mu avé i jeho
ne lepil "Alláh"
"Ano zajisté nezapomněl jaem
na nl milý atrýče" odvětil mladý
Ahmet "Ba připoiil jsem že
cestujeme co možná rychle atpy
chom dostsli se co nejdříve do
Skutsri"
"Dobře's učinil milý synovie
a nesmíme nikdy na to zapoma
nouti abychom podali o aob!
zprávy kdykoliv ae u některé
poSty zastavíme"
"Bohužel ježto nikdy předem
nevíme kde ae zastavíme zůsta
nou naSe dopisy vždy bez odpoví
di" pravil Ahmet
"To iest pravda' doložil Van
Mitten
"Aviak ohledni toho'1 proho
dil Kéraban k svému rotterdam
akému obchodnímu příteli "zdá
se mi Že nemáte přilil na spěch
abyate dopsal paní Van Mttteoo
vé Co ai asi ta výtečná žena o
valí nedbalosti pomyslí?
Taní Van Mitteoová?" tátal
se Holanďan
"Ano"
"Paní Van Mittenová jest taji
até výtečná ženal Jakožto žen! ne
mohl bych jí ani jediné výčitky
činiti avisk jakožto družce mého
života Leč příteli Kérabane
proS mluvíme o pani Vao Mitle
nové?"
"Aj poněvadž dovedu li se do
sud pamatovali jeat velmi přivě
tivi oeobaf
"Tak?' vyhrkl 10 sebe Vao
Mitten jakoby se byl dovlděl o
něčem scela novém
"Nemluvit jstm tl o nl A lim o
te co nejlichotivěji kdyl jsem se
viátil 1 Koticrdamur
"Ovlem milý atrýče"
"A nebyl isem na avé cest! víc
cek nadien uvítáním jež se mo!
od nídostslo?''
"Tak?" opakoval Van Mitten
"Nicméně" pokračoval Kén
bao "doznávám že mívala nikdy
zvláEtní nápady 1 kapřice
vrtochy Ale to souvisí již po
vahou ženskou & kdo nedovede ee
a tím srovnati učiní lépe neože
of-ll ae vůbec Tak učioilisem jil"
"A učinil jste dobřel'' pravil
Vao Mitten
"Má dosud jakožto pravá Ho-
laoďanka tak válniv! ráda tulipá
ny?'' ptat se Kéraban
"Stále váinivl"
"Hleďte Van Mittene mluvme
otevřeni Zdáte ae mi býti vůči
MM
avé choti chladným"
"Chladným byl by jeitl přilil
vřelý výraz toho co vůči ní poci
ťuji!"
"Jak pravíte?" zvolal Kéraban
"Pravím" odvětil Holanďan
'že nebyl bych anad nikdy mluvil
a vámi s paní Van Mittenová je
likož isti ae vlak o ní zmínil 1 je
likož se nsskytuje příležitost tu
učiním vám vyznáni
"Vyznání?"'
"Ano příteli Kérabane Jsum
rozveden se avou ženou"
"Uozvedenl" vzkřikl Kérabarf
'Se vzájemným dohodnutím?"
'Se vzájemným dohodnutím"
"A navŽiy?"
"Navždyl"
"Vvnravulte ořec co ae vlastni
atalo nerozčilí li vás
"Nerozdílí li mne!" odtuiil Ho
lanďan "Profi myalíte že bych
ae mohl rozčilití?"
"Nuže mluvte mluvte" nalé
hal Kéraban "Jakožto Turek
miluji historky 1 jakožto mládenec
náruživí rád slylírn zvlált! man
ieliké híitorkv"
"Nuže příteli Kérabane0 za
počal Holanďan přízvukem ja
kým by byl vyprávěl dobrodružství
nikoho jioého "jil od nikoliki
let byl můj život pioí Van Mít
tenovou nesnesitelný Neustálé
bádky pro viemožné příčiny tu k
vůli hodin! vstávání tu opltoi k
vůli hodin! spaní brzy k vůli
tomu co ae má 1 nemá jlati brzy
k vůli tomu co ae má 1 oená
piti brzy k vůli počaaí jtž bylo
jeat a bude k vůli nábytku jenž
postsven mil býti zde či oode k
lůli tomu zda má býti dříve zato
peno v té či oné avltnici k vůli
otvírání okna k vůli zavírání dve
ří k vůli rostlinám které mají
býti v zahrad! zasázeny 1 které
vytrženy zkrátka'
"Zkrátka bylo to velmi příjem
né!" prohodil Kéraban
"Jak vidíte ale hlavní věc byla
ta že se poměr ten stále zhorio
val neboť jsem povahy mírné
povolné tak že uatupoval jsem ve
viem abych vyhnul ae hádkám"
"To bylo anad nej moudřej II!"
pravil Ahmet
"Naopak to bylo nejspozdilci
Sil" vpadl mu Kéraban do aiova
jsa pohotoví začíti hádku v tomto
ohledu
"Nevím viru" pokračoval Van
Mitten "Ale nechť jest tomu již
jakkoliv chtěl jaem v nalí posled
ní hádce vzdorovat! Vzdoroval
jsem aoo vzdoroval jsem Jsko
pravý Kéraban I"
"U Allahal toť nemoŽnoť' zvo
lal atrýc Ahmetův znaje so a do
statsk "Více než Kéraban" dodal Vao
Mitten
"Mahomet budil ae mnoul "
svolal Kéraban "Ale tvrdit! že
jste umíněněji! nežil jáT
"Toť skutečně pravd! nepodob
nol" pravil Ahmet pllivukem
přesvědčení
"Vlak uhlídáte" pravil klidu!
Van Mitten
"Nic Deuhlldámel" roikřikl se
Kéraban
"Vyslechnlte mne al do konce
Hádka la vypukla k vůli Hlipl
oůnt k vůli onltu krásným tulipá
nům aaialáro ivaným "Uenner"
které zdvihají bohaté kvity ni
kolmé lodyze l jichž jest ni 1ti
druhů Neměl jsem ani jediného
jebož cibule byla by mne stua
méně nežli tisíc zlatých"
"Osm tisíc piastrů'' prohodil
Kéraban jsa zvyklý vle ni ture
ckou minu přepočítávat!
'Ano as osm tisíc piastrů" od
tuiil Holanďao "Nuže a jedno
ho krásného dne napadlo paní
Van Mittenovou aby nechala vy
trhnout! tulipán Valenti á ns hra
dit! Jej tulipánem Sluneční oko
To přesahovalo vlečky nctl I
postavil jsem ae tomu na odpor
Ona stála na svém! Chtěl Jm
jl uchopili 1 Ona mi uklouzlat
Na to vrhne se oa Valenti !
vytrhne ji
"Škoda osmi tisíc piastrů" zvo
lal Kéraban
"Na to" pokračoval Van Mit
ten "vrhnu a Já na Sluneční oko
1 rozílápnu je"
"Škodas lestnáct tisíc piastrů''
dl! Kéraban
"Ona vylkubne pak druhou Va
lentíi" vypravoval Van Miť
ten dále
"Škodas čtyřiadvacet tisíc pia
itrů" pravil Kéraban jakoby
svou poklidní knihu prohlížel
"Já odpovím jí druhým Sluneč
ním okem "
"Škodu dvaatřicet tisíc pía
atrů"
"Ni to nastala bitva" pokračo
val Van Mitten "Má í oni neznala
ae více Mrltila mni dvěma nej
cennějiírni tulipány na hlavu "
"Škodu osmičtyřicet tisíc pii
trů" "Udeřil jsem JI třem! jinými tu
lipány přímo do prsoul"
"škodu dvaasedmdesát tisíc
piastrů"
"ÍJyl to pravý déšť tulipánových
cibulí jaký inid dosud nikdo ne
viděl Trvalo to půl hodiny!
Celá zahrada byla zpustoicna a
po té vlechny aklenníky Nezbylo
ani jediné cibule z celé sbírky"
"Mooho-li vás to lihrncm stá
lo?" tázil ao Kéraban
"Více než kdybychom byli po
10b! házeli nadávkami jako eko
nomičtí hrdinové Homérovi V
celku 11 tik pětadvacet tiaío zla
tých"
"Dvakrát sto tisíc piastrOl" do
dal Kéraban
"Ale ukázal jsem sel"
"To stálo též za to"
"A nato" vyprávél Van Mitten
dále "odcestovil jsem nařídiv
aby bylo mn! připadající jmění
uloženo v baoco cařihradakč Ano
prchal Jsem 10 ivým věrným Um
ném z Kotterdamu jsi pevni roz
hodnut žo nevrátím se do svého
domu dokud neopustí ho paní
Vin Mittenová lby se na onen
svit odebrala "
"Kde nerostou tulipány!" pra
vil Ahmet
"Nuže příteli Kérabane stála
vál vile umínloost již častěji dva
krát sto tisíc pil sirů?" tázal so
Van Mitten
"Mne?" zibručel Kériban po
někud jsi podrážděn
'Zsjisté" vložil se Ahmet do
slova "já znám jeden případ"
"A jaký prosím?" ptal ae Ho
laoďan "AJ tato umínlnost jel žene
ho k cest! kolem černého moře
poněvadž nechce zaplatit! deset
paras To atáti bude víco ml
vál boj a tuliptby"
"Nechť to stojí cokolívl" pro
hodil Kéraban "Vida vida co
to znamená má ii Člověk pouze 1
jednou ženou co dllati Mahomed
sňal dobře svůdné to pohlavlkdyž
dovolil avýin vyznavačům po
Jmout! žen dle lihnuli"
Po této poiiiámce byl hovor
ukončen — Kočár dojel tatím k
poltovnl ataulcl llylo přepřaŽenV
l Jelo se po celou noc dála Přilil
ho dne k polednímu unaven! ce
stující 11 neustálého naléhán! Alf
meta aby nebylo stračeno ni jedné
hodiny dostali se do místa Pere
kopu na samém cípu Aliuy
i
íí
I :
s
i:
1
t '
I