4
10
M LlSAnUVNA ALztihlA
Kj Penál ol VUéai imU
"Pravdu dlš maličká" řekla cl
eafovoa "Kodíčúui nikdo nikdy
nesmí působit! úzkosti a když jsi
tak hodni dívenka doprovodím tl
lama t deštníkem domů"
A tak 10 také stalo Císařovna
doprovodila dívku ai oa nádraží
kde rodič jel bydlili Nežli
vlak rozešla f malou avou cbrá
něnkou podala jí deštník i praví
la: "Toho li necb atyi měla
jindy deštník neboť nenajdeš po
každá někoho kdo by tě dopro
vodil domů"
Děvčátko šťastno kvapilo k ro
dičům a vypravovalo jim své dob'
rodruŽství Kodíče spěchal! oa
nádraží ale vznešenou oou dámu
tam jii nenašli Zřízenci železnič
ní jim pak vysvětlili že ta kterou
hledají jeit císařovna sama
V Amaterodamě přihodil 10 cí
eařovnl Alžbětě veselý příběh
Cíiafovoa vybrala ai v hračkář
ském závodě kráioou paaou
otrálívší ae ku dvorní dámě pro
hodila: "Myslím lo f ol učiním
svým voukóm velikou rsdost"
Obchodník a hračkami jenž cí
sařovou oezaal nevěřil že by již
byla babičkou i učinil také o tom
poznámku podíval 10 udiveně aa
poitavu dámy a řekl: "Madame
ráčí aotva vážní mluviti Vždyť
ještě nemůžete míti vnoučátka'
Cíiafovoa ae laikavl uimála a
odvětila "Ua věru již jiem Čtyř
násobná babička abych vám to
dokázala přijdu brzy opět a kou
pím také svým ostatním třem
vnoučatům hračky pollete je
přímo mé dceři arcíkněŽnl Gisele
do Mnichova'
Zmatek ubohého obchodníka byl
nevýslovný S hlubokými poklo
nami prosil o odpuštění své "ve
liké nezpůsoonosti"
Císařovna upokojila ho těmito
slovy: "Nebyl jste nezpůsobný
naopak byl jste k dámě velice
zdvořilý"
KAPITOLA 17
Hon za zlatem
V "Kůžové síní" v Paříži obje
vil se zvláštní host Bavil hlasitým
a umělým hvízdáním celé stolní
společnosti Velké skupiny ob
klopily hvízdajícího hosta a za
několik dní věděla celá Paříž že
"Růžová sífi" má novou zvlášt
nost Že vídcflský íiakrista Urát
fisch který původního zaměstnání
svého zanechal navštěvuje každé
ho večera toto místo zábavní a
tam že po celé hodiny—hvízdá
"Hvízdá?" říkali ai veselí Paří
žané "Na toho člověka se mu
síme podívali musíme ho poslech
oouti"
A počet hostí v "Kůžové síni"
vzrůstal každé noci Vždyť Clo
věk jest podivín — třeba byl Paří-
Žaoerol
Uratfisch nestičil ani Pařlianům
hvízdali Majitel "Kůlové síně"
platil mu za toto hvízdání skvělý
plat V Paříži hvízdal Uratfisch
poprvé za peníze! Hvízdání mu
asi hodně vynášelo neboť žil
velmi tnernotratnlckyi byl všude
kde bylo co viděli kde se dalo
něco uiíti
Jednoho do když v "Kůlové
líni'1 právě umlkl aby si trochu
odpočinul 1 usadil se při tom do
koutka kdt šampaňským si hrdlo
proplachovali přistoupil k němu
páa vznešení oděný Vioešeuý
tento pán mě) oholenou tvář
Kníry ml! vyholené Uyl hrozně
upjaty Oděn byl v šity 1 brusu
nové V nlpricnci roět dunun
lovou jehlici Ni hlavě klikový
ruce Ur let hůlku le alalýw kooill
kem k)ti£ku Kytičku arci při
tsilst gtittltám
Vint Šoý teuta pla i obecnou
tváří udeřil Uratííícbe do zad —
''Servus &áníí Ji jsem tu hole
čku též!"
Urstfitcb se divil "Acb los
ty Dor! Peří sluha pana hraběte
Hajoše?"
"Ano ano já 1 tělem I f duší!''
"Posaď ae mluv Co hledáš
v Paříži?''
"Stejně co ty"
"já se bavím'
"Já také"
'Vyplácí ae vám tedy tá
zal se Uratfiícb ražhouraje očima
"Co?"
"Služba u pana hraběte?"
Oba se dali do smíchu
"Co dělá pan hrabě?"
"Uydllme zde v Paříži"
"Nu to jsem nevěděl Pan
hrabě mně sice řekl Že přijde do
Paříže ale až později"
"Najal si v Kue de Kivoli celý
palác'
"A proč?"
"Nevím Myslím že chce v
Paříži pokračovat! ve ekvělém ži
votě aby ae pak mohl bohaté ože
niti' "Ten se tak záby neožení Tomu
byla dost oa jednom manželství'
"Komteasu Adélu kterou po
smrti své chotí — její matky— za
nechal v klášteře ve Vídni povo
lal ovní také sem do Paříže'
"škoda Jí bylo by lépe u Vor
lilek Tam je pro ní místo mno
hem lepší'
"Snad ji bude chtíti provdat!
Kdož ví co 1 ní zamýšlí!"
C 14- ti
jrit bij mm tmu j t
"Dostal se mezí divný lid ani
nevím kde je všecky sebral
"To mne zajímál Pij a mluví"
Uratfisch nalil Dorimu víno
Přiťukli si pili
Hosté počali tleskat! a volatí
"Uratfisch! Uratfisch I" ozývalo
se se všech koutů
"Jen křičte!" prohodil Uratfisch
lhostejně "Teď ai odpočívám
večeřím Pak vám budu pískati
třeba až do rána'
"To je divná zábava! Ďas aby
si tak kazil plíce! Vždyť máš dost
peněz proč tady tropíš těm hlou
pým bejskům komedii? '
"Tomu fy nerozumíš milý bra
chu Jenom pij později přijdou
sem k mému stolu i první krásky
"Kůžové síně" Hvízdám protože
se hvízdání v Paříži vyplácí! j
Oitstně vraťme se opět k hraběti
HajoŠovi Pravil jsi že se dostal
mezi divný lid?''
"Tak jest je to divná chasál
jedna anglická miss Jájipovažuji
za hokyoářku ale prý to vzdělaná
a urozená dáma Dva otrhaní
angličtí kramáři Já aspofi je za
takové považuji Jeden jmenuje te
kníže Dupuy ten ptáček prý u!
seděl v chládku Druhý je hrabě
tem z Kuska Nemohu si vzpo
menout! jik se jmenuje ale praví
se o něm ie žije tady kněžnou
Dolgorukou Ostatní jsou takové
postavy te aal za řeč nestojí"
"A co jim ebee psa hrabě?'
"Jednají spolu o velikých vě
cích Já arci ae tomu jen smějul
Chtějí zorgsoisovali výpravu na
hlídání slita Anglická min též
tvrdí ie jedné avé snámé — snsd
kuchařce— opatřila takovou cestou
miliony '
"A kde chtějí htedatl zlato?"
'Na břeifch řeky Yukouu
Klondyke Tento nový dli svita
má prý slitá pole sedm set čtve
řečních mil veliká'
"Jut tomu tik?"
"Tyt také o tom slyšel?"
"J4 Jsem docela l mluvil 1 ČU
vškim který se 1 Klondyke před
nedávnem viálil '
"iJohUí?"
"Nssmlrnl bohatý Jlydll ve
Vídal Jmouujs ie Ktrii Umyj
dříve byl rozoášeČeri oovío Itď
jest šťastoým majitelem dvou m
lionů zlatých"
"A v Kloodyku je vytíží!''
"Ano tam"
"Jenom že jk slyším jeit cesta
do této země hrozní nebezpečná
Anglická min praví že cestující
kteří se chtějí dottati k řece Yu
konu zápasí i oejvltší bídou
hladem celá ta dloubá cesta jut
vlastně jen dlouhou řadou umíra
jících lidí Tisícům tisícům lidí
jež touha po zlatě sem zavedla
umrzly ruce nebo nohy většina
jích musila se vrátit! aby si dali
operovat! umrzlé nohy Uzlíček
svíček stojí v Klondyke tři sta zla
tých Konvička petroleje stojí
dvě stfi zlatých Pár zimních pun
čoch čtyřicet zlatých Anglická
miss tedy zamýšlí aby výprava
opatřená hojně všem! potřebami
vydala se na cestu 1 zabrala zlatá
pole jež v obrovském tom pro
stranství nemají ještě majitele"
"Ta anglická miss musí býti
dáma velmi moudrá" pravil Urat
fisch Živě Věc tato není ostatně
tak aměŠná jak jí líčíš Výprava
dobře vystrojená vším možným
opatřená která by mohla i času
vzdorovat! mohla by oa zlatých
polích klondickýcb dodělat! se ve
likých výsledků a úspěchů! Ne
řekl bys mně kde hrabá Hajoš
bydlí?'
"Kue de Kivoli číslo 139'
"Navštívím ho Měl bych veli
kou chuť přidat! ae k této výpravě-"
"Uláznovství"
"Proč?" '
"Protože hrabě HajoŠ má pe
níze Nás hlava nebolí"
"Ale kdybychom ai mohli opa
třit! miliony?"
"Eh to jsou báchorky Jímž já
nevěřím!"
"Hrabě vyjednává 1 novými
svými známými vážně?''
"Kozbodoě co nejvážněji"
"A bylo by hezké abys ty také
se této výpravy eúčaatnill"
"Jenom Že já nepůjdu! Co jiem
Živ nevedlo ae mně nikdy tak
dobře jako teď Užívat! rozkoší
pařížských I Ach co jsou proti
tomu zlatá pole kloodycká? Hrabě
Hajoš dal mně ostatně jíž tolik že
bych mohl z toho být! několik
roků vesele živ A na dobro
družnou cestu do Klondyke ho ne
pustím dříve pokud mně nezajiatí
doživotní důchod Pak nechť si
jde!"
I Urstfiscb zabrai ae do myšlének !
Hoaté tleikali volali ho avšak
on stále se nehýbal Majiteli síně
řekl že mu není volno aby požá
dal hosty o strpení že později
učiní zadost svému závazku — A
majetoík zábavní síni byl nucfto s
podia kapelníkova oznámit! obe
ceostvu že umělec ve hvízdání
Urstfírch prosí -o ncalé strpení
ježto mu není volno
"Klondyke? Klondyke?" uva
žoval v duchu Uratfisch "To jo
nejlepší míito pro mne a pro hra
běte Hajoše Ano vyhledám
hraběte 1 připojím ae rovněž k
oné výpravě! Nenávidím sice
hraběte vím o něm te není hod
nýAle co mně je po toinl
Doststl se 1 dobře vypravenou
společností do Klondyke — toť cil
mých nadějlli "
"To jsi se jaksi zamyslit šáol!
Snsd liš se oehrsbet v duchu ve
zlatě?" žertovat Dori Perl
''Nehrabu ale do Klondyke
půjdu t budu se v něm hrsbati
Jen aby se tvůj hrábl pustil na tu
cestu povede li oa celou výpravu
byl by můj osud v rukou velmi
dobrýchl No ale pijme kama
ráde lak vidím chceš se bsvitl
Zde máš k tomu hojni přllelilo'
ill Strvust Ať tii nsle opu
tilná vlsiťl Sláv Vldul mému
drahému rodišti!
llrst&sclt naplnil čiše přiťukli
1 pil Ale v ečfch jhu vščol
lišbovaýth 1 dovádivýih třpytily
se sliv llyly tu lisy touhy po
dootOVŠt Kdyl poidéjl ie ijivil
ve dvoranf a atioul na podiu aby
počal hvízdli byl uvítán Mučoým
tfeskáeío) a provoláváním Urať
duU se poktooíi f hvízdal písefl
oídtiiítti smutnou žalostnou písefl
vídenskou J'fížné nedovedli f
dost! vynadivit! tomu U z při
hvízdání Jaké plakat! A Jt to
možné Utštfitúi to dokázal V
očích Četných posluchačů zaleskly
se lízyl
KAPJTOLA tb
Výcnvi do KltiJyfct
V pokoj! skvostní zařízeném v
palácovém doml na Kue de Kivoli
č 129 seděl aamoteo hrábl Hajoš
u stolku- tul byl plný různých
listo krsbíe vzorků nábytkových
Šatstva Svíčky punčochy klo
bouky hedvábí kůže atd válely
ve po celém pokojí Tyto různé
krabíce a vzorky zboží sloužily
pouze k výběru aby hrábl určil
kolík a jiké předměty vezme §
sebou výprava jtž vydatí ae má
do Jatých polí v Klondyke
Anglická miss o níž Dori řekl
Urstfuchoví Že se podobá bokyoi
byla nadšená vědychtivá anglická
milionářka jež toužila nejen z touhy
po pokladech ale i za účelem bá
dání po cestě do nového dílu avl
ta i myšlénka celá pocházela od
ní aby totiž vypravila se expedice
úplně zorgaoísovaoá na Aljašku v
severní Americe kde jest Klondy
ke Hledsla jen muže který by
výpravu tuto vedl neboť sama ji
nechtěla řídit! Náhoda svedla ji
hrabětem Hejošem a tak opatřila
si také vůdce
Hajoš velice rád vzal na sebe
zorgaoisování i vedení výpravy
Jakož uvedeno seděl Hajoš aa
moteo u stolu pilné pracoval oa
sezosmu věcí k výpravě potřeb
oýsh V práci této vyrušilo ho
zaklepání na dvéře "Volnol '
zvolal ne právl zdvořile neboť
raději by byl pracoval než aby
návštěvy přijímal
Dvéře se otevřely a Uratfisch
vstoupil Pozdravil poníženě
"Nu co to? Co tě sem přivádí?
Pokud se pamatují rozešli jsme se
poněkud v hněvuf" řekl Hajoš a
opřev se o lenoch pozoroval be
dlivě tvář bývalého ftakristy
"V cizině se krsjané sbližují"
odvětil Uratfisch "1 nepřátelé se
spotu smiřují Ale musím rychle
potvrdit! Že jsem nikdy nebyl
psnu hraběti nepřítelem"
"Věřím věřím Ale nezapřel
žes mne stopoval Nevím arci kdo
tě k tomu měl"
"Nezapírám — ale bylo to jíž
dávno To Markéta Pehérová
Ale teď již mne zvědavost netrápí
Připadá mi všecko ako zlý aeo
Zahaluji minulost závojem a chci
sinový život založíti neboť do
Vídni nemohu se vrátiti
"Dobře DratAschi Já také sto
jím oa prahu nového Života —
cbceš-li můžeš ho také okusiti''
"Přišel jsem právě proto—sly
šil jiem že pan hrabě chystá vý
prsvu do Aljašky do Klondyke"
"Ano Výprava jest již zorgs-
nisováos I kdybychom hned ne-
našli zlstých potí mohli bychom
vyzískiti ta zboží el sebou
vezmeme obrovské sumy peněz
Ale zlatých poli jut Ism dosti
"Psoe hrabě mohu ledy také
se připojili k vám?"
"Myslíš to scelaviiněť
"Jaké jiou podmínky? '
"Složíš vklad 1000 (ranků"
"Tolik peoěi mám Ale kdy
bych osměl ?''
"Kdybyi nemtl" řekl HijoŠ—
"stolil bych je 11 tebe ji co? To
jíl mni chtěl líci?''
"Ano"
"Dobrá Zaplitím je tedy aa
líbe Tím však budoj všecky mé
iliré dluhy k lobl vyrovnány Ale
uiioiotftull II všik abys 11 uva
krále roimyslil máš II olml jít)
rboť lato výprava nettt nedílní
výlet ani csiiovlnl pro radosti
Půidime do krs ldovcft Mu
strne pltkiočovall laitt ledy
tiiutliui iléttl KU hory budtmi
vydáo! všemožným Živelním po
hromám Možná le loď oaše za
mrzne eoebo le naše vozy za'
padnou i že celé měsíce budeme
trávit! os jedoom iníni Ukutíme
bídu útrapy strádání vše co
člověka víže blíže k smrtí Nerad
bych abys cestou želel svého roz
hodautí neboť zpět nepustím ni
koho To jest mi pevné rozhod
nutí! Nedopustím aby řád byl
porušen Obrátí li se jeden toť
louží se i druhý že by se rád vrá
til Výprava naše vyjede 1 pevným
a f mužným rozhodnutím na onu
velkou t nebezpečnou cestu že
buďto dorazíme do zlatých polí
klondickýcb a nabudeme milionů
— anebo bídně zahyneme y ledech
oa Aljašce"
"Kozmyslíl jsem se nežli jsem
sem přišel pane hrabě Kozhod
nutí nebylo ostatně tak těžké
Nemám na světě ničeho co bych
svou smrtí ztratil'
"Právě jsi tekl že mioulosť ha
líš závojem zapomenutí Co minu
lo náleží zapomenutí — - dobře jsi
děb Nikdy se mi nezmifiuj o mi
nulosti Všecka naše stsrost nyní
se obrscl k budoucností Milíooyl
Kozumíš? Miliony!
V očích hraběte Hajoše plál žár
rozkoše když vyslovoval poslední
slova lakoby liž měl v klíně ty
četné miliony o nichž snili Ja
koby již překopal zlata pole kloo
dycká zaujatá 1 krvavým zápa
sem Mluvi! o nich tak prudce
tak vášniví a všecek se třesa To
byla myšlénka bodná jeho charak
teru! Do Klondyke nahrabat mi
liony i kdyby to mílo život stálil
Paříž se svými krásami rozko
šemi mu byla malá Netoužil po
zábavách Pařížské polopanny
ty sirény milující způsobem tak
lstivým ho pranic nezajímaly
Studoval knihy a mapy vyjedná
val 1 průmyslníky a obchodníky
muž zksženého srdce atarý hříš
ník byl nyní samý žár a samý
ohefl Druhdy uvádlla ho pouze
láska a to tajná láska v takové
rozčilení jaké mu nyní způsobily
tyto přípravy k výpravě
"Pomůže li nám Uůh přinese
me si miliony' usmíval ae Urat
fisch blsženě
"Peníze ano peníze penízel
Chci miliony miliony!'
"Kdy vyjede výprava?"
"Kdy?'' — zachvěl se hrabě —
"Ach kdybych já již mohl říci
den! To by bylo hezké a dobré!
Snad za měsíc snad za Šest neděl
až přijde loď kterou z dowerskébo
přístavu povoláme a která bude
naplněna vším čeho jest třeba
přistěhovalcům oa Aljašku"
"Dovolíte li pane hrabě při
jdu se za čas opět pozeptat"
"Kekol mně kde bydlH a jatě
ke schůzím účastníků povolám
Stal jsi se společníkem i můžel
se tedy schůzí nsšich zúčastnili'
"Děkuji pane hrabě"
Haioš vzal do ruky péro aby ai
zapsal adresu Urstfischovu
"Kue Daudio číslo 78" pravil
Uratfisch Hrabě si to zapsal
Uratfisch byl na odchodu kdyl
se dvéře v rychlosti rozletěly a na
prahu ob evii se malý nosík v
livreji loksjíké telegramem v
ruce "Depeše Vídně urosený
pineť' pravil hoch a veielou tvá
ří "Uupochyby zpráva kerym
vlakem komteisa přijede1
"Ob aool V Pařili není pan
ským onen dům v olml není lid
ných dam '
Hub! roibslil telegram U
stolu po Jedné straní stál Hrst
fuchi uchystsný k odchodu a
druhé strany Pavel malý sluha a
oba ponorní sledovali tvář hrsbl
ls Hajoš spalní přečetl depeši
1 1 v á I nit V depeši osiumovila
mu představená 1 kláštera Voili
k le komteisa Adéla imliita 1
ůitivu 1 le po nl neibyla aul
stopa
Utah! Ilsjol rosiufen hodit le
#tim ni HŮL
