Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, March 22, 1905, Page 7, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    g £ přátelských kruhů g
0L1VIA Mínn- Ct redakce!
Opit uplynul jcdca rok do moře
minulosti a ním i mnohá naděje
do budoucností V mnohém oku
zaleskla ae alza zklamáni a moohá
domácnost ztratila spokojenost
vinou tohoto bídného vyděraČného
věta a nad jejím utěšeným kdysi
krbem rozhostil se mrak zhoubný
jenž se pokouší aby pohltil vše
co je pro lid a jeho živobytí Vy
dřiduchové ve své nenasycené
hrabivosti a lupičské vyděračnosti
nedbají kolik obětí svou vášní po
tom dollaru o Život připraví aniž
si všímají ubohých těch sirot jež
o Živitele píipravili Co jim jest
pó nich ať dělají pak budou mít
co jisti Vždyť oni také začali s
málem a nyní mají hromady zlata
Jen se podívejte trochu pod zá
voj pracující třídu lidu a tu zajisté
se pozastavíte nad tou bídou
Pak přestanete vychvalovat tu
americkou prosperitu i třmi do
brými časy Kde pak je zde ta
prosperita v čem se asi jeví a z
Čeho se asi líhne? Nejspíše nám
jí asi pěstují muíi jako J P
Morgan aneb 13 aer I Jinak to asi
není A takových je tu více pp
Cudahy Armour Swíft a jíní To
jsou ti páni jimž máme co děko
vat za tu naši paní prosperitu A
potom že nic a oni se zatím ho
lečkové onis starají: jak a co jim
máme vypěstovat a oni nám za to
dají co se jim uráčí Nu nediv
me se vždyť jsou to gentlemení!
Majíť baždé ráno schůzi a v té
nám určují ceny za naše zboží a
abychom neměli soužení hráti si
i penězi na schovávanou dají nám
hezky málo Tak nás zbaví stra
chu před zloději kteříž pak musí
jít na banky a dráhy Chtěj neb
nechtěj jen to dej zač my si pře
jem a buď spokojen Nu co tomu
říkáte? Vždyť ani v nebi se nebu
dou o vás tak starat jako tito pá
nové a proto si jich važte a ohý
bejte své hřbety pod tíhou práce
v potu tváři se dřete a všechu bídu
a ústrk snášejte Tak a nejinak
se těm pánům líbíte A tyto be
stie v lidské podobě neuprosíte
těch se musíte pěkně zbavit a z
jich osidel se dostat A tu si mno
hý asi bude lámat hlavu a bude
vynášet v koš! trochu toho šala
mounského rozumu jak se asi do
stat na kobylku tomu zpropade
nému trustu? Použijte j in zdravé
ho svého rozumu a ten vám ještě
ukáže bezpečnou čestu ven z těch
osidel té roty a pak se stanete vy
pány situace budete si sami dik
tovat ceny za své zboží a nebudete
k tomu potřebovat oněch pána
gentlemenů Pak jim přistřihnete
křídla aby je na dále tak ncrozpí
nali a drápy aby vám poslední
sousto od úst neurvalí
Ať se jen někdo pokusí aby
dostal jakýkoliv stroj který by
nebyl v drápech peněžního mono
polu V posledních několika le
tech čte se neustále v časopisech
co tu je spolčeno milionů a to jen
za účelem hrabivého zisku A
kdo to vše platí? Ovšem že far
mer Dělník stávkuje pro zvýše
ní denního platu své mzdy ať
jest zaměstnán v továrně na- ty
neb ony výrobky a když se mď
plat zvýší tu zase vyrabitele zvýší
o to cenu svých výrobků a spotře
bovali to musí chtěj neb nechtěj
zaplatit Tedy farmer platí těm
lupičům za pracovný lid A lupiči
ti jsou vŠestraofi chráněni zákony
a jak by ne když si zákony samí
dělají Tu pak není divu že je
farmer pod jich botou Ooi si
zskoupí řečníka v zákonodárně
který za pár tisícovek obalamutí
většinu kollegů a mají výhru vždy
jistoU Snadno mohou dávat tisí
ce když jim to přinese miliony
A proto se nemůžemo nadít ničeho
ani od našich slavných zákonodá
ren Každý vl že jc farmer zá
kladem celého průmyslu Živite
lem všech lích milionů lidí ano
Žo na něm spočívá celý základ
této země a pfece jest považován
za nic a každý umrněný plsařlček
otírá si ofl nečistý svůj nos A
přec takový nikfiuba ani neví jak
se koma loupe a kvetou li fazole
v zimě nebo v letě
Prasnadná jest věc aby se far
mer vyrval z drápů té loupežné
roty Myslím Že by měl mfti
farmer k íarmeru více důvěry Na
prvém pak místě nechť obrátí
zřetel svůj více na Školy a ať dají
dítkám svým více praktického
vzdělání Ať se zasadí o to aby
se hned-ve Školách obecných toho
více dbalo a pak dorost naší mlá
deže provede to Čeho oni sami
nemohli dosíci Ano obchodní
vzdělání to jest co farmerstvu
schází Jsem přesvědčen kdyby
více lidu íarmerského seznámeno
bylo s obchodním živlem že by
jím bylo usnadněno zařízení více
prospěšných podniků A tu věda
nastoupila místo nevědomosti ve
prospěch třídy farmerské A když
to pravím tu také chci své stano
visko hájit a tak lehce ho neopu
stím Ať jen někdo popatří na
číslice íarmerského bohatství a
zejména na ony jež představují
cenu jich domovin a pak zajisté
řekne každý Že žádný podnik neoí
farmerům nemožný neb tu jde
vlastně jen o vzájemné sdružení
A tu ještě jednou pravím kdyby si
farmer více všímal politiky tu by
byl prost mnohého zla jež má na
zájmy naše tak mocný vliv A
mezi zla taková náležejí v první
řadě politikáři ze řemesla a dělání
zákonů ve prospěch soukromníků
a vlivu mocoých korporací tru
stů jež zajisté nemají s nikým sli
tování a dřou lid pod záštitou těch
zákonů A jak lehce si mohou
formeři pomoci Oni si mohou
zřídit své vlastní elevatory oni si
mohou zřídit své vlastnf jatky ooi
mohou vlastnit své obchody smí
šeným zbožím a to vše ve svůj
vlastní prospěch Nuže toto
všechno jest v jich dosahu Avšak
mnohý řekne: "Já dám do tako
vého podniku £50 a za chvíli o ně
přijdu'' Ovšem to se může stát
ale jen za jistých nešváro a roztr
žek Kde se ale nalézat! bude
jen trochu vědomostí a vyškolení
tam se není Čeho bát neb v takém
případe" via jde pěkně a svorně ku
předu ježto se může každý sám
přesvědčit když by choval k jiné
mu nedůvěru a dle svého vlastní'
ho přesvědčení dále se řídit Takto
si ale nikdo nepomyslí když by v
tomto v tomto případě í přišel o
několik těch dollarů řekněme na
př o $50 že teď přijde každý rok
nejméně o Čtyřikrát až pětkrát
tolik a tu ať si srovná tu první
Částku a onou poslední řekněme
en za 20 let a shledá Že ztráta
jeho půjde do tisícovek A tu
směle můžeme uvéstí co pravil
kníže moravský Svatopluk "Ve
spojení je sílal Jestli ale nešváry
se rozdělíte tu vás vaši nepřátelé
jednoho po druhém lebce přemo
hou a zničí" Takto mluvil pro
zíravý kníže ku svým synům a já
mluvím tak ku svým českým spo
lubratrům třebas že nejsem kní
žetem aniž mám naděje jím se
stát A tu vystupuji na trůn jenž
září tak skvěle jako kdysi onen
knížete moravského a trůj můj se
zoves Látka bratntvt tvotnott
a na ten zasedá veliký panovník
rotum A až tento zasedne na
trůn všelikého panství světa pak
~ - - — y-— — — —
tnulo na něm livot Maleoý lile j
bratří vůbec iríra utrpení jest jit
naplněna a nastává nim doba k
Činům a s ní nastane i život nový
a lepší
Přičiflma mi Ifrty 1 dokaŽutt
světu Žo jsme hodni sváti se veli
kým národem americkým ano
přiložme ruku k dílu a učiňme
skutkem nsše přání a práva lidu
amerického Mým jediným přá
ním jest aby jedenkaždý jednotli
vec měl svá nepopiratelná práva
aby vládl národ několika těm lu
pičům a ne několik těch lupičů
celému světu Tím si zbudujeme
pak tu americkou svobodu tak
často nám cpanou do ÚŠÍ falešný
mi pány kandidáty a proroky
Vždyť jsme ve svobodné zemi a
jedno přísloví praví: "Tomu pán
Bůh požehná kdo se sám přičiní
jinak ho ale nechá zajít"
A proto pravím: Procitněme k
dílu velikému ze své netečné dří
moty a ozbrojme se zbraní ostrou
(rozumem) a tou jistě překonáme
nesnáze stavící 'Se v cestu našemu
podniku A i když nebudeme
požívat dosyta ovoce naší snahy
tu alespoO naše dítky je budou
sklízet a my na sklonku svého ži
vota budeme se radovat že jsme
dobrou věc vykonali Že jsme pro
dobro žili a pro dobro že jsme ze
mřeli Pročež k vám volám: Krá
čejme svorně v před k našemu dílu
a ovoce jeho bude naším požehná
ním Přeje všem Čtenářům i ct
red mnoho zdaru trvám v úctě
Karel Bubák
ASYLŮM Lincoln Neb 11
března— Ctredl— Že by můj krá
tký dopis uveřejněný v "P Z"
došel takového povšimnutí ani
mne nenapadlo Obdržel jsem ně
kolik dopisů od krajanů kteříž zde
mají své příbuzné a odpověděl
jsem jím na ně a radostí soukro
mě Myslím však že nebude na ško
dii když podám veřejnosti skrom
ný svůj náhled o tom jak as může
být Mnozí lidékdyž se V rodině
jich něco přihodí váhají sem po
slati své příbuzné jako pacienty a
konečně když se rozhodnou bývá
z pravidla již pozdě k léčení Sám
jsem druhdy myslíval že blázinec
jest hrozný ale přesvědčil jsem se
0 opaku toho Kde doma nemo
hou a člověkem kterýž jest porna
tenničeho svésti my zde s ním
pořídíme dosti je-li ještě k něče
mu Zacházet však s nimi musíme
jakoví dětmi
U některých příbuzných bývá
obyčejem když nemocného do
ústavu dajíže se naft přijdou jed
nou neb dvakráte podívat a pak
ho' nechají až buď on (nemocný)
neb oni sami (přátelé) na sebe za
pomenou a odvyknou si Takový
chovanec jest ovlcm k politování
není li k vyhojení (jest úplně ztra
cen pro svět)
Jednou se mne ptal jeden syn
na svou matku že prý už dávno o
ní neslyšel a jak prý jest jí Jmé
no její de nebylo mí známo a pro
to jsem se poptal přehlídli jíme
zápisky a našel jsém v nich že žena
ta zemřela před třemi lety na "de
mentia" Měla za svého života 18
dítek a kromě čtyř všechny jsou
živ A syo ten snad by se byl ani
po ní neptal kdyby nebylo něja
kých papírů které prý nemohli
najít Mělsť prý něco upsáno A
takových případů všelijakých je
dosti nesluší se ale pro mneabych
více o tom psal Jremť zde jen
zaměstnán jako pekař
Právě co to píši v pátek večer
mají chovanci se svými hlídači zá
bavu a tanec který jest tak sluš
ný a vše se vede tak v pořádkuže
by nikdo kdo není obeznámen
tím nepoznal Že sou to lidé bez
rozumu chovanci blázince (A vě
ru mnohý jenž v některých ven
kovních zábavách když jev kurá
ží a tluče sklenice od piva a spral
by každého třebas mu neublížil
ani jediným slovem kdyby to zde
viděl musel by se přiznat že on
je ten pravý blázen a ie sem patří
aspofi na chvilku)
Jsem ráj la uí máto po tom
masopustu a Že ty malksry pomi
nou neboť takové besůMné čtení
jakou prémii která matkara dosta
la se mnohému znechutlZa mých
mladých let představovaly maska
ry nějaký národ neb něco politi
ckého ale nynější pokolení jde 11Ž
výše: měsíc nocdenslunceaneb
krokodýl opice a aby to již hodně
uráželo cit upřímného Čecha před
stavují i samého Jana Husa aneb
kněžeudčlujícího požehnání lnu
jsme to- chlapíci svobody a
dy a svobodomyslní že nef
Ku konci Vám povím že legi
slatura ještě zasedá ale že špagát
asi nebudou dělat Kdosi jej bude
chtít lacino pořídit ať si schovává
pilně ŠBůrky z balíků a za celý rok
může si jich uschránět dost na
žně Váš Max Storkan
BEROUN Mino 13 března—
Ct redl Kdyby do tě masopuste
hr tlouk hr tlouk holku jsem
li nenamluvil boty si roztloukl'
boty jsem si roztlouk'! Pěkná to
věc co? A tak jsem zase sám jako
loni Ale co tomu bude říkat pan
Bodlák z Tyndall S Dak? Pane
Bodláku v Čechách jsem vidíval
bodláků všady dosti jen že nebyl
tak veliký A co jsem se ho natr
hal pro housata! To bylo šmakes
pane Matesi— Onehdy v neděli
jsem přišel do Berouna a tu spa
třím chumáč lidí pohromadě I po
myslím si: Co tam as mají? Jdu
tam a vidím že jednomu hochovi
teče z nosu krev V tom přijde je
den muž a křičí: "Honem kdo
máte nějaké stříbrné peníze půlá
ky a dollary tedy a nimi chlapci
na hlavu a na krk l" A za chvíli
byl chlapec olepen penízy a krev
tekla ještě více Chtěli krev zasta
viti peněžil Kdo to jakživ slyšel?
Také humbuk— Josef Kub mladší
přišel k poranění na parní pile a
sice byl zraněn na ruce —Jeden
farmář jínonáródovec zabil zde
kooět Jel do města Pine City s
fůrou dříví a když na zpáteční ce
stě kůň už dále nemohl tu se
chlap do něj pustil vypíchl mu
jedno oko pak přerazil mu jednu
zadní nohu načež vzal sekeru a za
Berounem ho dorazil Dnes sedí
ve Stillwater v base kdež si odpo
čine 90 dní — Dva lékaři jeden z
Píne City a druhý ze St Paul za
koupili na břtfhu jezera Pokegama
u Pioe City 70 akrů půdy pro sa
natorium pro neduživé souchotí
uáře Dobrá to věc— Sníh nám
tu již všechen sešel což jest do
brá věc pro kupující neb si mohou
krajinu dobře prohlédnout! A vě
ru Že nechybí nikdo kdo přijde a
koupí Počasí máme dosti mírné
ve dne teplo a v noci trochu mr
zne Na zdarl
V Pučelík
1
WINDSOK Mo izbřezna—
Ct redl Myslím že jestzáhodno
abych též něco sdělil z našeho
nového domova Přestěhoval jsem
se sem asi před rokem z jižní
Minnesoty a co jsem zde nemohu
jinak než si líboVatí neb příjem
nější krajiny k ostávání není nikde
Jestiť tu stále příjemně a bez vě
tru Letošní zimu nám zde napad
lo 12 palců sněhu a ten ležel asi
6 neděl Při tom zároveB chci po
dotknout! že se to všude nestává
aby aníh zůstal ležet V severních
krajinách se obyčejně sníh kupí na
hromady což působí velké nepří
jemnosti Zdejší krajina ve velice
liší od oněch v nichž jsem až do
sud zůstával Zde může žít každý
farmer neodvisle sám pro sebeoeb
ten kdo si vybere dobrou farmu
může aí nejen vypěstovat! vše co
do oboru farmerského spadá ale
může aí též nakopat doiti uhlí je
hož je zde hojnost a jest snadno k
dostání Též sí zde může nadělat!
hojnost dříví jak na palivo tak i
na stavby ale ať se nedomnívá
nikdo že zdejší krajina jest lesna
tí neb na velkém omyluZde jsou
totil farmy jež mají z až 4 akry
lesa ale tél takové jei mají al 40
a jo akrů lesa a ostttnl jiou po
le Co setýčo farmářských plodin
tu ada roste všechno ale hlavní
víti jvii tu koma hovězí a vepřo
vý dobytek a muly kteiél so al
nejlépe vyplatí Nynější léto viděl
jsem prodat mulčata 4 al 5 měsí
ců stará za $75 ai přes l too kus
Jeden můj soused měl minulé
léto it "herek' a vychoval od
nich xo mulČat a v říjnu je prodal
za $750 (totiž muláky) Nužcrád
bych věděl co by se mohlo lépe
vyplácet Traviny všeho druhu
daří se zde znamenitě pastva trvá
až 10 měsíců v roce a proto tu s
dobytkem nejsou tikové obtíže ja
ko na severo Slýchával jsem Že
jest cholera strašná věc avšak
kdyby přišla sem a vymítila polo
vic zdejšího obyvatelstva bylo by
to pro zdejší krajinu požehnáním
Zde chci podat "sample" zdejších
rolníků Minulé léto bylo prami
žerné pro farmeření neb neustále
pršelo a z té příčiny jsme byli a
prací moc pozadu Tu jsem se se
šel se svým sousedem a huboval
jsem na to Soused pak odtušilŽe
prý ho vícekrátnikdo nechytne aby
nasázel více než co může obdělat
I ptám se ho jak moc má zasázeno
a dostal jsem za odpovčď: "Sedm
akrů korný á jiného nic" A Člo
věk ten farmaří zde již 25 let a
dosud ho odtud nevyhnaí A ta
kových "farmerú"jesr zd e většina
Avšak také jsou zde farmáři po
kročilí a intelligentní kteříž se tě
ší blahobytu Mají krásné stavby
a všeho hojnost A proto myslím
kdyby zde byli lidé přičinliví že
by při těch výhodách jaké zdejší
krajina má musela tu být zahra
da Spojených Států " Pozdravuji
všechny své přátele v Butler okre
su Neb a zůstávám v úctě Váš
M G Štava
Dy!a ku pnaiií příllí nemocna Tak
praví jedna dopisovatelka pí Ka
teřina Jedličková z GilmanMinn
před několika týdny "Objednala
jsem si bedničku Hoboka na zkou
šku jež správně došla ale byla
jsem příliš nemocna než abych
příjem oznámila Nyní jsem však
zdráva díky Hoboku Stonala
jsem 11 roků na Žaludek ale jak
mile jsem počala užívati Hoboko
nalezla jsem úlevu a bílila až jsem
ozdravěla'
Kdo může čísti takové dopisy
bez pocitu že musí být něco při
tom něco týkající se zásluh toho
starého časem zkušeného bylin
ného léku Dra Petra Hoboka
Neprodává se v lékárnách ale li
dem přímo zvláštními jednateli
ustanovenými od majitele Dra
Petra Fahrneye 112— 114 South
Hoyne ave Chicago III
WosadrDGorpsGMsli
v Jižním Texasu
Dne 7 března vyjel z Nebruiky dalíí
(ekl výprava do Corpus Chrlutf a hnort
21 března uspořádán tam lnulo výlet
druhý Cena Ifalku z Omaby do Corpus
Chrlit! nazpřt Jet táž pouze 1198?
Ty lamo výhody budou ponkytnuty Jako
až dopoflu l Dle vfiebo bude březen po
lortol 0číc kdy potrvají tak nízké ceny
lÍHtkft na Jih Proto nikdo kdo Jen po
nčkud maže nemíl by tito příležitosti
pominout' neb za malá vydání mnoho
radosti a užitku k získání '
S h KOSTOItYZ
'JSií 1011 Ho Hth St Oroahs Neb
Alex Vavřička
MU rozeraKovB ieMelslíí
v Uoncstccl So Dak
Má na prodej krásné pozemky v
Kosebud reservací Cena od $400
do $2000 Pozemky té samé ja
kosti se prodávají v sousedních
okresích za $2000 až $5000
Úřadovna první dvéře ke Security
bince 33-r