Hospodářská
?--JŽ- 1'efáéá JAM
1
uňu X
na
JtoxroJ zcmidíMrí
Kychlý pokrok jaký uiíoílo te
mědílitvl t£hcm posledních 40
dcLo 50 rok& jeit více neS podi
vubodným V10 farmáře dnešní
doby j lělkým pochopit! jak
mohl íarmář před padesáti roky
řítí proipívati když musel vět
fiiau prací kooati ručně a oiatroji
zcela primitivními Tenkráte le
kalo 10 obílí hrabicf l seno koiou
Pokrok bral ae v prvních letech
krokem hlemýždím oynljĚÍ vlak
doba vědeckých vynálezů vlila
života i do zemědělství a hospo
dářský ivřt pokračuje dnetoího
dne právě tak rychle jako jiné
obory lidského vědění a konání
" Zemi na Se počala hospodářsky
vzrůrtatí nové rozlohy zeměděl
aké puíaly ae otvírali a vynálezy
ataly ae nutností aby zemědělství
rozsáhlého západu ae rozvinulo
A náiledok toho je že dnešního
dne vykoná jeden člověk právě
tolik práce kolik jí vykonalo před
léty lidí pět liilicrn posledních
několika roka přiily do popředí
naše hospodářské koleje a země
dělské zkušební stanice 1 Italy
ae důležitou čáatí našeho stroje
zemědělského V nitích nejlep
ších zemědělských státech i těch
státech jež nejlépe prospívají a
pokračují byla zjiitěoa důležitá
(akta
Prvním je to Že íarmáti aby
pracovali se zdarem a mohli čeliti
největší soutěži v trzích musí
řfditi se moderními vědeckými
methodami nejen v pěstování rosť
linatva ale i v chovu dobytka 1
že byť časem bral i na lehkou
váhu myllénku vědeckého farma
fení prospívající farmář je v
pravdě farmářem uvědomělým
vědátorem ve svém povolání byť
i neznal svoje způsoby hospoda
ření pod jménem rolničení vědec
kého
Druhým faktem je že prospívá
jící farmář jest mužem který vil
má si nových objevů ve svém obo
ru a hledí z nich těžiti bledl vy
užítkovati vie co dle jeho náhledu
může mu ku prospěchu aloužitl
Vy shledáte že takový člověk vší
má si bedlivě činnosti hospodář
ských zkušebních stanic vy na
jdete v Jeho knihovně veškery
bulletiny vydané jimi Vy shle
dáte že farmář takový vede bedli
vě zápisky o svých pracích o svých
příjmech a vydání o vlem co
hospodářství jeho se týká Vy
shledáte že farmář takový vám
dovede viechno svoje počínáni
odůvodnili číselnými dokumenty
u něho najdete též hospodářské
spisy a časopis) Farmář takový
navštěvuje hospodářské státní i
okiesnl výstavy a po žních shle
dáte ae 1 ním v každé hospodářské
přsdnášce v každém farmářském
institutu pořádaném v jeho okolí
Isou-li jeho synové náchylní k po
volání rolnickému on dá je do
Ikol hospodářských a po jich ná
vratu ae studií nechá je uplatňovat!
nové jejich vědomosti na farmě
tvé neatanou-ll se hned farmáři
samostatnými
S vývoiem aemědllstvl vůbec
vyvinovil se i venkovský lid a
dnes můlame poukáaatl na každé
ho adirol prospívajícího farmáře
iako na viora inteligence Pou
tejme U I nadále bude Isnnařenl
pokračovat! tak Jako pokračovalo
v těchto letech
stupni úrodnosti l'ůda získává
nebo ztrácí na úrodnosti dle toho
jak ji vzděláváme a a ní zacházíme
Druh plodin na ní pčitovanýcb
způsob vzdělávání hnojení vše to
má vliv na půdu a mění to její
hodnotu její obsah a složení mě
rou nemalou
Mnohé z našich chudých po
zemků anebo takových jež byly
ochuzeny nežádoucím používáním
bvlv uvedeny na neivyŠM stupen"
úrodnosti pěstováním motýlokvě-
týcb neboli luStinatych plodin
jako jsou vojtéška jetel hrách
kravský bob aoja atd se slabým
jen přibnojováoím Tyto plodiny
neieo půdu přikrývali a ii chrání
nýbrž i svolí vzácnou schopností
cerpsti ze vzduchu dusík jedou z
nejcennéjšfch to živin rostlinných
půdu obohacují
líným důvodem pro pěstování
těchto plodin je ta okolnost že se
jimi předejde Škodám působeným
silnými dešti úpalem alunečním a
mrazy Některé půdy zlepši ae
pozdní podzimní orbou avšak to
neplatí ve všech případech Pří
roda káže aby půda neustale byla
zakryta proto nutno vždy pečo
vali o to abv byla atále oseta ať
již plodinou kterou hodláme sklí
zet) nebo kterou míníme zaoratik
pohnojení půdy
V dřívějších dobách nechávali
farmáři ležet! pozemky ladem po
takovém úhořeni se z pravidla
shledalo Že půda na úrodnosti
získala Naše dohj- však úhoření
zavrhuie a v mnohých krajinách
farmářských bylo úhoření m dra
ženo setbou krycích plodin Mnozí
nakročili farmáři shledali že osé
váním plodinami krycími chrání
se půdy před ztrátou živio kromě
čehož se jimi i obohacují Zoře-il
se pozemek na podzim a hned ae
oseje jest chráněn
Ačkoli orakee tato pro mnohé
krajiny se nehodí má v sobě přec
jen uooho důležitosti a doporu
čuje se farmářům sama sebou
Uledlme-li míti půdu stále osaze
nou oějakou plodinou máme i
více oíce na anadě a co se nespo
třebuje může ae zaorati půda ae
za to odvděčí Dobrý farmář ne
nechá nikdy půdu zabáleti byť ji
měl osíti po sklizni jedné plodiny
i rostlinou takovou která nedá
jiného užitku nežli hnojivo neboť
00 ví že půdě zahálka není nikdy
ku prospěchu
reservováni plotovýeU aloupkfl
Abychom docílili trvanlivých
plotových sloupků musíme je ne
chali náležitě vyschnout! nežli je
zasazujeme Kdyby ae mohly ne
chali sloupky po skácení ležeti
rok ve vodě aby ae v nich roz
pustily všechny gumovité látky a
pak se nechaly řádně vyachnouti
srovnáním po způsobu srubů aby
k nim mohl ae všech stran vzduch
vvtrvaly by mnohem déle nežli
kdvž isMfiiií ae do samě ayrové
-
Syrové sloupky musí nezbytná
podlehnout! hnilobě Jsou iisioup
ky syrové nepomůže Jim ani ka
menouheloý dehet ani opalováni
Hlavni verl jest aby ae a nich od
stranily voda gumovité látky
1'ak nroiDěle dřevu každý nátěr
který aabránl přístupu vzduchu
dovnitř dřeva vyplněním pAift
Upalováni je dobrým tak jako I
natíráni dehtem a jinými Ittkemi
Jak aliHttuJriM st évfcrea 4Jn
lŮde jeit hlavni podmínkou
lemldllitvl 1 proto tálell ca tom
aby udilovioa byl na nejvyltím
Od jedni toční doby k druhé
bude s tevmatismui horlili na
poulljeroell velkého léčivého pro
středku Sl Jakoba Otl abychom
bolesti imlrum pan vyieciu
Dfilciltost stromoví
Mj! A IT tKáK Cil Vi tt)
Jako před více lety po osazení
středního Kanaasu docházely zprá
vy o suchu kterým kraje ty rok
po roce byly stíhány až koneční
osadnic! donuceni byli k jich opu
Štínílik v dobách pozdějších sly
šel! jsme opět nářek z obou Dakot
západní Nebrasky západního
Kanaasu a Colorada na neúrodu
následkem nedostatku deštůř Nu
že jak to přijde ie čím více na
západ se vzdalujeme tím méně
vláhy máme? Příčin ovšem je ně
kolik z nichž na jednu chci upo
zornit! Jest to nedoitatck lesů
Celá ta širá západní planina jest
prosta lesů a proto je také sucho
párem Že stromoví má účinku a
vlivu na podnebí a na vlhkost ve
vzduchu to je věcí dokázanou
Kdo četl dějiny starých zemí lo
mu není to neznámo Tak ku př
Palestýna oplývala mlékem a atr
díproto Židé plessjíce za vlasť
svou'ji vyvolil! Však čím jest nyní?
Holým pustým suchopárem který
nerodí dosti plodin k výživě spo
rého obyvatelstva Kde druhdy
krásné cedry libanonské palmy a
jiné atromovf pokrývalo avahy a
vrcholy skal tam nyní holopusto
prázdno Vandalská ruka Člověka
zničila lesy půdu vyprahlou ne
dostatkem vláhy odnesl vítr za
nechav holá akaliska
Kde jindy kolem řeky Eufratu
dáleveataré Mcaopotamiia Sýrii
rozprostíraly se nejkrásnější vini
ce zahrady a lesy nejkrásnějífch
stromů tam etrmí nyní jen holé
akály a památná řeka Euírat smut
ně plyne do Perského zálivu ža
lujíc těm Šedým skalám na nevděk
lidského pokolení které ji zbav!
lo nejkrásnější ozdoby—lesů těch
krásných libanonských cedrů tax
se to má i a okolím Alma Staří
řílmané jak vám mnohým jest
známo z dějin toho alavného ná
roda hleděli a! pilně rolnictví a
krajiny které oni mečem dobyli
proměnily sázením lesů v brzkém
čase v ráie A kam ae 'poděly ty
rajské lesy?Jak vypadá okolí toho
alavného města KímařJUm ovsem
zůstane městem velkým avšak bez
krásného stromoví jest jen jak čer
ná tečka na bílém papíře Kam ae
poděly ty slavné Hercynské lesy
ve vlasti naší které byly nepro
atupné za v pádu Vandalů a Mar
komanů? Nenle nich vlec než ně
kolik maie atátných obrů které
ruka lidská nechala tam jakoby
pro posměch A když přišel pra
otec náš Čech a družinou na po
svátnou horu f(lpco tenkráte oku
jeho Uhodilo -jen lesy které ae
no celém Podřípsku daleko široko
rozkládaly a z nichž zlatoskvoucí
Albia (Labe) ae vyjímal jak dé
mantové nái A teď kdo Z vás
čtenáři prošel Čechy asi se divil
kam ae poděla ta okrasa rourip-
tka a viííaM a! kfttiié vrnomřl na
alova praotce Čecha "Zde bratří
bydleti budeme země tato Jest
krásná strdí a vody hojnost lesů
dosti" Tenkráte prostíraly se po
celém Podřípsku krásné dubové
lesy ve kteiých nsši předkové
zviř honili bohům svým oběti
vzJával! a po bojích a divokými
národy odpočívali Však mohutné
a památné tyto lesy byly vyhubeny
kam oko dohlédlo Chybu tu po
znal sám majitel Podllpaka a ne
chal celou památnou horu tu a
ještě mnoho jiných -míst poaáiet
liinm Ařko v ifcit teď llkOfl la
lesřlovacl v Cechách přec věsme
zaletAovánl to dosti času ne bu
dou mláta strmá a rokle lesem po
kryty jak bývaly
Ovšem ve vlasti naši nebyly vy
iiuheuv leav tak všeobecně jako v
itmlch avrchu zmíněných a proto
nepostihla ji laková smene poune
bl iaká stihla ony VŠakipllkla
dů itml východních jde na jevo
onen nesmírný vlivi kletý lesy vy
voaujl na naše podnebí
Žt tomu skutečně tak dosvidč
sajlilái itařl oiadnki východní
polovice Nebmky Ti zkusili su
cha v dobách dřívějších také ač
snad ne tou mírou jako uHtáakt
západnější poněvadž východní
polovice nebyla nikdy tak úplně
lesů proti nýbrž její řeky 'pcA
byly stromy vrouben y Mnozí z
osadníků přesvědčeni po totUno
st! stromoví chápali a? hned 1 po
čátku pilně vysazování lxoťk že
nyní zříme utěšené háje na vFcch
atranách a následkem toho je U)
podstatná změna v ponebí lak it
auchý rok je lu výminkou lak ja
ko jinde dále na východě A čím
více Usů pěsluje se a pěstovali
bude ve východní polovici Ncbra
sky čím více pěstování tířiti se
bude na západ tím apíše ubývali
bude sucha na západě
Zde v Americe Uaú až posud
Šetřeno ncbylonaopak a nimi až
příliš nešetrné bylo zacházeno
Však kdyby to tak (rvali mělo na
taly by zde jistě takové poměry
jako v starých zemích zprvu zrní
něných To předejdi ae dá ovšem
jednak vysazováním lesů vykáce
ných jednak sázením stromoví v
státech dříve neb dosud na lesy
chudých
Nehledě k nejhlavnějfil stránce
k nezbytnosti lesů máme na zřete
i jich prospěšnost Ani role ani
uka nevynesou svým časem lolik
co vynese les A ten nevyžaduje
míst nejlepšfcb nýbrž spokojí se s
nejhoršími Málo je těch farem
které neměly by nějaké rokiiny
neb avahy jež dobře k rolničení
se nehodí
Takové měly by bez výminky
esy osázeny býti Ovšem ony tře
ba ty rokiiny laké neleží ladem
sloužíce za pastviny ale po větši
ně mohl by se každý bez nich
obejít kdežto les prospěíen jest
každému kdo jednou nasadil si
stromoví kol příbytku svého a se
znal jakou mu je ochranou před
přílišností větrů poznal jeho pro
spěšnost i v tomto ohledu plnou
měrou Kdo uvykl chodili pro pa-
ivo "do (tvého len zná ocenili
pohodlí toho
Konečně jest ještě jedna sirán
ka z kteréž pěstováni lesů jest
žádoucpým Jaká to rozkoš dlíti v
stinném háji v hostinném chladu
košatých stromů v době vedra lei
oíhol Kterak ten chlad a stín zve
k odpočinku! Kterak mile lahodí
oku pohled na pěkné háje a stro
mořadí Jakého půvabu dodávají
krajině háje a lény 1 Jak mile cestu
je se v letě mezi stromořadími a
jak příjemně cesta ubíhá! Tudíž
i z té stránky jest pěstování stro
mů velice žáďoucno
Zákon státu Nebrasky povzbu
zuje (ač ovšem skrovně) ku sáze
ní stromů vypisuje odměnu $3 33
na akr lesa po 5 roků ač ne na
více než 3 akry Však i to jest
aaspon castecna náhrada za prací o
péči z počátku lesu věnovanou
kdežto v letech pozdějších les sám
měrou hojnější a štědřejší odmění
přičinění rolníka
V Nebrasce vzal vzniku avátek
sázení stromů dne aa dubna jest
zákoniýlm svátkem určeným
sázení stromů Mnozí američtí naši
spoluobčané světí aválek tento
způsobem patřičnými totiž pilným
sázením stromů—nejen to nýbrž
každoročním rávoděním mezi se
bou který vlčel liylo by ku pro
spěchu všech osadníků a celého
státu kdyby i naši čeští osadnici
všímali si ptině toho dne a světili
jej jak patří Je sami až po klech
by viděli ly rotkošné hájo kol (a
rum svých těšilo by přičiněni je
jich a potomstvo by jim žehnalo
SpÉifiiinlnl
is skutečnou cenu
WooÉonWorld
čicsKř tAhoky v omaku
A SOUTH 0MAK
Ví4 v M-
1'iinmíM delto pozor na
tasí dťfilíež!
Ni-iicclifí! JI y(1fclitít Myl iii&ícte dw
ktatriohr laciný UUUterf zatne!
v-mu Kl(!(liáti( valí ňrMtrle Je t
mfij vynSIr Jmenuje e ''MKDW-ISÍ
KKK SYM'Yn Dá c jakožto HklV
dek 1o kurpfku a luinrtí v&cchiiy cíjmmL'
jíinlky na l-ilc(cli a ve hnfwlt-cKTj
'l'H ne ním vvkuřují kurníky a zabije
v&ecltuy f fiidfky vílu Mníce kU-ré m
v trhlinách n icri rkny nalézají Za
UMi to vejce rudm fe vykoná co
ttbora u veden v a kdyí by ae m-oavídf!
lo tak UuMému ocbotuA vrátím Julio
pf!tif'c tlena va ire Je 1150 tucet plil
tuctu 85 centu Híla vejce vydrží H nič
KÍcfi 1'říložte bankovní poukázku tia
takový obuou mnoho-li vajec chcete a
Já vám je ssaChi hned x exprcnuu
Ochotní odixsvím na víi-cky dotazy
muč zalané Přiložte 2-ct známku na
odpovčd4
40tí JOS Kl ItXNKK VVatNon Neb
i
ií
I
PrÉ se ni farma
o 20 akrech a pěknými výstavnost
mi ve výletním městečku Algon
quin McIIenry Co III 40 mil
od Chicaga Nové stavby dům
o jednom poschodí 28x46 st dvě
siáje o 34x40 st a 16x20 st ce
mentový skleppodtzdívky artéská
voda ovocný sad vinice pastva
lesík a 16 akrů pole Cena 15300
1'olovice hotově ostatní dle úmlu
vy 1'odrobootiti sdělí Jan Janák
1193 So Spaulding ave Chicago
111 31tí
EIox Vavřičlm
česKó pzíM jÉatttl
Ií
v HoiioKtccI Ho Diik
Má na prodej krásné pozemky v
Koscbud reservací Cena od I400
do 2ooo 1'oremky té aamé ja
kosti se prodávají v sousedních
okresích za Ja 000 až f 5000
I?r I"V VAVťllřK A
f A
V W Kathman J U Keller fi
1 1 c '
33— u 9 vom
IlQdeljDl Dáslfi
Zimíláiu zdaruia molo
kriÍHiift llliiHtrovnnó cen-
niky huduhnich ndalrojQ
Kriinnit plnna orirtinv
foli kucí iirtMtrolit IioiihIu
prnvd fi-nkó barinoniky koncurtiny a J
Neblížil ceny
Výhradní lodnnlcl V F Červený a
Hynovó nvftofidtTiych liudebnick ná-
itroJQ rmtenned
LOUIM VITAK
SifiS m WabitNh AvoH ClilcaitO 111
4
Losm & Buildiiiir
oaoclation
v Hee IJuilding
81 rok nliirá a nejaturll vo inťutft
eiiii
půjčky na měsíční splátky a při
pisuje k dobru dividendy půlletně
při O procentech ročně na úspoře
né obnosy
Ileo M Natthiirer tajemník
Kvilth omažakd úřadovna V řínle liafi
S6v24ul U
Úeská lókárna a pošta
Zdarma
§A ) krásný ná-
aicuiiy
kalendář
a Metliojm W-
nem neb
o
r
líliiíwílii
v
"v
fv
km iImi-i
A V Keulijr
lrodl v vťl
kiui i v malťin
Vybláleoý Uk4rnk pro mjupravutjil
pi% a i rvt-fptq Tet u iťrturQ
Louis IJorkiL
ieský právník a veřejný notář
1U M V Ut lttlart Omaba
V lk4 ui uJkHLU mi i 4„ fco4
K4 t iHitioU! rada ( iui
ti'uUh íiu! h mia i„ 41 I
I
l i
1