Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 7, 1905)
v r i iftiS #it #i Á Á Á% ďt% Á% Á% Á% Á% Á% Á% Á% Á% fitU Tvrdohlavý Turek ( iuU Ywttéi Aui phkMtíU Větrné ír "AU fl# pUd tbáinotí hodinou pan VA a ttraiy Top-Jlaoé má pťmíti jb© l?ďk iťy Jj 0' i vezla i druhou lrou Uosporu do jdo vílíy ve fckutaf' &Jítě žrmJýBruuo bude nám tento vážený obcbodofk mocí vy světlili co i zde dli Ath (o jest to pravý Turek jeden z těch věrných starověrců kteří nechtějí připouílětí nižádných novot aoi v smýšlení ani v obyčejích kltřf proteatujf proti všem vynálezům v moderním průmyslu kteří použijí raději poltovuího vozu nežli Želez nice Lárky nežli parolodí Za těch celých dvacet let co apelu obchodujeme nepozoroval jsem že by bylo smýšlení mého pří tele Kérabaoa I v oejmenšÍHi změ nílo Když navltívíl mne před třemi lety v Kotttrdamě přijel počtou a místo jediného týdne ce itoval raději po celý měsíc Vidli Bruno již jsem viděl ve tvém li votě doatl tvrdoblavců takového umíněoce jakým jest on dotud nikoli" "Bude nemálo překvapen až uzří váe zde v Cafihradě" mínil I Jtuno ' '"To ai myslín' odvětil Vao Míllen "a já naschvál chtěl jsem způsobilí mu toto překvapení A vlak v jďo apoltčnosti budeme aletpofl v ryzím Turecka Ob můj přítel nikdy by fe nesnížil k tomu aby oblékl Nízamúv kostým totiž modrý kabát Červený lez moderních Turkůl " "Smeknou ti íez" pravil směje a Bruno "podobají te lahvím bez zátek'' "Ob ten drahý a nezměnitelný Kerabanr pokračoval Van Mlt kn "Bude oděn jako tenkráte " kdvi mni ořiici tam nahoru na opátoý konec Jívropy navltívítí Ohromný tutban a lonkvlový neb VHVI IVU J J Rá#f t $ i l 9 ''Jako obchodník i datlemi což?" zvolal Unioo "Ano ala jako obchodoíkkterý by mohl prodávali ilaté Jatle ba i jíati ráno v poledoe ve £eil Ejhle vede obchod který nejlépe příilulí tito zemi Jeit velkoobchodník a tabákeml A iak neměl zbohatnouli v meitě němž kde kdo kouří od rána do ' vtětra ba i od vcětrado rána" "Jakže? Kdo kouří?" horlil t Druno "Kd pik vidíte někoho kouřili druhý pine? Nikdo ne kouří zhola ník'iol A já( jenž oětkával Že piřho před každým domem hlouěek Turka zamotá ných do hailovitýtli trubic avých (ibuko aneb a víSAovým troubě f lem v rukou a a ambrou v útlech A zatím oicl Nikdo ani jediný doutník ba ani jediná cigareta!" "Jeit to víru nepochopitelné Hřuuo'4 odvětil Van Mitten "a věru jou roitrrdiiiiikké ulice více tabákovým kouřtm naplněny nežli ulice cařihradské" "Co le toho lýtci pane ne t kpkili jtme li čemu? Jet to aku toěně hlavní měno Turecka? VmiCui if l jsiuu přilil n fcvl opadnou atrauti a teta renl nikte rak talý liohi níbfž "lamiu Jwf ni likleerými pato odlniíl Jen ii)(iff lilo melita Sváli Čelu t Kiť Hvalý 1'avsll l u by byl Caří brad? Nikdy I Top IondýlM "Umírni a Ufuiio" odpověděl "Vait Mítliii "1'oíoruil to jiina "C lloUmrana přilil tiirkokrevný 'Um klidný trpělivý llfgmali tký jako tvA pái a div ts iě mu OpuMiii jiine Holttrdim a pllciuy jit dobře iflll "Aiio ano ♦ i" n u polřáni hlavuu "1'řitli jtu tnu iřM l'aíll hvatý (iothard llalll UriuJiil děl dru Středozemní moře % bylo by velice imělno kdybya myilil i náa rychlý parník po oimideooí plav bě dopravil do Loodýoa i oe k rnoatu platakému" "Avlak#" namítal liruno "li radím ti abyi u přítomno fti mého přítele Kérabaoa podob ně nežertoval Mohl by ti to ve zlé vykládali bádati ae a itáti ae umíněným' "Oárn ai pozor pane'' odtufiil liruno "Ale jelikož ae zde ne možeme oběcratviti doufám že bude dovoleno aleapofi vykouřili ivou dý%kul — Vy anad proti tomu nebudete niěeho namítat!" "Ani doat málo Iiruno Ježto jiem obchodník tabákem není mol nie příjemnější nežli vidím-li lidi kouřili lia lituji že obdaro vala náa příroda pouze jedněmi ťialy ' Oviem jeit zde jetlě noa k iflupání" "A zuby ku žvýkáni!" dodal Iiruno Í'JÍ tom nacpával ivou ohrom nou pomalou dýmku pak zapálil ji křeslem několikráte zabafal ne bez zřejmé apokojeooati LeC právě v tom okamžiku ob jevili ae na náměatí oni dva Turci kteří byli tak podivně proti poatu Uamazaoikému reptali ťrávě ten kdož ae ocoatýchal kouříti cigare tu zoěil procházejícího ae liruna i dýmkou v úatech "U Allabal" prohodil k eoudru bovié "llleď opět jednoho z těch proklatých cizinců) již trou íají ai vyzývavě vzdorovali zápo vědí Koránu Nestrpím tol'' "Zhaini aleapofi ivou cigare tu" od tu lil druhý "Ano" A odhodiv cigaretu lei přímo k bodrému Holanďanu jenž oetulil že bude takto oaloveni "Po ráně 2 dělal" pravil a vy Škubnul mu dýmku "iloho má dýmka!" vzkřikl Bruno aě hleděl ho jeho pán marně v mezích udržeti "l'o ráně i děla křeaťanaký piel" "Ty jii turecký peal" "liuJ klidný Iiruno" napomí nal Van Mitten "Ať mí aleapofi mou dýmku vrátí' křiěel Druno "Po ráně z dělal'' opakoval Tu rek zaiirěiv dýmku do záhybů ivého kaítaou "Pojď Iiruno" děl nyní Van Mitten "Nesmíme nikdy uráželi zvyká krajin které navštěvujeme" "Zlodějských zvyků!" "Pojď pravím ti Můj přítel Kéraban nebude na tomto náměstí před sedmou hodinou Proto po kraěujme ve avé procházce a až bude ěai nalezneme ho zde" Van Mitten odvlekl UruoajenŽ byl viecek rozhořčen že byl tak násilně zbaven své dýmky na níž li jakožto náruživý kuřák hodně nakládal A zatím co oba odcházeli pra vili #1 oni dva Turci: "Věru ti cizinci myslí že li mohou vle dovolili1' "IU i kouřili před západ' m slunce' "Chceliliapálitit" dodal jeden "H radostí" odvětil druhý ia paluje si jinou cigaretu KAPITOLA a Tajaé lámlry V oksmlikii kdy Van Milieu i lUuno kráttli podél pobřeží Top lianl pcbllio pivního lodního luoitii ValidtlťSuliana apoju!t( ho (iatalu ae itirým Slambultm na slranl lauho Heliu obll nějaký Turek rychle toh melily Mahmudovy Kanul na namlsil Jlyla iv leit hodin Po tivrté za den vyatoupili muezzíno vé na balkon oněch minaretů jichž bývají vždy aleapofi Ityři na každé rne&ítě sultánem založené Jich hlas vzoáěel ie zvolna nad městem ávolávaje vřící k mo dlitbě a nesa do dálky tuto formu li- "La llah il Allab vé Maham med recoul Allab 1" (Jeat pouze jediný JJůh a Mahomed jeitproro kem Uoha!) Turek ae na chvíli obrátil po hlédl na řídké chodce na náměstí a zabořil do hlavní z různých k němu vedoucích ulic ohlížel ae ne bez zjevné netrpělivoatl zdali nepřichází osoba již patrně o£e kával "Což ten jarhud ncpřijdel'' bru ěel "Vždyť vf přece že zde má býti v umluvenou hodínul" Turek obešel jeltě několikráte náměstí ba dolel až na severní cíp kasáren Top Hané díval ae směrem ku slévárnám děl dupl jako člověk jenž nerad ěeká a vrátil ae zase ku kavárně v níž Van Mitten a jeho aluha bylimar ně žádali oběerstvenf Na to zamířil Turek k jeJnomu z opuštěných atolků a usedl k ně mu aniž by byl Čeho od kavároíka požadoval Jsa patrně přísným zachovávatelem postu Kamazanu věděl předobře že nepřiblížila se dosud hodina v níž by se směly prodávat! různé turecké nápoje Turek ten nebyl nikdo jíoý než Scarpant správce vzneseného Saí fara bohatého Otomana bydlící ho v Trébizontu v oné části asiat ského Turecka jež tvoří jižní pří moří Černého moře Saffar cestoval právě po jižních ruských krajinách a po návítěvě oblastí kavkazských chtěl se vrá tili do Trébizontu nepochybuje že jeho správce dodělal ae úplné ho úspěchu v záležitosti jíž byl specielně pověřen Bylo to v jeho paláci zařízeném v nejbohat&ím orientálním přepychu uprostřed města kdež mluvilo ae o jeho nádherných ekypážfch kdež měl ho Scarpaote po vykonání avéřené mu úlohy nalézt! Vznešený Saffar nebyl by nikdy připustil aby se některému z jeho lidí nepoltěstil podnik když měl rozkázáno aby se mu zdařil Uád dával na jevo svou moc kterouž mu propůjčo valy peníze Jednal vždy a vSude s onou hrdostí níž se zhusta u arabakých boháčů setkáváme Jeho správce byl muž odvážný schopný viech činů neustupujícl před žádnou překážkou rozhodný k uspokojení byť i těch nemen&ích přáni svého pána byť to šlo po dobrém Či po zlém Proto přiSel právě tohoto dne do Cařibradu kdež měl dostaveníčko a jistým maltským kapitánem jenž nebyl ani o zrno lepSÍ než on Tento kapitán jménem Jarhud velel lodi zvané Guidara a níž lezdil obyčejně po černém moři Kromě podloudnictví provozovat ještě méně chvalitebný obchod a Černými otroky přiScdtími ze Sú dánu Ethiopio nebo c Egyptu anebo a čerkeay a Gruzlny a nimiž ae trh odbývá právě na ná městí Top-Hané k čemuž vláda mileráda oči přimhouřuje Leč Scarpaote čekal a Jarhud nepřicházel Ačkoliv zůstával správce na pohled klidný tak že vzezření ncprozraiovalo mylléoky jeho přece tc v něm vřelo vzteky "Kde je ten pes?" bručel "Či měl anad Ipatné počasí? Vždyť musil předevčírem a Oděsy od ploulil Měl by ide býti na tomto náměstí u této kavárny v tuto ho dinu neboť jsem ji určil k dosta veníčku' V témž okamžiku objevil se maltský nimořufk na rohu nábře ží Ohlédl se na právo i ni levo a spatřit Scarpaula Ihned 11 přímo k němu a tento opustil ka várnu sallm co jit četněji! Uě Slila jilll lamUtl chodci p)ichl itli na oiměitl "Neiietu ivyktý čekali Jnhu dal" plavit Scarpaule táním v nimž nemohl ae oslovený mýlítí "Nechť mně Scarpaote promi ne' odtulil Jarhud "cestoval jsem vlak co nejrychleji bych ae v ustanovený čaa přesné dostavil" "Právějii příjd?" "Právě v tomto okamžiku dra hou z Jamboli do Aodrinopolu a beze v leh o opoždění vlaku" "Kdy jsi opustil Oděsu?" "Předevčírem' "A tvá loď?" "čeká na mne v Oděse v pří stavě' "A tvoji lidé? Může! se c ně spolehnout!?" "Jsou úplně apolehlivíl Jsou to Maltani jako já oddaní k tomu kdo jim Itědře zaplití" "Upoalechnou tě? ' "V tom i ve víem" "Dohrál Jaké zprávy mně pří nášíS Jarhude?" "Zprávy zárovefi dobré i Ipat né" odpověděl kapitán poněkud přitlumeným hlasem "Jaké jsou přede v lim ty Ipat né?" tázal ae Scarpante "Špatné že mladistvá Amasia dcera bankéře Sélima z Oděsy má ae brzo provdatil Proto bude únoa její apojen a mnohým! obtí žeml a bude vyžadovat! větlího spěchu než kdyby afiatek nebyl ustanoven a tak blízek" "Z toho afiatku nic nebudeJar hudel" zvolal Scarpaote trochu hlasitěji než příslušelo "Ne u Mahomeda z toho nebude nicf ' "Nepravil jsem že ae bude od bývat! Scarpante" řekl Jarhud "pravil jsem pouze že ae má od bývali" "Budiž!" odtulil iprávce "Ale urozeoý Saffar chce aby již do tří dnů byla tato dívka na lodi odvá žejíc! ji do Trébizontu myslíl-li vlak Že jest to nemožné ' "Nepravil jsem že jest to ne možné Scarpante S odvahou a a penězi není nic nemožné Řekl jsem pouze že to bude obtížnější toť vle' "Obtížnější!" odvětil Scarpan te "Nepřihodilo se to poprvé že nějaká turecká neb ruská dívka zmizela z Oděay a chyběla v domě otcovském!'' "A nebude to též naposledy!" odpověděl Jarhud "jinak by kapi tán Guidary nerozuměl více svému řemeslu!'' "Kdo jest onen muž jenž má pojsti mladistvou Amaaii za že nu?" ptal ae Scarpante "Mladý Turek téhož plemene jako ona" "Turek z Oděsy?" "Ne z Cařihradu" "Jak ae jmenuje?'' "Abmet" "Kdo jest tento Abmet?" "Synovec a jediný dědic boha tého obchodníka z Galaty Kéra baňa" "Co dělá tento Kéraban?" "Provozuje otchod a tabákem jenž mu již ohromné jmění vy nesl Jest v obchodním spojení a bankéřem Sélimem v Oděse Dě lají navzájem značné obchody a navštěvují se často Za těchto okolnosti seznámil se Ahmet a Amasil a fiatek byl umluven mezi otcem dívčiným a strýcem mladí kovým" "Kde ml se slaviti sflatek?" tá zat ae Scarpante "Zde v Caři hradě?" "Ne v Oděse" "Kdy?" "Nevím ale jest se co obávali žo ku naléháni mladého Ahmela můře se co den konali" "Nesmíme tedy ani okamžik nutili?" "Ani jediného" "Kdu jest nyní Ahnutř" "V Oděieř "A Kéraban?" "V crhfa6ř "Vidět jit Jarhude onoho mla díka průběhem svého pobytu v Oděse?" "Zálsltlo mně na tom je) posnal Scarpante jsem ho a snlra ho1 abych Viděl "Jaký jest?" "Jest to hezký-mladý muž jenž se též líbí dceři bankéře Sélima'' "Jest ae co obávat!?" "Praví aeže jest velmi odvážný rozhodný a v této záležitosti musíme a ním čítali" "Jest svým postavením a jriiě ním neodvislým?" tázal so Scar pante naléhaje na různé podrob nosti povahy Ahmetovy jenž ho počal znepokojovat! "Ne Scarpante" odtulil Jar hud "Ahmet jest závislý na svém strýci a poručníku Kérabanoví jenž ho miluje jako svého vlastní' ho ayna a nepochybně co nevidět na svatbu do Oděsy odjede" "Nemohli bychom Kérabanův odjezd zdrželi Ý' "To by bylo nejlepíí co by chom mohli učinili neboť bychom tím získali času k jednání Avšak jakým způsobem bychom to na vlékli?" "To si musíš ty vymysliti Jar hude" odpověděl Scarpante "VÍŠ že musí býti rozkaz vznešeného Saffara vyplněn a spanilá Amasia do Trébizontu unesena Nebudú to však poprvé co bárka Guidara navštívila na jeho účet černé mo ře a víš dobře jak platí za proká zanou službu " "Vím to Scarpaote" "Nuže vznešený Saffar viděl toto děvče pouze na okamžik a jeho krása jej tak roznítila! Však si nebude míli co naříkat! až vy mění bankéřův dům za palác v Trébizontu! Amasia musí býti tedy unesena a neučiníš li to ty učíí to jiný" "Můžete na to spoléhat že já to podniknul" odvětil jednoduše maltský kapitán "Nyní sdělil jsem vám špatné 'zprávy nuže slyšte ty dobré" "Mluv" pravil Scarpante jenž zatím v zamyšlení učinil několik kroků a nyní přiblížil ae opět k Jarhudovi "Jestliže zosnovaný sfiatek" pokračoval kapitán "znesnadňuje únos mladé dívky neboť ji Ahmet ani na okamžik neopouští tož po skytuje mně zase příležitost bych vnikl do domu Sélimova Nejsemť pouhý kapitán ale jsem též ob chodník Guidara jest zásobena bohatě hedvábím i látkami až z Broussy kunčími a hranostajový mi kožešinami diamanty posáze nými brokáty prýmkovými ozdo bami pracovanými nejzručnějŠími prýmkáři zlata a stříbra v celé Malé Asii a na sta jinými před měty jež dovedou vzbudit! žádo stivost mladistvé nevěsty Před svatbou nechá se lehce ke koupi svésti Nepochybuji že se mí podaří vylákat! ji na loď a že při dobrém větru odpluji a ní dříve než bude únos zpozorován" "To zdá se mně býti dobře pro myšleno" děl Scarpante "a ne pochybuji že se ti to zdaří! Alo hleď aby so to vše vykonalo co nejtajněji" "Buďte klidný Scarpante" od tušil Jarhud "Nepotřebuješ peněz?" "Ne a nebude mně jich při tak velkodušuém pánu jaký jest uro zený Safíar nikdy scházeli" "Neztrácej častil Kdyby byl sňatek uzavřen byla by Amasia choti Ahmetovou" prohodil Scar pante "a urozený Saííar nečítá na to že by našel ženu Ahmetovu v Trebisontu' "Toť so roiuml" "Tedy jakmile au ocitne dur a bankéře Sélima na lododplujčl?" "Ano neboť dříve uvl aapočtiu jednali vyčkám přlmivý východní vtlř' "A jak dlouho Jsritudc poplu je! přímou cestou i Oděsy do Trcbiioutu? ' "Počítaje a lůiným molafm opoidiolm způsobeným buďto trtahn uvhčatiaie mžnlcfm! včtiy na černém máti male plavba trvali tli týdny'