Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 5, 1905)
4 10 M LlSAnUVNA ALztihlA Kj Penál ol VUéai imU "Pravdu dlš maličká" řekla cl eafovoa "Kodíčúui nikdo nikdy nesmí působit! úzkosti a když jsi tak hodni dívenka doprovodím tl lama t deštníkem domů" A tak 10 také stalo Císařovna doprovodila dívku ai oa nádraží kde rodič jel bydlili Nežli vlak rozešla f malou avou cbrá něnkou podala jí deštník i praví la: "Toho li necb atyi měla jindy deštník neboť nenajdeš po každá někoho kdo by tě dopro vodil domů" Děvčátko šťastno kvapilo k ro dičům a vypravovalo jim své dob' rodruŽství Kodíče spěchal! oa nádraží ale vznešenou oou dámu tam jii nenašli Zřízenci železnič ní jim pak vysvětlili že ta kterou hledají jeit císařovna sama V Amaterodamě přihodil 10 cí eařovnl Alžbětě veselý příběh Cíiafovoa vybrala ai v hračkář ském závodě kráioou paaou otrálívší ae ku dvorní dámě pro hodila: "Myslím lo f ol učiním svým voukóm velikou rsdost" Obchodník a hračkami jenž cí sařovou oezaal nevěřil že by již byla babičkou i učinil také o tom poznámku podíval 10 udiveně aa poitavu dámy a řekl: "Madame ráčí aotva vážní mluviti Vždyť ještě nemůžete míti vnoučátka' Cíiafovoa ae laikavl uimála a odvětila "Ua věru již jiem Čtyř násobná babička abych vám to dokázala přijdu brzy opět a kou pím také svým ostatním třem vnoučatům hračky pollete je přímo mé dceři arcíkněŽnl Gisele do Mnichova' Zmatek ubohého obchodníka byl nevýslovný S hlubokými poklo nami prosil o odpuštění své "ve liké nezpůsoonosti" Císařovna upokojila ho těmito slovy: "Nebyl jste nezpůsobný naopak byl jste k dámě velice zdvořilý" KAPITOLA 17 Hon za zlatem V "Kůžové síní" v Paříži obje vil se zvláštní host Bavil hlasitým a umělým hvízdáním celé stolní společnosti Velké skupiny ob klopily hvízdajícího hosta a za několik dní věděla celá Paříž že "Růžová sífi" má novou zvlášt nost Že vídcflský íiakrista Urát fisch který původního zaměstnání svého zanechal navštěvuje každé ho večera toto místo zábavní a tam že po celé hodiny—hvízdá "Hvízdá?" říkali ai veselí Paří žané "Na toho člověka se mu síme podívali musíme ho poslech oouti" A počet hostí v "Kůžové síni" vzrůstal každé noci Vždyť Clo věk jest podivín — třeba byl Paří- Žaoerol Uratfisch nestičil ani Pařlianům hvízdali Majitel "Kůlové síně" platil mu za toto hvízdání skvělý plat V Paříži hvízdal Uratfisch poprvé za peníze! Hvízdání mu asi hodně vynášelo neboť žil velmi tnernotratnlckyi byl všude kde bylo co viděli kde se dalo něco uiíti Jednoho do když v "Kůlové líni'1 právě umlkl aby si trochu odpočinul 1 usadil se při tom do koutka kdt šampaňským si hrdlo proplachovali přistoupil k němu páa vznešení oděný Vioešeuý tento pán mě) oholenou tvář Kníry ml! vyholené Uyl hrozně upjaty Oděn byl v šity 1 brusu nové V nlpricnci roět dunun lovou jehlici Ni hlavě klikový ruce Ur let hůlku le alalýw kooill kem k)ti£ku Kytičku arci při tsilst gtittltám Vint Šoý teuta pla i obecnou tváří udeřil Uratííícbe do zad — ''Servus &áníí Ji jsem tu hole čku též!" Urstfitcb se divil "Acb los ty Dor! Peří sluha pana hraběte Hajoše?" "Ano ano já 1 tělem I f duší!'' "Posaď ae mluv Co hledáš v Paříži?'' "Stejně co ty" "já se bavím' "Já také" 'Vyplácí ae vám tedy tá zal se Uratfiícb ražhouraje očima "Co?" "Služba u pana hraběte?" Oba se dali do smíchu "Co dělá pan hrabě?" "Uydllme zde v Paříži" "Nu to jsem nevěděl Pan hrabě mně sice řekl Že přijde do Paříže ale až později" "Najal si v Kue de Kivoli celý palác' "A proč?" "Nevím Myslím že chce v Paříži pokračovat! ve ekvělém ži votě aby ae pak mohl bohaté ože niti' "Ten se tak záby neožení Tomu byla dost oa jednom manželství' "Komteasu Adélu kterou po smrti své chotí — její matky— za nechal v klášteře ve Vídni povo lal ovní také sem do Paříže' "škoda Jí bylo by lépe u Vor lilek Tam je pro ní místo mno hem lepší' "Snad ji bude chtíti provdat! Kdož ví co 1 ní zamýšlí!" C 14- ti jrit bij mm tmu j t "Dostal se mezí divný lid ani nevím kde je všecky sebral "To mne zajímál Pij a mluví" Uratfisch nalil Dorimu víno Přiťukli si pili Hosté počali tleskat! a volatí "Uratfisch! Uratfisch I" ozývalo se se všech koutů "Jen křičte!" prohodil Uratfisch lhostejně "Teď ai odpočívám večeřím Pak vám budu pískati třeba až do rána' "To je divná zábava! Ďas aby si tak kazil plíce! Vždyť máš dost peněz proč tady tropíš těm hlou pým bejskům komedii? ' "Tomu fy nerozumíš milý bra chu Jenom pij později přijdou sem k mému stolu i první krásky "Kůžové síně" Hvízdám protože se hvízdání v Paříži vyplácí! j Oitstně vraťme se opět k hraběti HajoŠovi Pravil jsi že se dostal mezi divný lid?'' "Tak jest je to divná chasál jedna anglická miss Jájipovažuji za hokyoářku ale prý to vzdělaná a urozená dáma Dva otrhaní angličtí kramáři Já aspofi je za takové považuji Jeden jmenuje te kníže Dupuy ten ptáček prý u! seděl v chládku Druhý je hrabě tem z Kuska Nemohu si vzpo menout! jik se jmenuje ale praví se o něm ie žije tady kněžnou Dolgorukou Ostatní jsou takové postavy te aal za řeč nestojí" "A co jim ebee psa hrabě?' "Jednají spolu o velikých vě cích Já arci ae tomu jen smějul Chtějí zorgsoisovali výpravu na hlídání slita Anglická min též tvrdí ie jedné avé snámé — snsd kuchařce— opatřila takovou cestou miliony ' "A kde chtějí htedatl zlato?" 'Na břeifch řeky Yukouu Klondyke Tento nový dli svita má prý slitá pole sedm set čtve řečních mil veliká' "Jut tomu tik?" "Tyt také o tom slyšel?" "J4 Jsem docela l mluvil 1 ČU vškim který se 1 Klondyke před nedávnem viálil ' "iJohUí?" "Nssmlrnl bohatý Jlydll ve Vídal Jmouujs ie Ktrii Umyj dříve byl rozoášeČeri oovío Itď jest šťastoým majitelem dvou m lionů zlatých" "A v Kloodyku je vytíží!'' "Ano tam" "Jenom že jk slyším jeit cesta do této země hrozní nebezpečná Anglická min praví že cestující kteří se chtějí dottati k řece Yu konu zápasí i oejvltší bídou hladem celá ta dloubá cesta jut vlastně jen dlouhou řadou umíra jících lidí Tisícům tisícům lidí jež touha po zlatě sem zavedla umrzly ruce nebo nohy většina jích musila se vrátit! aby si dali operovat! umrzlé nohy Uzlíček svíček stojí v Klondyke tři sta zla tých Konvička petroleje stojí dvě stfi zlatých Pár zimních pun čoch čtyřicet zlatých Anglická miss tedy zamýšlí aby výprava opatřená hojně všem! potřebami vydala se na cestu 1 zabrala zlatá pole jež v obrovském tom pro stranství nemají ještě majitele" "Ta anglická miss musí býti dáma velmi moudrá" pravil Urat fisch Živě Věc tato není ostatně tak aměŠná jak jí líčíš Výprava dobře vystrojená vším možným opatřená která by mohla i času vzdorovat! mohla by oa zlatých polích klondickýcb dodělat! se ve likých výsledků a úspěchů! Ne řekl bys mně kde hrabá Hajoš bydlí?' "Kue de Kivoli číslo 139' "Navštívím ho Měl bych veli kou chuť přidat! ae k této výpravě-" "Uláznovství" "Proč?" ' "Protože hrabě HajoŠ má pe níze Nás hlava nebolí" "Ale kdybychom ai mohli opa třit! miliony?" "Eh to jsou báchorky Jímž já nevěřím!" "Hrabě vyjednává 1 novými svými známými vážně?'' "Kozbodoě co nejvážněji" "A bylo by hezké abys ty také se této výpravy eúčaatnill" "Jenom Že já nepůjdu! Co jiem Živ nevedlo ae mně nikdy tak dobře jako teď Užívat! rozkoší pařížských I Ach co jsou proti tomu zlatá pole kloodycká? Hrabě Hajoš dal mně ostatně jíž tolik že bych mohl z toho být! několik roků vesele živ A na dobro družnou cestu do Klondyke ho ne pustím dříve pokud mně nezajiatí doživotní důchod Pak nechť si jde!" I Urstfiscb zabrai ae do myšlének ! Hoaté tleikali volali ho avšak on stále se nehýbal Majiteli síně řekl že mu není volno aby požá dal hosty o strpení že později učiní zadost svému závazku — A majetoík zábavní síni byl nucfto s podia kapelníkova oznámit! obe ceostvu že umělec ve hvízdání Urstfírch prosí -o ncalé strpení ježto mu není volno "Klondyke? Klondyke?" uva žoval v duchu Uratfisch "To jo nejlepší míito pro mne a pro hra běte Hajoše Ano vyhledám hraběte 1 připojím ae rovněž k oné výpravě! Nenávidím sice hraběte vím o něm te není hod nýAle co mně je po toinl Doststl se 1 dobře vypravenou společností do Klondyke — toť cil mých nadějlli " "To jsi se jaksi zamyslit šáol! Snsd liš se oehrsbet v duchu ve zlatě?" žertovat Dori Perl ''Nehrabu ale do Klondyke půjdu t budu se v něm hrsbati Jen aby se tvůj hrábl pustil na tu cestu povede li oa celou výpravu byl by můj osud v rukou velmi dobrýchl No ale pijme kama ráde lak vidím chceš se bsvitl Zde máš k tomu hojni přllelilo' ill Strvust Ať tii nsle opu tilná vlsiťl Sláv Vldul mému drahému rodišti! llrst&sclt naplnil čiše přiťukli 1 pil Ale v ečfch jhu vščol lišbovaýth 1 dovádivýih třpytily se sliv llyly tu lisy touhy po dootOVŠt Kdyl poidéjl ie ijivil ve dvoranf a atioul na podiu aby počal hvízdli byl uvítán Mučoým tfeskáeío) a provoláváním Urať duU se poktooíi f hvízdal písefl oídtiiítti smutnou žalostnou písefl vídenskou J'fížné nedovedli f dost! vynadivit! tomu U z při hvízdání Jaké plakat! A Jt to možné Utštfitúi to dokázal V očích Četných posluchačů zaleskly se lízyl KAPJTOLA tb Výcnvi do KltiJyfct V pokoj! skvostní zařízeném v palácovém doml na Kue de Kivoli č 129 seděl aamoteo hrábl Hajoš u stolku- tul byl plný různých listo krsbíe vzorků nábytkových Šatstva Svíčky punčochy klo bouky hedvábí kůže atd válely ve po celém pokojí Tyto různé krabíce a vzorky zboží sloužily pouze k výběru aby hrábl určil kolík a jiké předměty vezme § sebou výprava jtž vydatí ae má do Jatých polí v Klondyke Anglická miss o níž Dori řekl Urstfuchoví Že se podobá bokyoi byla nadšená vědychtivá anglická milionářka jež toužila nejen z touhy po pokladech ale i za účelem bá dání po cestě do nového dílu avl ta i myšlénka celá pocházela od ní aby totiž vypravila se expedice úplně zorgaoísovaoá na Aljašku v severní Americe kde jest Klondy ke Hledsla jen muže který by výpravu tuto vedl neboť sama ji nechtěla řídit! Náhoda svedla ji hrabětem Hejošem a tak opatřila si také vůdce Hajoš velice rád vzal na sebe zorgaoisování i vedení výpravy Jakož uvedeno seděl Hajoš aa moteo u stolu pilné pracoval oa sezosmu věcí k výpravě potřeb oýsh V práci této vyrušilo ho zaklepání na dvéře "Volnol ' zvolal ne právl zdvořile neboť raději by byl pracoval než aby návštěvy přijímal Dvéře se otevřely a Uratfisch vstoupil Pozdravil poníženě "Nu co to? Co tě sem přivádí? Pokud se pamatují rozešli jsme se poněkud v hněvuf" řekl Hajoš a opřev se o lenoch pozoroval be dlivě tvář bývalého ftakristy "V cizině se krsjané sbližují" odvětil Uratfisch "1 nepřátelé se spotu smiřují Ale musím rychle potvrdit! Že jsem nikdy nebyl psnu hraběti nepřítelem" "Věřím věřím Ale nezapřel žes mne stopoval Nevím arci kdo tě k tomu měl" "Nezapírám — ale bylo to jíž dávno To Markéta Pehérová Ale teď již mne zvědavost netrápí Připadá mi všecko ako zlý aeo Zahaluji minulost závojem a chci sinový život založíti neboť do Vídni nemohu se vrátiti "Dobře DratAschi Já také sto jím oa prahu nového Života — cbceš-li můžeš ho také okusiti'' "Přišel jsem právě proto—sly šil jiem že pan hrabě chystá vý prsvu do Aljašky do Klondyke" "Ano Výprava jest již zorgs- nisováos I kdybychom hned ne- našli zlstých potí mohli bychom vyzískiti ta zboží el sebou vezmeme obrovské sumy peněz Ale zlatých poli jut Ism dosti "Psoe hrabě mohu ledy také se připojili k vám?" "Myslíš to scelaviiněť "Jaké jiou podmínky? ' "Složíš vklad 1000 (ranků" "Tolik peoěi mám Ale kdy bych osměl ?'' "Kdybyi nemtl" řekl HijoŠ— "stolil bych je 11 tebe ji co? To jíl mni chtěl líci?'' "Ano" "Dobrá Zaplitím je tedy aa líbe Tím však budoj všecky mé iliré dluhy k lobl vyrovnány Ale uiioiotftull II všik abys 11 uva krále roimyslil máš II olml jít) rboť lato výprava nettt nedílní výlet ani csiiovlnl pro radosti Půidime do krs ldovcft Mu strne pltkiočovall laitt ledy tiiutliui iléttl KU hory budtmi vydáo! všemožným Živelním po hromám Možná le loď oaše za mrzne eoebo le naše vozy za' padnou i že celé měsíce budeme trávit! os jedoom iníni Ukutíme bídu útrapy strádání vše co člověka víže blíže k smrtí Nerad bych abys cestou želel svého roz hodautí neboť zpět nepustím ni koho To jest mi pevné rozhod nutí! Nedopustím aby řád byl porušen Obrátí li se jeden toť louží se i druhý že by se rád vrá til Výprava naše vyjede 1 pevným a f mužným rozhodnutím na onu velkou t nebezpečnou cestu že buďto dorazíme do zlatých polí klondickýcb a nabudeme milionů — anebo bídně zahyneme y ledech oa Aljašce" "Kozmyslíl jsem se nežli jsem sem přišel pane hrabě Kozhod nutí nebylo ostatně tak těžké Nemám na světě ničeho co bych svou smrtí ztratil' "Právě jsi tekl že mioulosť ha líš závojem zapomenutí Co minu lo náleží zapomenutí — - dobře jsi děb Nikdy se mi nezmifiuj o mi nulosti Všecka naše stsrost nyní se obrscl k budoucností Milíooyl Kozumíš? Miliony! V očích hraběte Hajoše plál žár rozkoše když vyslovoval poslední slova lakoby liž měl v klíně ty četné miliony o nichž snili Ja koby již překopal zlata pole kloo dycká zaujatá 1 krvavým zápa sem Mluvi! o nich tak prudce tak vášniví a všecek se třesa To byla myšlénka bodná jeho charak teru! Do Klondyke nahrabat mi liony i kdyby to mílo život stálil Paříž se svými krásami rozko šemi mu byla malá Netoužil po zábavách Pařížské polopanny ty sirény milující způsobem tak lstivým ho pranic nezajímaly Studoval knihy a mapy vyjedná val 1 průmyslníky a obchodníky muž zksženého srdce atarý hříš ník byl nyní samý žár a samý ohefl Druhdy uvádlla ho pouze láska a to tajná láska v takové rozčilení jaké mu nyní způsobily tyto přípravy k výpravě "Pomůže li nám Uůh přinese me si miliony' usmíval ae Urat fisch blsženě "Peníze ano peníze penízel Chci miliony miliony!' "Kdy vyjede výprava?" "Kdy?'' — zachvěl se hrabě — "Ach kdybych já již mohl říci den! To by bylo hezké a dobré! Snad za měsíc snad za Šest neděl až přijde loď kterou z dowerskébo přístavu povoláme a která bude naplněna vším čeho jest třeba přistěhovalcům oa Aljašku" "Dovolíte li pane hrabě při jdu se za čas opět pozeptat" "Kekol mně kde bydlH a jatě ke schůzím účastníků povolám Stal jsi se společníkem i můžel se tedy schůzí nsšich zúčastnili' "Děkuji pane hrabě" Haioš vzal do ruky péro aby ai zapsal adresu Urstfischovu "Kue Daudio číslo 78" pravil Uratfisch Hrabě si to zapsal Uratfisch byl na odchodu kdyl se dvéře v rychlosti rozletěly a na prahu ob evii se malý nosík v livreji loksjíké telegramem v ruce "Depeše Vídně urosený pineť' pravil hoch a veielou tvá ří "Uupochyby zpráva kerym vlakem komteisa přijede1 "Ob aool V Pařili není pan ským onen dům v olml není lid ných dam ' Hub! roibslil telegram U stolu po Jedné straní stál Hrst fuchi uchystsný k odchodu a druhé strany Pavel malý sluha a oba ponorní sledovali tvář hrsbl ls Hajoš spalní přečetl depeši 1 1 v á I nit V depeši osiumovila mu představená 1 kláštera Voili k le komteisa Adéla imliita 1 ůitivu 1 le po nl neibyla aul stopa Utah! Ilsjol rosiufen hodit le #tim ni HŮL