10
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA U
— — VJ
m Román 03 YIKini Boroie
Venku táhli ulicemi hudebníci
průvod bavila Zvučným jásotem
hlásala hudba radost občanstva:
"Lea přibyla f Naše dobrodittlka
jest Udyl" — Správce umyl ai
zkrvácené ruce oděl ae v alav-
nostní laty a lei pozdravit Leu
Keibartovou Obyvatelé chudo
bince šli za avou prací Nikdo ai
ani netroufal promluvili o tom co
ae před chvílí v ústave dělo
KAPITOLA 15
Za 21ti pochování
"Co dělají moji chudí?" tázala
ae Lea Resbartova když aprávce
J ulila Strollwell ji uctivě zdravil
"Vzpomínají a vděčným srdcem
na vás slečno Všichni ae radují
a jsou Šťastni že jste ráčila Šťast
ně ae navrátit!"
"Nestěžují ai?"
"Kdo by ai stěžoval tam kde
hojně je vším opatřen? Naši oše
tfovancí jsou bohatými chudáky
slečno má ti nevědí co jsou sta
rosti a strádání''
Těží mne opravdu těší že sly
Ším o svých chudých jen dobré
zprávy Až si odpočinu po cestě
až odbudeme slavnosti svatební
navštívím svůj ústav Prosím vás
pane Strollwelle chovejte na srd
ci stále jen blaho chudobných a
dobrou pověsť chudobince jejž
jsem postavila na památku na cí
saře Maxmiliána Přála bych ai
aby prosebníci nepřicházeli do na
šeho ústavu a bázní a se strachem
nýbrž aby ho považovali za svůj
druhý domov za dům lásky k
bližnímu všichni kdož jsou na
stará kolena anebo neštěstím od
kázáni na dobročinnost"
Strollwell ae hluboce poklonil
"Buďte přesvědčenaslečno" pra
vil samolibě "že se své strany
konám vše aby prací vysílení
anebo schuďlí staří obyvatelé chu
dobince bylí úplně spokojeni aby
se jim vedlo dobře a příjemně"
"Děkuji Vím dobře že jsem
svěřila ústav výtečným rukoum
Ale rcete co dělá náš bývalý spo
lečný nepřítel - Bard?"
"Snad ráčíte mfniti Eskobeda?"
"Ano anol Eskobeda"
"Jest tichý muž Celý den tráví
na modlitbách Vyhýbá se lidem a
hněvá se když ho někdo osloví"
"Posud pije?"
"Nikdyl"
"Druhdy však pil nejsilnějŠÍ li
hoviny 1 velkých Číší!"
"To asi připravilo ho o sílu Ži
votní a otupilo jeho rozum"
"Buďte k němu dobrý a laska
vý pane Strollwclle Minulost
arci chtěla by se mstít! ale násle
dujme příkladu Spasitelova který
i na kříži odpustil svým nepřáte
lům Nedejme mu cítiti že je zde
trpěn z milosti Zacházejte a ním
tak jakoby byl posud generálem
všeobecně váženým Tak se sluší
jednati šlechetně Viďte že jste k
němu laskavý?"
"Oh anol" odpověděl "Jsem
ke všem našim chudým Mejoý
Výjimek nesmím Činili protože
jen rovnost může v ústavu našem
zachovali klid a spokojenost"
"Pravdu dítě V takovém ústa
vu veřejném jako je oll nesmi se
čiaiti rozdíl meii chovanci Ale
vůči Kskobedovl učifltt výjimku
jeř churavý Chovejte se k círau
luírnlji nel jak vám domácí řád
kile1
"Zachlilm a ním jako a ne
mocným"
"Dobře"
"Ale " vidytltl li správce
l hluboká
"Jakl ale? Měl byste 1 alm
snad jtaskaachiieti?''
"ltktfMda asiloulit by
ha osudu
Cel flint doiti Uict potit
stán? Bývalý váš nepřítel přišel
na stará kolena do ústavu vašeho
Vy úhlavní nepřítel jeho ho oše
třujete Pečujete o něho Jste
jeho nadřízeným jste pánem a
velitelem bývalému tyraoovil To
jest hrozný ' trest Strollwclle!
Ten kdo snil o slávě o moci
a který pokud byl vojákem nikdy
ae zbaběle nechoval má zahy
nout! ve avé vlasti v chudobinci"
"Já ae avé strany již dávno
bych ho dal oběsiti"
"Z Eskobeda stala ae postava
soustrast vzbuzující Nechrne ho
neubližujme mu Strollwelle"
"Vždyť nemám v úmyslu ublí
žili mu byť i v nejmenším"
"Podávejte mně občas zprávu o
tom jak ce mu daří Nyní budu
příliš zaměstnána a nebudu moci
hleděti si sama svých nemocných
a chudých Ale potěšte je že za
krátký čas se přijdu na ni podívat
a že je í se avým manželem navští
víml"
Strollwell se opět uklonil a my
slil si: "Přijď raději později milá
slečno já zatím odplatím avé
útrapy generálu Eskobedovi k
němuž jsi ty tak šetrná!'
#
Od toho dne doplnil ae smutný
osud Eskobedův Strollwell který
teď již věděl že Lea delší Čaa ne
vyruší obyvatele ústavu avou ná
vštěvou zanechal Eskobeda v
oné komoře do níž ho se zakrvá
cenou hlavou zavlekl Dal mu na
dlažbu nasypati slámy na studené
kamení To bylo ložem Eskobe
dovým Jídlo přineseno mu bylo
jednou za dva — tři dni A to
ještě jen odpadky Strollwell sám
na věc dohlížel Docházel k němu
samoten a kochal se pohledem na
hladem zmořené tělo Eakobedovo
A Eskobedo ai nestěžoval Jen
jednou vztáhl pěsť na aprávce a
hle jak hrozně strašně za to
trpěli Snášel všecko mlčky Slzy
mu dávno vyschly Tváře měl še
divé jako olovo Síly ho opou
štěly nemohl se ani zvednouti ae
sporé kupky slámy Trapič jeho
jeho mučitel Strollwell přicházel
k němu pravidelně a karabáčem v
ruce a ačkoli Eakobedo si nestěžo
val nemluvil nereptal Strollwell
přece mu karabáčem vyhrožoval
když odcházel z celly Pomalu
stával se trudnomysloým Celé
dny seděl na slámě nejedl nepil
zadíval se na jedno místo a ani
nepozoroval že Strollwell jest u
něho Opravdu hrozno bylo na
něho sé podívatil
KAPITOLA 16
Císařovna Alítfta v širém světě
Princ Rudolf odpočíval u avých
předků v hrobce
Císař hledal zapomenutí a útě
chu v práci choť a osiřelá dceru
ška plakaly vzlykaly miliony
poddaných truchlily—nejvíce však
želela ztraceného dítěte císařovna
Alžběta Smrt jejího syna ne
obyčejně ji směnila Zřídka veli
ce zříilra ji viděli plakali Stala
se na pohled nepřístupnou bol
oýra dojmům Nikde neměla stá
ní Stále měnila sídlo Projížděla
svět jakoby se chtěla vyhýbali li
dem tnámým tvářím jakoby se
chtěla ibaviti všeho co ji úporní
mto na něca jiného nel na syna
jejího A počala projížděli eě
tem 1 něhot — přivěsil ji domů
tavralděaou
černých Štift smutečních nikdy
ji! oeodlolila Na slavnostech ve
tejných ai celý ten čat jen jeduou
se oblevila Uylo to v Uudapelii
tpli séhiitnt výstavy ea památku
dobyli Utne 04 MaďstQ pořádané
A I U hdjr byla odloa v trrná laty
obučtj bolem t lauru oeimiBlaý
halila v hustý závoj nikoho ao
neoslovila
A opět odešla do Širého světa
mezi neznámé mezi cizí aby na
šla tam zapomenutí úlevu klid
mír — V Kecku oa Koríu dala
ai vyatavěti oa břehu mořském
nádherný palác 1 zde nejraději
dlívala Vyatavěla ho z bílého
karrarského mramoru a nazvala ho
"Acbilleoo" Palác tento znám
jest celému světu
Z cest jejích poznamenala hi
storie mnoho velmi mnoho dojem
ných epísod Zejména dojemný
jest příběh který vypravuje o cí
sařovně Alžbětě vlašský profesur
sochař Chiattone
"V měsíci dubnu roku 1894"
pravil umělec "uspořádali jsme
já a můj syn výstavku v Háji Cí
sařovna Alžběta ubytovala ae ně
kolik dní před tím v luganském
hotelu Beau-Léjaur a doprovázena
svým učitelem řečtiny navštívila
také naši výstavu Z výstave
ných aoch líbila se jejímu veličen
stvu nejvíce má socha ženy v Ži
votní velikosti jež představuje
žal Druhého dne navštívila mne
dvorní dáma a koupila tuto sochu
kterou jsem pak musil poslali do
ioického lovčího zámku
Později jsem se dozvěděl že cí
sařovna umístila sochu tuto ve avé
ložnici na takové místo aby i
lůžka svého ji mohla viděli
Dala pro ni upravit! zvláštní vý
klenek v němž na stisknutí péra
rozžalo se elektrické světlo mod
rým závojem tlumené takže so
cha žalu tonula jakoby v záplrvě
měsíčního jasu
V tichých nocích dlouho ae dí
vala císařovna na tuto postavu
zahloubána ve avé duševní bolesti
Několik dní po koupi této sochy
oavŠtívila mne dvorní dáma hra
běnka Janka Mikešová a Žádala
mne jménem císařovny Alžběty
abych zhotovil sochu prince
Rudolfa Zhotovil jsem tři skizzy
z nichž památník osm metrů vy
soký získal nejvyšŠÍ obliby Zde
oa čtyřhranném podstavci viděli
zlomenou sochu v přední části
podstavce jest podobizna Rudol
fa v Životní velikosti provedena
napolo vypoukle z kamene Zem
ský génius v Životní velikosti s
rozepjatými křídly sklání se k
podstavci a vztahuje ruce jakoby
k chráně k podobizně
Sochu tuto když byla dokonče
na počali jame v Achilleoinu po
stavován V týž čas přibyla tam
také císařovna jež přijala mne a
největšl vlídností Mluvila ke
mně velmi tiše a pomalu hlasem
skoro nadpozemským jakoby ji
ani nic materiálního k tomuto
světu již nepoutalo Císařovna
chtěla za několik doí již odcesto
vali ale před svým odjezdem
přála bí viděli sochu úplně hoto
ni
vou rroto neuoiuraie mna icz
pohádala Když přišla ke mně
po třetí prohlásil jsem že odpo
ledne téhož dne o půl druhé bude
liž socha hotova ale císařovna
milostivi přibyla teprve ve Čtyři
hodiny Již z daleka jsem viděl
manilou štíhlou ieil postavu V
dlouhém stromořadí jež k aoše
vedlo Když ae přiblížila na deset
metrů dat Jsem inamenl k odha
lení sochy Odehrál se přede
moou výjev oprsvdu dojemný
Nikdy jsem nepochopil bolest ma
teřskou nel toho dne Císařovna
blížila se rychlými lehkými kroky
od hlavy k patě ve smutku Jenom
oa krku měla nádherný špetk jel
se od smutečních šitů odiálel
Kdyl clona apadla se sochy tu
stanula císařovna asi na deset
minut mlčky bea pohnuli před
sochou a jenom se na ni dívala a
dívala V pohledu clialovnině
obtálela se pomaloučku celá mi
nulost Pak ulily se oči jejl
iliami a vmeteni pant potichu
ulevila svému botu byUlo Niobe
Jtiou ani osmrtlot mistři du
vedou sobraiili Koneční se lat
Ujl utilit a lile piavilat "Jsw
šfasluaChieUOue ta JiimiuloiU
umělce který toto dílo stvořil
lak jak jsem si je představovala a
přála ' A podala mni k políbení
malou sněhobílou ručku Já
jeož neznal jsem tento zvyk ucho
pil jsem oběma rukama ručku
mni podávanou a v blaženém
zmatku jsem ji stiskl Císařovna
pak počala faovor o jiných věcech
a na konec mne vyzvala abych
poslal bezprostřední do vídenské
ho Burgu — pomíjeje veškerou
zbyteční dvorní etiketu— fotografii
každého díla jež ještě zhotovím
Více však nestala se mni čest
a Štěstí abych mohl s nf mluviti
osobni "
Císařovnio první učitel řeč
tiny Thermojannis poznamenal
rovněž zajímavé věci z oněch dob
kdy byl na dvoře jejího veličenstva
a kdy císařovna projížděla svtfc
aby zapomněla na svůj veliký zá
rmutek
Thermojannis Žil v Nauplii
když navštívil ho jistý pán který
se mu představil jako rytíř Fejía
lík a dal mu otázku zdali by ne
doprovázel dámu jež se zajímá o
některé krásné krajiny řecké a
chtěla by si blíže prohlédnout!
Argost Mykénu a Tyrinus
Když přijal tuto nabídku do
provodil ho Fejfalík na loď Mira
mare kde baron Nopča předsta
vil ho cizí dámě hraběnce Casini-
ové
"Milost hrabčnČína" vypravuje
bývalý profesor řečtiny "učinila
na mne hluboký dojem šel jsem
s ní do Argostu odkudŽ povozem
do Mykény Při jedné procházce
ptala se moo hraběnka na některé
starožitnosti a pojednou pravila:
"Víte pane doktore já jsem již
viděla mnoho krajin krásných ale
nejvíce se mni líbí Korfu Ostrov
tento jest jako loď která na věčné
časy uprostřed moře zakotvila''
Druhého dne mni hraběnka vy
pravovala že byla již také na
Olympu "Odkud jste vyšla hra'
běnko oa tento výlet?" "Z Kra
vassanu" odpověděla ona Od
toho okamžiku jsem tušil jakého
vysokého vyznamenání se mni
dostalo když jsem byl vyhlídnut
za průvodce "hraběnce Casini"
S hlubokou pokorou jsem se hra
běnce uklonil: "Veličenstvo pak
viděla' jste skutečně božský ráji"
Císařovna polekáni na mne po
hlédla a pak se mne ptala jak
jsem se dozvěděl kdo je "Z
novin veličenstvo" odpověděl
jsem "četl jsem že v těchto
dnech podnikla rakouská císařov
na s velikým průvodem výlet oa
Olymp"
Za několik dní dorazili jsme do
Tyrina kde krátce před tím byla
vykopána podzemní chodba Toto
místo chtěla si císařovna také
prohlédnout! ba chtěla aestoupiti
do hlubiny nejdříve Nabídl jsem
se že dříve místo ono prozkou
mám Sotva jsem učinil několik
kroků sletěl jaem do hlubiny do
níž jsem bez vědomí upadl Císa
řovna velice ae polekala Vynesli
mne a z rozkazu císařovnina opa
troval mne anglický lékař lodní 1
"Miramare'
Vrátili jsme se do Nauplie Zde
si prohlédla císařovna Palamini
bývalou tvrs hrdých Usnálčanú
jel v té dobi byla užívána za
státní vězení Z lesa jest rozkol
ná vyhlídka do kraje Císařovna
nadšeni svolala "Kino poli oraia
theal" ("Jaká to krásná vyhlíd
ka)") Divil jsem se pěkné řecké
výřečnosti císalovoioě "To jesl
jediná řecká Irise kterou anám"
OJpovtdlU a úsmlvem ale hned
dodalat "Nyní vlf k ráda bych se
naučila řečtině dokonale Nechtěl
byste mne učitl pane doktore?"
ji pliioieol a ochotnou radosti
)iem úřad tento přijal
Týden po té byli jirue jil opit
oa omioé Koilu odkudl připluli
)me po lodi "Miramare" da Ter
tlu Ztčltieut prosince doiasili
jíme do Vídal — Clitřovna všude
oa svých cesiích projevovala vil
si vědomosti kdykoli puiotovala
duševní povahy lidí nebo krásy
přírodní Ke každému byls velice
vlídnou zej l éna vlak bylanaklo'
něna vesničanům a při svých
cestách nesčísloěkráte se jí neho
dila příležitost aby tuto přízeřl
dala na jevo Mohl bych o tom
uvésti četné příhody Tak na př
procházeli jsme se jednou ulicemi
když k císařovně přistoupil jakýai
pán tázal se jí po některé ulici
Císařovna ae hned obrátila doved
la onoho pána až k hledané ulici
ba ukázala mu i dům který hledal1
V Meráni kráčeli jsme jednou
kaštanovým hájem mnoho zralých
kaštanů leželo tu pod atromy
"Jakou radost bych učinila těmito
kaštany mé Valerii!'' pravila císa
řovna Sebral jsem nepozorováni
několik kaštanů a schoval je v
kapsách převlečnlku a tím úmy
slem že je dám jejímu veličenstvu
až ae domů vrátíme ale doma
mni císařovna řekla: "Nikoli ne
můžeme si jich ponechat! nevíme
čí jsou a neznámého nesmíme
poškozovat!" A já musel pěkné
kaštany odnésti hezky do lesa
Jindy zase v hustém lijáku bylo
nám přejiti přes ctstu na druhou
stranu Urazil jsem z prkenného
plotu u cesty prkno napolo odtr
žené a hodil jaem je do bláta aby
císařovna mohla suchou nohou na
druhou stranu přejiti Doma ae
mne císařovna ptala zdali jaem
prkno ono opět dal na předešlé
místo A když jsem odpověděl
záporně musil jsem se vrátití a
škodu způsobenou napravili
V Pyrreu mni řekla: "Cítím ae
teď tak opuštioou že jsem Valerii
provdala!" Když mne v roce 1897
ve Vídni ráčila přijatí pravila
mni: "Příští rok pojedu do
Egypta a navštívím také Jerusa
lém" Bohužel osud jí zsbránil
v tomto Šlechetném úmyslu
Na své cesti na východ při
stála císařovna na ostrově Zante
a přála ai ihned navštívit! villu
která byla na blízku u cesty
Když tam došla našla zde jen
starou venkovanku která villu
onu střežila tato s lítostí jí ozná
mila že letohrádek jest zavřen
protože panstvo není doma avšak
stařenka současně prosila vzneše
nou dámu aby vstoupila do jejf
prosté světničky Císařovna spi
nila tuto žádost a vstoupila do
její maličké chudobné ale čisté
světničky Chudá ta žena měla
churavého zmrzačeného syna
který chtěl v tom okamžiku vy
klouznout! ze světnice Císařovna
to spozorovaU a zželelo se jí ubo
hého nemocného poskytla také
značný obnos stařeně aby nemoc
nému synu přilepšila Když sta
řena spatřila tolik peněz padla na
kolena a líbala lem šatů jejího ve
ličenstva Průvod císařovom byl
hluboce dojat šlechetnou dobro
srdečností jejího veličenstva s
tímto projevem velkomyslnosti
Na oné cesti navštívila císařov
na také Tróju Po cesti vzbudil
houf letících divokých hus lovecké
choutky tureckých gardistů v
jejím průvodu a již sahali po
zbraních dobří ti lidé ai mysleli
že císařovou bude bavit! pakli
několik divokých hus zastřelí —
Avšak sklamali se "Z pouhé
choutky" pravila císařovna "ne
střílejte na ta ubohá svifata"
Následujíc! příběh přihodil se v
Miramarei Císařovna jakol měla
ve svyku procháiela se bete
všeho průvodu v překrásném par
ku sámeckém kdyl pojednou po 1
čalo pršeli Císařovna nedbajíc
deltiku pokračovala v prochlice
ale kdyl bouře propukla plnou
silou ukryla se pod kryté místo v
patku kde tovníl hledala útulku
malá IkQlačka Plti kdyl ae
tmeleni dáma btllila chtělo ae
uktýti alt oa vlídné osloveni ae
osmělilo a odpovídalo moudře na
otisky mu dané lakle císařovna
lihy poinala iivoiol pomlry svt
malé drulky Uélť neustávat 1
i ~ _ 1 _ 1 _ i 1
uevcaitu cmem ae vyuau ju ui
tu 4 by rodile oisilli q bí narost