Tvrdohlavý Turek
Kapitál Julius Yerae
rifHfHf)'
Příštího dne ráno odcestovali a
Alt BfeklaéOUrctreré
v brzku ocitli se ot ruských hra
f Dících
Zde setkali le jttfe některými
obtížemi Došli 'nepříjemné íor
imalíty celní prohlídky uvedly
Ofna jWrřípec trpělivost Kérabana
jenrJíky svým obcholnfm zálež!
Y toitem — ať jit d Štěstí Čí oa ne
'Štěstí — dovedl ae v jazyku ru
ském dorozuměti Chvíli ruíailo
se již 21 celníci jimž ve sve tvr
dohlavosti jich práv up(ralnepustí
ho přes hranice
Nicméně podařilo te Van MU
tenovi ač oe anaduě že jej upo
kojil Kéraban svolil konečně že
e podrobí celní prohlídce
Nechal prohledávat! své bedoy
přijal celní atvrzenku dávaje
vsak několikráte na jevo tento
správný úsudeki
"ítnřn tir viiAu Unii vIiiHa
tlnÁ a nmotnit ani va kftril A6nH'f
ÍWMW - j — — - — - —
jKonecoě překroCena byla hra
nicí a kočár ujížděl oním dílem
Uesarabie jenž letí ni severový
chodním pořeží Černého more
Kérabao a Van Mitten nebyli
více než as dvacet mil od Odisy
zdáleni
KAPITOLA 8
Ve vllle bankéře Sélima
Mladistvá Amasia jediná dcera
ankéře Sélimt a její společnice
edžeb procházely se hovoříce v
galerii rozkoínébo příbytku jehož
zahrady tvořily terasy až ke břehu
černého moře
Z poslední terasy jejíž schody
nvtlr y ie ve vlnách mořských
prog hých ač chvílemi zvíře
vání 'TV ze starobylého Pointu
?ť: ukazovala ae Oděsa as
na půl m Je k jihu v celé své nád
Toto město— oasa to uprostřed
ohromné Již obkličující stepi —
poskytuje skvostné panorama pa
láců kostela hotelů domů vysta
věných na) příkrém úskalí jehož
úpatí nof£ se kolmo do moře Z
domu bankéřova bylo lze viděti i
velké stromy orázené náměstí a
monumentální schody dominující
sochu vévody z Kichelieu Tento
%eliký státník byl zakladatelem
tdboto města a zůstal jejím admi
nistrátorem až do chvíle kdy měl
pracovali o osvobození půdy frao
couzské přepadené spojivší se
''t Evropou
Podnebí tohoto města jest pod
vlivem severních a západních vě-
l trů suché i jsou rohatí obyvatelé
tohoto nového Kůtka nuceni ta
~ Úmorného vedra hledat! osvěžení
ve stíau venkovských zátiší To
vysvětluje ony nesčetné viliy na
pobřežích v nichž občerstvení na
lézají ti kdož pro své záležitosti
nemohou se vzdáUi z Oděsy na
dobu několika měsíců Mezi těmi
to různými villami vyplnila se též
villa bankéře Sélima jejíž přlzoivá
poloha ji od nepříjemností vysou
šejícího vedra chránila
Oděsa byla obchodní město a
zůstala jím ba může se míli sa to
že jim vIJy zůstane Jejích pět
set liilc obyvatelů nepotůstlvl
k pouze i Kusů ale též a Turků
Reků Arménů — skiltka meii
národní sroři lidí již maji jen il
pro obchod Nule a jestliže
se obchod a hlavu! vývosoí ob
chod neobejde bra obchodníků tu
neobejde se tál bss bankéřů A
# (Olo laloliny byly hned oa po
Víitku povstlol města domy ban
kovní mtii nimi ve svých požit
cích skrovný eyol vlak mssi
hlavni st počítající na oámlstl
tojfct bankovní dům Sélima
ťomáme jej dostateční pakli
lekneme le Silitu nálelel k Tur
lCn lijícím v jednoltnitvl jichl
Jest více než by se soudilo byl
vdovec a po ivé jediné Ženě již
vůbec měl zůstala mu jediní jebo
dcera Amasia nevěita Ahmetova
jenž byl synovcem Kérabana A
mimo toho Sélim byl obchodním
přítelem tohoto nejtvrdohlavčjSiho
moslemína jehož hlava se kdy v
záhybu tradicionelního turbanu u
krývala Víme že měl býtí sfiatek Ahme
ta a Amasií vykonán v Oděse
Dcera bankéře Sélima nebyla ni
kterak určena k tomu by stala ae
první Žíoou harému dělící ae
více neb méně eokyoěmi o ženské
komnaty sobeckého a rozmarného
Turka Ne Měla lama a Ahme
tem vrátit! ae do Cařihradu do
domu jeho strýce Kérabana Sa
ma anil by se a kým dělila měla
žiti po boku muže a nímž se byla
jii od dětství navzájem milovala
Nechť zdála ae tato budoucnost
pro mladou tureckou ženu v zemi
Mahomedově dosti zvláštní přece
bylo tomu tak a Ahmet zajisté ne
byl mužem jenž činil by výminek
ve zvycích své rodiny
Dále víme že jedna teta Amasi
ína sestra jejího otce umírajíc
odkázala jí ohromnou aumu sto
tisíc liber tureckých pod podmiň
kou že musí býti provdána do
svého lestnáctého roku vrtoch to
staré panny jel nemohouc nalézt!
manžela pravila si že nenalezne
ho neť její nikdy přilil brzy — a
víme též že tato lhůta vyprieti
měla za lest týdnů Jinak připtdlo
by dědictví jež tvořilo největŠÍ
část věna dívčina vzdálenějšímu
příbuzenstvu
Ostatní byla by Amasie rozkol
nou i pro oči Evropana Kdyby
ae byl odhrnul soOalmech čili
bílý musellnový zivoj balící její
sličnou tvář jakož i hedvábím
protkávaná látka jíž měla blavin
ku pokrytu a kdyby se byla troj
násobná řada dukátů na jejím
čílku posunula byl by každý spo
zoroval bohaté černé kadeře mladé
Turkyně Amasia nepoužívala
zvyků své vlasti aby avou kráau
kosmetickými prostředky zvyšova
la Ni hanura nebarvilo její obo
čí ní khol nečernil její brvy ni
henné nebylo rozetřeno na ví
čkách Obličej její nebyl ani
biamutovým pudrem ni karmlnem
nalíčen a rty nebyly tekutým ker
mesem Červeně obarveny Některá
moderní žena ze západní Evropy
byU by zajisté více nalíčena nežli
ona A vlak její přirozená elegán
ce elaatičnost těla a půvabná
chůze uhodla se pod íeredžé Širo
kým to kašmírovým pláštěm jenž
jí až k nohám jako dalmatika splý
val Dnelníbo dne procházejíc se v
galerii vedoucí do zahrad otcov
ského domu oděna byla Amasia
dloubou košilí i bruskébo hedvábí
již pokrýval řásný lalyar připev
něný na malou vylívanou vrsti
Čku a entarii a dlouhou hedváb
nou vlečkou rukávy zdobeny byly
prýmky tk zvaným! oya druhem
to krajek jež se vyrábějí výhradně
v Turecku Kalmírovým pásem
podkasáo byl dlouhý lat dívčin
by jí v chůsi nepřekážel Náulaíoi
a prsten byly jejími jedinými
I pětky
Její společnice Nadltb mladá
živá veselá to holka jej! vlrni
drulka mohlo se líci přítelkyni—
dlela právl u ní přechásejíc tem
a tam švitoříc a laškujíc oživujte
tento dům svou upřímnou a sJll
nou veselostí
Nedlib jsouc původu clklo
kéhoi nebyla nikterak otrokynt
Ačkoli lie vlditi jeltl prodávat!
Kthiopčaay neb černochy ae Sú
dánu oa triích pisce jsa otrokář
Itvt vleobtea! araleaa
jelikož jest počet služebnictva
ve vznešených rodinách tureckých
značný—v Cařibradl tvoří třetinu
moslemíoského obyvatelstva— ne
jsou služebné osoby snižovány až
k stavu poroby a musí se říci že
jsouce dle schopností přiděleny
tomu či onomu odboru nemají
mnoho oa práci
Tak tomu bylo poněkud v domě
bankéře Sélima avlak Nedžeb
přidělena jsouc výhradně k obslu
ze Amasie zaujímala v domě zcela
zvláštní mláto neboť nebyla v ni
čem podrobena služebným výko
nům čeledi a5 byla co dítě do
domu přijata
Amasia hovíc si na divanu po
krytém drahocennou látkou per
skou bloudila zrakem po zálivu
tděsském
"Drahá velitelko" děla Ned
žeb usednuvši na polštář u nohou
mladé dívky "Vznešený Abmet
ještě nepřišel? Což dělá vzuešený
Abmet?"
"šel do města" odtušila Ama
sia "a snad přinese nám dopis od
svého strýce Kérabana"
"Dopis! Dopis!" zvolala mladá
společnice "Ne dopis ale strýce
samotného potřebujem a věru
nechá ten strýc dlouho na sebe
čekali"
"Jen trochu strpení Nedžebo"
"Mluvíte jak vám libo má dra
há velitelko Kdybyste byla na
mém místě nebyla byste tak trpě
livá!" "Pošetilko!" pravila Amasia —
"Neřeklo by se že se jedná o tvůj
sDatek a ne o můj?"
"A myslíte že není to závažnou
uJálostí vsioupiti do služeb paní
když jí byl Člověk dříve jako dívce
sloužil?"
"Nebudu tě proto mlti méně
ráda Nedžebo"
"Já též ne drahá velitelko Ale
uvidím vás tak šťastnu až budete
chotí vzácného Ahmeta Že budu
se cltiti též sama Šťastna Štěstím
vašimi"
''Drahý Abmetel"Šeptala mladá
dívka jejíž krásné oči zarosily ae
v okamžiku kdy vzpomínku na
svého ženicha v duši vyvolala
"Aj musíte tedy zavříti oči
abyste jej viděla má předrahá
paní!'' zvolala potutelně Nedžeb
"Avšak kdyby byl zde stačilo by
je otevřití
"Opakuji ti Nedžebo že šel
pro dopisy do banky a že přinese
psaní od svého strýce '
"Aool psaní od Kéiabana
v němž bude Kérabao dle svého
zvyku opakovali že ho jeho zále
Žitosti zdržují v Cařihradě že ne
může ještě opustili svou pisárnu
Že tabák stoupá totiž nepadá li
že přijede určitě za týden neb za
čtrnáct dníl A přece to spěchál
Nezbývá nám nežli šest týdnů
ještě a nebudeteli vdaná tedy
celé vaše jmění "
"K vůli mému imění mne Ah
met nemiluje!"
"Budiž avšak nesmíme jej
opožděním kompromitovatil
Ob kdyby ten pan Kérabao byl
tak mým strýcem!"
"A co dělala bys kdyby byl
tvým strýcem?"
' Nedělala bych nic drahá veli
tetko jelikož ae zdá Že a ním
nikdo ničeho nepořídil A přece
kdyby byl zde kdyby ještě dnes
přijel zítra nejdéle Šli bychom k
soudci zapsali smlouvu a pozítří
jsknule by imam vyslovil svou
modlitbu byli bychom avojiúplně
svoji a slavnosti prodloužily by se
o čtrnáct dní ve ville a— Kéraban
odcestovat by před jich ukonče
ním jestli by mu totit radost pů
sobilo navrátit! ae tam dolů!"
Jen jisto ie mohlo se vše takto
událi leč pod podmínkou ie by
strýc Kéraban avůj odjeid a Caři
hradu déle neodkládal Smlouva
sapsána u tnollaha jnl sastlvá
funkci mioistetiilnlho úředníka —
smlouva ve kteréž ženich oby
tejní aavaiuje le dl své lení si
bytek odiv a kuchyfitké aáladl—
pak obřad náboženský la vlerol
svými formalitami nic nebylo by
bylo bránili aby byly v tak krát
kém čase jak mínila Nedžeb vy
konány
K tomu vlak byla nezbytnou
přítomnost Kérabanova jenž ja
kožto poručík ženichův musil ae
na několik dní od svých záležitostí
vzdálili aby sDatek mohl býti pro
hlášen za platný
Tu vzkřikla náhle mlada společ
nice: "Ao viztei vizte onen
malý koráb jenž zakotvil u paty
zahradí"
"Opravdu" odtušila Amaaia
A obě dívky kráčely ke scho
dům vedoucím k moři aby lépe
mohly pozorovali loď jež se gra
ciosoě ve vlnách-houpala
Byl to druh bárky jejíž plachty
rozvinuty byly právě na lanteb
Lehký větřík dovolil jí proplouti
zálivem oděsským Připevněna
jsouc svým řetězem na kruhu po
břežním kolébala se klidně na
vlnkách jež o zeď bankéřova pří
bytku klidně šplounaly Turecká
vlajka — černá látka se stříbrným
půlměsícem — upevněna byla na
konci jejího ráhna
"Můžeš přečisti její jméno?"
ptala se Amasia Nedžeby
"Ano" odtušila dívka "Vizte
jmenuje se Guidara"
Skutečně byla to Jarbudova bár
ka Guidara v níž tento právě do
této Části zálivu připlul Avšak
zdálo se Že nezamýšlí se zde
dlouho zdržeti neboť nebyly
plachty svinuty a každý námořník
byl by poznal že byla přichystána
k rychlému odplutí
"Skutečně" děla Nedžeb "jak
rozkošoo byloby projíždět! se v
této hezké bárce na modrém moři
kdyby jí větřík pod jejími bílými
křídly kolébal"
Pak díky své Živé obrazotvor
nosti mladá cikánka spatřivši na
malém Čínském stolku vedle diva
nu skřínku šla ji otevřít a vydala
několik iperků
"Jsou to ty krásné věci' zvo
lala "jež vám vzácný Abmet po
slal? Zdá ae mi že jest tomu dob
rá hodina co jsme si je nepro
hlédly" "Myslíš?" šeptala Amasia be
rouc do ruky třpytící se náhrdelník
a náramky
"Vzácný Abmet myslí že učiní
vás těmito Šperky ještě krásnější
avšak to se mu nepodaří"
"Co to mluvíš Nedžebo?'' ká
rala ji Amasia "Která žena ne
získala by na kráse kdyby ae tě
mito skvostnými šperky ozdobila?
Hleď na ty démanty z Visapoarul
Jsou to klenoty plné ohně a zdá se
mi Že na mne pohlížejí jako krás
né oči mého ženicha!"
"Ah drahá velitelko setkajíli
se a vašimi nečiníte-li mu dar
alespoň rovnocenný?'1
"Pošetilá!'' prohodila Amasia
"A což ten ssíír ormuzský a tyto
perly ophirské a tyto tyrkýzy macedonské?"
"Všecbnv tvto drahokamy vás
nevyváží drahá paní" děla se
smíchem společnice
"Na štěstí není Ahmet zde aby
tě slyšeli"
"Dobře drahá velitelko kdyby
zJe byl řekl by vám sám všecky
tyto pravdy a v jeho ústech měly
by jistě zcela jinou cenu než v
mých''
Pak uchopivši pár skvostných
trepek položených vedle skřljky
Nedžeb se tázalai "A ty hezounké
pantofllčky celé vyšívané a prým
kované i labutím kožíškem zho
tovené pro dvě malé nožky které
dobře soám Dovolte abych vám
Je zkusila"
"Zkus je sama Nedžebo
"Já?"
"Nebylo by to poprvé co bys
chtíc mi ipůsobiti radost "
"JJajlstéiajiitér' vpadla jí Ned
leb do alova "Ano Zkusila
isem iil vale krásné toalety a
Šla jsem ie v nich ukátat na te
tanu Ully A mohla jsem býti
povalována aa vás drahá velitel
ko ByU Jsem v nich totil vel!
ce krásná! AyŠak ot to nemá
býti a dnes ještě méně než kdyko
liv Hleďte zkuste ty hezké pan'
toflíčkyl"
"Chceš to?"
A Amasia podrobila se nápad j
Nedžeby jež obula jí trepky jež
si zasloužily aby byly ďáuy do
výkladní skříně pro drahocenné
drobnůstky
"Ah jak může se v tom chodi
ti?' zvolala mladá cikánka "A
kdo bude nyní žárliv? Vaše bia
vinka drahá velitelko oa vaše
malé nožkyl"
"Nutíš mne k smíchu Nedže
bo" odpověděla Amasia
"A tyto ruce tyto krásné ruce
jež necháváte obnaženy Což vám
vlastně udělaly Vznešený Ahmet
však na ně nezapomněli Vidím zde
náramky které jím budou výbor
ně slušeli Ubohé ručinky jak je
a vámi nakládáno Na Štěstí jsem
zde ještě jál "
A smějíce se Nedžeb navlékla
na ruce dva ekvostné náramky
zářící ohnivěji na léto bělejší a
teplejší pleti než ve svém sameto
vém pouzdře
Amasia nechala si to líbiti —
Všecky tyto šperky mluvily ji o
Ahmetu a v tomto ustavičném
štěbetání Nedžeby zaslechla po
jednou zvolati:
"Drahá Amasie!"
Zaslechnuvši tento hlas dívka
rychle povstala
Mladý muž jehož dvaadvacet
roků hodilo se dobře k šestnácti
jarům jeho nevěsty stál vedle ni
Nadprostřední postava pohyby
elegantní rovněž hrdé jako gra
cíosní černé jemné oči jež však
váleli naplnili mohla sršícími
blesky hnědý vlas jehož kadeře
chvěly se pod hedvábným střap
cem fezu jemné dle albánské
mody zakroucené kníry bělostné
zuby — k tomu všemu pojilo se
vzezření velmi aristokratické ač
může li se tohoto názvu užiti v
zemi kde není jméno dědičné a
kde neexistuje nijaké dědičné
šlechtictví
Ahmet byl svědomitě oděn po
staroturecku jak se samo sebou
rozumělo u synovce strýce jenž
byl by se pokládal za zneuctěna
kdyby se byl miláček jeho byť í
pouhým oděvem chtěl poevropčiti
Jeho zlatem vyšívaný kabátec
jeho šalvar bezvadného střihu ne-
přetížený nijakými nevkusnými
prýmky jeho graciosně obtočený
pás jeho fez ovinutý malým hed
vábným turbanem jeho saíiánové
střevíce tvořily kostým jenž mu
nemálo slušel
Ahmet přistoupil k dívce ucho
pil ji za ruce a přiměl ji něžně by
se opět posadila kdežto Nedžeb
zvolala:
"Nuže vznešený Abmete do
staly jsme dnes ráno dopis z Caři
hradu?" "Ne" odvětil Ahmet "ba ani
obchodní dopis od mého strýce
Kérabana"
"Oh ten ošklivý Člověk!" vy
křikla mladá cikánka
"Nemohu si vysvětlili' pokra
čoval Ahmet "proč nepřišly po
štou ani žádné zprávy z jeho pi
sároy Jest právě den kdy vyři
zuje obyčejně aniž by to byl
někdy opominul své peněžní zá
ležitosti a baukéřem v Oděse a
váš otec nedostal dnes ohledně
toho nijaké zprávy"
"Skutečně můj drahý Ahmete
vzbuzuje to oprávněné udivení u
obchodníka jenž tak pravidelně
záležitosti své vyřizuje Snad ně
jiká depeše?"
"On poslat! depeši? Ale vždyť
víte drahá Amasie Že neužívá
nikdy telegrafu lak jako neceituje
po Železnici) Užili moderních vy
nálciů byť by i vihleden k ob
chodnímu spojení Myslím že by
raději obdržel Ipatnou správu do
pisem oet dobrou depeší"
"Vždyť Jste mu přec psal?" lá
tala se mladá dívka Jejll něžný
pohled utkvěl na Ahmetov!
