10
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
i
Kli
Ronil oi Vílími BorotY
Aby otbyla A p I o 8 sama v celém
domě přijala k aobi aii dvanácti'
letého hocha tirotka Jmenoval
Lad Tea jí byl sluhou Čele
dinem vllm
Nikdo by nikdy o Julii Sarkady
ové netekl Že byla kdysi předci
latelkou při dvoře I městské
laty v nichž z Budapešti přišla
odložila a oblékla ae v obvyklý
národní kroj lidový vlaiy ti také
učesala i v copy cavinula jako
oitatní dívky vesnické
Stala ae opit herkou
Byla míli takže jí nebylo ve
vti rovno a ku podivu — žádné
dévče z celé vsi se na oi přes to
nepohněvalo
Julie dovedla s nimi mluviti
Nepomlouvala nikoho nikoho
nechválila bylo-li třeba pomáha
la každému
O mužích nebo o hoších nikdo
nikdy od ní slova neuslyšel
Prah domu jejího nepřekročil
nikdo kdo tam nepatřil Jinoši
v neděli nadarmo pod jejími okny
výskaliJulie se neobjevila neza
dívala se na ně
Nemohli říci že se lidí štítí
nebo žt se jim vyhýbá protože
byla ku všem vlídná až k rozmilo
bií řekli tedy že má své vrtochy
a pomalu se přestávali o ni
Karati
Tak Julíe Šarkadyová osaměla
jak sama toužila
Uplynulo celých pít let od té
doby kdy Julie se usadila ve
Vedrefi-Abráni
Za těchto pět Jet vůbec ze vsi
nikam nevyšla psaoí Žádných ne
dostala ani nepsala novioy ne
odbírala Zdilo se že celý svět přestal
pro oi existovat! nestarala se o
nic vyjímajíc svůj malý majetek
který oietřovala i kterého si pilně
hleděla
Také Tomáš Kováč byl o pět
let starší
Více ležel než chodil Lebával
na starém lůžku z upletené slámy
na zápraží po celé dny
Na levo byl sousedem Kováčo
vým hospodář Martin Bogoš na
právo Julie Šarkadyová
Martin Bogoi měl syna
Byl to hezký hoch rovoý jako
jedle opálených tváří s malým
černým kučeravým knírem silný
jako lamželezo
Jmenoval st Petr '
Vojančioy byl sproštěo jenom
proto že byl jediným synem otco
vým a musel za otce polní práce
obstarávat!
Petra poněkud mrzelo že nebyl
vojákem všichni jeho kamarádi
bylí husaři
Petr nevyhledával společností
nechodíval příliš do hostince do
zábav a v domě kde měli dceru
nebylo ho vůbec nikdy viděti
Jednoho' jitra opravoval plot
přitloukal latě při tom spatřil
starého Kováče
Kováč odpočíval si na zápraží
oa tvém slaměném loži a pozoro
val mráčky po nebi se honící
zdali z nich bude pršeti
"Dej Páobůb dobré jitro sou
sedel'' pozdravil ho jinoch přes
plot
"Dej to Pánbůh' odpověděl
Kováč "Co děláš Petře?"
"Ale jen tak si hraju Ohrada
se nám kácí"
Dvůr by potřeboval novou"
"Však bych koupil nový plot
jen kdybych měl pro koho Pro
nás je teď i tak dobrý"
Vždyť je ve vsi dost hezkých
děvčat— proč se neoženíš Petře?"
Mladík odložil sekyrku na zemi
přišel ke Kováčovi
"Rád bych vám něco řekl stsrý
sousede"
Jen mluv směle synku"
"Mníse nalmíru líbí vale kmo
tteoka Julie Šarkadyova"
"Ta je pro tí stará synku!'1
"Jakž by byla itarou? Je stejně
IL„ 14 AnM t ~ „ -I tlU 'I
janw il'UM bc iu w mi lina
"A to není starou? Žena má
býti vždy mladSÍ nežli muž pak
nikdy druh druha neomrzí"
"Hoj kdyby mne ta dívka mi
lovala dal bych jí za to i svou
spásu! '
"Inu co je pravda Julie je
slušná hospodyně A jak je při
tom moudrá! Jak jezkušená! Ke
všemu ví rady A jak Čistou má
duŠil Jak poctivé srdce!"
"Vím to všecko vím strýčel A
právě proto mně srdce v těle tolik
buší"
"Promluv s ní!"
"Já!"
Petr se zarazil
"Já bych si netroufal před Julií
o takových věcech mluviti"
' "Nebuď bojácný! či se strachu
jeŠ že ti taková hezká holka u
kousne nos?"
"Julie umí se nadmi-u divně
dívati Podívá se člověku do duše
tak až i slovo pozdravu mně vždy
v krku uvízne '
"Mám ti urovnali cestu?"
1 "To by bylo dobře pkli byste
to učinil strýčku1'
"Zmíním se jí o tom Hezky
chytře aby se Julie na mě nerQZ
hněvala" "Žehnal bych vám do smrti za
to strýčku Neboť vím jeo já a
Bůh nade mnou jak žiji od těch
dob kdy jsem Julií spatřil a do ní
se zamiloval"
"Dnes večer než půjdeš spat
přijď sem povím ti co Julie
řekla"
"Přijdu přijdu strýČe Bůh
vám to oplať!''
KAPITOLA 29
Poslední uherský fceťár
V době kdy se odehrává naše
historie byl obecním notářem
(tak nazývají v Uhrách tajemníka
obecního nebo písaře) ve Vedreš
Abráni pan Michael Lázár Byl
to muž vysoké postavy opálený
snědý suchý obličej jeho byl za
rostlý vousy šatil se vždy slušně
a nehledaně prostě
Odíval se v úzké kalhoty a v
bundu s černými knoflíčky dbal
vůbec na to aby i svým zevněj
škem působil na občany a zjednal
si vážností
Ale přes to nebyl Michael Lázár
marnivým
"Chci předcházeti dobrým pří
kladem" říkával pravidelně když
dělal někdo narážky na jeho hez
ké fiaty na leskle vyleštěné čimžy
a na klobouk s úzkou střechou a s
havranním peřím "Neboť — " vy
světloval Michal Lázár hned dá
le — "ani šlechtici ani ministři
ani páni vrchní županové nebo
podžupani národ nevychovávají
ale my my ubozí notáři! Lid je
takový j'1 kým ho my notáři udě
láme Národních učitelů jest v
zemi poiud málo mělo by jich býti
právě pětkrát tolik než kolik jich
máme — oni oa ten čas mohou
velmi málo přispívat! k vzdělano
sti maďarského lidu Dobrý notář
vesnický má tedy slušným zevoěj
Skem slušnými šaty každým slo
vem a každým činem sloužili o
statním za vzor"
Z těch slov vidíme že pan no
tář Michael Lázár byl muž velice
moudrý a při tom výborný vlaste
nec
Bylo to také hned viděti oa
všech třech vesnicích jež spravo
val Obce iež SDravoval bvlv Ved-
reš-Abráfi Apát-Kerestur Érfran
čika V těchto třech vesnicích
bydlí Iři národnosti: Maďaři Ku
tmitil a Hustni Jou tu katolíci
reformovaní pravoslavní i lidiale
přes to lijí ide vlicknl sousedé v
míru a nemají lálti národnosti
nelni nálto!uilié Loupete vrať
dy nikdy se tu ne ptihodilyi bylo-li
Wt rn MVti'W byla m jUtArlH
návštfcva Nejvýše ae pllhátlvalo
le mládenci e v ncdMi a o pouti
poprali ale to činili poivlee pro
zábavu'
Ve třech obcích panoval vzorný
pořádek Žtipul soudce nebo četníci
měli velnu málo práce v teto kra
jině Jednou se přihodilo v Apát Ke
resturu že istý hospodář se octl
v podezření že vyrábí falešné de
sítky U varadínského soudu vyšlo
pak na jevo že každá falešná de
sítka přišla ho na šestnáct zla
tých
Od těch dob v Kcresturu ban
kovky netiskli
Železnice tehdy ještě nevedla
touto krajinou
'Místní dráhy byly teprve po
zději stavěny
Dráhy tyto jsou krajině dobro
dinfm člověk ušetří Času i peněz
a také úroda se lépe zpeněží tam
kde jsou již Železnice
Jest ovšem pravda že zvětšily
se od té doby také daně ale nechť
řlŠe prospívá a zkvétá nechť mno
ží se počet učitelů také světový
mír Žádá svou oběť není maličko
stí vydrŽovatí tolik vojáků!'
Stavba Železnic prospěla také v
jiném směru zemi
V Uhrách potulovalo se i v
tomto století ještě mnoho lupičů
beťárft! V Somodi v Bakooskem
lese nebo v okolí Segedíoav Hor
tobádi bylo cestování spojeno s
nebezpečím
Kdvž pak v některé krajině s
hukotem projížděly vlaky — od
táhly lupiči jinam
Počet jejich se tenčil klesala
jejich — čest
Ano oni měli také svou beťr
skou čest!
Napadali jenom bohaté a těm
ještě vždy napřed vzkázali Že
přiidou anebo přišli také jen tak
k panstvu a žádalřo peníze
Dostali-h odebrali se jinam a
po celá léta nebylo pak o nich
slyšeti-
Chudým pomáhali
Pomáhali penězi dřívím ob!
lim slaninou dobytkem
A tomu se říkalo "beranka
čest"
Poslední dolnouhcrský beťár byl
Gábor Doboš
Bvl to prosluli obávaný vůdce
lupičů který byl postrachem všech
zámožných lidí mezí kunšáckou
pustou a šárrétským močálem až
po Kéz-
Michael Lázár notář abráfiský
měl pěkrrý zvyk že den co den
přišel si celou ves
Zastavil se u starosty u kaoto
ra dal se 00 reci a ncKoiiva cuca
ný jež na ulici potkat anebo
a hoiDodáří u domu pracujícími a
jejích chasou Vyslechl je a vy
pravoval jim také nejnověji! zpra
vy jež v novinách četl
Tím způsobem se stalo že také
AbráfiŠtf nezůstali také daleko za
ostatním světem
Toho dne kdy Petr Bogoš roz
mlouval se starým Kováčem o
Julii Sarkadyové uvítal reformo
vaný duchovní Michala Lázára
těmito slovy:
"četl jste jíž dnešní noviny
pane notáři?"
"Četl"
"Je tam Doboš Gábor?"
"Ani slova v nich není o něm
ctihodný pane Co pak je tím
betárem? Snad se nepodíval také
k nám?"
"V nocí na doešek jsem se vrá
til z Debrecfna z výročního trhu
Tam jsem slyšel že Doboš Gábor
hvl v dehrecínském divadle na
jednom křesle našli po představení
malý lístek se slovy: Uyl jsem
zdet Doboš Gábor"
"To bude žert dvojctihodoý
ne
pane MMťácl se tuto nelekají
brťátů Tam je dosti policistů
íttulků t vojáků"
"TI snad s nebojí Ale já )arm
se taratil a se mnou tské i ninorl
jiní Je dosti na tom la jest
v těchto končinách! těch několik
rlattk kttrA jem si takovou ob
tlil od úst takřka utrhl a na stará
kolena uložil rád byl jednou užil
sám''
"DoboŠ (tábor duchovním neu
blíží dvojctihodný pane A pak —
proč by chodil sem do Abránč k
nám? Zde Jsme všichni chudí sem
by mři spiše něco přinést! než od
tud odnésti"
"Dobře Že se o té chudobě
zmifiujete pane notáři Povím
vám něco Budeme to vědřti dva"
"Já budu mlČeti ctihodný pa
"Co si myslíte o Julii Šarkady-
ové?"
"Jest to děvče hodné a poctivé
Je pracovitá cnostná moudrá já
jsem na ni hrdý velice hrdý"
"Mně je trochu podezřelá"
"Proč?" '
"Ta její veliká odloučenost a
její stranění se mně nelíbí"
"Zklamala se v životě proto se
nestará o nikoho na světě"
"A pak víte staví příliš
chudobu svou do popředí''
"Neprosila ještě nikdy nikoho
ve vsi o pomoc Spíše sama po
máhá Veliký kříž před hřbito
vem dala také svým nákladem po
staviti"
"Já pravím že ta Žena jest bo
hatá!"
"Ale kdepak — bohatá!"
"Mám vám něco říci?"
"jen povězte ctihodný pane!"
"Večer jsem byl na polí — vra
cel jsem se pozdě domů — mohlo
býti asi půl noci Sel jsem kolem
domu Julie Šarkadyové V okně
bylo světlo bílá záclonka uvázla
na muškátu v okně a skulinou
bylo viděti do sedoice Nevím jak
e to stalo ale přemohla mne zvě
davost a nakoukl jsem dovnitř"
"A co jste spatřil?"
"Divné věcí!"
"Nuže?"
"Julie stála v sněhobílých dra
hých hedvábných šatech s vlečkou
před zrcadlem tulipány zdobených
a zapínala si na krk zářící déman
tový šperk Ve vlasech zářila jí
démantová jehlice v uších měla
démantové náušnice"
"Proč jste na ni nezaťukal?"
"Nevím Bylo mně tak jako
bych byl očarován hlava se mně
točila jako opilému když jsem šel
domů Od té doby jsem si Často
myslil Že vypátrám jaké asi ta
jemství má tato Julie ale víte pa
ne notáři mám stále plné ruce
práce tak jsem pátrání den ze
dne odkládal Teď pak když tak
mluvíme o Gabrieli Dobešovi opět
jsem si na to vzpomněl "
"Nezdálo se vám to jen cti
hodný pane? Julie Šarkadyova
kdyby měla tolik démantů necho
dila by sama okopávat a na vinici
pracovat brambory sázet Ale
přes to dám si pozor počkám si
někde na ni v hovoru pak přejdu
oa ty bílé fiaty a na ty diamanty
I to se dozvím má-li byť í jen je
diný diamant"
"Do vrat vcházel radní
"Ulehle Matyáši" zvolal no
tář "Ten hledá mnel"
Radní skutečně hledal notáře
"Co se stalo?" tázal se notář
"Nic zlého vzácný pane Při
jel jezdec z Diúsegu od panstva"
V Diósegu bydlil hrabě Joseí
Zíchý a polnosti luka i vinice v
okolí Vedrefi- Abráně patřily vět
ším dílem k jeho panství
Z Diósegu jsou do Vedrefi-AUá-oě
tři hodiny jízdy v kočáře
Přes to že do zámku nebylo
daleko přicházel sem hrabě Zíchý
sotva za deset let jednou
□ Hraběcí majetek v Abráni byl
tak malý a chudý že ani šafář
sem rád nechodil
"Jaké zprávy přinesl panský
posel?"
"Praví le panstvo sem
Irdne přibude"
Pan notář Michal Látár lasl
Taa hrabé sem přijede?"
"Posti to praví" odvětil radní
krče rameny
Notář podal duchovnímu ruku
"llňh vás opatruj ctihodný pa
ne ťřiďte později ke mně na
chvilku Přijde li sem panstvo
musíme e postarat o slavné uvítá
ní Svoláme clou ves má Žena
bude hned péci a vařiti na obecní
dům dám vystrliti také prapor ná
rodních barev a vy důstojný pa
ne připravte si nějakou krásnou
řeč
"Pan hrabě přijede?" tázal se
ctihodný pán a překvapením 'Nu
tu se musí ves vyznamenali!"
"Jenom kdybychom k tomu
měli čas jen čas!" zvolal notář a
kvapně ubírat se na obecní dům
Návštěvy velkých pánů na vsi
odnesou obyčejně nejlépe notář a
notářka
Notář cítí to hmotně jeho žena
pak únavou prací Neboť vzácno
stí jest uherská notářka která by
se nevyznameoala když obec po
ctěna jest vznešenou návštěvou
Tu je běhání a fiukání kvapu a
spřehu pečení a vaření vraždění
drůbeže starostí a napomínání
poroučení služebnictvu A kdyby
byla Špižírna sebeplnějŠÍ koření
zeleniny a jiných příprav vždycky
je třeba ještě opatřili
Pak musí rychle někdo vysko
čit! na koně a klusem pro potřeby
ještě do města zajeti
Ale i ta musí se starati hospo
dyně neboť četné pomocnice jsou
rozčilením jako bezhlavé
Paní Lázárová byla Ženou k po
hledání
Od rána do večera byla oa no
hou jenom při jídle se posadila
Ranní paprsky našly ji již na poli
nebo v zahradě a spat ubírala se
teprve tehdy kdy i poslední služ
ka chrápala Upravování vinice
sklizeň" obílí vinobraní jarní i
podzimní orání sama si obsta
rávala
Celá ves si jí vážila a clila
í pan farář ji políbil ruku ačkoliv
byl v celém okolí pánem oejpyfi-
nčjsím
Při zprávě že přijde hrabě Zí
chý který ještě ani neviděl nové
pokolení vesnice byla paní Lázá
rová první na nohou
"Odpoledne přijede pan hrabě''
pravila "a teď jíž bude poledne
Halou služky! "
A práce v kuchyni a v komoře
počala mezi dvouoohými domácí
mi zvířaty nastala htozné pusto
šeni Notář jenom sklepy prohlížel
Nedopustil aby někdo jiný sáhl
mu na víno jež si sám z vlastní
sklizně vyrobil
"Myslil bych matko" pravil
notář své paní "že by nám mohla
při posluhování a prostírání' po
moci Julie Šarkadyova Je to hod
né a obratné stvoření jistě by nafií
dceři ráda pomohla"
"Bylo by opravdu dobře kdyby
tady byla Máme hrozně mnoho
práče Doskoč pro ni mám ji
beztoho ráda"
Paní notářová s dcerou a s Julií
vykonaly za tři hodiny (opravdu
divy v domě
Byl upraven oběd tak skvělýže
by í u vrchního župana mohl býti
nazván hostinou
Odpoledne ke čtvrté hodině hlá
sali poslové na kopci rozestavení
že pan hrabě přijíždí
V čele banderia uvítal hraběte
obecní notář Hrabě byl dopro-'
vážen generálem ředitelem panství
a komisarem ze Sékeljbidu
Přijeli ovšem na třech nebo čty
řech kočárech a v průvodě jejich
byl také náležitý počet alužeb
nictva Julie stála na prahu skromného
příbytku notářova na konci dlou
hého stolu bohatě pokrytéhokdyž
vznešení hosté vstoupili