í ' A
t
l I
i
Ji
r t
M
i
' i
r
1
I V 1
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA Ž
i
KAPITOLA 4
AUfltít ni cara v fiíiil
Olga kksla v hlubokém pohnuli
na divan a a stůl pukali
"Vkwj i kooecí Můj osud Jest
rozhodnutí" — leptala si v tichem
pláči "Milionové mak budou jed
09U závídítí a ji potají pláčí po
tají trpím I'
lírabi Ostrov vstoupil rychlmí
kroky do pokoje
♦'Uchopil kalina za rameno
v&cftk pohonilo pravil
"Vidli jem tvou pohanu A
jí zbabělec miluji ti přes to
ttejoi horoucol i vřelel Záporné
ou oa vle co it přihodilo nikdy
ani jedinkým slovem se nezmíním
0 tom co přihodilo pojď jenom
se mnou oásleduj moc Dvéře
jsou otevřeny oikdo nám nebude
v cestl před carem vlichoi v
úslavi ft a kryli svit jest oám ote
vřeni" Knižná podilena vyskočila i
divanu a bojácné ae krčila do vý-klenku-
"Vzdalte fa odtud hrábl ne-
1 mim vál více alyleti Známost
nale tyla pomíjejícím snem Důb
určil mni velikou povinnost —
mám cblažítí miliony"
lírabi se dal do emícbu
"Toťlílená řcCí" pravil mrzutí
"Jakž mohly v nevínnédívtí duli
tvé vzoikoocti takové myllénkyl
Car chet mítí miloitoici a až le
tvé křísy nasytí poSle t£ do olo
vlocb tání na Sibiř kde při
práci v dolech f jinými tvými
předchodkyolmí zahyoei Chcel lí J
oblasti miliony za cenu ivá vlaiť
oí bia£enoiti povím ti já co byl
mtl% dllHl Vdechni do nCho jed
i zniS tyrana miliono Anebo mu
ilib v(e co mu albiti molei a
žádej za to aby dal ivérou lidu
ivobodu—uvidíf jak i ti vyimťje
dootí— a tvá roka bczdtky táhna
po dýce boi&ujcMi ivOj lid
onen národ jehož jii dcerou pak
mos náileduj" buď ženou poíeiť
nou a ukaž ruským Ženám jak
mají za ivobodu umíratil Nad ži
votem carovým jeit pronesen
loud jho nikdy nebude! — já
tornu zabráním a zabrání tomu též
tisícové mých soudruhu
"Mrabé z vás mluví horečka
Žádáte ode mne látku ačkoli mi'
lovati vás nemohu Nechte mne o
samotí Nepronásledujte mne
více líce budu hledatí ochrany a
krásná vale hlava skutálí se do
prachu Nafie cesty rozelly se
tehdy když vás zavřeli do vízení
a vypálili vám znak sprostých zlo
čínco # ♦
"Jsem nevinen Olgo přísahám
tí že jsem nevinen" — - zaúpd
hrabf-
"Uvčřím vám to ale moje duie
potřebuje klidu nechoďte ke mni
více — bojím se vás strachuji se
před vámi a nechci vás vídití''
"To praví Olg moje Olga jež
jft&tiS před krátkým časem tik roz
touženi rnae vždy očekávah? Ale
ovlem Olgo tys ctižádostivá
chtčla bys býti caíící - ale nebu
del to ti přisahám já hrabi Ivan
Oitrovl Onen ledívý mut ne vy lei
JoCtd i 1'ařížo budel moci mu
aáhy illbatí krev M£j se na po
aoru aby se moje láska v srdci
mim nepromčnila v nenívlsť!"
"Odtjdíiel Odfcjdítil" pravila
knUna neirpčlivé a ukáisla rukou
na ílvťlc
"Dobře po)du ale přijdu la
králko tase a šeptám st li snová
dud li man mllovsilř''
KnIZna se odvrátila hrábl Ivn
Oiirov pik odniÍfnf ml volnými
kroky vylel i pokojn
V srdci tíhl palltvou holost
rád by se kvapem vrátil k dívce a
uchopit ji v ohjM i odvedl jl
a sebou M i
Al nemohl tsk bČinití
íeí lei jako lílenec který neví
co Činí
Belei ee ichodfl octl eena ulici
obrátil } k lírokýrn boulevardfim
a vzpamatoval se teprva v tom
okamžiku když lid provolával
jméno carovo
"Wíjíždl car sláva carovi" kil
čela sterá a sterá ósta Skuteční
přijížděl sem car Alexandr 11 se
stující pod jménem Muravlv Pa
řížský lid poznal ho i v soukromé
ekvípáži
"Sláva carovil Sláva!" ozývalo
se ulicemi
Ostrov náhle se zarazil jakoby
byl bleskem zasažen a zmateni
se díval na blížící se ekvípáž
"Ah! Svobodný lid írancouzské
republiky tedy provolává slávu
tyranovi t Co to má býti?" hučel
si do vousů hluboce rozkvalcn
"Místo aby uvítali ho se zbraní
anebo aby mu zakázali aby nedo
tekl se pfidy svobodné říše svými
nohami za nimiž veze se jen
zkáza ' a zmar vítají ho slávou!
Lid tento by víru zasloužil abych
po nčm střelili Zhyfl tyraoel
Zhyfl za to že jsi mé srdce usmrtili"
Sáhl rozčileni do kapsy a vy
táhl krátký revolver
V tom zstřeskl výstřel
Kule zahvízdla tčsni kolem ca'
rovy tváře
Koni do kočáru carova zapřa
žení ae plašili a divoce sebou Éku-
bali
1'olícejní strážníci a procházejí'
cí se lid hrnul srk povozu carovu
utilili koni a policista se tázal
ncoMí car porsoío
Car e úsmivem mu odvitils
"Moi bule neublížil"
Ptk pokynul kočímu a kočár
ujíždil rychle dále jakoby se ani
nebylo níc přihodilo
lírsbi Ostrov tisknul v kapse
revolver Dyi vleček rozčilen
Na výjev právě popsaný díval
se překvapením
Nikdo ho pfedelel
Ale kdo? '
Policisté i procházející se obča
né hledali útočníka na vle:h stra
nách ale nenašli ho
Výstřel byl vypálen z nikterého
okna
ilrabi Ostrov mrzuti potřásl
hlavou a zlostni si bručel že z
"Jednooké sovy" vyslali oa cara
střelce proklatí {patného
"Ale nebyl to výstřel poslední"
pravil si temni a sklopiv hlavu na
prsa pustil se dále lirokými bou
levardy #
Zpráva o atentátu rozlétla se po
Paříži i rychlostí blesku
Celé misto ihued zvidilo že
předcházejícího dne uprchl z pa
řížského vizení kníže Oupuy a
ruský hrábl Ostrov který a ním
sdílel jednu celu
Hozurní se že je ihned hledali
Palác Dupuyův byl obklopen
strážníky ale neobjevil se rde ani
Uupuy sni Ostrov
Také v kičmi "u jednooké o
vy" vykonala policie velikou pro
hlídku dl satčeni byli celkem dva
vlsllí délnítUltřl učinili žádných
prnksin
Xa hodinu vlsk museli býli pro
puttinl na svobodu neboť dovedli
hodoovř rnýml svidky prokáiatl
t jsou jil čtyři léla v řádné práci
a le v lu dobu kdy se ateulái při
hodil byli )ltl v dílnách
Kntine Úolgoruka si podltlla
kdyl ji oinamovsll správu o alen
láiu
liyta svsioivsil ptesvidbns It
Atočnliitm byl hrsbl Oiirov
Ale tiHroulila si o lom slova
promluvili
Nezmínila se ani o tom le hra
bi byl a oí a že jí vyhrotivši
PaříŽití bídníci mil) velmi dob
ti ů kryty
Policie Je mohla hledali mohla
vypisovali na ni ceny vláda pak
mohla detektivům rozdávali fády
— Žádný příslutoík cechu nepadl
jím do rukou
Tentokráte míli achozi v nej
tkvllejlím hotelu pařížském v
"Imperiál'' Kullí se d l)npy
Ostrov a ostatní vůdcové
Vlichoi bylí odiní v bezvadné
salonní laty t sjeli se zde nená
padní v krásných kočárech
Nikdo by o nich neřekl ba ani
by si nelrouíal o nich myslili Že
by byli policií stíháni
Dupuy první promluvil
"Provést! atentát vzal na sebe
Murr bývalý sluha naleho přítele
Uardařekl Dupuy "Ale bam
bitka z níž po caru střelil byla
přilil nabita a pfí výstřelu strhla
ruku Murrovu i ránu i obře míře
nou Kule letila carovi tisol ko
lem hlavy"
"iJudoucn! bych nerad takové
vlci Murrovi sviřoval" namítl
Ostrov "Moje ruka je mnohem
klídnijiía jístljSÍ než Murrovi"
"Car odcestoval včerejlím ve
černím rychlíkem z Paříže" řekl
Dupuy "Nový atentát na podi
írancouzské nelze víe ' učíniti
Vvkooání rozsudku nad carem
proneseného musíme ledy na ne
určitou dobu odložíti Policie
stopuje a pátrá lid jest umllc
rozčilován časopisy líčí cara Ale
xandra II jako poloboha — čas
není tedy cílům nalim příznivý
Navrhují tedyctční přátelé abyste
čss než se nynljlf rozčilení utilí
obrátili v můj prospěch Přispějte
mni abych si mohl přivést! sem
do Paříže komtessu Zuzanu Leva
lovou po jejíž boku nabyl bych
díívljlí tvé Živosti Pojďte se
mnou do Vídni zahrajme si tam
velikou a skvilou komedii a vlá
kejme Zuzaou do svých sítí Pak
budeme následovat! hrabite Ostro
va třebas i do Ruska podkopáme
zimní palác vyhodíme ho do po
vltří vypovlzence aibířské přive
deme domů a pak nastane v Hu
šku svoboda a rovnost národů!"
Lituji velice že se nemohu k
vám připojit!" odvětit Ostrov
"Jako táhne knížete Dupuye žen
ské srdce do Vídni tak zase zdr
žuje mne zde v Paříži touha po
dobná Car chce učinili předmlt
mé první lásky tvou milenkou
Divče ono jest jediným dititem
jest vychováno tady v Paříži kde
mu rozum spletou Tuto dívku
chci si zachránit! pro sebe— anebo
i zabijul Jdete si a Dupuyeml Já
se v Paříží Policie nebojím Vím
že rovoiž nebojíte ale Dupuy
přece řekl že nái hledají velmi
Přisni PřHi vám Itistí Ve vi
zení napsdfa mne myllénka — než
se vrátíte bude vypracována Vy
volím nitroglycerinovou bombu!
Ilodíme ji carovi do kočáru tiko
vým způsobem zničíme nepřítele
lidul To bude působili! To bude
idilení v okolí tyranovi!1'
"Nitroglycerio?" zabručelo ni-
kolik hlasů "Co je to? Je to
bomba? Vrslcdný nástroj?''
"Vražedná bomba Zatíženi jejl
nemohu prorrsditi protože ji mu
lim vyskoulcti Podaří II se mni
— a také se mni to podali! —
lOdlme ji jsko mlč tam co chce
lite vyhodili do vtduchti anebo na
toho koho chceme roitrhsti na
kusy! První tikovou pumu dosti'
ne ruský csr Alexmdr II ni to
pHuháml''
"Kdo se mnou půjde do viď
ůéř látal se Dupuy
J tylo jich přllomao sl a vsiclc
ni krom! OMrova byli ochotni
doprováirtl Dupuye do Vídni a
setrvali ti něho pokud komisní
utini Levitova nebude jho
fenou
"Neiipomlnejnte laké f musí
n e i lisrdi vysvobodili V dnel
nich línech vldnskí?h jsem se
dočetl te simuluje llifoslvf chce
kdekoho malovsii a přece nedove
de učinili ani edíný pravidelný
tah Ititcem Lékaři t vídenských
nemocnic se prou tvrdí Že v ne
moci zspomnll malovali Aviak
líard oíkdy nemil Itčlce ani v ru
koul Slylel jsem že malířský
diplom byl mu poslán z vioárny
"u jednooké sovy" Přes to vlik
simuluje staví se líleoým aby ae
dostal místo do žaláře do blázince
zachránil se před líben lei
toho se domnívám že má rozum
velmi dobrý neboť z blázince jest
útčk mnohem snadnijll nežli z vi
zení a dojista jest přesvědčen o
tom že my osudy jeho pozorné
sledujeme"
Pařížltí stíhaní — Dupuy a
Ostrov — ursdíli se následovní
Dupuy i oČkolika soudruhy o-
debéře se do Vídni vysvobodí
Darda a zahájí boj— proti komtes-
se Zuzan!
Ostrov zůsline v Paříži udrží
spojení a hosty "Jednooké sovy"
a bude pokračovali v boji — proti
kolžni Dolgoruké
Která i téchto dvou byla tižlí?
Komtessa Zuzana byla dpi o i
svobodna
Knižnu Dolgorukou miloval car
KAPITOLA 3
Šílený malíř
fíeditel vídenského blázince do '
slal rancouziké psaní podepsané
učencem Dejeantem
V dopise onom psal mu De
jeante že ředitel blázince avato
míchalského v Paříži dlí nyní ve
Vídni že alylcl podivuhodný při
bili malíře Díjona Mirooa který v
nemoci své nadobro zapomoll
malovatí A' prosil ředitele blá
zince aby mu dovolil podivuhod
ného Klence tohoto navitíviti
Jest velice přirozeoo že ředitel
vídefiského blázince ihned odpo
vidil Francouzi a že ho velmi
zdvořile pozval
Druhého dae objevil ae u ředi
tele vídefiského blázince elegantní
páo v zlatých okulárccli a před
stavil se jakožto profesor Do-
jeante
Tento pán v zlatých okulárech
byl provázen v Ir mi oddčleními
pařížský učenec pokyvovat vlade
hlavou chválil vzorné zařízení
nemocnice byl plný uznalosti k
vldomostein lékařů ástavnlch-aŽ
posléze vstoupili do celly milíře
Mirona Dijona
Dijon Mironiak víme byt llard
anebo jeitl spíle — Kskobedo
liyl vleček přepadlý a vyhublý
tváře nemil Žluté ale lcdivé7
na otázky mu kladené odpovídal
krátce i nervosni — bylo tudíž
tižko uvlřiti že by byi při zdra
vém rozumu
V koutl u okna stál podstavec
malířský na nim bylo na rámci
napjaté plátno
"Vy jste Francouz?'' — lázal se
Pařížan se zlatými okuláry na
nose
"Ovlcm žer — odpovldilĎiřd
krátce
♦Pařížan?"
"Ano"
"Jmenujete se Dijon Miron?''
"Tak jest"
"Jste malířem?"
"Ano jsem!"
fteditel blázince ho přerulil
"Lie jmenuje se liard a jest
sprostým vrahem ale přen to jest
malířem tolik mu včlime To ne
může býli jeho manil'
Princoutský páa se slitými
brejlemi olirálil se k vrchnímu lé
káři ó uviilmu který ho doprová
set a prosil ho o povoleni aby
mohl asi děné! minul pobýli i ne
mocným samoten
Za deset minut pik le mu řekne
své přesné mlulnlo nemocném
Lékiřl -nechápili právi prot
by mil pillliky učenuo a Asiati a
nemocným o ssmoll ale i pouhé
sdvořiloiii neodporovali tomuio
pláni a vytli se ivllnlčky
Kdyl (iiucouiiký host osimot
oli l llirdem v celli poklepat dů
viru! nemocnému oa rameno
fekl mu
"Znál mne?''
♦Ne"
"Opravdu?"
"Ne neznám''
"Jsem Dupuy"
Nemocný ae udiveni oa nlho
podíval
"Nu to bych byl nikdy neřekl"
"Vil proč jscmpříicl?''
"Myslím si to"
"Vysvobodím tí"
"Viru jest jíž čas Již jsem syt
tich neui lálých studených sprch
mléka a rýžové kale Kdybyste
mne zde jciti dlouho nechali lu
opravdu bych se zbláznil"
"Jaký jest dozor?"
"Jitin vizeH mne střeží nad
míru pečlivi
"Dochází sem koiz?"
"Chodí jích sem i více Vždyť
zde lidé umírají skoro denol jest
jich tady Iřcba"
Dupuy vytáhl z pod pláltl balí
ček ♦ Ualíček tento obsahuje kolž
ské laty klobouk a holičské náči
ní Obituj své svobodi tyto kníry
a budel moci beze vlech překážek
projiti branou zejméaa vyjdel-ii
za soumraku Zde mál také pení
ze vsedni hned do kočáru a jeď
do hotelu "u modré hvizdy' tam
čekám oa tebe se svými soudruhy
Připravujeme veliké vici Umiu
vili jsme se že vyhodíme ruského
cara do povltří Pasy cestovní do
Uuska máme připraveny! na tebe
jsme při tom myslili jest to tedy
ncjleplf příležitost abya zmizel ze
zemi kde ti již znají"
"Podnik tvůj mne ani trochu
neuvádí v nadficní" odpovldll
Dard — "My jsme již vllfií díl
Života svého prožilí potřebujeme
spíle klidu a odpočinku Po
Kusku nám vlastni nic není od
vezte mne nazpčt do Paříže tam
se již rád prožebrám vzduchu ža
lářního a nemocničního jsem již z
celé dule syt"
Kniže Dupuy se mrzuti Ikrabal
za ulíma
"A jé spoléhal na tebe Že ti
iviřím vedení v Kusku — tam bu
del moci býti opit pánem já pak
že půjdu a podstoupím boj za Zu
zanu Levalúvou bez níž nemohu
Žiti"
"Ncch té Zuzany! Jenom jl
mohu dčkovati za to Že zde teď
sedím ačkoli nikdy jsem ao proti
ní ncprohřelil Její spoluvinnicl
byla Markéta Pehérová rád bych
tu bledolící paní dostat jelli do
rukou nežli z Vídni so vzdálím!"
"Jakmile opustil tento dusný
vzduch budel rázem jinak tnluvi-
ti Potřebuji náměstka energi
ckých rukou cesty do Uuska ne
mohu zanechali Moi oice ruský
car nikdy neublížil ale já chci
pomoci jednomu hodnému Kuso
ví hra 1)6 li Ivanu Oslrovovi"
"Dobrá uvidíme jik to bude
jen co odtud vyklouznu"
Dupuy zadíval se oa mallřiký
podstavec
"To jest tvé dílo? ' tázal se i
rtsmlvem
Uard přisvidčil hlavou
"Ano hraji zde tu komedii
vlichni lékaři ve Vídni mne plili!
obdivovit že dovedu nikdy roz
umní myslili a mluvili ale že ne
mám hodinku tak jasnou abych
umU maloviti"
"Vždyť jti lomu nikdy neroz-
umétl"
"Nu — Mni nedíi pravdu v
Mexiku jsem malovat krvi unifor
my vojenské a půdy po niž voj
sko prchalo"
♦To bylo it dávno Ilarde
Ant neni na lo dobře vipomlnsli
jako ji na své knlleclvi nerad
vspomíolm VeCer ledy budeme
Čckill na tebe "u modré hvltdy''
"Nebudu li přistižen lu přijdu
jisti"
Dupuy pudil Ilitdovl ruku
od(hátr
Za dveřmi stá!) nemocniční lé
kati a čekali a velikým lájmsiu na
výrok itaocousikétio učence
