Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (May 3, 1905)
í ' A t l I i Ji r t M i ' i r 1 I V 1 CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA Ž i KAPITOLA 4 AUfltít ni cara v fiíiil Olga kksla v hlubokém pohnuli na divan a a stůl pukali "Vkwj i kooecí Můj osud Jest rozhodnutí" — leptala si v tichem pláči "Milionové mak budou jed 09U závídítí a ji potají pláčí po tají trpím I' lírabi Ostrov vstoupil rychlmí kroky do pokoje ♦'Uchopil kalina za rameno v&cftk pohonilo pravil "Vidli jem tvou pohanu A jí zbabělec miluji ti přes to ttejoi horoucol i vřelel Záporné ou oa vle co it přihodilo nikdy ani jedinkým slovem se nezmíním 0 tom co přihodilo pojď jenom se mnou oásleduj moc Dvéře jsou otevřeny oikdo nám nebude v cestl před carem vlichoi v úslavi ft a kryli svit jest oám ote vřeni" Knižná podilena vyskočila i divanu a bojácné ae krčila do vý-klenku- "Vzdalte fa odtud hrábl ne- 1 mim vál více alyleti Známost nale tyla pomíjejícím snem Důb určil mni velikou povinnost — mám cblažítí miliony" lírabi se dal do emícbu "Toťlílená řcCí" pravil mrzutí "Jakž mohly v nevínnédívtí duli tvé vzoikoocti takové myllénkyl Car chet mítí miloitoici a až le tvé křísy nasytí poSle t£ do olo vlocb tání na Sibiř kde při práci v dolech f jinými tvými předchodkyolmí zahyoei Chcel lí J oblasti miliony za cenu ivá vlaiť oí bia£enoiti povím ti já co byl mtl% dllHl Vdechni do nCho jed i zniS tyrana miliono Anebo mu ilib v(e co mu albiti molei a žádej za to aby dal ivérou lidu ivobodu—uvidíf jak i ti vyimťje dootí— a tvá roka bczdtky táhna po dýce boi&ujcMi ivOj lid onen národ jehož jii dcerou pak mos náileduj" buď ženou poíeiť nou a ukaž ruským Ženám jak mají za ivobodu umíratil Nad ži votem carovým jeit pronesen loud jho nikdy nebude! — já tornu zabráním a zabrání tomu též tisícové mých soudruhu "Mrabé z vás mluví horečka Žádáte ode mne látku ačkoli mi' lovati vás nemohu Nechte mne o samotí Nepronásledujte mne více líce budu hledatí ochrany a krásná vale hlava skutálí se do prachu Nafie cesty rozelly se tehdy když vás zavřeli do vízení a vypálili vám znak sprostých zlo čínco # ♦ "Jsem nevinen Olgo přísahám tí že jsem nevinen" — - zaúpd hrabf- "Uvčřím vám to ale moje duie potřebuje klidu nechoďte ke mni více — bojím se vás strachuji se před vámi a nechci vás vídití'' "To praví Olg moje Olga jež jft&tiS před krátkým časem tik roz touženi rnae vždy očekávah? Ale ovlem Olgo tys ctižádostivá chtčla bys býti caíící - ale nebu del to ti přisahám já hrabi Ivan Oitrovl Onen ledívý mut ne vy lei JoCtd i 1'ařížo budel moci mu aáhy illbatí krev M£j se na po aoru aby se moje láska v srdci mim nepromčnila v nenívlsť!" "Odtjdíiel Odfcjdítil" pravila knUna neirpčlivé a ukáisla rukou na ílvťlc "Dobře po)du ale přijdu la králko tase a šeptám st li snová dud li man mllovsilř'' KnIZna se odvrátila hrábl Ivn Oiirov pik odniÍfnf ml volnými kroky vylel i pokojn V srdci tíhl palltvou holost rád by se kvapem vrátil k dívce a uchopit ji v ohjM i odvedl jl a sebou M i Al nemohl tsk bČinití íeí lei jako lílenec který neví co Činí Belei ee ichodfl octl eena ulici obrátil } k lírokýrn boulevardfim a vzpamatoval se teprva v tom okamžiku když lid provolával jméno carovo "Wíjíždl car sláva carovi" kil čela sterá a sterá ósta Skuteční přijížděl sem car Alexandr 11 se stující pod jménem Muravlv Pa řížský lid poznal ho i v soukromé ekvípáži "Sláva carovil Sláva!" ozývalo se ulicemi Ostrov náhle se zarazil jakoby byl bleskem zasažen a zmateni se díval na blížící se ekvípáž "Ah! Svobodný lid írancouzské republiky tedy provolává slávu tyranovi t Co to má býti?" hučel si do vousů hluboce rozkvalcn "Místo aby uvítali ho se zbraní anebo aby mu zakázali aby nedo tekl se pfidy svobodné říše svými nohami za nimiž veze se jen zkáza ' a zmar vítají ho slávou! Lid tento by víru zasloužil abych po nčm střelili Zhyfl tyraoel Zhyfl za to že jsi mé srdce usmrtili" Sáhl rozčileni do kapsy a vy táhl krátký revolver V tom zstřeskl výstřel Kule zahvízdla tčsni kolem ca' rovy tváře Koni do kočáru carova zapřa žení ae plašili a divoce sebou Éku- bali 1'olícejní strážníci a procházejí' cí se lid hrnul srk povozu carovu utilili koni a policista se tázal ncoMí car porsoío Car e úsmivem mu odvitils "Moi bule neublížil" Ptk pokynul kočímu a kočár ujíždil rychle dále jakoby se ani nebylo níc přihodilo lírsbi Ostrov tisknul v kapse revolver Dyi vleček rozčilen Na výjev právě popsaný díval se překvapením Nikdo ho pfedelel Ale kdo? ' Policisté i procházející se obča né hledali útočníka na vle:h stra nách ale nenašli ho Výstřel byl vypálen z nikterého okna ilrabi Ostrov mrzuti potřásl hlavou a zlostni si bručel že z "Jednooké sovy" vyslali oa cara střelce proklatí {patného "Ale nebyl to výstřel poslední" pravil si temni a sklopiv hlavu na prsa pustil se dále lirokými bou levardy # Zpráva o atentátu rozlétla se po Paříži i rychlostí blesku Celé misto ihued zvidilo že předcházejícího dne uprchl z pa řížského vizení kníže Oupuy a ruský hrábl Ostrov který a ním sdílel jednu celu Hozurní se že je ihned hledali Palác Dupuyův byl obklopen strážníky ale neobjevil se rde ani Uupuy sni Ostrov Také v kičmi "u jednooké o vy" vykonala policie velikou pro hlídku dl satčeni byli celkem dva vlsllí délnítUltřl učinili žádných prnksin Xa hodinu vlsk museli býli pro puttinl na svobodu neboť dovedli hodoovř rnýml svidky prokáiatl t jsou jil čtyři léla v řádné práci a le v lu dobu kdy se ateulái při hodil byli )ltl v dílnách Kntine Úolgoruka si podltlla kdyl ji oinamovsll správu o alen láiu liyta svsioivsil ptesvidbns It Atočnliitm byl hrsbl Oiirov Ale tiHroulila si o lom slova promluvili Nezmínila se ani o tom le hra bi byl a oí a že jí vyhrotivši PaříŽití bídníci mil) velmi dob ti ů kryty Policie Je mohla hledali mohla vypisovali na ni ceny vláda pak mohla detektivům rozdávali fády — Žádný příslutoík cechu nepadl jím do rukou Tentokráte míli achozi v nej tkvllejlím hotelu pařížském v "Imperiál'' Kullí se d l)npy Ostrov a ostatní vůdcové Vlichoi bylí odiní v bezvadné salonní laty t sjeli se zde nená padní v krásných kočárech Nikdo by o nich neřekl ba ani by si nelrouíal o nich myslili Že by byli policií stíháni Dupuy první promluvil "Provést! atentát vzal na sebe Murr bývalý sluha naleho přítele Uardařekl Dupuy "Ale bam bitka z níž po caru střelil byla přilil nabita a pfí výstřelu strhla ruku Murrovu i ránu i obře míře nou Kule letila carovi tisol ko lem hlavy" "iJudoucn! bych nerad takové vlci Murrovi sviřoval" namítl Ostrov "Moje ruka je mnohem klídnijiía jístljSÍ než Murrovi" "Car odcestoval včerejlím ve černím rychlíkem z Paříže" řekl Dupuy "Nový atentát na podi írancouzské nelze víe ' učíniti Vvkooání rozsudku nad carem proneseného musíme ledy na ne určitou dobu odložíti Policie stopuje a pátrá lid jest umllc rozčilován časopisy líčí cara Ale xandra II jako poloboha — čas není tedy cílům nalim příznivý Navrhují tedyctční přátelé abyste čss než se nynljlf rozčilení utilí obrátili v můj prospěch Přispějte mni abych si mohl přivést! sem do Paříže komtessu Zuzanu Leva lovou po jejíž boku nabyl bych díívljlí tvé Živosti Pojďte se mnou do Vídni zahrajme si tam velikou a skvilou komedii a vlá kejme Zuzaou do svých sítí Pak budeme následovat! hrabite Ostro va třebas i do Ruska podkopáme zimní palác vyhodíme ho do po vltří vypovlzence aibířské přive deme domů a pak nastane v Hu šku svoboda a rovnost národů!" Lituji velice že se nemohu k vám připojit!" odvětit Ostrov "Jako táhne knížete Dupuye žen ské srdce do Vídni tak zase zdr žuje mne zde v Paříži touha po dobná Car chce učinili předmlt mé první lásky tvou milenkou Divče ono jest jediným dititem jest vychováno tady v Paříži kde mu rozum spletou Tuto dívku chci si zachránit! pro sebe— anebo i zabijul Jdete si a Dupuyeml Já se v Paříží Policie nebojím Vím že rovoiž nebojíte ale Dupuy přece řekl že nái hledají velmi Přisni PřHi vám Itistí Ve vi zení napsdfa mne myllénka — než se vrátíte bude vypracována Vy volím nitroglycerinovou bombu! Ilodíme ji carovi do kočáru tiko vým způsobem zničíme nepřítele lidul To bude působili! To bude idilení v okolí tyranovi!1' "Nitroglycerio?" zabručelo ni- kolik hlasů "Co je to? Je to bomba? Vrslcdný nástroj?'' "Vražedná bomba Zatíženi jejl nemohu prorrsditi protože ji mu lim vyskoulcti Podaří II se mni — a také se mni to podali! — lOdlme ji jsko mlč tam co chce lite vyhodili do vtduchti anebo na toho koho chceme roitrhsti na kusy! První tikovou pumu dosti' ne ruský csr Alexmdr II ni to pHuháml'' "Kdo se mnou půjde do viď ůéř látal se Dupuy J tylo jich přllomao sl a vsiclc ni krom! OMrova byli ochotni doprováirtl Dupuye do Vídni a setrvali ti něho pokud komisní utini Levitova nebude jho fenou "Neiipomlnejnte laké f musí n e i lisrdi vysvobodili V dnel nich línech vldnskí?h jsem se dočetl te simuluje llifoslvf chce kdekoho malovsii a přece nedove de učinili ani edíný pravidelný tah Ititcem Lékaři t vídenských nemocnic se prou tvrdí Že v ne moci zspomnll malovali Aviak líard oíkdy nemil Itčlce ani v ru koul Slylel jsem že malířský diplom byl mu poslán z vioárny "u jednooké sovy" Přes to vlik simuluje staví se líleoým aby ae dostal místo do žaláře do blázince zachránil se před líben lei toho se domnívám že má rozum velmi dobrý neboť z blázince jest útčk mnohem snadnijll nežli z vi zení a dojista jest přesvědčen o tom že my osudy jeho pozorné sledujeme" Pařížltí stíhaní — Dupuy a Ostrov — ursdíli se následovní Dupuy i oČkolika soudruhy o- debéře se do Vídni vysvobodí Darda a zahájí boj— proti komtes- se Zuzan! Ostrov zůsline v Paříži udrží spojení a hosty "Jednooké sovy" a bude pokračovali v boji — proti kolžni Dolgoruké Která i téchto dvou byla tižlí? Komtessa Zuzana byla dpi o i svobodna Knižnu Dolgorukou miloval car KAPITOLA 3 Šílený malíř fíeditel vídenského blázince do ' slal rancouziké psaní podepsané učencem Dejeantem V dopise onom psal mu De jeante že ředitel blázince avato míchalského v Paříži dlí nyní ve Vídni že alylcl podivuhodný při bili malíře Díjona Mirooa který v nemoci své nadobro zapomoll malovatí A' prosil ředitele blá zince aby mu dovolil podivuhod ného Klence tohoto navitíviti Jest velice přirozeoo že ředitel vídefiského blázince ihned odpo vidil Francouzi a že ho velmi zdvořile pozval Druhého dae objevil ae u ředi tele vídefiského blázince elegantní páo v zlatých okulárccli a před stavil se jakožto profesor Do- jeante Tento pán v zlatých okulárech byl provázen v Ir mi oddčleními pařížský učenec pokyvovat vlade hlavou chválil vzorné zařízení nemocnice byl plný uznalosti k vldomostein lékařů ástavnlch-aŽ posléze vstoupili do celly milíře Mirona Dijona Dijon Mironiak víme byt llard anebo jeitl spíle — Kskobedo liyl vleček přepadlý a vyhublý tváře nemil Žluté ale lcdivé7 na otázky mu kladené odpovídal krátce i nervosni — bylo tudíž tižko uvlřiti že by byi při zdra vém rozumu V koutl u okna stál podstavec malířský na nim bylo na rámci napjaté plátno "Vy jste Francouz?'' — lázal se Pařížan se zlatými okuláry na nose "Ovlcm žer — odpovldilĎiřd krátce ♦Pařížan?" "Ano" "Jmenujete se Dijon Miron?'' "Tak jest" "Jste malířem?" "Ano jsem!" fteditel blázince ho přerulil "Lie jmenuje se liard a jest sprostým vrahem ale přen to jest malířem tolik mu včlime To ne může býli jeho manil' Princoutský páa se slitými brejlemi olirálil se k vrchnímu lé káři ó uviilmu který ho doprová set a prosil ho o povoleni aby mohl asi děné! minul pobýli i ne mocným samoten Za deset minut pik le mu řekne své přesné mlulnlo nemocném Lékiřl -nechápili právi prot by mil pillliky učenuo a Asiati a nemocným o ssmoll ale i pouhé sdvořiloiii neodporovali tomuio pláni a vytli se ivllnlčky Kdyl (iiucouiiký host osimot oli l llirdem v celli poklepat dů viru! nemocnému oa rameno fekl mu "Znál mne?'' ♦Ne" "Opravdu?" "Ne neznám'' "Jsem Dupuy" Nemocný ae udiveni oa nlho podíval "Nu to bych byl nikdy neřekl" "Vil proč jscmpříicl?'' "Myslím si to" "Vysvobodím tí" "Viru jest jíž čas Již jsem syt tich neui lálých studených sprch mléka a rýžové kale Kdybyste mne zde jciti dlouho nechali lu opravdu bych se zbláznil" "Jaký jest dozor?" "Jitin vizeH mne střeží nad míru pečlivi "Dochází sem koiz?" "Chodí jích sem i více Vždyť zde lidé umírají skoro denol jest jich tady Iřcba" Dupuy vytáhl z pod pláltl balí ček ♦ Ualíček tento obsahuje kolž ské laty klobouk a holičské náči ní Obituj své svobodi tyto kníry a budel moci beze vlech překážek projiti branou zejméaa vyjdel-ii za soumraku Zde mál také pení ze vsedni hned do kočáru a jeď do hotelu "u modré hvizdy' tam čekám oa tebe se svými soudruhy Připravujeme veliké vici Umiu vili jsme se že vyhodíme ruského cara do povltří Pasy cestovní do Uuska máme připraveny! na tebe jsme při tom myslili jest to tedy ncjleplf příležitost abya zmizel ze zemi kde ti již znají" "Podnik tvůj mne ani trochu neuvádí v nadficní" odpovldll Dard — "My jsme již vllfií díl Života svého prožilí potřebujeme spíle klidu a odpočinku Po Kusku nám vlastni nic není od vezte mne nazpčt do Paříže tam se již rád prožebrám vzduchu ža lářního a nemocničního jsem již z celé dule syt" Kniže Dupuy se mrzuti Ikrabal za ulíma "A jé spoléhal na tebe Že ti iviřím vedení v Kusku — tam bu del moci býti opit pánem já pak že půjdu a podstoupím boj za Zu zanu Levalúvou bez níž nemohu Žiti" "Ncch té Zuzany! Jenom jl mohu dčkovati za to Že zde teď sedím ačkoli nikdy jsem ao proti ní ncprohřelil Její spoluvinnicl byla Markéta Pehérová rád bych tu bledolící paní dostat jelli do rukou nežli z Vídni so vzdálím!" "Jakmile opustil tento dusný vzduch budel rázem jinak tnluvi- ti Potřebuji náměstka energi ckých rukou cesty do Uuska ne mohu zanechali Moi oice ruský car nikdy neublížil ale já chci pomoci jednomu hodnému Kuso ví hra 1)6 li Ivanu Oslrovovi" "Dobrá uvidíme jik to bude jen co odtud vyklouznu" Dupuy zadíval se oa mallřiký podstavec "To jest tvé dílo? ' tázal se i rtsmlvem Uard přisvidčil hlavou "Ano hraji zde tu komedii vlichni lékaři ve Vídni mne plili! obdivovit že dovedu nikdy roz umní myslili a mluvili ale že ne mám hodinku tak jasnou abych umU maloviti" "Vždyť jti lomu nikdy neroz- umétl" "Nu — Mni nedíi pravdu v Mexiku jsem malovat krvi unifor my vojenské a půdy po niž voj sko prchalo" ♦To bylo it dávno Ilarde Ant neni na lo dobře vipomlnsli jako ji na své knlleclvi nerad vspomíolm VeCer ledy budeme Čckill na tebe "u modré hvltdy'' "Nebudu li přistižen lu přijdu jisti" Dupuy pudil Ilitdovl ruku od(hátr Za dveřmi stá!) nemocniční lé kati a čekali a velikým lájmsiu na výrok itaocousikétio učence