Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, January 25, 1905, Page 15, Image 15

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    J
15
)
Výlet do Corpas Chrlsll Texas
(Dultunnt)
Několik občanů sdtjllch tailalo
něco ovocu ade vypěstovaného
iko hrulky (Iky lomeny pome
ranče vinné hromy t jiné na svě
lovou výstavu ade k velkému
překvapeni i samých majitelů
stromů ovoce prohlášeno tylo f a
iýlečné i I několik cen ai odneslo
111 projížďce okolí Corpus Christi
navštívili jsme i farmu Němci
Klebcrga kile jo ve skutečnosti
rrnoho vi Jiti Tato farma jak
nám sděleno byla založena teprvo
asi t Vi roky zpět než dle vývinu
Hromů a vinných keřů každý by
oudil na stáří nejméně deseti ro
ků Zde viděli jsme pěkně vyvi
nuté stromy pomerančové lemo
nové ífkové egyptské datle dra
hocenný strom pomelo hrušky
broskve několik druha švestek a
sliv jakož i vfce druhů vinné révy
Dále vidčli jsme rozmanité druhy
zelenin které ve svém uspořádání
a rozdělení a pak rozmanitou bar
vou listů a květů maji přímo
okouzlující vliv na příchozího nc
zvyklého na bohatou vegetací
jihu Zde též prvně ochutnali
jame texasský pomeranč kterýž
jak svým jevem tak i chutí v
každém způsobu vyrovnává ae
plodu kalifornskému Pouze tato
jediná farma je již poítačíteloým
důkazem že jižní Texas a zvláště
jeho bohaté přímoří je slibnou
krajinou ovocnářskou a jako tako
vé Že v několika rokách protkáno
bude velikými sady rozmanitých
cenných stromů Ovšern vezme
to ještě liodafi práce a Času než
tato krajina stane se druhou Kali
fornií jak prohlásil sám Kaliíor
fian pan Stíles něž Že pilná ruka
everana toho dokáže není po
chyby Domorodý jihan je pobo
dlný a celkem nepodnikaný a
pprotože by on nřco mnoho v této
bohaté krajině dokázal hrubě ne
véřím A proto není pochyby že
v krátkosti pravým vlastníkem
tohoto přírodního bohatství bude
seveřan To dle vyjádření pana
Kostoryza je pravdou i ve viech
jižních státech na5í Unie a zvláště
v Kaliforoiikde jakéhokoli pokro
ku se jefitě dodělalo Musím ale
též připustit že ne vždy pohodl
nost je vleho vinna ale v Četných
případech za tento oepokrok na
jihu je zodoovědna nevědomost
Lid na jihu lpí houževnatě)! na
své hroudě a krbu než seveřan a
proto také méně nabývá prakli
ckých vědomostí o světě On
pravidlem ani nechápe bohatosti
a rozmanitých výhod krajiny své
a vi li o oích pak j jedi t po
sledních aby je využitkoval Lid
zda až do nedávné doby věřil že
krajina tato nehodí se pro nic
jiného než dobytkářství a ti kteří
právě počali zde farmařit byli
považování za nesmyslné ipeku
laoty Dnes ovšem je tomu jinak
neb již re dokázalo že tato bo
hatá půda se svým příhodným
podnebím je schopna vydati více
'1 1 Dále ještě dnes jsou tu lidé kteří
k mají za to že pád deště není zde
IV i postadíteloým pro úspěšné farma
'j lení Ovlem jak poznávám
7j) jihan má dosti d "sBtě teprve ten-
J ':"í krátě když sa topí neb on je
v zvyklým pouze poikraDati povrcn
) ' PM by úrodu dostal Zde je
7 vládní stanice povětrnostní již itfl
51 roků a za tu dobu průměrný pád
deltě zde byl 27 palců což je asi
'Vik jako má střední a východní
„vř
:1
v
f
'braska K tomu ještě nutno
Vi 4
Yi
přidali zde těžký pád rosy který
pravidlem každé noci vegetaci
občerstvuje Nejvíce deště padá
tu od měsíce listopadu dokonce
! dubna čili v době pěstování úrod
7 Ostatně lak vidím zde farmer
''Ji ' "iní závislým pouze na jdné úro
YVi (' v roce Proto cnykí mu jřdn
♦inl ještě dosti času i! to vynahra
dit úrodou druhou neb i třetí Zde
1
čakd osady jfl Nřmrc Klica ktný
plild tťin St IottU Mo M úl
trnto je praktický tilíniř a plh
tinlivý Člověk Ttn aapočal tt
na rentu 5 roka ipřt Aplnl b?
penět a dnrs vlaitní íarmu o iM
akrech tel dluhů jll cena dle
jeho výroku není tuentí uei
JI 10000 Jeho slova jiou la tato
krajina pro něho má více drRtfi
nti si přejo Do přítomné doby
neztratil jediné tirody na základě
sucha než ptílitnou vláhou mno
há átoda jeho byla již polkozcna
Jeho methodou je dobře vzdělávat
půdu a tak uchovat ti vláhy pro
budoucí potřebu Jeho íarmičku
jame si též prohlédli a musím říci
Žo bylo radost podívat! so na jeho
slibnou úrodu zelenin I podnebí
se mu zde líbí neb k vůli tomu
muiel opustili sever Dále je zde
farmer jehož Jméno jo VV A
Aldridge Tento jako mnoho
jiných pfifiel sem též ze severu a
zde dodělal se pěkného úspěchu
Jeho farmu jsme neviděli než toto
je jeho přísahou potvrzena výpo
věďi ''Dydlfm jednu a půl míle
západně od Corpus Christi a za
městnáním jsem farmer Loňské
ho roku vypěstoval jsem znamení
té úrody jako zelí kornu bavlnu
eorgum a jiné Kok ten první
úrodu vypěstoval jsem zelí které
průměrně vydalo mí 20000 liber
po akru po zelí nasázel jsem kor
nu která dala mi průměrně 60
bušlů po akru po korně dal jsem
do pole eorgum kterého dostat
jsem jefitě v témže roce dvě úro
dy Na jiné Části své farmy vy
pěstoval jsem na témže poiemku
Čtyry úrody rozdílných zelenin
Dále potvrzují že všechny úrody
svrchu jmenované vypěstoval jsem
bez jakéhokoli půdy zúrodfiování
jakož i bez jakéhokoli umělého
zavodňování a že úrody ty byly
vypěstovány na témže pozemku a
v jednom roce Toto přínežn
stvrzeno před notářem E li- Cole
dne 10 října 1903 Také pěkný
důkaz co tato půda a podnebí
jiou schopny dáti íarmeru za jeho
námahu Vo dobrém vkho uvá
žení já í pan Vlasák zabrali jsme
každý po 160 akrech za něž pla
tilí jsme 11250 Můj náhled je
že v roce pozemek tento bude
sotva možno dostati za J25 akr
což míní hodně pro ty kdo v čas
ku pozemku si pomohli Mimo
náa zakoupilo zde již více krajanů
z Nebrasky a Texas a podobné
{není pochyby že učiní i ti kteří
sem přijdou po nás Zajisté málo
je tak vhodných krajin pro ty
kdož začínají s malým kapitálem
jako tato a proto obzvláště lidé
t měst jichž přání je jednou státí
se samostatnými měli by tuto
příležitost u yážíti a toto učioití
raději dříve než později neb jak
jsme ae na své oči přesvědčili
stále hodně lidí sem přijíždí a
bližší pozemky od mhtj a dráhy
zabírají Musím připomenouti
žo tento dopis nepífií z pohnutek
obchodních neb v tomto podniku
žádných nemám ale Činím tak z
přesvědčení že odporučují věc
dobrou Ostatně vím že každý
dříve než tam pozemek zabere
krajinu 'onoboě navitíví a sám o
všem uváží Musím ae ještě zmí
nit že nSc přičinlivé boipodyně
by tam udělaly hodné peněz za
vejce a máslo neb průměrná cena
másla v roce nepadá tam pod 25c
libra a vajec podobně 25c za
tuest K tomu nutno podotknout!
že slepice nesou v této krajině po
celý rok neb zirny zde vůbec není
Dále másla a vajec ae tu mnoho
spotřebuje neb zdejší hotely jtou
stále plny výletníky k vůli vodě a
pěknému počasí sem přijíždějící
mi Právě nyní dostavuje se zde
na pobřeží asi mílí od Corpus
Christi obrovský hotel který bude
mfti 130 světnic své elektrické
osvětlení a mimo to i rozsáhlé
mořské koupelny Kolem pobřeží
na mnoho mil zřízena bude pro
jíŽďka (oceán drive) a blíže zalo
It řoun niřMO Corpus ChrUti a jeho
nknll j)e ku 1'řrdn a prut by takd
nr kdyl e ido ví vyjma snad
llili a tl nyní také příchárí co k
pokroku a bohalilvl vede
l'o r4Miti tvm jSc! jscSii
některé pronáfttil své únudkya
jiným radili aby tam nechodili
la jiou lam všude stojaté vody
komáři malarit? a hned obrattm
řeči zase tvrdili In tam neprší a
podobně Pravdou ale je že tam
stojatých vod není malarie vůbec
v krajině léto neznámá r komárů
a much poměrně méně nežli zde u
nás Toho důkazem je že tam
ani drátěných oken a dveří nemají
Že zde zdravo musí býti dokazu
je nízké úmrtní číslo tohoto města
které je 8 na 1000 kdežto města
na severu mají průměrně od 15 do
20 na 1000 Naopak zde se za
to má Že tato teplotou stejooměr
n4 krajina jo přirozené sanitarium
pro lidi trpcíí katarem revmatis
mrm neduhy krčními a plícními a
podobně Co bych myslel Že by
zdraví zde sloužilo je ten Čistý
solný vzduch téměř stále od moře
vanoucí a pak ty pěkné mořské
koupele kterých třeba že v zimní
tézooě jíž to bylo jíme také zku
lili Cesty své na jih a zvláště do
této rozkošné přímoíské krajiny
nebudu nikdy li tovar neb co jiem
víděl a zažil stálo za to a doufám
že tam je&tě jednou zavítám a delší
dobu ne-lí stále tam pobudu
NEW YOKK CJTV 14 ledna
1905 — Ct red I Védomost vám
dávám že jem se dne 7 t m
ráao vydal z ilallam Neb na
cestu do New Yorku kam jsem
přijel místo v 9 hod večer až v 5
hodin ráno Sestra moje jž je
zaměstnána v St Francifcus ho
špitálu ani ve inu netušila ía jí
hodlám navštívící a také mé ne
mohla skoro už ani poznali Mám
se tady dobře ale jVw tef y ne
mocnici trpě kožní nemocí Mu
iím platítí týdně $$ Až se vy
hojím přijedu zase zpět do Ne
brasky neboť jsem se vzdal ú-
myslu podívatí se do staré vlasti
Sem jel jsem po Durlíngton &
Míisouri Kíver dráze a tu jsem
neviděl nic jiného nŽ jen samé
skály hory lesy a vodu Cesta
se mí 2dála být nekonečnou a s
toužebností jsem čekal až ae do
klanu na místo V pondělí už
jsem celý den ničeho nejedl ani
nepil Platil jsem $3075 1 Míl
ford Neb až sem do New York
AŽ pojedu ale nazpět vezmu si
rychlovlak abych byl doma dříve
Kdo by sí přál vzíti mě za dělníka
na farmu ať mí dá vědět buď v
Pokroku Západu aneb ať mí do
píšu na nížft udanou adresu Po
sílám srdečoý pozdrav všem mí
lým spolučtenáfům a ůitávám
váš přítel George Font
cof StFrancísctis líospítal
609 E 5 Str New York City
LYLE Mino 16 ledna 1905
— Ct red I Dovolující naptatí
několik řádek do ct vaSeúo listu
ač nejsme přímými jeho odběrateli
Ani před rokern předplatili jíme
Pokrok" našim milým přátelům
do Čech a že se jím moc líbí ob
novujeme předplatné na rok
Správně je dochází a zprávy a
vůbec vše se jím zamlouvá My
sami jme odbírali "Pokrok" ně
kolik roků když ještě "Květy A
rueřícké'' byly v rozkvčtu Ještě
onehdy jsem sí prohlížela ročník
a litovala že tak krásný list musíl
zajít— Právě dnes přišlo psaní z
Čech v němž mi maminka píše
kdybych prý mohla vynajít něco o
p Fr Svobodovi ze Syré kdež
má matku a ta vždycky prosí naše
přátele aby nám skrze oěj psali
Jeho adresa prý jej Fr Svobo
da Millígan Exeter P O Fill
more Co Neb Kdyby některý
ct čtenář o něm věděl nechť to
lavkavě oznámiv "Pokroku' a
Iho matka ae to dozví od našich
přátel — Zimu jsme měli hezkou
až do vánoc ale teď jsou mrazy a
mladá lidi jciil více nel dost Dvě
čmká slut in altidaji v mě léč
kách zase anglické a tak nebylo
by divu kdyby so utanČili Mu
lim skončili se srdečným poidra
vcai vlwti ČU£!'im é ČUm!Uh
ivlášlě tím v Čechách Známe
nám so v úctě
Maria L Cafourková
HUVIN Pa„ 9 ledna 1905 —
Ct redl Velice spěchám abych
vám přál šťastný a veselý nový
rok ale 1 tak přicházím drobet
pozdě Než to nevadí podruhé
tomu nadeběhnu Za to přání k
novému roku a jako starý odběra
tel "Pokroku" přál bych si oěja
kou prémii a sice pro moji starou
Máte li tudíž na skladě nějaké
Ženské bonnety pro léto tak mi
jeden pěkný vyberte vždyť tomu
snad rozumíte a na mou adresu
ho zašlete a já ho dám mé staré
jako novoroční dárek Ze zdejší
ho itátu čítám v "Pokroku'' málo
dopisů obzvlášřě od uhlokopů a
přece uhlokopů Českých jest zde
na sta ba inad několik tisíc a
měl by zde vycházet čaiopii dělni
cký který by lidi poučoval zač
společnosti uhlí kupují zač je
prodávají íarmeroví zač je v trhu
co te musí platit od přívozu jaké
mají vydání a jaký příjem atd
Máme ovšem dost českých časo
pisú které píší že jsou dělnické
ba í ten demokratický časopis pí
še že pracuje pro dělníka a učího
ale ve skutečností činí tak aby ho
mámíl neb neví sám čemu a jak
by ho učil Tady mi oadyno po
vídal známý jeden obchodoík že
prý každý dělník má lépe než on
on že prý má velkou starost jak
bude dnes a jak zítra a ít prý pro
samé přemýšlení v nocí ani spát
nemůže kdežto prý dělník chodí
do práce beze vší starostí práce
píý ho nic nestojí totiž na dolla
rech a každý den dostane přece
čisté peníze Chudák jak ho litu
lil Nuže ať praští a obcho
dem a jde dělat a uhlídá ja
ké má dělník každodenní vydání
ať jíž ve svátek aneb v pátek Na
přiklad Nájem 20c podporující
skolek 10c palivo 10c světlo 5c
kovář 2c unie 2c noviny 2c
pojištění 2c státní daně 2c so
ciální strana ic Kdo pak má čet
nou rodinu moí pro ni kupovat
papírovou obuv ježto kožená jíž
není k dostání dále oblek a to
oejhlavoějSÍ živobytí A to víe
musí dělník každý den platit "be
ze vší starostí" s lehkou hlavou a
bez přemýšlení Tady čtu že
Carnegie prý nemůže rozdat ani
don pouta poněvadž prý
n nikdo nechce A proč ř Jelikož
neclico nikomu nic dál Ve vel
kých místech vynaloíil statisíce
na lioíhovny a do kostelů koupit
piatii lí ktfiýclt tu biuU ví
řícím dobře modlit a zpíval a ca
dárce přimlouvat aby mu tatíček
nebeský dal dlouhá a šťastná léta
zde na zetrl a po smrti království
nbeské Tisíce dělulků a tisíce
vdov a sirotků pracovalo na ty
jeho miliony při suchém chlebu a
polouazl a pracuji až podnes
Kdyby obdaroval dělníky ty tu
by jím dal pouze zpět oč je okra
dl a kdyby jim dal takovou mzdu
jaká jim patří aby se mohli dosy
ta najíst pak řy se jim dostavilo
chuť ku Čtení i zpěvu Každý za
jisté dozná když v Žaludku kručí
Že ho ani ta nejpoučnější kniha
nenasytí Je to dost smutné že
není zákooú aby milionáři mohli
býti stiháni pro to jakým spáno
bcm a na kom tak strašné bohať
ství vymámili a Že nemohou být
pro takové lupičstvi odsouzeni na
dosmrtí do robotárny Než tak
je to na celém světě kde zákon
molochy takové chrání V roce
1899 1893 byla zde stávka všude
rozšířena takže dělníci zaměstná
v uhlodolecb u Kokosových
pecí a též i v železných hutích
pana Carnegíeho bylí na stávce
ježto jím utrhl na mzdě 20c na
dollar Jestli bylo dělníky zle
co na ně čekalo teď? Proto vyílí
na stávku kteráž trvalaf mi
síců Přišel ieríí a jeho sběř a há
jili majetek milionáře Dělníky z
domků společnosti polonahé vyhá
zeli a chytali všelijaké syčáky a ty
s revolvery v rukou do práce í z
práce provázeli Šetíí hájil maje
tek ten tak dlouho až přišla zima
a stávkáří hladoví a nazí museli o
prácí tak hanebně placenou prosít
jen aby hladem a zimou nezhynu
li lnu lid je trpělivý! Nevím
opravdu jak mohou v kostelích
přijímat dary takové když jsou
koupeny za peníze lupičské a jsem
jist že modlitby prosby 1 zpěvy
z chrámu takových nebudou tatí
čkovi tam nahoře moc milé 1 tou
knihou pořízenou za peníze Cař„
negíeho měl by každý Čtenář o
povrhnout! i kdyŽrnu je zdarma
zapůjčena neb na ní lpí krev děl
nika — Počasí jest zde špatné
Hned mrzne a padá sníh a hned
zas je teplo a prší V ublodolcch
se pracuje čtyři až pět dní v týd
nu a to dělník nedostane příleži
tost aby sí něco vydělal aipoS
1150 a J200 denně S úctou
fond Lacina
Alex Vavřička
jediné české pozemkové jednatelství
Y lionosteel So Dakota
má na proděl všeho druhu pozemky vo všoch
částech Rosebud reservace jakož i ve
všoch částech Jižní a Severní Da
koty za ceny velmi levnó
Krajané kteříž nejste spokojeni tam kde jste usazeni a hle
dáte li lepší a Šťastnější domov obraťte le s plnou důvěrou na
svého krajana Alexandra Vavřička kterýž vám poctivě poradí
Má na prodej aneb pronajímá pozemky rolnické farmy jíž vzdě
lané a zařízené loty obchodní neb rcsíJenČní v městec1! a za úplné
uspokojení ručí
Nejdúležitéjšl Částí pozemkového jednatelství tohoto jest ob
chod taK zvanými oditupy (releases) vládních a indiánských pozem
ků V případu tom nemusí kupující zaplatit! za pozemek ani jediný
cent ježto veškeré výlohy hradí firma pozemková kteréž kupující
doručí smluvený dříve obnos teprve tehdy až mu doručen bude kon
trakt Maozí krajané dopomohli si spůsobem takovým ku krásným
domovům s nimiž jsou plně spokojeni
Prodá vám pěknou íarmu za obnos od J400 do £2000 všude
kdekoliv rí budete přáli Pište mi a já vám sdělím bližší podrobnosti
Na správnost mého jednání i tvrzení ptejte se ústně neb písemné
"Security State Bank' Uoneitetl So Dak kteráž dotazy vaše
ochotně zodpoví
O hojnou přízeň" Žádá krajany 24tí