Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 15, 1905)
10 V v CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA mi um m—i m n— wW Komis oJ Vilém Boroli Pololero toto vycházelo i noční lmrv iei ivltili v ložnici ve vedlejif komnatě Srdce Bardovo prudce z tbulilo Vzpomněl li na svou lilku v Mexiku a zachvěl se jak hlubocí klesl On bývalý hrdina svobo dy stojí tu jako pronásledovaný deíraudant i vražedným zámyslem oa blízku laika bezbraooé Jeny Jaký to stralný morální pádl "Pryčl Pryč vámi stínové minulostí! Lea Resbartova mne outí k tomu co Činím!" A rychle serozbodnuv vstoupil do Ioždícc Cestou vytáhl z kapiy anglickou dýku a když dolel k lůžku strhl rozčilení záclonu u postele Oběť spala sladce obrácena tváří ku zdi Dýka v rukou Bardových se za chytla — oa ženu nikdy posud ruky nevztáhl Váhal Pak zvedl ruku a nad hlavou dámy zaleskla se dýka V tom okamžiku se někdo ozval v předním pokojí Bard se zachvěl a zdéleně ukryl dýka jež se mu v ruce leskla "Pardon" ozval se opit dřívej ií hlas "portýr mně řeklže mohu vstotipítí" 'To je hlas ntsroělý snad mu budu mocí odolat" pomyslil sí Bard v duchu a se smělou odva hou vystoupil z alkovoy V pokojí stál mladý policejní úředník Bard se ulekl když spatřil po licejního úředníka ale přes to ne ztratil duchapřítomnost "čeho sí přejete pane?' tázal se Bard pevným hlasem jakoby byl doma "Prve jsem nalel ve vratech perlový orientální šperk' řekl úředník "na sponě jeho jest znak římského papeže Protože vím že kn£Žna Lukrecíe Tívolská jest zde ubytována domnívám se že bo ztratílakdyž se domů vracela" "Co to praví?" bručel sí Bard mezí zuby "Vždyť knižná bydlí v pokojí číslo aj Patrní se zmý lil Ale nevadí Perlový Iperk mohu také potřebovat! a policista bude sí do smrtí vzpomínat! na tuto chvílí" "Acb anol Vím o tom! Kněž na mně jíž o tom fikali' pravil Bard hlasem velkopanským "Ká no by bylo také dost času na ode vzdání iperk u Kněžna právě teď usnula jeltě jí vzdudíte" "S kým mám čest?" tázal se policejní úředník "Jsem kněžnin otec! Jméno mé jest kníže Tívolí" Policejní úředník hluboce se uklonil Bard pak sí edkallal í jemu zdila se Uto lil přilil hru bou Policejní úředník podai mu beze vlebo podezření orientální perlový náhrdelník a Bard byl ke vlemu jeltě dosti nestydatý že sáhl do kapsy a nabídl mu pětku I v poloSeru bylo vídětí že na bídnutí odměny úředníka dotklo se velmi nepříjemně "Kníže vídefiltí poiícejoí úřed níci vracejí nalezené předměty o vědomí své povinností Dobrou noc!" — pravil úředník a uražen odcházel "Což teprve kdybys věděl že mluvil i Eskobeďem stíhaným Lea Resbartovou" zabručel Bard za odcházejícím úředníkem Šperk schoval v kapse vytáhl opět dýku a vrátil se k lůžku ve výklenku Oběť posud spali jako dříve Za celý tea čas co zde byl poli cejní úředník seaní nepohnula 1 'Nerad bych zažil opět nového tt r mlt ♦ rt -ti se silně nad dámou Levicí ucho pil spící dámu ta hrdlo pravicí pak vrazil jí t vlí síly dýku do srdce Dáma se zachvlla zaúpěla a kdyl Bard pustil její hrdlo vyra žila ze sebe bolestným chrs polem "Stěpáoel Moj mužilMé drahé dětí!" Pak počala chroptěli a za malou chvíli přestala Žiti Bard ztrnule stanut před lůž kem Plný hrůzy pohlížel na krváce jící mrtvolu "Co to? Co pravila? Mflj muži? Mé dětí? Vždyť Lea Reibartova jest svobodna! Velký Bože což jsem sí spletl dvéře? Jsem opravdu v pokoji kněžny Lukrecíe a snad jsem zabil jíf ' Bard vleček se třesa přistoupil blíže k ložku uchopil lampu sto jící na skříni u postefé a posvítil si na zavražděnou V žilách mu stydla krev lampa div že mu z ruky nevypadla Na lúŽku ležela zkrváceni s tváří bolestí zkřivenou a bez du cha — kněžna Lukrecíe Bard vyběhl Podíval se na číslo nad dveřmi a s hrůzou zakoktat "Tříadvacítku jsem považoval za osmadvacítku a zabil jsem ne vinnou! Bože! Mflj Bože zbav mne rozumu!" A prchal jako Klenec ♦ # Nazejtří ráno roznesla se po Vídní bleskurychle zpráva že kněžna Lukrecíe byia zavražděna Kněžnu znalo z minulých dob celé Rakousko a o jejím choti pak bylo po celém světě známože byl pobočníkem nelťastnébo císa ře Maxmiliána Časopisy znova přinesly zprávu o bitvě a gardského jezera kde flajduk porazil generála Garíbal dího Popsaly znovu jak Lukrecíe oktfovata raněné vojíny zmínili se o utrpeních jež stíhala Lukre cií na cestě do Mexika í v Mexiku a loučily se s ní s upřímnou sou strastí Zprávy novinářské vlak násleď kem vídeBskýcb slavností nevzbu dily ohlas takový jaky by jinak po celé zemí byl vznikl Každého dne po celý týden po tSatku korunního prince konaly s# jiné slavností a loyální Vídeřía né bylí jimi vesměs plnou měrou zaujatí Vraždou Lukrecííoou zabývala se jenom policie generál baron ifajduk jož byt UUgté&ťkj áo Vtáal povolán Lea Reibartova a — komtessa Zuzana Levalova Vlícbní mluvili o vraždě ale zaražení potrvalo jen několik ho din Nemehlo ani býtí jinak v městě prapory vyzdobeném kvítím okrá fleoém a v radostech tonoucím Zprávu o vraždě přinesla na po licií Lea Resbartova V úřadovně náhodou byl příto men také onen důstojník který v uplynulé nocí nalel perlový náhr delník kněžny Lukrecie a Bardovi ho odevzdal Lea vlečka vzrulena a rozčíleni vypravovala podrobností o tom jak byla kněžna ráno na Iftžku mrtva nalezena Líčila ztrnulou a spící bolest nou tvář kněžninu ztrnulé zakr vácené její tělo modré průby na hrdle kněžnině a hroznou hlubo kou ránu již dýka vrahova na prsou obětí učinila "Jsem Mexíkáaka neznám vi de ískon policii" pravila kvapně 'ale netroufán sí myslítí že by liliích odměny lomu kdo ho stihne Kdyby snad tolik uibyli v léto temi doill dám deset liifc sto lisic ale nerada bych se vráli la do tvé vlasti inil bych viděla le vrah knélny Lukrecie mé milé pfflkynft jil přistižen" 'Policie jit učinila kroky ve vlech směrech aby tametila pa chateli útěk" odpověděl policejní komisař "Buďte klidná slečno na policii nebude záleieti aby pa chattl byl polapen Nabízenou odměnu zatím s díkem odmítáme policie stma vypíle cenu na hlavu vrahovu a to tím ipíie protože 1 nejvyllídvůr sleduje pozorně tJto událost Račte nám říci nezná te-li tuto díku jež byla zkrvácená u l&Žka kněžnina nalezena angli cká ocel její jest americkým vý robkem" "Neznám tu dýku prosímračte mně ji ukázatí" Police ní úředník vytáhl ze zá suvky u stolu dýku u lůžka kněž nina nalezenou Bylananípřischlá krev kněžnina Lea vzala jí do rukou pozorně šiji prohlížela a potřásajíc hlavou prohlásila že ji nezni "Více vlak nebylo nalezeno" Mladý důstojník přistoupil blíže ke stolu vrchního komisaře a pra vil "Prosím o dovolení(abych směl několik slov k věcí této přonéstí" "Mluvte" řekl vyííf důstojník "Já jsem byl v nocí před vraž don myslím tak asi půl hodiny před vraždou v pokoji kněžnině Přítomoí udiveně pohlédli oa policejního úředníka "Co jste tam cbtěl?" tázal se vrchní úředník "Kněžna ztratila drahocenný perlový náhrdelník nalel jsem bo v průjezdě hotelu a ihned (sem ho nesl nahoru Perly předal jsem muži který vylel z ložnice kněž niny a vydával se za otce zavraž děné paní Nyní vlak vlylím že kotlat byla sirotkem a že přibyla z Debrecíoa do Vídně jen se svou společnicí a se dvěma služkami Já bych toho muže poznal mezi ttotisíci muži" "Myslíte že to byl vrah?'' tázal se poiícejoí komisař "Nepochybně to byt on Vy šlecht jsem již portýra v hotelu a také Čfloíctve v kavárně) dozvěděl jsem se Že onen muž kterého jsenri v nocí přistihl v příbytku kněžny Lukrecie přílet asi o půl nocí kavárnou do hotelu a za ním že nikdo mimo mne nepřekročil prab hotelu" "A vy jste věřil že mluvíte knížetem Tívolím? Což se zdál býtí vrah ten tak vzneseným?" "Neměl jsem důvodu k pode zření okolností a zdání byly tako vé že jsem mu mobt plným prá vem věřiti "Jak vypadat ten Člověk?'' pře- ruiíla je Lea "Měl dlouhé Černé vlasy dlou hé lpíčaté vousy na bradě tlustý masitý nos — podle nosu í v lem jsem soudil Že jeho vlastník jest milovníkem libových nápojů Po stava jeho byla nízká zavalitá mohl býtí asi padesátiletý a měl na sobě černý sametový kabát" "Tobo známi" zvolala Lea To není nikdo ííoý nežli ten jejž já pronásleduji a stíhám a jemuž jsem již t pomocí vídenské policie na stopě Vrah ten jest Kskobe- do bývalý mexický generál ne pravým jménem Alfons Bard Dnes ráno měl přijití do paláce Levalova Komtessa Zuzana mně slíbila že mně ihned vzkáže jak mile Bard překročí práh jejích do mu" "Jíž jest poledne' pravit vrch ní komisař "Dostala jste tu zprá vu slečno?' "Od časného rána běhám v této záležitostí aoí nevím dala-ii mne iíž komtessa Levalova bledati Radila bych aby dva spolehliví policejní úředníci ili se tonou do ř Mř' riflí"? titrň W komteiie Zutant idrlela ho do iisla a nsiJeme ho lam' "Výboru r6jd!titV' ptivil vrchu komisař "Ale dflvc nel odejdeme račte se slečno vy jldfíti také o tom ncmále-ll tule nlproc si Pskobcdo vyhlédl právi koiZnu Lukreclt ta ohlť?" "Nikoli To jest prs viis kvapně a uchopila se za čelo "možná ! chtěl zavraždili mne pronásleduji ho na smrt a Kiko bedo vl že jsem mu na stopě'' Policejní úředník vyslechl velmi pozorně tato slova a po krátkém uvalování odpověděl: "Byla zavražděná kněžna vall bezprostřední sousedkou v hote lu?" "Nikoli Bydlila přes pět dveří ode mne" "Jak by se tedy mohl stálí zde omyl?" "Můj pokoj má číslo 28 pokoj kněžny Lukrecie ty Na chodbě svítí v noci jenom slabý plamen plynový možná že vrah považo val trojku za osmičku dojiita po spíchal a aniž by se přesvědčil kdo oa lůžku spí zavraždil kníž nu považuje ji za mne" ' "V domnění valem slečnospo- čívá mnoho pravděpodobného' řekl vrchní komisař "Jsem sko ro nakloněn přijati vale -mínění za východní bod vyletřováoí" ' Úředník složil spisy oa stole zkrvácenou dýku vzat k sobě a vstal "Steine' řekl políceiohnu úřed níku "vy znáte podezřelého tedy pojďte s námi do Levalova pa lác" Poiícejoí ředitel sám doprová zen úředníkem Metném a dvěma tajnými úředníky odebral se s Leou Resbartovou navltívit kom- tessu Zuzanu Levalovou # # # Svítalo Zuzana zavolala sí komornou a dala se obléci v smuteční Černé laty Ph smrti Klanssině nemusila si rodina Levalova nový smutek ob' jednávatí Měli zde smutečních oblek! "Urozená paní iíž odeila e áo- mu" — hlásila komorná — "Za hradník přinesl dva kole Čerstvých květin odnesli je na rakev zesnulé komtessy do kláltera Voríilck urozená paní jest velice smutná bojím se že se zase roznemňže Zuzana neodpověděla Zdálo že ani oeslylí slova ko morné Noc probděla celou byla potu peni s rozpálenými tvářemi vráti la se z hradu kde hrabě Iíaj4l s ní tak neietrnl zacházel Přísahala hraběti poustu a vlečku aadějí skládala v BsrdaŽe hraběte UVM v souboji skutečně usmrtí Myiiéoka !e nebožka v fcsplí panen Vorlilek letící tak nrozne obvinění jí vrhá do očí oeopou- Itěla ji ani na okamžik A toto pohaněni způsobil jí js- nom Iíajťi Od hlavy k patě ve smutek odě ná stála n okna a dívala se na uli cí na níž procházeli se již četní cizinci prohlížejíce si vyzdobené město Dívala se na ulicí ale myllén- kamí dlela v Burgu viděla pouze onu noční společnost v níž se krabě Hajl tak vesele bavil Z mylléoek vyruííl jí hlomoz rychlých krečejů Do komnaty vběhl komorník "Vyllo zvláltnl vydání novin urozená komtesso" pravil sluna s s polekanou tváří "a y nich stojí že v nocí byla zavražděna v hotelu "Aosílícký dvůr'' kněžna Lukie- cíe jež í zde u nás bývala častým hostem ' Zuzana obrátila jako stroí ke komorníkovi zdálo ae že v duefou přemítá kdo že fest ta koěžoa Lukrecíe? A nezabývala % ani tolik oso bou zavražděné jsico pííe zara run U imfna hotelu "Přinesl jl totoivMItnívydl ol novin?" tiiata s sluhy "Ano prošiti k lulhlm" A při tom vytáhl 1 náprsní kapry ílsh Časopisu a podat je komletse Zutaoa přečetla si kvapní tprá vu o vraždě A čím déle Četla lim víco se jí tmocflovala myllén ka žo při této vraždě súčattnén 1 11 -1 "To jest stralol událost" - pravila temným hlasem — "Moje matka znala kněžnu velmi dobře ji jistě tato zpráva velice sklíčí Provázené dallí zprávy pozorně a až bude vrah vypátrán oznamte mně to" "Prosím k službám urozená komtesso'' odpověděl sluha a hlu boce se ukloniv odešel Zuzana zadívala se do novin a zamyslila "Nevím proč ale jakýsi hlas v nitru mém mně lepce abych vra ha kněžny Lukrecie hledala zde na blízku A co je mně po tom nemám sama dosti trápení? K če mu je policie? Kněžnu Lukrecií znám jen povrchně Možná že i ona jest obětí pomsty jako se sta ne obětí pomsty hrabě Hajúl" Marně vsak zapuzovala myšlén ky které se jí stále draly opět a opět vracela se k Bardovi až ko nečně se nemohla opanovati a odebrala se za ním do jeho kom naty Bard seděl na dívaně Před sebou měl velkou láhev rumu v ruce zvláltní noviny a s vyboulený' ma očima četl 1 oa zprávu o za vraždění Lukrecíe Noviny psaly hlasem pobouře ným co asi vedlo prokletého vra ha k zavraždění dámy tak šlechet ného srdce Bardovi muži tak otrlému vytryskly při čtení těchto řádek slzy z očí V černé své duli cítil palčivý bol znalť také Lukrecií z Mexika a věděl velmi dobře že byla to paní velmi hodná llechetná a svatá ' "Teď teorve opravou cítím tax hluboko jsem klesli" pravit sí sám sobě — "Boiím se policiejsem zbabělými tomu abych se sám udal ačkoli by to ulevilo mému svědomí — Hoj — pij Kskobe' do pij!" — řekl rozhořčené "Tento alkohol přece se jen v tobě vznítí a to bude smrt tebe důstojná! Lea Resbartova do sáhla svého clJe přivedla mne na smrt třebas nebylo to právě na popravíltí vehnala mne v haneb nou a hroznou smrt Národová rakoultí budou usmíření ten jenl přívod! zkázu císaři Maxmiliánovi zahyne v nemocnici bídnou smrti a bude ležetí v hrobě na půdě ra kouské!" Harf í nalít Naléval si rum do velké skleni ce na vodu "Murrel Proč ty tady nejsi? Ty bys mně dovedl do rána nalé- vati a dovedl bys ve mne vnitřno stí zapálili!" Bard pil "Nalil si zase A nalil si třikráte čtyřikráte pěť krátě Na dveřích ozvalo se slabé za klepání Zuzana oděna v hluboký smu tek vella do pokoje _ M 'Dobrv den Barder— pravila Zuzana— "Kde jste byl v noci?" "lá?" tázal se Bard t silně vra- voraje zvedl se divanu a tupým pohledem zadíval se oa komtesso "Proč tolik pijete "Pii a protože po tomto nápoji _ ti — a u f j mm a V l n Á lOUZl moje Ifcuvmii itbia u uu hrdlo Komtesso — " pří těchto slovech se Bard bil do prsou — "tady něco boří tady něco ukrut ného pálí ale také mne pátí mo zek Bard se zblázní ale nebojte se hrabě Hajól umře! Umře!" "Co jíte učinil Barde že jste tak změněn? Na manžetách vaiícb vidím dvě kravé skvrny jak se sem dostaly?" Bard lib! sí oa manžety