Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 09, 1905, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    í
r
Sté-é-é-é-é-é-é-é-é-é-é-é-é-é-éS?
ivrdohlávý Turok
I II t ' á I li J
ťiiiHi vinili Trnul Aui (i chiími i i itiuto
-r -r -r -r -r -r -r -r -r -r -r -r -r v
KAPJTOLA li
Vllclini odelli Opuitill víllu
Jíéraban aby tuto cestu vykonal
Van Milieu aby provázel tvého
Ali I i l l i
f) V vďíiO strýce Nííh i Jlruno ježto
nemonii ciniu jiniu ubydíl bylo
í
Vzala jj za ruku a odvedla k diva-
nu nutíc Jlby il odpočinula načež
vrali podulku a ujedla u jejich
nonou
"Drahá velitelko" pravila "na
valeni místi místo abych vzpo
mlnala na vzneleného Ahmtta li
lujíc jej vzpomínala bych radí]
' nyní opulično až na pit neb kil DírI"ní ProklM'a )!"
: t kiniA iuu „u u „iii„i K čemu by to prospělo?"
M f!ll! UIXII lili TV U1IKIUV I A " ! "
TkHlM iiuana
V
' i práci Kankéř Sélim odebral i do
)Odčy aby mohl cestujícím vymi
i niti rublo za turecká piastry
( V Ve vili nezůstal z domácích ni
( ( kdo mimo obou mladých dívek
Amasle a NedZeby
Milllcký kapitán věděl to velmi
i dobfo VZdyť mu ntntlo ani jc
f dloé slovo t pfedcllých výstupů
Xjel pochopitelně a nemalým ti
Umem sledovai Odloží-li Kérabao
iflatek Amaai a Ahmetem aZ do
avého návratní Odložil ho To byla
první dobrá karta v jeho hře
Bvolf li Ahmet k cestě ae avým
strýcem? Uvolil k ní To byla již
od
"Zdá go mi Ze by to bylo méně
truchlivé" odtuiila ohnivá cikán
ka "Chcete li budeme tohoto
itrýco vleml avými kletbami zaiy
pávati Zasluhuje je věřte mi
řo bych mu jich dobrou míru
dslal"
"Ne NcdZcbo" dílu Amaaia
'Mluvme radili o Ahmetovi Je
dioé na něho musím myslili a my
Mim též jedině na niho"
'Mluvme tedy o něm drahá
vclitclko" pravila NedZeb "Jest
nejroztomilcJSfm ženichem o kte
rémž mladá dívka sníti múZc ale
w ww j wwf fTvrvmt#ae aw '! II i i Ml i l i t
druhá dobrá karta ve hro larhuda Nen polilfqhu jakého to má atrý
Nule a kaniián mli ittift HttU ltnt0 dcipota tento aobec
tento ofiklivý Clovik jen£ mohl
pouze jediná alovo Kel a neřekl
ho jenZ mohl poplití nám několik
dnn a odmítnul je Víru zajluho
al by
"Mluvme o Ahmetovi" kárala
ji Amatia
"Ano drahá vehtelko jak vál
miluje lak budete a ním Eťaitna
AI) byl by dokonalým kdyby ne
mel takového atrýce Ale i čeho
vlaitnA atvořen jeat tento človék?
verte to dobte učinil žo nepojal
ani jednu ani více žen ni avé
tvrdohlavou! pobouřil by evůj lu
re in až do poMeddlho otrokař
"Už lano o DÉm mluvlfi Ncd
Jt i _ ni f i u
ícijqi pravila Amasia jeiiz my
llénky braly ae zcela jiným amě
rem
"Ne nel mluvím 6 uroze
ném Ahmetovi Tak jakový též i
já vzpomínám pouze na vznesené
ho Ahmcta A vezte na jthomlitč
nebyla bych ae podrobila Byla
bych mu vzdorovala Myalila
em e rrá vice energie
iuo ii praví iNedzeiJO že ne
jevil pravé tím vfco energie Ze
IJ aedí v pozadí avého Élunkii jenž podrobil ae rozkazu avčho atrýce
V ikrývaUe pod baluotrádou galerie oet mu W vzdoroval?
uoz necnapea ze vzdor vlcmu
bolu jejž maA toto odlouCení zpa
tulení o přítomnými léio nchez
peíné osoby
V o odjezdu Alimiitavft Amana
lnouc rozliloitačiM náhlou touto
ranou byU Z4ii)lkli Kiinvtlfi i
pohlíZela imutné d i dálného ob
zoru rozHiiiiaiicino hi na Nevěru
Zdo krpalilo o ono vobhli které
rnfili ceotujlcí atále aledovati zdi
táhla ae ona centa kde razná
opozdtnf au ad nebezpečí ohroZo
vati budou Kérabana a vtecky ty
jel ou proti jich voli odvážel —
Kdyby byla mela již po avatbč
nebyla by váhala provázeli A hrne
ta Jak by ao tomu byl mohl
itrýc protivili ? To by byl nechtěli
Stauuuc ae jednou jeho neteří
jdálo le jf že míla by jakýa vliv
y nan te mohla by ho aaJrZeti od
mnohé nobeipečné pošetilosti do
aierea ny no ]no umíněnou jesio
mohla uvéiti A nyní byla úplné
l Amaaia byla nyní a NedZebí lama
jve villc aneb aipofl v celé galerii
I Jet ae otvírala k moři Icho koráb
nalézal ae odtud aa na Ecdeaát
áhft a ipoudčcí fluri £ekal nafi u
pupilu Kalerie Jeho námořníci
Jbyli muži ktefl upoalechli ho na
jjboubý pokyn jutfeboval pouze
£htíti
em t i é ti bit
isapiiana zmocnilo ao živé po
kulení aby zmocnil ae náiilím
Amatie Aie jelikoi byl Člověkem
opatrným) nechtěl ničeho vydávat!
v laoe pouhé náhodo aoiZ zane'
chatl jakoukoliv etopu úooau
Jal e ledy premýlltti
liyl M bílý den Kdyby po
Vkoutcl ae zmocnili ae dívky náii
f ííii) volaU by o pomoc NedZeb
by kříitli tét Hoad mohly by být
zahlvchouty některým sluhou ~
Soád zpozorována by byla Oui
aara ik kvapné chce vyplout! z
odcgikého zálivu To by bylo
podezfi-luu známkou počátkem
dúka:ů Lépe bude zajiíitéjed
nali ohezfetn& a vyčkat! noc k
činu
které víru remély ani nrjmenSlho
i
P nu i muiila čekali nékolik dloir
mrh líluA nelil ihlfdl ae a
tintetem v Skutari kdo má býti I lu jeit i va lodpuvťdoýl A
toimje ca( tím lépe to koná tuto
cestu a tebou aby ii urychlil a
vfielikým nebezpečím předcházel
do nichž ao Kériban avou obyčej
nou tvrdohlavosti vrhá ř Ne Ňed
Ztbul Svým odchodem dokázal
Ahmet dosti odvahy lJráve vým
odchodem podal mi nový dokaž
avé lásky1'
"Musím vám dáti za pravdu
drahá má velitelko" zvolala Ned
íeb kteráž při avé horkokrevooati
nedovedla ae opanovali "Ano
urozený Ahnnt dokázal avým od
chodem avou energiil Avfiak ne
byl by býval jeii6 eaergičtČjtí
kdyby zadržel avého atrýce od dal
filho cestováni?'
"Což to bylomoZaoNedIebo?''
pavila Amaaia "Táli ke té bylo
to možnor
"Aoo ne anadl' odtulila
Nedleb "Není Železné tyče jel
nedala by ae olinouti případná
zlomili! Ah ten ilrlc Kérabanl
u mm odiUnél
Myla ti AmaaU amutna byU
djadlrh zuřivá Kuřiva na tohoto
NvrdohUvce pfíČinu vlcho tuho
iklamául Kdyby ae bylo jojiiálo
o vlaitnl jrjl iAalcki nebyla by
Kochala avého ifuUha takto od
Ui llyla by i poiuvila hlavu
tíUM tvídohlavil N tohle by ae
m nrt)o phhodllot
NUfh phhlíitla a k tvé paní
přihodí li ao nijaká nehoda b ída
to pumu cho viaou A kdyt ki
pomyslím te pio pouhé Jetel pa
r jvi ucclue uplatili fini vine
íciiíliu AhuuU titíťsítoýui vát a
tlutiímtet 1'MU bych ii anu
přála bych Í aby vyitoupila čr
ué moře al na koute avčia abych
vidlla idH byjilté ua avéiuiiil
! thc kolnu niho ceiiuvaii"
"Učittil by lúoJvCiiUAnuaU
tonem hlubokého přesvědčení —
"Avlak mluvme o Ahmetovi
Nřdžtbo a nemluvme více leč
ném"
V témž okamžiku opustil Jarhud
iv? ii loďku a aniž by byl viděn
blížil ae k obéma mladým dívkám
I'ří zvuku jeho krokA ohlédly se
Jich překvapení v n6ž se trochu
bázně mísilo bylo nemalé kdyZ
ho vedle aebe spatřily
Nedžcb byla první jež te vzpa
matovala
"V) zde kapitáne?' pravila —
"1'roč joto přificl? Čeho si pře
jeto
"Nepřeji si uičeho" odpovfdčl
Jarhud tváře ae býti udiveným za
podobné uvítání "Nepře i si ni
čeho leda vám amčti nabídnout!
avé sluZby ku
"Ku?" tázala ae NedZeb
"Ku návřiivó mého korábu"
odvČtil kapitán "Což nerozhodly
jste ae Ze prohlédnete jeho záso
by a vyberete co ae vám bude za
mlouvati?"
"To jest pravda drahá velitel
ko" zvolala NedZeb "Slíbily jíme
kapitánovi"
"Slíbily jíme dokud zde byl
Ahmet" odtulila mladá dívka
"aviak Abmtt odcestoval a proto
není vleo možno abychom ode
braly ae na palubu Guidary"
Obočí kapitána ivraltilo te na
okamZik pak vlak pravil nejklíd
nči&ím tonem ' Guidara nemoZe
se zdrZeti dlouho v zálivu odčs
ském a jest moíno že zíirs nei
déle pozítří odpluji Chce li tedy
nevěsta Ahmclova nakoupiti nfi
které z odécIi látek jichž vzorky
se zdály jí Ubiti musila by pouZiti
této příležitosti Můj člun jest zde
připraven a v nčkolika okamži
cích mohli bychom býti oa ps-lubé"
"Dékujcme vám'' prohodila
chladní Amasia "Ale nemohlo by
mne bavili abych se podobnými
záležitostmi v nepřítomnosti Ah
metovi zaměstnávala MěI nás do
provodit! na palubu Guidary a
ničí nám býti svou radou nápomo
cen rseni no zde více a bez
ofcho nemohu t nechci ničeho dí
lati"
"Lituji" odpovédčl JarhuJ "Ze
při svém návratu byl byl vznelený
Ahmet radostni překvapen kdy
byste tnto nákup učinily Jest to
příležitost jež se více nenaskytne
již budete litovali "
"Toť moZné kapitáne" pravi
la NedZeb "ale v tomto okamžiku
myslím Ze učinil byste lépe kdy
bj sto na nás ncnaléhsl"
"tiudiž odtušil Jarhud uklo
niv ae "iNicmene necnie mne
doufat! že připluje li Guidara za
níkolik týdnů náhodou opčtoé do
Odčsy nezapomeňte na to že tlí
bily jíte Ze ji navltívíte''
"Nezapomeneme na to" odtu
lila Amasia dávajíc kapitánu na
srozuměnou aby se vzdálil
Jarhud pozdravil tedy obě dívky
a učinil několik kroků k terase
Pak ale jakoby se ho byla náhle
zmocnila nijaká myšlénka vrátil
se k Amasii jež právi chtila opu
stiti galerii
"Jen jelti jediné slovíčko"
pravil "Či splSe návrh který oe
může býti leč příjemným nevést!
Ahmetovi"
"Oč jedoá se vlastni?" tázala
se Amasia jsouc již trochu netr
pělivá dotěrností maltického kápi
lána jenl ji chtěl avou přítomnost
a hovor mermomocí vnucovali
"Náhoda dala mi býti přítomnu
dojemnému výstupu předcházej!
cltim oJjeidu Ahmetovu "
"Náhoda?' odviní Amatia
slavii ae jakoby nějakou předtu
chou jata nedůvěřivou
"Jedini náhoda" odvětil jar
hud "H)l jsem ide ve svém Člu
nu jeoi afltui ivie k van dispo
sici1
"Jký návrh chcete nám učini
li?" ptala mladá dívka
♦Velmi přiroiený olvih' pra
vil Jarhud "Viděl hrm jak dolil
byl bankéř Sálim tímto náhlým
odjezdem a přejete li ai {elti jed
nou spatřili Ahmeta '
"Jelti jednou epatřiti? Co
tím míníte?" zvolala Amasia jejíž
srdce při této myllénce prudce
bilo
"CLci vám říci" pokračoval
wvyiii umou taiccil rolo za-
mýíel co nejdříve liSkutečníti
limit evůj
Okolnosti byly mu úplně přízní'
vy Skultčoě k večeru dříve než
vrátil te bankéř z Oděsy objevila
se Amaaia v galerií Tentokráte
Jarhud "že za hodinu pojede ko- byla samotná Chtěla jelti jednou
lir Kérabanov nutně kolem cípu než nastane Čirá tma snatřití ne
tohoto předhoří jež tam v dáli dozírné panorama úskalí jež na
vidíte' sever obzor uzavíralo Tam dlelv
Amaaia předstoupila a dívala ae I její mylléoky Stanula na témž
na mírný záhyb pobřeží jež jí ka míatě ni kterémž bude zajisté
pitán označil "Tam?" zvolala
"Ano"
"Diahá vclitclko" vzkřikla ra
doatoi NedZeb "což kdybychom
ae mohly k onomu cípu doststi?'
"Nic není anažfilho" odtušil
Jarhud 'Tři tomto větru móZe
čaato v nepřítomnost svého Ah
meta prodlévat! a podepřevlj ae
lokty o zábradlí a upřevii tvé roz
toužené oči do neurčité dálky ta
dumala se
rooořeoi jsouc v myllénkách
nezpozorovala že spultin byl a
Guidara lehce za půl hodinky do Guidary Člun do moře jejž sotva
apeti kouomu pobřeží a chcete li
vstoupilí můžeme ihned odplou
ti
"Ano ano!' volala NedZeb
vidouc v této mořaké projížďce
jiti bylo lze rozpoznali v Šeru
večerním Neviděla jak blížil se
tile podél terasy jak atanul ko
neční u prvních stuptlů avlařovz
ných vodami zálivu Zatím Jar-
příležitost pro Amasii aby jelti hud provázen jsa třemi námořní-
jednou spatřila tvého ženicha
Aviak Amasia přemýilela Ka
pitán Jarhud nemohl při tomto
váhání potlačili svou nelibost což
mladé dívce oeuilo Zdálo se jí
Že výraz jeho nevěstí nic dobrého
i stala ta znovu nedůvěřivou
upuatic oaiuatradu o mz ae
byla opírala aby přehlédnout!
mohla daleké břehy mořské vrá
tila ae Amasia do galerie vedouc
se a NedZebou za ruku
"čekám na vál rozkaz' pravil
kapitán
"Ne kapitáne" odpověděla A
ky plížil se po stupních
Mladá dívka zabrána jsouc do
svého sněn' nepostřehla ho
Náhle vlak vyskočil Jarhud ze
svého temného úkrytu a vrhl sena
dívku takovou aiiou že nemohla
ae mu ubránili
"Pomoci Pomoci" volala ubo
há Amasia
Její výkřiky byly brzy potlače
ny avtaic byly přece slyieny její
společnicí která ihned ku svá ve
litelce přichvátala
botva že objevila se NedZeb v
galerii zmocnili se jí ihned dva
maaia "bpatric avého ženicha za námořníci tak Že se též ani pony-
takovyen okolnosti myslím že bovati ani křičeti nemohla
bych mu méně radosti než lítosti
způsobila I '
Jarhud chápaje ie nic nebylo
by a to aby změnilo úmysl dívčin
vzdálil se chladni
a cnvui na to odplut ciuoek a
maltickým kapitánem a jeho lidmi
přistál ku korábu
"Na locfl" velel Jarhud
Obi bezbranné dívky odneseny
byly ailnýmí pažemi na člun a od
tud na koráb jenž maje plachty
rozvinuty připraven byl k oka
mžitému odplutí což se též stalo
jakmile byly dívky uzavřeny v
zadní kajuti odkudž nemohly ani
Obi dívky dlely v galerií as jelti ničeho viděti ani pokřikem svtfm
hodinu Amasia podepřela ae o na aebe uoozornití
"
Lehce kolébal se za vitru koráb
pod avými velkými rahny an vy
plouti chtil z malé zátoky která
lemována byla zdmi villy 1 '
Avlak byť by ae byl udál únos
tento sebe rychleji tu přece vzbu
dil pozorooit několika služebníků
Jeden z nich zaslechl výkřik
Amasie i dal ihned znamení oa
poplach
V témž okamžiku vrátil ee ban
kéř Sélim do svého domova
Dyl ihned zpraven o tom co se
stalo V hrozoýcb úzkostech jal
se hledati svou dceru
Jeho dcera zmizelal
Avlak spatřiv pohyby korábu
jenž a úiílovnou rychlostí snažil
se vyplout! z jižního malého záli
vu pochopil bankéř Sélim vle
Spčchal přes zahrady k cípu ko
lem něhož mí sila v značné blízko-
shledanou!'' volala napoaled mla- stí Guidara plouti aby vyhnula se
dá dívka jakoby slova tato mohla posledním úskalím pobřeží
1 I V tm WH
Daiusiraou uivaia se uprene na
onen cíp předhoří jež jí byl Jar
hud označil a na kterémž měl se
objeviti kočár Kérabinúv
Též NedZeb zírala do dálky na
dotyčné as na míli na západ
vzdálené místo
Za hodinu vzkřikla skutečně
mladá cikánka: "Drahá velitel
ko hleďte hleďtel Nepozorujete
tam na vrcholu předhoří na cilnici
nějaký kočár?"
"Ano anol odvětila Amasia
"To jsou oni Toť on on
"Nemůže náa viděti "
"Což na tom? Cítím že na mne
pohlížll"
"Nepochybujte o tom drahá
velitelko" odpověděla Nedžeb
"jen o zraky naleznou víllu upro
střed stromů oa konci zálivu ba
snad i nás"
"Na enieaanou Anmetena
"Bídoícil" volal zoufale "Uná-
iejí mou dceru! Mou dceru Ama
sii! Chyťte je Chyťte"
Za chvíli na to koráb se vsednu
tými plachtami uoáfien jsa pří
jemným lehkým větříkem sever
ním zmizel na Krém moři
Kána z ručnice vycházející z
paluby Guidary byla jedinou od
povědí oa jeho pokřik Uankéř
Sélim sklesl zasažen kulí na ra
meně
1'ulititovíii!
až k jejímu miláčkovi zalétnouti
Když zmizel poltovní vůz za
cípem úskalí opustila Amasia a
Nedžebi galerii a odebrala se do
vnitra domu
Stoje na palubě svého korábu
vidil Jarhud jak se vzdálily i ve
lel svým mužům aby Číhali zdali
se nevrátí až ae aeieřl Pak bude
jednat násilím jeZto se mu lest
nezdařila
Ovlem po odjezdu Ahmetovi
při této příznivé okolnosti že ne
bude odbývali ae svatba před lešti
lýdoy nemuselo býti úoosem Tři Mhy uhořtly Z Eisensteiou
Amasie tak přilil spěcháno Avlak sděluje se dne 17 července Dnes
musilo se číhali na netrpělivost Časni ráno vypukl ohtři v domku
Safíarovu jehol příjezd do Trape- obuvníka Tomále Wstky Polár
suolu měl co nejdříve následovat) lihl se lak rychle le 1 jlelá dcera
Kromě toho můle ae plschetal obuvníkova Marie a sluZks které
loď nfi nejisté plavbi na Černém spsly na půdi v plamenech za-
moři opozdili o dva al Iři týdny hynuly Waika chtěl děvčata ta-
Uylo ledy velmi důlelito aby Jar- chránitiale popálil se lak stralně
hud odplul co nejdříve loiil le po třlhodiooých mukách tcmřl
chtěl H přijeti v ustanovený čas Ztna iHIttí syn pomocníci a ha-
jak to byl se Scarpaotmi vyjednal siči utrpěli více méni tělki pcpilc
Uylť Jsihud slosyn nechávající ti oioy Watka laoechi) vdovu te
nemálo na správném provedeni' sedmi dětmi