Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 22, 1905)
10 AVAVtV f I VI VltlV ! CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA LtXTlVlVlViV řAVAVAVAVATA Komáa ol Vílími Boroi LVlVlVlViVltlVltlVitlV rAVATATAVAVAVAVAVAVAVAl _ _ _ _ _ ~ - _ rAVAVATAVAVAVAVAVAVAVAVAYAVAVAVAVAVAT'- AVAVAVAvAVA rAV "šílený hrabě chlíl zahubili vou dceru'' pokračovala Hulenie dáte "a vy jste přispěl Zuzano ku pomoci Mějte rozum a ncMavte se světu za předmět pikantních historek Já na přiklad bych vám radila něco jiného " "Hady? Teď?" zvolal kotle posměšně "Ale jdi raději jiZ od tud a ráno oznam na policii Ze jou zde tlí mrtvoly 1" ' "Kníže nebuďte tak nerozváž ný!" "Co chcete říci?' tázala ie Zu zana suše ikoro a hněvem "Ji jsem váa tem přivedla kom teaso já vás zase dovedu doma Nikdo na světě nebude moci říci Ze jste byla v bytě knížete Dupuye v tu chvíli kdy vál otec skonal" "A kníZe? Vrab mého otce? Co tím se stane? Mám snad jeho zločin zamlčeti?" "Nikoli Povíte komtesso Že jste měla v nocí zlý sen vidění Co jste dneSní noci prožila bu dete vypravovat! jako zlý sen Kníže pak odebéře se na policií a udá se sám Řekne že oe podě sil Sílené postavy hraběte Levala který na něho vrazil a Že ho v leknutí zastřelil A že jest ocho ten za tento hřích vystáti svůj trest To jest moudré a správné jednání váži lí si komtessa ještě vé dobré pověsti Ze mne mluví střízlivá mysl ráda bych napravi la co ještě jest možné KníZe by ovSem mohl na vás také žádati abyste ho neprozrazovala a ne chala ho utéci do Sirého světa ale jsem přesvědčena Ze kníže chce za svůj zločin pykati! Nuže — nemluvím správně? Mrtvola za vražděného hraběte Levala byla zde nalezena bez komtessy a já přísahám že nikdy neprozradím že komtessa byla dnešního osud ného jitra tady přítomna Po slechněte mne Hrabě Levala nevzkřísíte snad tím že byste í ivou dobrou pověsť obětovala Nebo tolik musíte uznati že po stavení jest pro komtessu hrozně kritické a že první otázkou lidí bude: Co hledala Zuzana u kníže te v takovou časnou dobu ranní?" "Jsi moudrá dívka Eužeoíe" řekl kníže vážně "Čest komtessy Zuzany může býtí jen tak zachrá něna" Pak přistoupil k Zuzaně a po kračoval: "Přijměte nabídnutí Euženiíno Zesnulý bude pomstěn Vy ie ode béřete doma a — já půjdu na po lícií Jděte prosím vás! Proč by měl býtí dneSní hrozný den také obětí morální pro vás Polibte mrtvého rozlučte se ním a myslete si že vfie bylo jen hroz né vidění! Já za to budu po trestán Chci vystáti za to svůj trest!" ''Budiž!" Zuzana st vzdychla "Doveďte mne Eužeoíe domů Na ulicích již počíná nový život Ale mám za to že nikdo mne ne spozoruje u náf A já budu mlče ti Ovíem jen v tom případě do stojíte li také svému slibu budu sledovat! zprávy v novinách a běda vám kníže neuiáte-lí se strážcům zákona" "Zítra v tutJ chvílí budu na vás vzpomínat! jíž ve vězení Svědomí mně nečiní sice přilil výčitek pro tože obětí mou byl Šílenec který chtěl ivqn dceru připravit! o ži vot Ale přece jsem zničil Život člověka a za to chci se kátí Ne besa vás opatruj Zuzano!" VNa věky!" zaSeptala Zuzana Levalova KníZe roztrhal lístek jejž před chvílí byl na stole nechal íežetí vyfial ze zásuvky závitek peněz a mlčky odeSei Zutana poklekla u mrtvoly otcovy Hladila ho líbala niini k ně mu rozmlouvala "Pospěšte si komteisol" nalé hala na nl EuŽcoie "Na pláč bu dete mít i dost času si doma teď se nám jedná o vaši Čeit a ta je nade všecko Uez ní není života Já nejlépe jsem o tom přesvěd Čeaa" Zuzana políbila studené Čelo otcovo složila mu ruce na prsou u hlavy postavila mu svíčku k pak teptve odešla z komnaty Rodina Levatova posud ještě spala Manželka syn a dcera ani netu šili Že choť a otec jest mrtev že vražedná kule uhasla jeho nepo kojný Život který byl původcem tolikerých slzí a bolestí Zuzana třesouc se po celém tě le vklouzla ještě do postele Když pak hiabě Armand vstal a Zuzana slySela jeho kroky ve vedlejším pokoji zavolala ho tiše k sobě "Jsi nemocna?'' tázal se Ar mand spatřiv bledý a vyjevený obličej sestřin "Měla jsem strašlivé sny Ar mandě' odpověděla dívka všecka se třesouc "Snad se něco tatín kovi přihodilo" "Co se ti zdálo?" "Viděla jsem našeho otce zbro ceného krví mrtvého Vedle ně ho stála postava Žebrákova oděná v ošklivé hadry Všecka zděšena pohlédla jsem žebrákovi do tváře Byl to kníže Dupuy!" "Dnes čekám odpověď z Brus selu na mé psaní Mám za to že otec jest ještě v Brusselu" "Kéž by tomu bylo tak ale mne nesmírné mrazí jsem nadmi ru rozčilena Odejdešli z domova Armande pošlí ke moě lékaře'' "Což je ti Spatně?'' "Umru Armande uvidí že umru Osud na mne skládá mno ho přilil mnoho " "Miluješ Dupuyho tak velice?" "Nemluvme o tom Dostal ko šíkem všemu je konec Dejte mne do kláštera zůstanu li na živu-" V předsíní ozval se elektrický zvonek Služebnictvo nebylo doma ni kdo nešel otevřít dvéře Zvoneček rachotil stále a silně Armand sám vyšel aby otevřel Na prahu objevil se policejní úředník "Hledám paní hraběnku Leva lovou'" pravit strážník "Spí ještě Co jí chcete?" "S kým mám čest prosím?" "Jsem hrabě Armand Leval ra kouský nadporučík syn hraběnky jíž hledáte" "Těší mne Tím lépe že mo hu vární mluvítí pane hrabě Musím vás zpravit! o smutné události" "Snad le netýče mého otce?" tázal se Armand zaraženě "Ano" "Co se italo?" ' Račte pokud možno Šetrně o známiti paní hraběnce že pan hraoě Leval se v nocí zbláznil a vtrhl do příbytku knížete Du puye kníže ho ve strachu zastře lil" "Velký Božet Moje matka ne přežije tuto hroznou ránu!" zvolal Armand zoufale "Událost noí posud náležitě objasněna přibodililí se skutečně tak' pokračoval policejní zříze nec "ale vyšetřování jest již za vedeno Po pohřbu bude také třeba paní hraběnku vyslech nout!" "Můj otčel Otče můj!" zaúpět Atmatnl iptusjt tuce "Takovým ipooben l tmmi iVouliř Tak jfi imiiil iaítl? Mi ubohá máti mé ubohé setít)' jak vám luoiiiou tuto iptávu oaoáiufmf Dřkuil vám pane ta laskavé na máhinl Učiním ihned opatřeni aby nešťastně ukončivší otce můj byl setu přenesen Policejní úředník odcháicl hra bě Armand pak hluboce sklíčen a pohnut vracel 10 do pokoje Zuta nina KAPITOLA s a DomSl Princ Kudolí procestoval Ori ent Viděl Svatou zemi stanul u JorJánu v němž byl Kristus po křtča proícl za Ismaikm pravý břeh Nilu na svatém hrobě uložil svou obíť učil sj znáti cizí náro dy podniKl bony na tygry na lyy šakaly a když se nasytil nádhery i bídv dalekého východu obrátil SO do Rlma aby od hlavy římské církve katolické vyprosil si po žehnání k svému sňatku de očekával ho vyslanec císaře a krále Františka Joseía 1 který přinášel mu od jeho veličenstva radostnou zpráva že obě rodiny panovnické' rakouská i belgická rozhodly se aby sfiatek odbýval se v květnu Princ tedy nechť si pospíší do Vídně aby záby učinil kroky k uvítání vznešené své ne věsty Při zasnoubení určili rodiče Stě pánčini že vzhledem k mladému věku nevěsty bude konán sfiatek teprve za rok lak nekonečná tedy byla ra dost princova když vyslechl vzkaz svého vznešeného otce že sfiatek bude konán joště v tomto roce a to na počátku května! Poklady římské prohlédl 11 jen zběžně Tenom na proslulém Foru a v chrámě svatého Petra zdržel se delší čas Na Foru — zbytcích to starého Kíma— zajímal ho zejména chrám Vestálek a jeho historie V tu dobu právě vykopali nejza jímavější část chrámu a lid z dale kých krajin přicházel aby si tuto vzácnou památku prohlédl Vestálské panny byly po celém ivčté proslulé a památka jích bude Zíti stále pokud budou lidé na světě O Vestálkách podával princi Rudolfovi zprávy proíesor na řím ské universitě dr Lancianí Uvedeme z jeho slov příběh tragický a opravdu světový Původ uctívaní bohyně Vesty jest velmi prostý V době předhístorické kdy lid vlvo dovedlo rozdělat! ohefi jen tím způsobem Že třeli dva kusy suchého dřeva tak dlouho o sebe až vzplanuly plamenem aneb kdy oblázkem vyvolávali jiskry— -byla v každé obcí malá uprostřed ves nice postavená chata sloužící obecně všem rodinám a v ní plál v dne v noci ohefi Drahý živel byl ivtřcn opatro vání mladých dívek a to tím spíše že dívky z pravidla nechodily ro diči a 1 bratry na pastviny nemálo vdáleoé a neúčastnily se nimi obtíží loveckých nebo rybářských Ale časem vyvinulo se z tohoto prostého zvyku jakési posvátné zařízení jmenovitě v matřeřské obcí ftíma v Albě Lonze když pak veliký zástup pastýřů z Alby Longy po výbuchu sopečných hor v Albě do údolí le utekl a na mo čálovitých březích Tibery se usa dil neustál přirozeně od svých vrozených obyčejů a uctívání Ve sty — jež se jevilo v ohni ku vše obecné potřebě určeném a v dív čích panenských ošetřovatelkách — bylo pak na úpatí vrchu pala finského 11 ohrady Fora nově zře formováno Za kněžnu svatých panen ne mohla být! zvolena dívka mladší než Eest let aneb starší než deset let Kromě toho bylo třeba aby oba rodiče její byli na živu oba aby byli ivobodnl a aby I vrtejný I soukromý livol jejich byl úplně bet úhony Taká miiiila hýli vyvolená těla úplni iJtivřho Dívčata kiAtKo traká anebo Ukotá jel Mllala anebo mčla jakoukoli byť I nepa trnější vadu tělesnou byla úplní ládu vyloučena Počet vestálských panen byl obmeieti na šrit Nová volba mohla itátl jen Uhdy kdy! některá sestra umřela a tím ae místo její uprázdnilo □ Po obřadech volebních ostřihaly ihned vlasy panně nově zvolené a na památku slibu jejího pověsily je na strom který byl starší pěti set let Pak oblékly dívku v bílé Šaty a přijaly její přísahu že bude svaté povinnosti své vždy věrně konatl A jako všecko co se obřadů ve nilských týká jest milé a hezké aby zaměnila posvěcená panna na čas své jméno na jméno "Amata'' to jest Milovaná Doba služby jejich byla ustano vena na třicet let po kteréžto do bě — tedy mezi léty Šestatřiceti až Čtyřiceti — bylo jim volno ode brali se domů ba mohly se i pro vdali Velmi málo panen užilo tohoto práva aby le vrátily do hříšného světa a opustily chrám protože hodnosti práva a výsady bohat ství á blahobyt jichž měly vestál ské panny v míře nejvyŠŠÍ daleko překonávaly všecky výhody jež manželský anebo světský Život mohl jím poskytnout! Tak na přiklad daroval císař vestálské panně nazvané Footeius Agrippa bezmála tři miliony franků V cirkusech a v divadlech byla pro vestálské panny zachována čestná místa I lám císař musil zaujati místa mezi Vcstálkami chtél-li ie lúčastoit pří těchto zá bavách Při státních obřadech pří nej slavnějších občanských anebo ná boženských schůzích vykonávaly panny vestálské vždy důležité po vinnosti Poslední vůle císařův itátoí tajemství a důležité listiny byly věřeny jích opatrování V těžkých dobách při revolu cích v největších státních převra tech volili je za posly ba i za sprostředkovatelky míru Urážka učiněná jejich osobě trestala se smrtí A naopak po-tkala-li ie náhodou veitálská pan na 1 provinilcem na arnrt vede ným byla mu ihned udělena mi' lost A za všecky tyto výhody jichž užívaly měly pouze dvě povinno stí: předně aby po třicet let uchovaly svou neposkvrněnost v panenství a za druhé aby pra vidla řádová nejpřísněji vykoná valy NtjmenSÍ poklesek byl trestán mrskáním a porušení slibu imrtí hladem aneb uškrcením Užívali mnohé a pečlivé opatr nosti aby cnost panen nemohla býti nižádnému pokušení vydána Muž nesměl se v noci ani při blížili k svatyní bohyně Vesty MuŽ vůbec nesměl za Žádné pod mínky prah tento překročit! Ačkoli úí představení dramati cká i při závodech byla jim vyhra zena místa přední přece nesměly býlí přítomny při athletických zá pasech aby panenská mysl jejich nebyla poskvrněna pohledem na krásné tvary plastické Nero porušil toto ustanove ní a ve ivé dvojí osobě — jako cí sař a jako nejvyŠŠÍ kněz — pozval vestálské panny aby přišly a 'po dívaly le na athlety Omlouval rozmar svůj tím že řeckým koěŽkám Ceresiným bylo beze všeho obmezování povoleno užívat! při olympickýcli hrách za kázaného ovoce Velekněz jehož otcovské péči byl řád svěřen pozoroval bedli vým zrakem kněZky a uviděl I ne{ nepatrnější podezřelé znamení Tajnými ipravodajl dovídal la o lrú podiobnoaleih jejich U vou Tiui iptavodíjová byly urjipt&ft iluUy knMrk iimfch Jedna 1 třehto pann Mtmicia byla vr-lekuětl omáčena pojednou aa marnivotii Šlechtil prý velict své tělo V klášteře Vestálek byly jen jedny dvíře které jik 10 idá byly pro útočníky otevlenyi byly lo dvéře spojovaly dům velo knězi 1 pannami vcMálikýml Zdá sc lú těmito dveřmi nikdy— veli ce zřídka —vnikl icm nepřítel a elekl klášter Pád vekliliké panny byl pova žován za krevní hřích Trest pak byl hrozný Sotva byl výslech u konce a soud byl pronesen svlekli nešťast nou panu t řádového roucha a soudci ji vlastnoručně zmrskali Pak se sestavil průvod po- hřební Prohřešivši se byla pokryta ru báŠem rojchem úmrtním uložena d? rakve a truchlící zástupy přá telé i příbuzní její smutně ji nesli přei Fórum dlouhou hlavní třídou Plutarchus zanechal nám do jemný popis takového trestu "Vestálská panna'' — tak praví náS pramen — "která byla pro po skvrnění krevní odsouzena po chovává se Živa vedle Porty Colli ny pod hradbou Servia Tullia Zde jest hrobka malým otvorem v průčelí otvorem tímto spoušti se dolů žebřík Zařízení hrobky jest lůžko olejová lampička a něco málo potravin chleba vody mléka a oleje Tuto potravu (jest to vlastně nejvyšší stupen ukruť nostil) přichystá va jí sem proto že by se zdálo ivatokrádeží potre stat! smrtí hladem ženu jež byla před tím bohyni posvěcena Ne šťastná hříšnice bývá lem přinese na v rakvi k níž jest řemeny při vázána tak aby smuteční a tru chlící průvod nemohl slyšet! její naříkán a bědování Zástupy u- bírají so v hlubokém tichu za rakví Ani slůvko jim nevyjde ae rtů ani hlásku není slyšeti Ze všech očí kanou slzy Zde lze vi dět! nejdojemnějSI výjevy Celé město jeit smutno a zaraženo — Když se rakev položí před vcho dem rozřízne kat řemínky a vele kněz Šeptaje tichou modlitbu zvedá ruce své k bohům a rozloučí e hříšnicí Pak jí následuje a pomáhá na žebřík a v smuiném okamžiku kdy dívka za obloukem míní odvrací se od ní k lidu Jak mile odsouzená sestoupí se žebříku na podlahu hrobky vytáhne le Žebřík nahoru otvor le zazdí ani- irobní kámen zasype se takovým množstvím blíny aby celá hrobka do výše hradeb byla zasypaná takže všecka stopa vykonaného rozsudku zmizl ' Poslední okamžiky jedné oběti Domítianovy byly rovněž hrozné Tyrantento ie rozhodl Ze učiaí vé panování proslulým odsouze ním panny vestáUké Spoluvinníka našel v muži jmé nem Celcrus který se nestoudně přiznal k hříchu jeho! prý s do pustil vrchní knížkou svatyně vestálské Kornelu Bvlo-li důvodů k žalobě tak podlé Či nic nelze věděti ale tolik jest jisto že soud jejž řídil před- sedající Domitiantis sam byl stej ným hříchem jako onen z něhož Kornelu obviBovali Soudci nebvli pozváni do úřed ničtí místností náboženských ou dů ale na letohrádek Domítianův zde odsoudili nešťastnou vele- knížku bez výslechu aniž by jí dovolili aby se hájila na arnrt A vyslali velikým chvatem kněze a katy aby oběť ke hrobce přivlekli Pozvednuvši ruce k Vestě a k nesmrtelným bohům dosvědčovala vou nevinnou a zvolala: "César odsuzuje mne pro krev ní poskvrnu ač dobře ví že mu jenom moje modlitby pomohly k vítězství lf )vl k tomu Že li