14
Hospodářská
JPeřádá JIH
liD
JAN JANÍK
Jak )ioNioilaMll ii a oumdekibe
Jistý iowský odběratel časopisu
Wallaces' ťarmer táže se redakce
zmíněného listu jak měl by li za
říditi hospodiřutví na farmě 80
akrů ikoro vesměs kukuřicí osá
zené kterou i! najal Dovozuje
Že hodlá tu hospodařili tak jako
by to byla farma jeho vlastní
přeje li zvěděli jaký postup osev
ní mel by tu zavěsti a jak zbudo
vati si pastviště jež by mu posky
tovalo hojni výživy pro vepřový
dobytek Na to odpovídá mu na
slovo vzatá redakce zmíněného
listu následovní:
My oseli bychom třetinu oné
osmdesátky ovsem do nčhož na
seli bychom jetel a bojínek po
uživše do směsi osm liber jetelo
vého a deset liber bojínkovébo
semene na akr Panujeli sucho
je nutno zašiti semeno jetele
vojtěsky tak Hluboko jako oves
ale za počasí vlhkého budiž zaseto
do hloubky obyčejné čehož docílí
se zavláčením
Na zasetý oves je nutno dávati
bedlivý pozor Panuje-li sucho a
jetel má příliš avčtlou barvu po
lekejme oves na seno které po
skytuje dobrou pící pro mladý a
mlékařbký dobytek v době zimní
Odstraněním ovsa prospěje se je
teli a bojínku na jichž stavu má
nám v případu tomto nejvíce zá
ležeti
Jetel může se síti též samotný
asi v prvém týdnu dubna zavlád
li se semeno náležití vyvinuje se
velice pěkně Ale za příznivé
jeteli povětrnosti roste i plevel
Jelikož je lépe požínati raději
řídce zasetý jetel nežli plevel
dejme přednost ovsu Nesejme
nikdy více než dva a půl bufile
ovsa na akr mfnímeli zašiti do
něho jetel nebo směsku Raději
méně Někteří sejí pouze buši
a půl
Zbývající část půdy osázeli
bychom kukuřicí poněvadž jiného
nedá se dělati Polovici rozlohy
kukuřicí osiřené oseli bychom
ozimkou letos na podzim bez orby
Je-li pozemek zapleveleoý musel
by se kotoučovými branami nále
žitě rozřezat! Je-li však pozemek
plevele prostý osejeme ho pšenicí
pomocí kotoučového secího stroje
Příštího roku naseli bychom do
pšenice směsku jetele a bojínku
Semeno zavláčf se brzy v dubnu
jakmile půda oschla aby se mo
hla vzdělávali
rtpviil plodina Io jiŽití Nebranku
Jižní Nebraika má rozmanité
půdy é také rozmanité podnebí
tak jako i rozmanitý spád deště a
rozdílnou výšku nadmořskou Z
příčiny té nelze jmenovat! ani
jedinou plodinu pastevnl jel ho
dila by se pro každou krajinu
stejně dobře Poledník 96 je asi
hranic' kde konči oblaeť jetelová
a račlná pásmo Vojtíškové
Vojtíška není dobrou pastevní
plodinou pro všechny druhy do
bytka Js pravdou že vojtělku
má rád dobytek všeho druhu ale
kamenem úraiu je ide ta okolnost
U ona jako pastvina všechny
druhy dobytka stejní dobře ne
snili Koni a ovce spásají ji
přilil ndko Proti kravám na
muky této není ale krávy st a nt
opět nadýmají je ti seta samoto
příčin uvedenfch doporučuje
s ničil 6 a yH poledníkem liti
imíleninu vojtišky mlepu
(brom gtsti) a koulavy tučni
(mr i low Mrut) Kaldého m&le
ie viíii da smíšky jedna listina
To dá nám výtečnou pastvu Ale
při setbě štěpných travin v těchto
končinách je rozhodně důležito
aby byly sety bez ochranné plodí
ny jakož i půda aby byla velmi
pečlivé pro ně připravena— lépe
nežli jak připravujeme ji pro kte
roukoli jinou plodinu
Ve východní části zmíněného
pásma může se po případě síti
směska ta do řídce zasetého ovsa
rychlíku aneb ranného druhu pše
nice Java ale obilí musí se brzy
posekat! jakmile pozorujeme že
směsce Škodí
Dále na západ dává vojtěška
tu nejlepšl pastvu jakou si může
me pro vepřový dobyté': přáti a
seje li se společně s kostřavou a
sveřepem docílíme znamenitá
pastviny pro veškeren dobytek
Ale západní od gS poledníku zů
stanou farmáři nepochybně odká
záni pastvou jen na jarní obilí
dokud nenajde se travina jež by
se tam při skrovné vláze oné kra
jiny dařila
Za let vlhkých možno tu pěsto-jPO"
vati kteroukoli ze štěpných travin
až skorém po hranice coloradské
avšak to je pouze náhoda když
se tu uchytí proto nelze se na ně
ipoléhati V západních okresích
Nebrasky vzroste též lipnice klu
běnka 1 jetel ale jen za výmineč-
denní od 5 do 10 minut času což
dělá za tři roky 00—180 hodin
anebo v penězích po 35c ni ho
dinu £1550 až I45
Na jiném místě byly dvéře
kurníku zavřeny dřevěnou otáčec
závorkou Závorka ta se každý
den několikráte při větru otevřela
a hospodyní musela stále chodili
zavírat Kdyby byl hospodá
připevnil ke dveřím kurníku po
řádnou kliku mohl uspořit! ho
podyoí mnoho zbytečné práce
nesnází
Také málo hospodyní je tak
šťastných aby měly náležití zařf
zené mvŠím nepřístupné kukaně
pro svoji drůbež Těžké bedny
k jejichž přesunutí je třeba síly
muže a do nichž i prší za doby
deštivé nikterak účelu svému ne
vyhovují
Věnuje li se hospodyně drůbež
nictvf má se jí hospodář postarat!
příhodné kukaně zhatovené
lehkého dřeva pevné sbité po
kryté dehtovým papírem aby ne
mohlo do nich zamokati Kukaně
takové nemusí míti dna neboť
postaví se jednoduše na podlahu
kurníku Pak není třeba žádného
pracného čistění poněvadž se
kukaně takové postaví jednoduše
na jiné čisté místo Zařízení
kurníku a celého dvoru kuřího má
být! takovým aby se práce hospo
dyrě co nejvíce usnadnila pak
stane se jí drůbežnictví výnosným
zaměstnáním vedlejším o něž ho
nebude muset se starali
ných let vlhkých Pozemky
jihozápadní části Nebrasky mají
půdu bohatou že mohlo by se na
nich pěstovat! cokoli jen kdyby
bylo vláhy ať již dešťové aneb
zavodfiováním zajištěné
bývají
a dríi bol
pravidla Šťast-
zeny Dyvaji z
nčjsími v chovu drůbeže nežli
muži častěji dodělávají se úspě
chu Ony jsou pečlivějšími vě
nují více pozornosti podrobno
stem a věnují mu více času nežli
by muž uznal za vhodná poně
vadž jemu velmi často "nestojí to
za to" obírati se různými drobní-
i věcmi Drůbežnictvl jest velmi
vhodným zaměstnáním pro hospo
dyni neboť vyvede ji na chvíli z
kuchyni na zdravý vzduch nutká
k pohybu na čerstvém povětří a
přináší jí konečně í hmotný pro
spěch DrůbeŽnictví bývá z pra
vidla rázu podřízeného ale mohlo
by snadno stáli se výnosným po
voláním mnohé Ženy mající
schopnosti a lásku k práci této
kdyby nebyla tak zdržována ostat
ními svými pracemi a nedostateč
ným zařízením kterým práce její
velice se stěžuje Často nemívají
hospodyně vůbec žádného zaříze
ní a nevýhody za kterých musí
pracovali vyčerpají tolik jejich
času a sil Že se jim ani nevyplácí
drůbež pěstovali vůbec ] kdyty
si jen deset centů za hodinu za
svoji práci počítaly
čas jsou pěníte proto nemělo
by se nikdy Setřiti penězi tam
kde může se jimi zUkati prospěš
ně na čase Pisatel navštívil před
nějakou dobou hospodářství kde
spatřil velmi pěkný houfec drůbe
Že kterou měla na starosti jako
obyčejně hospodyni Farmář po
hlížel 1 pýchou na svůj pHni ra
lícený kult dvůr ale tenkráte
kdyl jej ohraloval mil vlmi na
pilno a neflldil u něho branku
Následkem toho musila hospody
ni po tři roky iidělávat průchod
do ohrady i&inýml Ženskými vy
nálety a bráoay jt srobeal vyža
dovaly pokaždé při lavfránl a
otvíráni mnoho ivllttnl práce a
čS4 Kdyby ty) slídil branku
pořádnou mohl jl uspořili kalda
KBfl pro farmu
Odpovlďk dotatu
Pan Josef Pípal z Thurston
Neb píše nám: "Pojednejte ob
šírněji v "Hospodářské Besídce"
jací koní vykonávají práci na far
mách lehčeji (ať je to práce polní
nebo cestovnOi vážící kolem 1200
liber anebo koně vážící 1400 —
1500 liber kteří koně jsou nej-
pevnčjší a nejvíco vzdorují teplu
zdali norvéžští (?) belgičtí anebo
percheronští'
Jsme povděčni panu tazateli že
otázku tuto vyvolal neboť jest
důležitá Hospodářský kůB jest
koněm tažným proto má býti
těžký neboť váha je hlavní pod
mínkou koní tohoto druhu Úkol
hospodářského koně není tak
snadným jak by se snad mnohý
domníval Kůfi hospodářský má
mnohé nevýhody před tažným
koněm vozovým Tento musí ko
nati těžké práce též avšak on
koná je na tvrdé rovné cestě
kdežto kůQ hospodářský je nucen
vykonávali těžký tah za podmíoek
mnohem nepříznivějších na měk
ké bořící se pod ním a nerovné
půdě při čemž tělo jeho mnohem
více trpí Následkem toho musí
sestávali z lepšího materiálu váha
jeho musí tvořena býti kostmi a
svalstvem Koni na tvrdé silnici
pracujícímu je i sádlo zvětšující
jeho váhu dobrou výpomocíježto
on vyvíjí svoji sílu pouze v jednom
směru koni však v poli pracující
mu pod nímž se půda boří jenž
musí celým tělem překonávali pře
kážky jeho pohybu v před se
tavící byla by váha sádla jenom
zbytečným břemenem
Mnozí z Čtenářů pamatují se
zajisté na doby "formanské" ještě
ze staré vlasti A ti pamatuji ie
nepochybně také nafermany jimi
říkávalo se "rasi na koně" Lidé
ti jil rádi překládali mívali ne
snáz že v každém kopečku uvázli
ač ěli koni dobré tahouny spo-
Icilivé ale lehké (neboť je 1 pra
vidla nikdy nepřekrmili) Jejich
praktikou bylo koni něčím obtížili
Obyčejní hodil se na náručolho
pyttl čáitt nákladu (obilí písku
rudy a pod ) kdežto na podsednl
ho votka sednul A koni pak ni
klad zpravidla vytáhli ač no před
tím ani při ntjlepll vůli nemohli
vytihaouli Toho docílilo se ivý
lenou váhoj neboť čím lělšl kůA
le pil mi oporu 1 tím vydatněji
_ a _ _ 1 é a t áv a In
mata auu ivoti vyuimavau Aie ♦♦♦###♦#♦♦♦#♦#♦+♦
jen oa tvrdé silnici Jinde jeit
taková váha která koní oa lile
nepřidává pouhým břemenem
zbyteční jej unavujícím Do tahu
roloičního dáváme koním těžkým
přednost proto že síla koně př
těžké váze lépe le zužitkuje kdež
to V hospodářství polním dáváme
přednost těžkým koním proto Že
jsou silnější V hospodářství pol
ním jedná se nám spífe o tu sílu
koni těžkého nežli o jeho váhu
Na ceifích by však ani silný kúfl
bet žádoucí váhy mnoho nesvedl
to té a
poaevjdz bez váhy nemá opory
pro tvoji iíu
Od hospodářského koně v kra
jioách kde používá se strojů
vyžaduje se taková síla již sotva
může vyvinouti kůfi lehčí byť
neměl na sobě žádné mrtvé váhy
nez 1300— 1500 iber Koné 1300
— 1500 liber těžcí jsou považováni
ve Spojených Státech za nejspů
lobilejší k pracím rolnickým My
však dali bychom vždy přednost
všude kde používá se polních
strojů kooím i50oliberním
Naše rovné kamení a překážek
prosté prérie umožflují nám pou
žívati strojů proto je třeba silných
koní stroje ty vyžadují sílu Síly
té docílí se buďto větším počtem
koní slabých anebo méně kofimi
většími a silnějšími Před létv se
ednoduše připřáhlo o nějakého
koně vícera věc byla spravena
Dnešního dne však máme zdoko
nalené nářadí a stroje hospodář
ské do nichž jest třeba lepšího
kofistva
Dnešní doba žádá sílu před plu
hem a rozum za nim bláty 1
nichž ujal se chov těžkéhokoDstva
nospoaarskeno vesměs dobře po
kračovaly a posunuly se do po
předí Ač jsou tu též výminky
nelze upříti že na průměrné farmě
prérijní jest kůfi těžký po uvážení
všech okolnosti vždy nejprospěš
nějším
Používáním silných koní na far
mách se mnoho ušetří ušetří se na
čase na síle na ruční práci na
píci atd Proto kofistvo těžké
silné) hraje nyní v rolničení důle-
tou úlohu Jinou důležitou vlast
oostí koní těžkých je že brzy do
pívají anebo vlastně stávají ac
schopnými vykonávali práce ho-
podářské Ve dvou letech možno
těžkého koně již zaučovat! Dvou
etkovt těžkého rázu různé lehké
práce hospodářské ani v nejmen-
ším neublíží Kůfi slabý by se jimi
ve stáří tom zmrzačil proto musí
chránili až do čtyř let Kůfi
těžký má cenu dvojnásobnou —je
pstřebitelnějším i prodejnějším
Co se různých plemen týče tu
uznáváme pro amerického hospo-
áře za nejlepšiho koně perchero
na v koni percheronském jest
vfieco zemědělství zdejší vyžaduje
— sila a vytrvalost Kůfi perche-
rooský vyniká nade všechna jiná
plemena svou svalovilostf Oa
nemá na sobě zbytečného sádla
ež by jej obtěžovalo a práci mu
stěžovalo Proto je čilý a vvtr
valý jest jako ze železa Jelikož
pak je silný a vytrvalý dovede
anášeti lépe horko nežli kterýkoli
ůfi jiný neboť jej práce neuna
vuje V chladné Iielgii vychová
ý kůfi nemůže se nikdy rovnat!
rancouzskému percheroou v němž
oluje krev arabská vevzdoroosti
orku Kromě toho kůfi belgický
1 náchylnější k tučnivoti která
ytrvalosl jeho oslabuje a činí jej
proti horku chouloslivéjtlm
Jaro už mámo
ia itkvt v utirh a rUiýi-a
Urá'l A rul ?U il flint N
IteluJ uMmt tb vyipUvait
NMMmlnřll i u]íi?f pr4ti
n)li)M ttty potkvlu fiin
vidj tK-btiiny t tlulumtutjf
Frank Liuupuul
lit? H# lita xt ik
i 5ř
ru vím !
3
FnnnilM de(o pozor iiji
viií i drůbeži
Nencchte Jl íidechat Myl mflSde áo
ttdohr a ladný UU který umorl
vScmi! fidechání VuM ňrtibrft J Ut
můi vynález a jmenuje c "MKIMX'IX
MKB VKJIK Dá no íakoíto tMW-
dek do kurníku a iminru v&cchnr#í'-
pnmifky nit lciilc(ch a ve hnfwiech
Té2 te ním vvkuřtijí kurníky a siij?
vKechny řmelíky vl a ilínlcc kleré ne
v trlilinlch n mrzl nrktiv milťnlí ti
každé to vejce runin fe vykoná co
hora uvedeno a když by m iifovřdl
to tak kaZdéniu ochotní vrátím Jcnc
peníze Cena va tec jo f 1J50 tucet jiíiV
tuctu 8S centů Híla vejce vydrfcí 8 mí-
fcA 1'řllníte bankovní ixjukÁxkU tia
takový obnoii timoho-11 vajec chcete a
ja varn jo zaklu hned expresu
Ochotní odlevím na vlečky dotazy
mnč zatlané 1'řlloíto 2-ct Ktilimku no
odpovčď
lliwJim lenmr vn ri ny rmoii iirwniriii
Trfm okolí "Morilcliirk vjea'" VW" xl ro
dkiJh cioy ik! 50 fujec "
40tf JOM KUBÁNEK Walxon Meh
Jihozápad
Rock Island bude
pořádat! okružní
výlety 6 a 20 čer
vna do
země
blahobytu
Něco málo nad polovič
ní cenu za okružní cesiu
Tfítýdoí platnost lístků
s výběrem cesty tam neb
nazpět Liberální vý
sady k zastávkám
Mnohá 111Í1 tu v
Kansasu
Nebrasce
Coloradu
Vfcochna nifnta v
Missouri
Arksnmu
Texasu
Oklahomě a Indiánském
území
Vhodná doba prohlédnoull l
toto jaro poxemky ri malých vý
lohách lyiteraturu na jioŽádání
FP RUTilERFORD DPA
1323 Farními Ht
OMAHA NI5U 43x2
1%
I N V I
'Modu i!ífnfl tihxl knMVm mnul-
otn dokáxatl lo Dr (Iritut mnu ilnlnA
vylili t iimluut-n ďo— Hievo ltxHotMr-
kl MM Aluupial Wt UIli!o lil"
JimIhh Uher na tknuíku Uniui
Utlojtu vfk piilluto Ituuiplík a i)Ato
DrF E Git ANT
ItlilifP IlMir KaiiiiiiH (lir Mo
OMOilOOklOMOklOlaoMd4lOM0)IOkl
sir n 1 n t n 6 ry i
im mniiw ioviiai
w _ _
BtOHOlIOaiOělOtlOtlOlifilinMnMnM
p ---- - — i-nvivfwqi
Dr Goo F SlmánbKS
v čís nfo již n ub Umaha í