10
íl
I
' i
'í
1 1
'-1
rn
4
Ti
r
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
tyl nuraiq ví viicma dvivic
Jest to proitorá pološerá ble
dým světlem to ivltiloy ulabfi ozá
řená Pološerem svítí ruchové iRAry
Špičatých lampse které jako bludi
čky miluji kolem oltáře
Na oltáři sedí krásná Žena úpl
ni nahá ot místě modly i kolem
□ I klečí věřící obec
Obřady jiou podivný
Jedea po druhém obcházejíc to
hoto Živého bůžka líbá obnažené
tělo jeho
Zatím se prostora oaplfiuje Že
nami a dívkami závojem zastře
nými tlačenice stává sevždy divo
čejší a bouřlivější konečně jako
povelem kouzelným shasnou sví
tilny a noční temno obklopí "vě
řící" Když tvář Paolova zahořela ho
roucími polibky na okamžik se
rtům své krásky vyrval a hlavu
její přitiskl na srdce své
"Rci mí sladké jméoo své slič
ná ženo" zvolal zimničně se
chvěje
"Nikoli" dí ona '
"Chci je vědětí klaním ae ti
jmenuj se mil''
"Musí to býti?'' tázala se licho
tivě dále ' -
"Ó ty se táŽeSI Mám dl milova
li u tebe nepoznatil" bořce namí
tal f aoío
"Nuže ty mn? beztoho znáS —
beduin od zahrady melonové"
Paolo zavrávoral ve tmě ale
ženský ten démon držel jej křečo
vitě "Kdo jsi hádanko?'' vyrazil ze
sebe Vlach
"Ethel "
V tom okamžiku zabořila se dý
ka do tlukoucího srdce jeho
Etbel byla Nazareoka
Zachovala tajemství své víry a
nepovolaného louvédomce v opo
jené rozkoši — zavraždila
Paolo před tím přízně její nikdy
nezakusil
Náboženská pomsta vlak II a
tak daleko že se Kthel několika
zasvěcencům svěřila zrádou které
se dopustila aniž byla povodce
jmenovala Následek toho byl
Že na hod boží vánoční v nejsvě
tější den "Nazarenů" dva ze za
svěcenců zavraždili rodiče Pado
vy # - #
Kdy! holohlavý a bělovousý
stařec dopověděl zářily ještě hvěz
dy na niti
Bylo již dávno přes půlnoc
Obloha byla tmavá a lesk hvězd
byl zde mnohem vétlí a jasnější
nežli u oas
S Libanonských hor vál větří
ček líbeznou vůní cedrů jež jsou
staré tisíce let
' Byla to krásná velebná úchval
ní noc
KAPITOLA 47'
VBrussKlo
Proti knížeti Oktávu Dupuyovi
a jeho soudruhům bylo zavedeno
vyšetřování
Sebrali celý zástup lidí ale ni
kdo z nich nechtěl v Dupuyovi
poznati krále pařížských žebráků
Vyíetřujícímu soudci na konec
napadlo aby ohlékl Dupuye do
hadrů u něho nalezených Že mu
dá navléci a upevniti nepravé kní
ry a vousy a tak že bo předvede
ostatním podezřelým lidem
To se také stalo ale zatčení ani
tak se k Dupuyovi neznali
Anebo ho nechtěli prozradili
Přes to vlak svědčilo vše proti
němu
Pomocí zvětíovacího skla byly
pod nehty jeho nalezeny stopy
krve a jeden poraněný zřízenec
železniční strojvůdce se přiznal
že by mohl přísahou potvrdit! že
Dupuy mu ohmatával hlavu IcdyŽ
v době neštěstí sletěl se stroje
Malý Juni syn pastýřův po
tvrdil přísahou ie vidci jak se
kníže Dupuy v rigadském lesíku
přestrojuje
Dupuy se nemohl očistili
Soud nad ním pronesl rozsudek
a tento rozsudek— zněl na smrt
Pronášel soud nsd buřičem o-
hroŽuiícím mír cizích států nad
spiklencem nad Škůdcem míru a
vyměřil mu trest nejpřísnějSl
Trest smrti
Komtessa Zuzana Levalova s
velikou potíží Be přece ospravedlnila
"Jsem i teď když se již vlny
oad hlavou knížete Dupuye zavře
Iv svatě přesvědčena o tom Že
kníže jest nevinen List který byl
u knížete nalezen psala jsem z Či
stého hlasu svého srdce"
Tak se Zuzana hájila
Nad Dupuyem byt pronesen
soud ✓
Zuzana byla nemocna
Rozčilení a duševní utrpenlu
vrhlo ji na lůžko
Matka bděla u jejího lože
Těšila ji dodávala jí naděje že
vlečko ještě se obrátí k dobrému
jen aby tak mnoho netruchiilaaby
li ještě neublížila
"Jenom bych jeltŽ ráda vědě
la" pravila Zuzaoa pří jedné pří
ležitosti "je-li kníže Dupuy sku
tečně zločinec? Játomu nevěřím
ne ani teď tomu nevěřím i'
"Rozsudek jest prohlášen teď
by tě snad již pustili k něrmi do
vězení" pravila hraběnka Levalo
vá "Měla bys zeptat! se jeho sa
mého on zajisté by ti to řekl Po
prosme pana státního zástupce
snad nás pustí k Dupuyovi"
"Budete mne provázeti při íom
matko?''
"Aon půjdu i tebou Vždyť
dobře vím že bys tolik netruchlila
po něm kdybys se dozvěděla že
skutečně byl Ipatoým"
"Upřímné vyznání Dupuyovo
by velice upokojilo mou duli
Dejte zavolat! kočár matičko a
zajeďme k státnímu zástupci'
Hraběnka Levalová přinesla i
tuto oběť své dceři
Návladní ochotně splnil prosbu
Zuzaoinu
Dat přivést! knížete Dupuye z
vězení
Spoután těžkým! řetězy v hru
bých iatech lněných a v průvodu
dvou ozbrojených strážníků vstou
pil kníže do úřadovny návladního
Tvář jeho byla bledá od vzdu
chu Žalářního a Špatné stravy
čí trápily ho tolik přípravy na
smrt?
Bylo hrozao na něho se~ podívat!
Krásné Černé vlasy jeho byly do
ho! a ostříhány kdežto oa tvářích
druhdy hladce oholených rostly
husté vousy
Zuzana dala se do pláče když
knížete Dupuye spatřila
Dupuy stsnui mezi oběma svý
mi ozbrojenými průvodci před
stolem státního zástupce a sklonil
hlavu na prsa
Neohlédl se ani na právo ani
na levo
Ani do uslzených očí Zuzan!
ných se nepodíval
"Komtessa Zuzana Levalova
přála si otázat! se po něčem mezí
čtyřraa očima" pravil státní ná-
vládní "K tomu nemohu arci
přivolit! ale jste li tak jak jíme
teďzdepřítomníochoteo na otázky
komtessioy dáti upřímnou odpo
věď ujilťuji vás že to co řekne
te zůstane věčně tajemstvím Mne
a strážníky víŽe úřední přísaha k
zachování tajemství paní hraběn
ka Levalová pak bude rolčetí v
zájmu své dcery Buďte upřímným
stojíte na prahu smrtí uimíříte li
svou pozemskou spravedlnost tu1
mih také oťiácruidt se a kají
cnostl Nflnsplna''
"C%!o si iilfittA koiiitfiso?"
pravil knlle Dupuy hlasrm tem
rým a hlubokým "Slibuji vám
le vám oa vlrcky vale otisky oJ
povím Nemám před vámi ládoé
I o iiUmlv( k vám ilnvrMti býlí
jenom ečíným a Šlechetným '
"Khlie" pravila Zuzana v
cách "miloval Jste mne níkdy?"
"Nrchtéjte mně atěiovatl smrt
komtesso Jednou jen jedenkráte
ta avého života jsem miloval Čistě
a hluboce Osud chtěl abych tuto
lásku vzal si sebou do hrobu dři
ve než jsem se stal Šťastným"
"Při tétc Čisté a pravé láace
vás prosím kníže přiznejte se
muě upřímně jite li nepřítelem
nynějšího společenského řádu?
Jste vůdcem pařížských tuláků a
bídníků?"
"Neuvádím před vámi komtes
so poprvé že jsem nenáviděl
svět i lidstvo Vale láska očistila
mou duši pozvedla a povznesla
mne ze světa temných citů a uved
la mne v pravé nebeské ovzduší I
tento atentát spáchal jsem jen
proto abych se pomstil hraběti
ílajólovi který l vlakem tím měl
jeti a který vaši Čest tak haneb
ným a zákeřoickým způsobem po
tupili Anol Byl jsem nepřítelem
světa a byl bych dovedl celý
svět vyhodit! do vzduchu Ale již
nejsem takovým Jest ovšem již
pozdě krásy Života ušlechtilostí
své lásky nemohu již užiti To
jest pravda o mně komtesso Od
pověděl jicm vám tak jak mé
srdce cítí"
"Tedy jest to pravda
pravda!" leptala Zuzana v zamy
llení
"A teď vážená komtesso do
volte abych smět užiti této příle
Žitosti a odprosít vás za vystálá
utrpení a haobu kterou jsem vám
přivodil Náhrady vám za to slí
bit! nemohu protože nemám ni
čeho tím bych vát mohl usmířili
Odkázal jsem vám komtesso svůj
palác v Paříží — má poslední vů
le jest jíž hotova -ale to nic ncftíf
Nic! NeklfSte rnnět Já umírám
dvojoásobl Jednou teď kdy se na
věky rozcházíme a po druhé umru
oa popravišti až guíllotina srazí
nepřítel! světských řádů hlavu do
lů! Odpisťte mně Zuzano
vím že jsem se mnoho velmi
mnoho proti vám prohřešil!"
Vězen" stál v hlubokém pohnutí
s rukama svislýma vleček zdrcen
před dívkou
"Tedy to je pravda?" zaleptala
dívka opít "Zapřísáhl jste se
proti společnosti rnoj láska vás
zušlechtila a vy byste byl pro
mne temný svět by opustili
Kníže podívejte se na mne sem
do mých uslzených otíí Podejte
mně obě ruce Takl Kom
icsst Zuzana Levalova vím od
pouští! Komtessa Zuzana Le
valova vis i teď miluje a je-li
pravda že Čistá a věrná láska dělá
divy pak douíejte í ještě ňa po
pravišti Zazana vis chce zachrá
nitíl Na shledanou kníže! Buďto
na nebesích kde u bran rajských
budu vaší obrácenou duši čekat!
anebo zde na mých prsou na
něž vás ráda přitisknu budu-Jí
moci vymoci vám milost"
Na rukou koížete Dupuye řetě
zy zachrastily
Komtesa Zuzaoa Levalova po
třásla mu oběma rukama
Prudce plna válnivé lásky
Kníže poklekl plakal a přitiskl
čelo k rukám Zuzaňioým
"Oh Zuzano Zuzano! Kdy
byste teď viděla do mí ho srdce I"
zvolal i nesmírnou bolestí
Státní oávjadní pohlížel se zalo
ženýma rukama a a hlubokým po
hnutím oa Dupuyovo utrpení
"Při smrti se napravil jaká
Škoda bo jel'' leptal si tiše
Hraběnka Levalová chvěla se
pří tomto výjevu
Také její slabé srdce bylo o-
ebotno a nakloněno k odpuštění
Státní návladnl pokynul ilráluí
kftm lalářním
Ti pak Dupuye ivcdl! ae irnií
odvrdllho
Knlif odcháael kivládnfi sklí
Čeně kolísavými kroky
Na prahu so obrátit a přitlume
uým bolem tavtlykah
"Na shledanou v fltbi u bran
nebeských" v
Zuzana kynula mu sepjatýma
rukama
"Ano ano v nebi
Dupuyi! V nebil "
V poledních hodinách hlá
sila se v královském paláci bel
gickém o slyšení dáma v Černých
šatech a zastřená černým závo
jem
Žádala o slyšení u princezny
btěpánky f
"Koho mám ohlásili? ' tázal se
hoímistr
"jsem komtessa Zuzana Leva
lova" odpověděla tile dáma v
smutečních Iatech
Hofmistr znal toto jméoo
Znal celou rodiqu
"Pan hrabě Armaod Leval vál
bratr komtesso byl zde před
chvílí" pravil hoímistr
"Ano? A oč prosil?
"O milost pro knížete Dupuye"
"Abl" '
"Tak jest komtesso'
Zuzanka z hluboká si vzdychla
"Prosil jeho veličenstvo krále?"
"Ano"
"A směla bych zvědět! co mu
jeho veličenstvo král odpověděl?"
"Není to tajemství usmál se
hofmistr "Pravil že před pro
hlednutím soudních spisů nemůže
učinili určitý ihb"
"Oh jak milostivý jest tento
král! Nezpfttobii bratru mému
který mne tolik miluje že i pro
Dupuye prosí o milost žádný zá
rmutek Já chci si Vyprosit!
přímluvu arcikněžoy Štěpánky
Proiím valí milost abyste mne
ráčil ohlásit!"
"Dříve musím si k tomu vypro
sit! svolení jejího veličenstva krá
lovny Rád to učiním — ne pro
Dupuye protože ten jest spro
stým zločincem ale pro dceru
hraběte Levála která jest dosti
slabá k tomu aby tolik pro ne
hodného muže trpěla"
"Oh prosím vás neubližujte
mu Kdy byste věděl! Kdyby
ste věděl co se z tohoto muže
stalo jistí byste k němu cítil sou
cit!" "Dupuy jest ve společností ne
bezpečný" "Nebude nikdy mezí nimi do
stane lí se mu milosti"
"Kdo ho bude zdržovat!?"
"Já'
"Vy slabá žena?'
"Já a moje láska pane hofmi
stře! Oh prosím vás řekněte je
jímu veličenstvu královně že její
dceru chce nešťastná nevěsta pro
sít!" "Posaďte se komtesso Vrátím
se za malou chvíli a přinesu vím
zprávu budete-lí mocí princez
nou Štěpánkou promluvit!"
Zuzana klesla na sametové kře
slo v čekárně
Opřela te bezvládní o lenoch
Veliká zrcadla jimiž byly stěny
úplně pokryty obrážela její sklí
čenou postavu
Ubohá malá Zuzaoa byla vtěle
nou bolestí
Hofmistr vrátil ses úsměvem na
rtech
Přinášel dobrou zprávu
"Princezna Štěpánka očekává
komtessu" pravil hoímistr
Zuzana vyskočila křesla
Líce její zářilo radostí nesená
zelo mooho Že by byla hofmistro
vi ruku políbila
Se srdcem prudce tlukoucím
kvapila k audienční síní
Ruka se jí chvěla když sahala
na kliku
Otevřela
Uprostřed salonu atála plavo
vlasá dívka v bílých latích
Zdálo se jako by byla z cukru'
jako by byla z vosku
Modré oči jl se usmívaly tvá
řičky míla iňlovó a tak hctkcl
Tato plavovlatá dívenka— byla
princesna Štěpánka
"Pojďte prosím' pobízela Zu
ranu "Vidím vás ráda nemusíte
se runo obávsti"
"Oh výsosti" koktala Zuzana
slísnřle
"Jmenuji lo Steří "
"Prosím pokorně "
"A kdo máte ty rudé stulky i
vlasů?" přerušila ji princezna Ště
pánka rozmíle "Ano já jsem již
o nich tJylela Ovšem teď máte
smutek Kdo vám umřel? Papá?
Mamá? Můj Bože jak jste
smutná! Nuže mluvte Čeho
si ode mne přejete co chcete bych
vám na otci vyprosiia?"
"Život nešťastného člověka
svobodu mého 'ženicha prosím
výsosti Kníže Oktáv Dupuy byl
odsouzen k smrti bude -lí rozsu
dek vykonán přestane také tlukot
mého srdce Vaše výsost Jest
šťastnou nevěstou! Vaše výsost
pochopí co ztratím v Dupuyovi
prosím pokorně prosím"
"Dobře komtesso poprosím
otce Oh papá mne má rád a co
může učiní po mém přání Ale
budu o tom tiké 'psáti svému
snoubenci panu korunnímu prín:i
Rudolfovi Poprosím ho aby
psal oteř aby i on žádalo Život
knížete Dupuye a pak bude koíle
dojista ano určitě bud propu
štěn na svobodu!"
Komtessa Zuzana padla na ko
lena "
Objala kolena princezny Ště
pánky a líbala princezně ruce í
šaty
"Probůh!" zvolala princezna
polekané "Vstaňte rychle síce
budu volatí! Přede mnou nesmíte
klekati já nejsem královna!''
A sama pomohla vzlykající a
hluboce dojaté Zuzaně aby mohla
vstáti
"Neplačte prosím papá jest
velíce hodný on rád pomůže kaŽ
dému"
"Děkují' výsosti dSkujil Od
cházím s tisícerou nadějí
"Dostanete knížete zpět#f
Zuzana přišla se srdcem zoufa
lým do královského paláce a od
cházela plna radosti
Štěpánka nevěsta prince Ru
dolfa vzbudila ji k novému ži
votu KAPITOLA 48
KaivofcodJ
Ve vězení brussefského hrdelní'
ho soudu nalézáme pohromadě
státního návladního věze&ského
inspektora a detektiva FVomma
"Ukázalo se že zpráva: ta jest
pravdivá'' pravíl státní zástupce
"Jčho veličenstvo král udělil kní
žeti Dupuyovi milost Chce uká
zat! že se nebojí nepřátel ipoleě
ucti k těch kdo potají pracují v
zemí proti pořádku že netrestá
i mrtí oezpůsobil-li provinilec sám
smrt avého bližního"
"Milost jeho veličenstva jest ve
liká'' řek! inspektor 'Ale osvěd
čilo se že vůči zločincům není
nikdy dobře býtí velkomyslným"
"Což se chystají demonstrace?"
"Knížete Dupuye chtějí přiví
tatí velikými ovacemi"
"To chystá mu přirozeně kom
tessa Levalova?"
"Nikoli Stoupenci Levaloví
Komtessa veřejně pozvala bídáky
ty kdož považuji posud knížete
za přívržence černého praporu
Kníže Dupuy stane se belgickým
státním občanem odpříiáhoe králi
věrnost a touží po tom aby do
konce svého života sloužil panov
nické rodině jež mu život daro
vala" "Jenomže lůza nevěří takovým
povznášejícím řečem''
"ArciŽe"
"Já bych radil "
"Co?" r- i cru -
i-
1
i iy
í
: ty
I p
J 4
y
A
: !
i
i
1
'i
I1
f-
i
í
V
'Abychom vyvedli kníže Dupu
ye zadním východem t věznice
Posadíme ho do kočáru a odveze-
4
M i
r